Lukáš Kovanda
Tohle je docela skandál, který prošel prakticky bez povšimnutí. Nenápadně na něj upozorňuje Národní rozpočtová rada (viz níže; za rok 2024). Jde o to, že Fialova vláda se nevešla do schváleného schodku státního rozpočtu hned tři roky (!) po sobě: 2023, 2024 a 2025, přestože za roky 2023 a 2024 oficiálně deklarovala, že se vešla. Nepříznivou skutečnost, že se nevešla, maskovala tím, že zahrnovala peníze na projekty EU. Což stačilo v letech 2023 a 2024, aby výsledek rozpočtu dostala do schváleného limitu. Ale za rok 2025 už nepomohlo právě ani zahrnutí peněz na projekty EU. Naopak, zahrnutí peněz na projekty EU loni výsledek rozpočtu ještě zhoršilo, na rozdíl od let 2023 a 2024, kdy jej vylepšilo. To, co dobře sloužilo k zamaskování v letech 2023 a 2024, se v roce 2025 otočilo a problém nesplnění limitu schodku naopak ještě zvýraznilo. Takže proto politici někdejší Fialovy vlády nyní apelují na vládu Babišovu, aby upustila od metodiky, kterou ovšem sami používali k maskování skutečnosti, že se nevejdou do schváleného limitu schodku. To je ono volání, že schodek je o 40 miliard nižší. Vláda Babišova ovšem jen navazuje na metodiku, kterou používala sama vláda Fialova. -
Fialova vláda končí s úplně stejným ratingem dluhu, s jakým začínala. Akorát tehdy říkala, že veřejné finance jsou v rozvratu, zatímco nyní, že jsou v pořádku Dnes končící kabinet Petra Fialy předává štafetu vládnutí s úplně stejným ratingovým hodnocením dluhu České republiky, s jakým jej na sklonku roku 2021 přebíral. Tehdy ovšem říkal, že veřejné finance ČR jsou „v rozvratu“, zatímco nyní praví, že jsou „v pořádku“. Ratingové hodnocení od světově významných agentur přitom představuje mezinárodně vůbec nejautoritativnější posudek stavu veřejných financí. Celosvětově se investoři podle něj rozhodují, například, zda a za jakých podmínek českému státu půjčí. Bez těchto půjček by se přitom chod českého státu – včetně třeba výplat důchodů – obešel jen stěží. Už jen proto, že kvůli trvaleji deficitnímu hospodaření na jeho chod jen vybrané daně a odvody dlouhodobě nestačí. Jakou „známku“ tedy měly ve světě české veřejné finance a jejich dluh přesně před čtyřmi lety, v prosinci 2021, kdy Fialova vláda začínala? Agentury Standard & Poor’s a Fitch Ratings je hodnotily známkou „AA-“, v obou případech se stabilním ratingovým výhledem. Agentura Moody’s, jež používá jinou známkovací škálu, jim pak přisuzovala hodnocení „Aa3“, ovšem rovněž se stabilním výhledem. Přitom ovšem Fialova vláda tehdy říkala, že české veřejné finance jsou v rozvratu. Vlastně ve volbách roku 2021 uspěla z velké části proto, že podstatná část tuzemské veřejnosti jí uvěřila, že české státní hospodaření se v rozvratu nachází, ba málem spěje do bankrotu, a že právě Fialův kabinet jej dá do pořádku. Přesně to dnes, po čtyřech letech, Fialův kabinet také říká. „Veřejné finance se nám podařilo dát do pořádku.“ Pokud ale dnes veřejné finance jsou vskutku v pořádku, jak mohly být před čtyřmi lety v rozvratu, když přitom hned od všech třech uvedených světově významných ratingových agentur mají nyní navlas stejné hodnocení – včetně výhledu – jako tehdy? Něco tady zkrátka neštymuje. Buď totiž tedy tehdy české veřejné finance nebyly v rozvratu, nebo nyní nejsou v pořádku… -
