Bude se teď hodně řešit, že nevychováváme kreativní hráče… Bylo mi 18 let, když jsem se stal členem áčka Sparty. Přišel jsem s přívlastkem nový Rosický. Ofenzivní střední záložník, klasický špílmachr, extrémně kreativní, kapitán repre U19. Během následujících tří let jsem tisíckrát slyšel věci typu: „Hraj jednoduše, nehraj patičky, hraješ moc finálky, žádný kudrlinky atd.“ A tak se ze mě během těch tří let ve Spartě a na hostování na Žižkově stal jiný fotbalista. Spíš běhavá a fotbalová osmička, jak si mě pamatujete z ligy, než nový Rosický. Tu čistou kreativitu a sebevědomí, které jsem v sobě měl od dětství, už jsem v kariéře nikdy nenašel. Až zase nedávno na úrovni 5. ligy. Možná jsem v tom období měl jenom smůlu na trenéry, možná jsem nebyl až tak dobrý, možná jsem si měl za svojí přirozeností víc stát, ale zkuste jít v devatenácti proti zdi. Strašně fandím klukům jako Sochůrek, Panoš a tak dále. Moc bych si přál, aby se dokázali prosadit tím, co jim je nejvíc vlastní a přirozené. Nejvíc samozřejmě záleží na nich samotných, ale doufám, že budou mít takové podmínky, aby mohli růst oni i český fotbal. #fotbal #kreativita #mladíhráči
)
