During Saturday's demonstrations against high living costs in Paris, police detained a record 855 people, and the tension caused by violent riots resulted in a total of approximately 1200 arrests across France. #protesty #Francie #vandalismus (translated)
The U.S. Department of Justice announced the arrest of two men suspected of helping North Korean IT workers in identity theft and fraudulent employment acquisition in the U.S., generating millions in revenue for North Korea. #podvod #identita #SeverníKorea (translated)
British authorities have charged sailor Teddy Young with gathering secret information with the aim of selling it to Russia, which led to his arrest and detention. #národníbezpečnost #špehování #TeddyYoung (translated)
The arrest of August Hanning, former director of the BND, for espionage for another country has caused enormous shock in German intelligence services and has been labeled the biggest scandal since the 1970s, with his activities after leaving the intelligence service including work for Azerbaijan and related illegal activities. #špionáž #BND #terorismus (translated)
The former director of the German intelligence agency, August Hanning, and his former colleague, Manfred D., were arrested in connection with espionage suspicions, which could lead to one of the biggest scandals in the history of the German secret service if the accusations are confirmed. #špionáž #Německo #BND (translated)
French students and other sectors of society took to the streets to protest against poor conditions in education, as part of the largest demonstrations since the end of September, which resulted in violent clashes with the police and the arrest of thousands of participants. #Protesty #Mládež #Francie (translated)
Fráňa Šrámek shared a text by Matěj Hollan, who claimed that ANO brought Russian influences into politics with the announced Senate candidacy of Sandy Tsoukernik. Hollan linked her chances of being elected in Cheb to the popularity of Michal David's concerts, which, according to him, were supported by her husband. Hollan stated that Tsoukernik sold her stake in the casino business in June 2024 and that in May 2026, the online betting and casino operation Kingsbet was taken over by the Novomatic group. He claimed that Novomatic strengthened its position in the Czech gambling market with this. He also reminded that the Admiral casino operated in the King's Resort complex in Rozvadov and that the slot machines in both casinos came from Novomatic. Hollan further linked Novomatic to the Russian environment and mentioned its business in St. Petersburg. According to the text he quoted, a joint casino called Neva Chance was established there in 1993, whose Russian partner was located at the same address as the St. Petersburg City Hall committee led by Vladimir Putin, and used the same phone number. He also mentioned alleged ties to Gennady Petrov and Alexander Malyshev, the Wirecard case, and Jan Marsalek. Regarding the planned Novomatic casino in Tuchoměřice, he stated that the locals rejected it by a margin of 84.5 percent. #hazard #politika #Rusko (translated)
The author wrote that the arrest of the former head of the German BND, in his opinion, will lead to a wide-ranging espionage scandal of European dimensions. He also mentioned that he is thinking about whose benefit the person in question allegedly worked for and hinted that he has several clues. #špionáž #BND #skandál #DE (translated)
A nine-year-old boy in Marseille was driving an SUV while his father helped him with the driving and irresponsibly ignored safety precautions, which led to their arrest by the police. #nebezpečnéchování #řízeníbezoprávnění #bezpečnostdětí (translated)
Poučná scéna. Pro všechny gaunery a zloděje. Ministři bývalé Orbánovy se v budově budapešťského parlamentu loučili se svými blízkými. Právě byli vydáni parlamentem soudu. Po opuštění budovy budou zatčeni. Maďarsko potřebuje deorbanizaci. Stejný úklid nás čeká po Babišovi. #Maďarsko #politika #korupce
V Kalifornii byl zastřelen vedoucí herního inženýra New York Times Jonathan McKinsey, přičemž jeho tchán a tchyně byli po incidentu zatčeni za podezření z vraždy, zatímco McKinsey se právě nacházel uprostřed rozvodového řízení a sporů o děti. #vražda #DomácíNásilí #LGBTQ
Muž z Plzeňska se obvinil z vyhrožování smrtí lékařce a zdravotnici, přičemž posílal urážlivé zprávy a objevil se před bydlištěm zdravotnice, což vedlo k jeho zatčení a žádosti o vazbu. #násilí #hrozby #policie
Ústavní soud v Madridu umožnil návrat katalánského separatistického lídra Carlese Puigdemonta do Španělska, poté co rozhodl, že na jeho trestný čin může být uplatněn zákon o amnestii přijatý v roce 2024, což mu zaručuje návrat bez rizika zatčení. #Katalánsko #CarlesPuigdemont #referendum
Během krutých dnů druhé světové války, přesně 22. září 1942, nalezl svůj tragický konec velitel paraskupiny Zinc, Oldřich Pechal. Po jeho zatčení, kdy statečně zranil několik příslušníků gestapa, čelil nelidskému týrání. Mučitelé se ho snažili zlomit jak fyzicky, tak psychicky, a jako poslední hrozný čin mu pod okny popravili celou rodinu. I navzdory tomuto děsivému osudu zůstal Oldřich Pechal nezlomen. Jeho odvaha a oběť navždy zůstanou symbolem. Čest jeho památce 💐 #DruháSvětováVálka #Hrdinství #Památka
Brazilská policie zadržela muže, který je podezřelý z 16 vražd a při výslechu přiznal účast na 80 vraždách, přičemž se pokoušel uniknout zatčení převlečený za ženu s dítětem v náručí. #vraždy #policie #Brazílie
Článek přibližuje život a kariéru Viktora Koženého, přezdívaného „pirát z Prahy“, od jeho úspěšného podnikání během české privatizace v 90. letech až po jeho zatčení na Bahamách a dlouhý právní spor o vydání do USA. #ViktorKožený #privatizace #tunelování
Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kravčenko opustil zemi v noci, čímž se vyhnul následkům korupčního skandálu, který vedl k jeho rezignaci a zatčení jeho náměstka. #korupce #Ukrajina #Kravčenko
Pamatujete na Jana Marsalka z kauzy Wirecard? Uprchl před zatčením, skončil v Rusku a pracuje pro ruské tajné služby. Při procesu s ruskou špionážní sítí ve Velké Británii byl odkryt mimořádně zajímavý případ ruské dezinformační kampaně. Neodehrávala se na sociálních sítích, ale #Wirecard #dezinformace #špionáž #CZ #RU #GB
Vánice, která rozbila atom: Skutečný příběh Lise Meitner Vánoce roku 1938. Zatímco Evropa se propadá do stínu nacismu, v malém švédském městečku Kungälv kráčí hlubokým sněhem šedesátiletá žena v těžkém kabátě. Vedle ní na běžkách jede její čtyřiatřicetiletý synovec. Nepřijeli na dovolenou. Žena v červenci jen o vlásek unikla zatčení nacistickým režimem – po březnovém anšlusu Rakouska přišla o občanství i platný pas a kolega z institutu ji navíc udal na ministerstvu. Ze dne na den ztratila domov i vlastní laboratoř. Přesto má v kapse kabátu dopis z Berlína, který během několika následujících hodin změní dějiny moderní vědy. Jmenuje se Lise Meitner. A v tento mrazivý den, s kouskem tužky na útržku papíru opřeném o zasněžený kmen, právě přišla na to, jak funguje jaderné štěpení. O šest let později za tento objev převezme Nobelovu cenu za chemii její dlouholetý kolega Otto Hahn. Sám. Její klíčový teoretický přínos zůstane v oficiálním zdůvodnění ceny opomenut. Vítejte v dalším díle mého seriálu zaměřeném na opomíjené #ZenyVeVede. Jestli se vám líbí, prosím sdílejte jej svým sledujícím. Dívka, která nesměla ani na univerzitní toaletu Lise Meitner se narodila ve Vídni v listopadu 1878 do vzdělané rodiny židovského původu. Už od dětství ji fascinovala matematika a záření. V té době však dívky v Rakousku-Uhersku nesměly oficiálně studovat veřejná gymnázia. Všechno dohnala soukromým studiem a stala se teprve druhou ženou v historii, která na Vídeňské univerzitě získala doktorát z fyziky. Jejím mentorem a inspirací byl geniální Ludwig Boltzmann. V roce 1907 odešla do Berlína, aby se učila od Maxe Plancka. V Prusku byl přístup žen k vysokoškolskému vzdělání stále tabu. Když začala spolupracovat s mladým chemikem Ottou Hahnem v Ústavu Emila Fischera, slavný chemik jí povolil vstup pouze pod přísnou podmínkou: bude pracovat výhradně v bývalé truhlářské dílně v suterénu s vlastním vchodem z ulice a nesmí vstoupit do poslucháren ani horních pater. Do budovy neměla povolený vstup ani na toaletu – musela chodit do nedaleké restaurace. Zatímco Hahn dostával plat vědce, Lise pracovala celých pět let bez nároku na honorář a žila ze skromné podpory své rodiny. Teprve v roce 1912 se stala Planckovou asistentkou a získala své první placené místo. Byla to mimořádně silná dvojice: Otto Hahn byl precizní analytický chemik, mistr v izolování i stopových množství radioaktivních prvků. Lise Meitner byla teoretická i experimentální fyzička s pronikavou matematickou intuicí, která dokázala naměřeným datům vtisknout fyzikální smysl a řád. Společně objevili prvek protaktinium a zkoumali radioaktivní záření. Lise si postupně vydobyla takové renomé, že se v roce 1926 stala první ženou s řádnou profesurou fyziky v celém Německu. Albert Einstein jí s obdivem přezdíval „naše Marie Curie“. Pak ale přišel rok 1933. Útěk s diamantovým prstenem v kapse Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byli židovští vědci hromadně zbavováni funkcí. Lise zpočátku chránilo rakouské občanství i práce v polozávislém Ústavu císaře Viléma. Věřila, že věda v Německu dokáže odolat politickému šílenství. V březnu 1938 však proběhl anšlus Rakouska. Přes noc se stala občankou Třetí říše a spadala pod norimberské rasové zákony. Hranice se pro osoby židovského původu uzavíraly, její pas byl neplatný a fanatický nacistický chemik Kurt Hess z téhož institutu ji nahlásil úřadům jako nežádoucí osobu. V červenci 1938 zorganizovali přátelé v čele s holandským fyzikem Dirkem Costerem tajnou záchrannou misi. Coster neohlášeně přijel do Berlína a doprovodil Lise do vlaku směr Nizozemsko. Na rozloučenou jí Otto Hahn vtiskl do ruky diamantový prsten po své matce – pro případ, že by bylo nutné podplatit pohraničníky. Nacistická hlídka na hranicích její neplatné doklady zkoumala, ale po napjatých minutách ji nechala projet. Lise vyvázla s deseti markami v peněžence a dvěma kufry. Přes Nizozemsko a Dánsko zamířila do švédského exilu. Ve Stockholmu získala místo v novém ústavu nobelisty Manneho Siegbahna. Ten však vůči ní zůstal rezervovaný – neposkytl jí téměř žádné vybavení, spolupracovníky ani odpovídající plat. Jediné spojení se špičkovou vědou tak představovala intenzivní korespondence s berlínskou laboratoří. Chemická záhada, která popírala fyzikální zákony V Berlíně Otto Hahn a mladý chemik Fritz Strassmann pokračovali v experimentech, které předtím naplánovali společně s Meitnerovou: ostřelovali těžké jádro uranu pomalými neutrony. Krátce před Vánocemi roku 1938 však narazili na výsledek, který nedával žádný smysl. V očekávaných rozpadových produktech nenašli těžší transurany, ale stopy barya. Baryum je však zhruba o polovinu lehčí než uran (uran má v jádře 92 protonů, baryum pouhých 56). Tehdejší fyzika považovala rozpad jádra na dva velké kusy za zhola nemožný. Předpokládalo se, že dopadající neutron může z jádra vyrazit nanejvýš malou částici (např. proton nebo jádro helia). Zmatený Hahn usedl v noci 19. prosince 1938 k psacímu stolu a poslal Lise dopis s přesným chemickým nálezem: „Naše izotopy radia se chovají jako baryum... Jako chemici bychom vlastně měli říci, že u těch nových látek nejde o radium, ale o baryum... Ale jako ‚jaderní fyzici‘ se k tomuto skoku, odporujícímu všem dosavadním poznatkům, zkrátka ještě nemůžeme odhodlat. Snad dokážeš navrhnout nějaké fantastické vysvětlení.“ Hahn věděl, že bez jejího teoretického posvěcení se chemický výsledek neodváží publikovat jako fakt. Průlom v zasněženém lese O několik dní později navštívil Lise v Kungälvu její synovec Otto Robert Frisch, talentovaný experimentální fyzik pracující v Kodani u Nielse Bohra. Během dopolední procházky mrazivou krajinou Frisch původně plánoval diskutovat o svém vlastním výzkumu, ale Lise odmítala mluvit o čemkoliv jiném než o Hahnově dopise. Znala Hahnovu analytickou pečlivost – pokud tvrdil, že chemicky prokázal baryum, nemohl to být omyl. Usedli na padlý kmen v lese a začali počítat. Lise si vybavila Bohrův kapkový model atomového jádra. Podle této představy se jádro nechová jako tuhá kulička, ale jako kapka kapaliny, jejíž tvar drží pohromadě povrchové napětí (způsobené silnou jadernou silou). Jádro uranu je však obrovské a natěsnané 92 kladně nabitými protony, které se navzájem mohutně elektrostaticky odpuzují. Povrchové napětí je u takto obřího jádra na samé hranici stability. Co když dopadající neutron kapku jen mírně rozkmitá? Jádro se protáhne do tvaru piškotu či činky. Uprostřed vznikne zaškrcení. V tu chvíli elektrické odpuzování na obou koncích převáží nad povrchovým napětím a jádro se roztrhne na dva menší fragmenty – například baryum a krypton: 56 + 36 = 92 Matematika seděla. Zůstávala však otázka: kde se vezme kinetická energie nově odmrštěných fragmentů? Lise spočítala, že elektrostatické odpuzování obou vzniklých jader musí uvolnit přibližně 200 MeV (megaelektronvoltů) na jedno jediné rozštěpené jádro. To bylo číslo v říši atomů nevídané – milionykrát převyšující jakoukoliv chemickou reakci. Odkud se tato energie vzala? Lise si z paměti vybavila hodnoty pro výpočet jaderných hmotností. Sečetla hmotnosti nově vzniklých jader a porovnala je s hmotností původního uranu. Výsledek ukázal nepatrný úbytek hmoty – nová jádra byla dohromady o zhruba pětinu hmotnosti protonu lehčí. Hmota se ztratila. Lise okamžitě použila nejslavnější rovnici světa, kterou zformuloval její přítel Albert Einstein: E = m c² Když do rovnice dosadila onen úbytek hmotnosti, vyšlo přesně: 200 MeV Vše do sebe beze zbytku zapadlo. Frisch termín pro tento děj převzal z biologie – nazval jej štěpení (nuclear fission), po vzoru dělení živé buňky. Zkreslený příběh a Matildin efekt Otto Hahn v lednu 1939 publikoval chemický nález barya v německém časopise Naturwissenschaften. Z politických důvodů v nacistickém Německu jméno Meitnerové uvést nemohl – článek s židovskou emigrantkou by byl okamžitě cenzurován. V únoru 1939 vyšla v britském časopise Nature teoretická práce Meitnerové a Frische, která celý proces poprvé fyzikálně vysvětlila, spočítala energii a pojmenovala štěpení. Světová fyzika byla v pozoru. Politická nutnost z roku 1939 se však po válce proměnila v pohodlnou legendu. Když v roce 1945 Královská švédská akademie věd udělila Nobelovu cenu za chemii za rok 1944, laureátem byl výhradně Otto Hahn. Ačkoliv Hahn jejich dlouholetou spolupráci před rokem 1938 v obecné rovině uznával, v otázce samotného štěpení po válce setrvale hájil narativ, že šlo o čistě chemický objev, na kterém fyzika neměla podíl a teoretici jej zprvu zpochybňovali. Historici vědy (zejména Ruth Lewin Sime a Elisabeth Crawford na základě odtajněných archivů Nobelovy nadace) prokázali, že švédský výbor pro chemii fyzikální rozměr objevu bagatelizoval a zásadní podíl Meitnerové ignoroval. Podle oficiálních záznamů byla Lise Meitner během svého života nominována na Nobelovu cenu celkem 49krát (30krát za fyziku, 19krát za chemii) – mimo jiné Maxem Planckem, Nielsem Bohrem či Arthurem Comptonem. Cenu nikdy nezískala. Jde o jeden z nejkřiklavějších projevů tzv. Matildina efektu v dějinách moderní vědy. „S bombou nebudu mít nic společného!“ Když spojenci zahájili přísně tajný projekt Manhattan na konstrukci atomové zbraně, Lise Meitner byla oficiálně vyzvána, aby se k vývoji v Los Alamos připojila. Její odpověď byla nekompromisní: „S bombou nebudu mít nic společného!“ Byla jednou z mála předních jaderných vědců, kteří účast na zbrani rezolutně odmítli z etických důvodů. Když po svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki americký tisk senzacechtivě psal o „židovské matce atomové bomby“, která recept na zbraň vynesla z Berlína v kabelce, hluboce ji to zraňovalo. Celý zbytek života zasvětila obhajobě mírového využití jádra a etické odpovědnosti badatelů. Odkaz, který žádná cena nesmaže Lise Meitner se dočkala uznání, které je ještě vzácnější než Nobelova medaile. Zatímco nobelistů jsou stovky, stabilních i umělých chemických prvků zná periodická tabulka jen 118. V roce 1997 byl prvek s protonovým číslem 109 pojmenován na její počest: meitnerium (Mt). Je dodnes jedinou historickou ženou v dějinách, jejíž jméno nese chemický prvek zcela samostatně (Marie Curie jej v curiu sdílí s manželem Pierrem). Lise Meitner zemřela v anglické Cambridgi v říjnu 1968, krátce před svými 90. narozeninami. Její synovec Otto Frisch pro její náhrobek v Bramley vybral epitaf, který vystihuje celý její pohnutý osud: „Lise Meitner: fyzička, která nikdy neztratila své lidství.“ P.S.: Díky, že jste dočetli až sem, sdílejte prosím příběh svým sledujícím. Každý den sem píšu vedle vědeckých novinek příběh jedné opomíjené vědkyně, nezapomeňte dát sledovat @tkapler pro další. #ŽenyVeVědě #LiseMeitner #JadernáFyzika
