Search

To je sice pěkný, že uvádí sledovanost v USA mateřské CNN (US), ale rozhovor nebyl určený pro publikum v USA, byl primárně pro CNN International, která cílí na úplně jiné publikum a regiony a kde se obratem objevil i na jejich webu. Web CNN má měsíčně přes 150 milionů uživatelů. https://t.co/YOWTjq8zen #CNN #sledovanost #mezinárodnížurnalistika

In Haldensleben, a town in Saxony-Anhalt, a vandalized monument to the victims of fascist dictatorship appeared on the anniversary of the German invasion of Poland, adorned with symbols of the far-right AfD, reflecting the growing extremist tendencies and frustration of local residents with the political situation in Germany. (translated)

DRONES IN LIPSCH, DISINFORMATION IN CZECHIA. THE SAME WAR, DIFFERENT WEAPONS What happened at Leipzig/Halle airport should not be read as another distant security incident somewhere in Germany. It concerns us as well. On the night of August 4th to 5th, a drone appeared in the secured cargo zone of the airport. (translated)

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

A sophisticated disinformation campaign emerged in the online environment, attempting to create tension between Czechs and Poles by claiming that Poland aspires to a part of Czech territory, involving fake profiles and forged documents, and its revelation highlighted the weaknesses of Czech defense against such influence operations. (translated)

Jojo, Elfové mají velkou moc. Kromě smazání Pauknerova účtu mohou i za to, že si ráno vylil kafe do rozkroku, že na něj věřitelé podavají exekuce nebo že se jeden vrtulník objevil na Ukrajině, když tam podle Pauknera být neměl. Bacha na ty Elfy...! ;) https://t.co/sKgIQPeTdj #Jojo #Elfové #moc

Vzhledem k těm žvástům, které se v ČR objevili po úmrtí generála Mladiče je dobré uvést podstatu na pravou míru: Mediální obraz válek v Jugoslávii byl jak v ČR, tak na Západě výrazně zkreslený, přičemž obě skupiny médií sdílely pro-chorvatský a anti-srbský rámec. Česká média tento rámec přejala od západních agentur a doplnila jej post-komunistickým narativem „demokracie vs. komunismus”. Západní média přidala rámce „starých nenávistí” a démonizace Srbů, které sloužily k ospravedlnění geopolitických zájmů a později intervence NATO. Pro objektivní pochopení je klíčové pracovat s více zdroji a akademickými analýzami, nikoli pouze s dobovými mediálními reportážemi. Takže komentáře nedouků, kteří o věci samotné nic neví, doporučuji ignorovat. Hotovo #JugoslávskéVálky #MediálníAnalýza #Historie

Už vím, odkud vane vítr. Účet mi nechali zablokovat lidé napojení na neziskový sektor, respektive jde o partu kolem bájného sněžného muže Ludwiga, vysavače dotací Pášmy a "Štítu demokracie". K falešnému účtu, co se na FB objevil. Nemám ve zvyku vás oslovovat "přátelé" a burcovat k jakékoli aktivitě, jak jste si mohli všimnout. Jednám v klidu, s rozvahou a maximálně neafektovaně, zvlášť v krizových situacích - to je ta porucha mozku. Celá anabáze s "uspáním" účtu udělala projektu Paukner Media skvělou reklamu, za to rovněž děkuji. Když se nepodaří se společností Meta dohodnout, výsledkem bude jen, že tento účet časem získá podobné množství pozornosti, bude-li obsah nadále pro sledující zajímavý, a nestane se vlastně vůbec nic. Dva členové mého týmu jsou nyní v terénu, obráží dotační projekty v zákoutích republiky a těším se na příští týden, kdy snad avizovaná fáze 2 vypukne naplno. Končí mediální okurková sezóna, tudíž je ideální čas pro kunu, aby opět vlétla do kurníku. Stav je tedy "business as usual". Pro příště - když zmizím, zas se objevím 📷 Tyto tanečky tak postrádají jakýkoli smysl. Další text vyjde již dnes večer, mezi 19 a 20 hodinou. Šalom. #sociálnímédia #komunikace #projekty

Protests have emerged in Iran over the shortage of gasoline, which is a consequence of U.S. economic sanctions and hyperinflation, with protesters including oil industry workers, retirees, and teachers expressing dissatisfaction with rising living costs and inadequate access to fuel. (translated)

Diver Stefan Panis discovered a 162-year-old bottle of Guinness Extra Stout at the bottom of the English Channel, which could provide scientists with information about historical yeasts and the taste of beer from the Victorian era, and they could then try to create a similar drink as it was back then. (translated)