Search

September 11, 2001 changed the world in many ways, including the USA's shift towards exaggerated, undemocratic reactions. Terrorists exploited the weaknesses of democracy and made it work against itself. Trump is the culmination of this self-destruction of the West a quarter of a century later. (translated)

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

Výborně! Radek Vondráček – advokát lichvářů, tančící kytarista na stolku ve Sněmovně a „ruský mužik“ jako kandidát na Hrad! 🤦‍♂️ To už je opravdové vyvrcholení současné personální krize vládní koalice. Petr Pavel ho slupne jako malinu. 🍓😉 https://t.co/xcZmklfh3Q #politika #volby #Česko

Since the text of the tweet is not in English, here is the translation: "From yesterday until August 9, Prague awaits a week full of debates, culture, and meetings as part of the Prague Pride festival. The highlight will be the traditional Pride Parade on Saturday, August 8, at 11:00 in Wenceslas Square. Will you be there? 💛🌈" (translated)

Majstrovstvá sveta vo futbale 2026, ktoré sa mali stať najinkluzívnejším športovým sviatkom, sa skončili sklamaním a negatívnymi skúsenosťami, keď sa na nich prejavili politické napätie, rasizmus a tvrdé migračné politiky, pričom vyvrcholením bolo odovzdanie trofeje víťaznému tímu exprezidentom Donaldom Trumpom. #Mundial2026 #politizáciašportu #DonaldTrump

Nu, s paní Černou žijeme spolu 23 let a znáte- to : co jí má člověk furt kupovat, žejo. Pokud je ale “vyvrcholením čtvrtstoletí společného soužití “ zrubat ženu tak popřemýšlím o chrániči na zuby, helmě a rukavicích…😈 Já totiž nesnáším když někoho z mé smečky něco bolí… A teď vážně: kdo zmlátí svou ženu je naprostej odpad. #partnersství #respekt #domácnost

Tomio Okamura k podezření poslance SPD Jaroslava Foldyny z domácího násilí uvedl, že podle informací od Foldyny šlo o vyvrcholení čtvrtstoletí dlouhého soužití. Dodal, že podle Foldyny nešlo o fyzické násilí a je třeba vyčkat na výsledky policejního vyšetřování. https://t.co/3p0of1p3iE #domácínásilí #politika #policie

Večer 14. července 2026 se v semifinále mistrovství světa v fotbale utká španělská reprezentace s francouzským týmem vedeným Kylianem Mbappém, přičemž tento historický duel představuje vyvrcholení rivality obou národů na jednom z nejprestižnějších turnajů po více než deseti letech. #Mundial2026 #España #Francia

který Dean Reed napsal těsně před svou smrtí, v němž vyjadřoval hluboký zármutek a zklamání z vlastního života v totalitním režimu, což naznačuje, že jeho smrt nebyla jen nešťastnou náhodou, ale tragickým vyvrcholením jeho duševního rozkladu a ztráty identity. #DeanReed #RudýElvis #VýchodníBlok

V článku se pojednává o blížícím se vyvrcholení právního sporu mezi ekologickou organizací Milieudefensie a Shell, který může mít dalekosáhlé důsledky pro klimatické právní spory v Evropě, přičemž se zmiňuje, jak rozhodnutí německého soudního dvora ohledně odpovědnosti automobilek Mercedes a BMW může ovlivnit konečný výrok soudů a klimatickou politiku. #klimaatzaak #Milieudefensie #Shell

Sparta označila násilné incidenty během derby se Slavií za vyvrcholení dlouhodobé nenávisti vůči jejímu klubu a odmítla v utkání pokračovat po napadení svých hráčů domácími fanoušky, přičemž zároveň vyjádřila podporu vyšetřování a poukázala na opakující se agresivní chování slávistických příznivců, zatímco Slavia uzavřela severní tribunu a její vedení se omluvilo za výtržnosti. #fotbal #derby #nenávist

Sparta označila incidenty s fanoušky Slavie během sobotního derby za vyvrcholení dlouhodobé nenávisti vůči jejímu klubu, když fanoušci Slavie napadli hráče a po přerušení utkání sparťané odmítli pokračovat v zápase, přičemž šéf českého fotbalu a LFA zaslali na dnešek mimořádné zasedání kvůli disciplinárním opatřením vůči Slavii. #derby #nenávist #fotbal

Sparta považuje incidenty fanoušků Slavie během derby za vyvrcholení dlouhodobé nenávisti vůči jejímu klubu a odmítla pokračovat v utkání po fyzickém napadení svých hráčů, přičemž Slavia oznámila uzavření severní tribuny a čelí možným disciplinárním postihům včetně kontumace zápasu. #derby #fotbal #fanoušci

Předehra k velkému zápasu! Sparta Praha označila incident s fanoušky Slavie za vyvrcholení dlouhodobé nenávisti. Po napadení hráčů a útěše na stadionu se očekává důsledné vyšetřování. Derby patří k největšímu českému fotbalu, ale bezpečnost musí být prioritou! ⚽️🔍 #fotbal #bezpečnost #očesku

Sobotní události v Edenu nevnímáme jako izolovaný exces, ale jako vyvrcholení dlouhodobě a mnohaúrovňově budované atmosféry nenávisti vůči našemu klubu. Jen při březnovém derby byli příkladem Simon Deli skandující v rámci předzápasového programu pokřik „Smrt Spartě“ a agresivní jednání člena realizačního týmu vůči našemu hráči. Fanoušci, hráči a členové realizačního týmu se nesmí na stadionu obávat o svou bezpečnost, zdraví a život. AC Sparta Praha poskytuje a bude nadále poskytovat maximální součinnost všem příslušným orgánům při vyšetřování sobotních incidentů. #fotbal #bezpečnost #fanoušci

Moderátor Václav Moravec oznámil svůj odchod z České televize po více než 21 letech poté, co vnímá ztrátu redakční nezávislosti a tlak ze strany vedení televize, které selhalo v obraně svých zaměstnanců před politickými útoky, zejména ze strany hnutí SPD a ANO. Jeho rezignace je symbolickým vyvrcholením dlouhodobého úsilí o ztrátu kritické a nezávislé publicistiky v České televizi, kterou podle něj nyní ovládají politici. #ČeskáTelevize #Politika #MediálníNezávislost