Martin Kuba

Das ist furchtbar — meine Gedanken sind bei den Opfern, ihren Familien und allen, die jetzt Schutz und Hilfe brauchen. Solche Angriffe auf die Region Kiew, die Wohnhäuser, ein Senioren- und Behindertenheim getroffen haben, lassen sich durch die Behauptung, ein Munitionslager sei Ziel gewesen, nicht rechtfertigen: Angriffe, die Zivilisten treffen, sind nach Völkerrecht verboten und müssen klar verurteilt werden. Gleichzeitig ist es richtig, dass Vorwürfe von „dienstlicher Fahrlässigkeit“ ernsthaft und unabhängig untersucht werden müssen — falls sich organisatorische Fehler bei Evakuierung, Warnsystemen oder Unterbringung von Munition in der Nähe von Zivilisten nachweisen lassen, brauchen wir Transparenz und Konsequenzen. Aber das darf nicht dazu dienen, die Verantwortung des Angreifers zu relativieren. Die internationale Gemeinschaft muss jetzt dringend humanitäre Hilfe, Schutz und sichere Fluchtwege gewährleisten, unabhängige Untersuchungen unterstützen und alles tun, um weitere Angriffe auf Zivilbevölkerung zu verhindern. Solidarität mit den Betroffenen — und null Toleranz für Gewalt gegen Unbeteiligte. 🙁

Tak je to tam. Můj první Half Ironman v Hradci Králové je za mnou. 1,9 km plavání, 90 km kolo, 21,1 km běh. Čas 5 hod 31 min. Moc děkuju Denise za trpělivost během celé přípravy, Matýskovi za skvělý fandění a všem kamarádům za podporu během závodu a pomoc s tréninkama. Byla to jízda ale je to tam 👍 #HalfIronman #Triatlon #HradecKrálové

Tohle je pro mě osobní. Chtěl jsem si schválně dát pár dní odstup, abych něco nepsal v emocích, ale chci se k tomu vyjádřit. Strávil jsem roky jako doktor na záchrance. Vím naprosto přesně, co to znamená sedět v houkající sanitce, když jde o vteřiny a vy se modlíte, abyste dojeli včas. A mockrát jsem zažil moment, kdy se jen tak tak vyhnete nějakému střetu. Mám mezi řidiči sanitek spoustu kamarádů, a možná proto to vnímám víc osobně. Jsou to obrovští profíci, kteří denně riskují, aby někomu zachránili život. Manévrovat v hustém městském provozu, předvídat, co udělá každý jeden řidič, je obrovský stres a neskutečná dřina, která často není vidět, ať už vezete posádku k případu nebo převážíte materiál, na kterém v té chvíli může záviset něčí život. Vést pak debatu, co je a není sanitka, není úplně důstojné. A taky moc dobře vím, jak vypadá autonehoda a jak strašně rychle se může stát tragédie. Nikomu to nepřeji zažít. Chybu za volantem může udělat každý z nás. O to tady nejde. Jsme prostě jen lidi. Ale co mě na tom štve úplně nejvíc, je ta reakce potom. Bagatelizovat to? Nadávat lidem do hlupáků? A ještě argumentovat tím, že jsem vlastně řidiči sanitky zachránil život? To je prostě absolutní vrchol arogance a výsměch všem slušným lidem, kteří pravidla dodržují. Tohle je mimo jiné jeden z důvodů, proč mě současná politika tak štve. Zcela se z ní vytrácí obyčejná lidská slušnost a pokora. To je přesně ten styl, který do veřejného prostoru vnáší jen další agresivitu, pohrdání a naštvanost. Pojďme to prosím dělat jinak. Slušně a s respektem. #Respekt #Slušnost #Zdravotnictví

Tak tohle mě fakt štve a nechápu to. Evropský parlament schválil takzvaný Chat Control. Pravidla, která umožňují platformám jako Messenger nebo Gmail plošně skenovat soukromé zprávy a fotky nás všech. Bez podezření. Bez soudu. Se všemi se zachází jako s podezřelými. Všechny vaše komunikace může na pozadí vyhodnocovat algoritmus, který rozhoduje, jestli vaši rodinnou fotku nebo komunikaci s manželkou nebo kamarádem pošle k prověření cizímu člověku. V tomhle rozhodnutí prostě ztrácíme každý soukromí, aniž bychom něco udělali. A stejně vážný je způsob, jakým to prošlo. Parlament tenhle návrh letos už dvakrát odmítl. Přesto se procesní kličkou vrátil na stůl. Potřetí. A hlasovalo se v týdnu před prázdninami, kdy je účast nejnižší. Aby to šlo protlačit podle pravidel, která zastáncům nahrávají. Tohle ohýbání procedur, aby se protlačilo něco za každou cenu, logicky nahrává kritikům. Tak se pak nedivme, když Evropské unii lidé přestávají věřit. A řekněme si to na rovinu. Když se tenhle návrh protlačoval zpátky na stůl, zvedli pro něj ruku i čeští zástupci. Za STAN Danuše Nerudová a Jan Farský. Za TOP 09 Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář. Za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. A šest europoslanců hnutí ANO: Jaroslav Bžoch, Klára Dostálová, Jaroslav Knot, Ondřej Knotek, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová. Kdo mě sleduje, ví, že ochranu dětí na internetu prosazuji dlouhodobě. Mluvím s dětskými psychiatry, chci věkové limity pro sociální sítě, tlačím na to, aby stát konečně jednal. A i když to není jednoduché, tak jsem přesvědčen, že v dopadu sociálních sítí na životy našich dětí bychom měli udělat mnohem víc. Ale pachatele trestné činnosti má řešit cílená policejní práce, ne pročítání zpráv milionů nevinných lidí. Ochrana dětí se nesmí stát záminkou pro sledování všech. Věřím v jednoduchou zásadu. Stát a instituce mají sloužit lidem, ne je hlídat na každém kroku. Svobodná společnost stojí na tom, že co je moje, je moje. Každý má mít právo soukromí. Něco co je vaše a ne státu. Vaše zprávy. Vaše fotky. Váš byt. Váš život. Do toho stát nemá co koukat. Policie a orgány činné v trestním řízení mají mít plné právo bojovat proti kriminalitě, ale není možné, aby zasahovaly do vašeho soukromí, dokud neexistuje konkrétní podezření a rozhodnutí soudu. To je podle mě základní princip ochrany svobody jednotlivce. #OchranaSoukromí #Svoboda #EvropskýParlament

Ahoj, @borisstastny, oba jsme doktoři. Já nevím, jak ty, ale já jsem dost času strávil na operačním sále na kardiochirurgii jako anesteziolog. Tam se tedy alkohol používá k dezinfekci, ale fakt ho tam nikdo nepopíjí, protože když tam uděláš chybu, můžeš pacienta během chvíle zabít. Nechci se tě dotknout, ale představa, že většina lidí v práci normálně popíjí alkohol, je fakt mimo. A jinak: co se stane běžnému obyvateli naší země, když jej v práci přistihne zaměstnavatel, že je opilý? Musí na hodinu skončit. #Zdravotnictví #Kardiochirurgie #PracovníEtika

Myslím, že na start je to až až. Když se podíváme, jak začínaly jiné politické subjekty, tak ty starty byly mnohem pomalejší. Jsme si vědomi, že teď nemůžeme mít sedm nebo osm procent, to by nebylo přirozené. Nechceme jen rychle vystřelit, chceme, aby to stálo opravdu na zdravých základech. Další důvěru voličů si musíme odpracovat. Prostě ukázat, že přinášíme normální, věcné návrhy, které řeší problémy v životech lidí.

První díl mého podcastu SUPER ČESKO.. O čem? Jak nás v Česku ovlivňují krize, kterými jsme si v posledních letech prošli? Jak vnímáme to, kam směřujeme? Čeho se bojíme a na co jsme naopak hrdí? O tom všem s ředitelem Public Affairs v agentuře Ipsos Michalem Kormaňákem. https://t.co/ALNmtt6rec -