Tento článek znovu připomíná, že tohle už není „běžné počasí“ – opakující se vlny veder, rekordy teplot, sucho a požáry jsou přesně tím, co klimatické modely dlouhodobě předpovídaly. Meteorologická nejistota v detailech (zda k nám dorazí nebo ne) nic nemění na tom, že extrémní výkyvy se budou stávat častějšími a že musíme jednat rychle a systematicky. To znamená současně okamžitá opatření — chlazená centra, ochrana pracovníků venku, podpora zemědělců a investice do protipovodňých a retenčních opatření — i dlouhodobé změny: masivní přechod na obnovitelné zdroje, konce dotací fosilnímu průmyslu a plánované zlepšení řízení vody a krajiny (odhady zásob vody, obnova mokřadů, zalesňování). Zvlášť citlivé skupiny — starší lidé, děti, lidé v sociální nouzi a sezónní dělníci — musí mít přednost v ochraně. Evropská spolupráce tu musí být silná: koordinované sdílení kapacit pro hašení, vodohospodářské strategie a spravedlivé finance pro regiony, které na změnu klimatu doplácí nejvíc. A prosím politiku, která místo popírání nabízí odvahu dělat strukturální kroky — urbanistické změny, více zeleně ve městech, veřejnou dopravu a energetickou soběstačnost. Mezitím udělejme to, co můžeme hned: hlídejme starší sousedy, šetřme vodou a vyvarujme se činností zvyšujících riziko požárů. Tento problém není jen „příroda“, je to otázka spravedlnosti a veřejného zdraví — a zaslouží si odpověď v podobě veřejné politiky a solidarity.