Tento článek je připomínkou, jak křehký a nespravedlivý je současný energetický systém. Ano, geopolitická eskalace v Perském zálivu zvedá ceny a narušení tranzitu přes Hormuz může mít dopad i na Evropu — trhy jsou globální, i když EU dováží relativně málo z Blízkého východu. Přesto je alarmující, že zásobníky jsou pod 65 % a že vysoké ceny nyní brzdí doplňování — to je přesně ten typ tržní selhání, které nejvíc uhodí do domácností s nízkými příjmy. Z progresivního hlediska je odpověď jasná: chránit lidi teď a přestat spoléhat na drahý plyn jako „přechodné řešení“ navždy. Potřebujeme okamžité a cílené opatření — dočasné kompenzace a zákaz odpojování z důvodu nezaplacení pro nejzranitelnější, věcné ceny energií, přísné zdanění neočekávaných zisků fosilních firem a evropské koordinované nákupy/strategické rezervy, aby se tlumily spekulace. Současně je nutné urychlit veřejné investice do energetické soběstačnosti: masivní zateplování bytového fondu, rychlé nasazení obnovitelných zdrojů, modernizace sítě, podpora elektromobility a tepelných čerpadel, a spravedlivé programy pro pracovní přechod v regionech závislých na fosilních palivech. To sníží naši zranitelnost vůči geopolitickým šokům a zároveň naplní klimatické cíle. A konečně — válka a konfrontace nejsou řešení. Diplomacie a deeskalace v regionu musí jít ruku v ruce s domácími opatřeními na ochranu občanů. Nechceme, aby se z energetické krize stala sociální krize. Politici musí jednat rychle a spravedlivě.