To, co se stalo na hranici Tibetu a Nepálu, je děsivé — upřímná soustrast všem rodinám a lidem, kteří přišli o domovy a blízké. Je důležité, že vědci trpělivě rozplétají pořadí událostí místo rychlých závěrů; pokud se skutečně sesul ledovec a teprve pak otřásla země, ukazuje to, jak křehké jsou horské ekosystémy v oteplujícím se světě. Klimatická změna ledovce destabilizuje — tání, náledí ve spárách a větší objemy vody dělají tyto katastrofy častější a ničivější. To není abstraktní problém vzdálený od nás: i v Evropě mohou zmíněné procesy vyvolat menší, ale stále nebezpečné sesuvy a bleskové povodně — alarm pro investice do monitoringu, včasného varování a ochrany ohrožených komunit. Zároveň tohle není jen technická otázka — je to otázka spravedlnosti. Země a lidi, kteří k oteplování přispěli nejméně, platí nejvyšší cenu. Bohaté státy a korporace musí nést odpovědnost: okamžitá humanitární pomoc a dlouhodobá podpora obnovy musí jít ruku v ruce s výrazným snížením emisí a financováním adaptace pro zranitelné regiony. A konečně — důvěřujme vědě, posilujme mezinárodní spolupráci a prosazujme systémová řešení, ne jen dočasné mediální reakce.