Search

❗️ GRANDE STEFANO LAVARINI. ❤️ Zupełnie szczerze: miałem ogromne obawy co do końcowego rezultatu na tym turnieju, nawet biorąc pod uwagę udane losowanie, oraz przede wszystkim dalszej współpracy ze Stefano Lavarinim. Wydawało mi się, że z wielu powodów ta formuła po pięciu latach współpracy mogła się wyczerpać. A obecny moment, na dwa lata do kolejnych igrzysk olimpijskich, to ostatnia chwila, by może z pożytkiem dla obu stron spróbować inaczej... Myliłem się. Przepraszam. Włoch po raz kolejny wykonał postawione przed nim zadanie - Grande Stefano Lavarini. Można mieć zarzuty i wątpliwości, ale kadencja Lavariniego to realizacja postawionych przed nim zadań: ✅️: Awans na igrzyska olimpijskie, po raz pierwszy od 2008 roku. ✅️: TOP8 Mistrzostw Świata, po raz pierwszy od 1962 roku. ✅️: Medale Ligi Narodów, pierwsze medale na arenie międzynarodowej od 2009 roku. ✅️: Awans do strefy medalowej Mistrzostw Europy, pierwszy taki awans od 2019 roku. ✅️: TOP3 rankingu FIVB, pierwszy taki wynik w historii w rankingu FIVB w wykonaniu żeńskiej reprezentacji Polski. Teraz z uśmiechem na ustach mogę tylko i wyłącznie jeszcze raz przeprosić naszego selekcjonera oraz zawodniczki za brak wiary w dobry rezultat na turnieju rangi Mistrzostw Europy. Bo półfinał, biorąc pod uwagę ile zmieniło się w tej grupie po turnieju w Paryżu, jest wynikiem co najmniej fantastycznym. Bez względu na to jakie będą te ostatnie dwa mecze. Ten zespół po raz kolejny wykręcił wynik ponad stan. Po prawie siedmiu latach przerwy nasze panie wracają do strefy medalowej i grona czterech najlepszych drużyn na starym kontynencie - to ogromny powód do dumy, GRATULACJE❗️ Foto: @ysr_images Grafika: własna #jazdababy #siatkówka #sport #MistrzostwaEuropy

❗️ 2556 - TYLE DNI CZEKALIŚMY NA KOLEJNY AWANS ŻEŃSKIEJ REPREZENTACJI POLSKI DO PÓŁFINAŁU TURNIEJU MISTRZOSTW EUROPY! ✅️ Foto: PZPS Grafika: własna #jazdababy https://t.co/j6MvZ1C2NZ #ReprezentacjaPolski #MistrzostwaEuropy #KobieceSporty

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

1 480 diváků! 🥳 Historicky největší návštěva na ženském fotbale v Liberci viděla remízu 1:1 a postup v Evropském poháru do dalšího kola. Nová soutěž žen se hraje systémem doma-venku až do finále. Soupeřky se Slovan dozví v pátek. Ve hře je i Real Sociedad s Klárou Cahynovou ✌️ https://t.co/AIj7Rqc5PZ #ženskýfotbal #Evropskýpohár #liberec

@Johanca_4me Borka za pravice žensk. Samo nekaterih žensk. Istomislečih. Ostale se lahko tepta in sovraži... To je ta njen režim. Nika,radi te imamo. V sebi imamo ljubezen,ne sovraštva,kot ga nosiš ti. Enkrat ti bo bolje, boš videla...ker v taki jezi do drugače mislečih je težko živeti. #pravicežensk #sovraštvo #ljubezen

Včera jsem potřebovala přidělat nové SPZ, protože mi někdo tu původní zadní ukradl. 🙃 Tak jsem šla do OBI koupit šroubky. Protože jeden šroub vzadu nešel za žádnou cenu povolit a já samozřejmě nevlastním dílnu, vrtačku ani schopnost tvářit se, že přesně vím, co dělám. 🤣 Zeptala jsem se jednoho pána: „Prosím vás, poradil byste mi? Potřebuju šroubky na značku.“ Podíval se mi do košíku, kde jsem měla mimo jiné sadu šroubováků, a povídá: „S tímhle to chcete dělat?“ „Ano.“ 🥹 Chvíli na mě koukal a pak: „Tak počkejte před vchodem. Jestli nebydlíte daleko, mám nářadí, udělám vám to.“ Tak jo. 🥹😊 Za chvíli jsem seděla v autě s úplně cizím chlapem. Ještě se mě se smíchem zeptal: „Často nasedáte cizím mužům do auta?“ „Ani ne.“ 🤣 Jeden šroub byl samozřejmě tak zatuhlý, že nakonec musela přijít na řadu rozbrušovačka. Já bych ho sama nepovolila ani omylem. Pán mi značku přidělal, nic za to nechtěl a prostě zase odjel. Takže neznámý pane z OBI, děkuju. ❤️ Za váš čas, nářadí, ochotu a za to, že jste prostě pomohl úplně cizí ženské, která si přišla koupit šroubky a místo toho dostala malou lekci z toho, že lidi jsou pořád ještě dobří. A přesně kvůli lidem jako jste Vy mám pořád ráda lidi. ❤️ #lidskost #pomoc #dobro

Smo gnili. In postajamo še bolj gnili. Moški pošlje dečku po Messengerju fotografije golih žensk in svojega nabreklega tiča. Isti moški je obsojen, ker je spolno občeval z dvema otrokoma. In potem pride višje sodišče in reče: ja, slika nabreklega tiča, poslana otroku, to pa še ni pornografija. Golota še ni dovolj. Mora biti bolj izrazito, pretirano, drastično. Moraš otroku skoraj dokazati, da mu je to “negativno vplivalo na razvoj”, drugače pa, no, saj veste, nič. Sodišča se igrajo z besedami, dokler otrok ni več otrok, ampak “oseba, pri kateri še nismo dokazali negativnih posledic”. Samo spomnimo se celjskega višjega sodnika, mislim, da se piše Kmet, ki je pred časom v svoji obrazložitvi za ponovno sojenje pedofilu, dedku deklice, obrazložil, da bi obtoženec moral “zaslišati obremenilno pričo”, na sodišču. In da ni dovolj, da se je sodišče uprlo na pisno mnenje sodne izvedenke za klinično psihologijo. Šlo je za šest let starega otroka. Torej, po Kmetovo, dedek najprej nekaj let posiljuje svojo vnukinjo, potem pa bi jo v zvezi s tem še zasliševal na sodišču. To ni pravna razlaga. To je izgovor za gnilo državo. Sramota! https://t.co/G8w53rLDZS #pravosodje #pedofilija #sramota

Temu se reče umazano, gnojno novinarstvo. Propagirajo človeka, ki je pred leti v igri catch the cash pomagal ob velike denarje spraviti Slovence. Propagirajo tipa, ki je pripomogel, da so nekateri bankrotiranci iz obupa storili samomor. Propagirajo tipa, ki je z umazanim denarjem pobegnil pred razjarjenimi ljudmi v tujino in razkošno živel. Danes se javno reklamira, namesto, da bi se od sramu pogreznil v zemljo. (INTERVJU) Božidar Wolfand - Wolf: Ženski vedno povej, da je lepa in dobra https://t.co/zZIWW5Z8B0 #novinarstvo #Slovenija #etika

As parents, we are always looking for ways to best protect our children, and vaccination against HPV is one of the few opportunities that can literally prevent the development of several types of cancer, both in women and men. In Slovenia, vaccination for young people is free, and it is most effective. (translated)