Search

Poljska. Trpka zgodovina. Danes strmo napreduje. Vse ima presežno, vse. Krakov je čudovit. Pa Slovenija? Zanikrna vas debilov, ki je že pred pol stoletja obstala v času. Vzrok? LEVIČARSTVO, dekadentna lena kontinuiteta, ki še vedno nasilno izžema preubogi, vrli, zlomljen narod. #Poljska #Zgodovina #Slovenija

V Polsku proběhly protesty proti násilí a nepřátelství vůči Ukrajincům, organizované skupinou Výbor pro ochranu demokracie, jako reakce na nárůst verbálních a fyzických útoků na osoby ukrajinského původu, přičemž akce se konaly ve 22 městech, včetně Varšavy, Krakova a Gdaňsku. #Протесты #Украинцы #Польша

Klíč jménem Gross: Unipetrol II Fiasko první privatizace Unipetrolu nezabránilo Andreji Babišovi, aby se nezúčastnil druhého kola v režii vlády Vladimíra Špidly a později Stanislava Grosse. Učinil tak skrytě a jak se ukázalo, že měl na její průběh zásadní vliv. Druhou privatizaci provázely ještě větší skandály a policejní vyšetřování. V lednu 2004 se Špidlův kabinet rozhodl prodej petrochemického holdingu zopakovat. Ze sedmi platných nabídek nejprve tři vyřadil, navzdory doporučení expertní komise vlády. „Tím, že vláda vyřadila dvě ze tří nejvyšších nabídek, značně omezila konkurenci,“ uvedla komise v zápise s tím, že stát mohl získat několik miliard korun navíc. Do užšího výběru postoupily polská společnost PKN Orlen, maďarský MOL a Shell. Konečnou nabídku nakonec podal jediný PKN Orlen, který zaplatil 14,7 miliardy korun. Kabinet ji v dubnu 2004 přijal a prodej byl dokončen za Grossovy vlády v roce 2005. V srpnu 2005 vyšlo najevo, že PKN Orlen mohl při této transakci přijít o miliardy korun, jelikož na obchodu měl výrazně vydělat Andrej Babiš. Smluvně se dohodl s tehdejším vedením polského koncernu na společném postupu řadu měsíců před jejím zahájením. Poláci slíbili Babišovi výměnou za lobbing ve vládě prodat pod cenou nejvýnosnější sekci Unipetrolu, chemičky Chemopetrol, Kaučuk, Paramo, Agrobohemie a Aliachem. Vedení Orlenu si bylo vědomo, že smlouvy s Agrofertem jsou sice nevýhodné, ale kvůli jeho síti kontaktů nezbytné, aby uspěli v soutěži o Unipetrol. Andrej Babiš byl považován za osobu s klíčovým vlivem na tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Podle polského tisku musel zpřístupnit Polákům všechny informace a dokumenty týkající se Unipetrolu, místních poměrů i atmosféry panující ohledně privatizace. Vlivy Agrofertu musely být ohromné V té době už aféru Orlengate vyšetřovala krakovská prokuratura. Bývalý člen vedení PKN Orlen Krysztof Kluzek vypověděl, že věděli dlouho dopředu, jakou cenu nabídnou v privatizaci jejich konkurenti, a že jim tyto informace zajistil Andrej Babiš. K aféře následně vznikla i vyšetřovací komise polského Sejmu. „Vlivy Agrofertu musely být ohromné, jestliže se mu podařilo českou vládu přesvědčit, aby odmítla nabídku o 40 procent vyšší než od PKN Orlen,“ uvedla v závěrečné zprávě. Polský tisk tehdy obsáhle informoval o podezřeních z obří korupce, která prodej Unipetrolu provázela. Na polské i české straně mělo být napůl rozděleno 1,2 miliardy korun. Nové vedení PKN Orlen se nakonec rozhodlo smlouvy s Agrofertem vypovědět a raději riskovat soudy, než prodat pod cenou rentabilní podniky, jejichž hodnota se časem ještě zvýšila. Vyšetřování se rozběhlo i u nás, ale podezření z korupce nebylo prokázáno. Faktem zůstává, že Agrofert uzavřel kvůli privatizaci Unipetrolu v předstihu smlouvy s PKN Orlen jako strategický partner. Poláci poté netranspartentní soutěž vyhráli. Babiš přišel o „odměnu“ v podobě levně získaných lukrativních chemiček jen díky polskému vyšetřování a výměně vedení PKN Orlen. Následný soud o odškodnění 20 miliard korun Agrofert definitivně prohrál v roce 2018, a tím kauza Babišova „Palerma“ končí. Zdroj: https://t.co/GzAPRp2Q8w #Unipetrol #privatizace #korupce

Včera fotbal v Plzni. Pochod fanoušků městem, plný stadion, kulisa, která dala zápasu úplně jiný rozměr. Přesně kvůli takovým večerům je fotbal největší sport na světě. A celou cestu domů jsem myslel na jediné: proč tohle nemá Brno? Plzeň si to zasloužila — postavila stadion a vybudovala kolem něj velký klub. Ale Brno není menší fotbalové město. Naopak. Se skoro 400 tisíci obyvateli jsme druhé největší město v zemi. Poznaň, Vratislav, Gdaňsk, Krakov i Bratislava hrají na moderních stadionech pro 20 až 40 tisíc lidí. My hrajeme na Srbské pro 10 600, jednoznačně nejhorším stadionu ve městě nad 300 tisíc obyvatel v zemích V4. Přitom Brno už několikrát ukázalo, co umí. V roce 1996 přišlo Za Lužánky na Zbrojovku se Slavií 44 120 lidí. Dodnes rekord samostatné české ligy. Ne v Praze. V Brně. Vím, že prodej městských pozemků má svá pravidla, komplikace a svůj proces. Respektuju je. Ale o návratu fotbalu Za Lužánky se mluví přes dvacet let. Města kolem nás stavěla — tu se psaly posudky a hledaly důvody, proč to nejde. Dnes je klub připravený postavit stadion za své prostředky, ne za veřejné peníze. Nabídka leží na stole. Po dvaceti letech už nestačí další kolo papírů, chybí jen trocha vůle a rozhodnutí. Zbrojovka si svou prací a výkony říká o stadion odpovídající velikosti města, tradici klubu a zájmu lidí. A my u toho nesmíme být potichu, dokud se nezačne stavět. Lužánky byly nejlepší fotbalovou adresou v zemi. A budou zase. Make Lužánky Great Again. #MLGA #fotbal #Brno #stadion

Na grobu ukrajinskog pisca Bogdana Lepkog u Krakovu vandaliziran je nadgrobni spomenik, a ukraden je brončani reljef, što je ukrajinsko ministarstvo vanjskih poslova osudilo kao namjernu provokaciju usmjerenu protiv Ukrajine usred pojačanih diplomatskih napetosti s Poljskom. #ukrajina #Poljska #Krakov

Prema istraživanju britanskog magazina Which?, Krakov je proglašen najboljim europskim gradom za kratki odmor zahvaljujući očuvanoj povijesnoj arhitekturi, pristupačnim cijenama i bogatoj kulturnoj ponudi, što ga čini privlačnom destinacijom za turiste koji traže autentično iskustvo. #Krakov #turizam #putovanja

Babiš přijel na konferenci o obnově Ukrajiny do Krakova s programem české vychcanosti, na níž je založeno celé ANO: na obranu ani kačku, ale ve frontě na zakázky první. A logika, že bez obrany není rekonstrukce, nás nezajímá. Řídíme se totiž heslem: čím víc zbraní, tím víc války. #Ukrajina #Babiš #politika

Krakovā tika atklāts šokējošs gadījums, kad sieviete, 51 gadus vecā Magdalēna, gandrīz 30 gadus dzīvoja izolācijā un briesmīgos apstākļos ģimenes dzīvoklī, kamēr viņas tuvākie cilvēki klusēja un kaimiņiem nebija ne jausmas par viņas esamību, līdz mātes izmisīgi izsistās aicinājumus pēc palīdzības. #šokējoši #cilvēkanolaupīšana #īsošanaspārkāpums

Odvolání krakovského primátora Aleksandera Miszalského v referendu, kde pro jeho odchod hlasovalo přes 97 procent účastníků, signalizuje ztrátu důvěry občanů v Občanskou koalici a představuje pro ni vážné varování před nadcházejícími parlamentními volbami v roce 2027, přičemž opoziční PiS tento výsledek interpretuje jako možný začátek širší politické vlny proti Donaldovi Tuskovi. #Krakov #referendum #ObčanskáKoalice

W Krakowie odbyło się referendum, které by mohlo znamenat precedens pro politické změny v Polsku, přičemž opozice se snaží využít výsledku jako signálu o obecním významu a varuje vládnoucí koalici před možnými lokálními politickými problémy, zatímco Koalice Obywatelska se snaží odpojit krakovský výsledek od národní politiky. #referendum #Kraków #polityka

Estera Flieger ve svém článku poukazuje na selhání Koalice Obywatelské (KO) v Krakově, kde nízká účast v referendu ukázala, že strana nedokáže reagovat na měnící se potřeby a aspirace voličů ve velkých městech, což představuje vážný problém nejen pro Krakow, ale i pro další oblasti Polska. #Kraków #KoalicjaObywatelska #referendum

Estera Flieger ve svém článku poukazuje na selhání Koalice Obywatelské (KO) v Krakově, kde nízká účast v referendu ukázala, že strana nedokáže reagovat na měnící se potřeby a aspirace voličů ve velkých městech, což představuje vážný problém nejen pro Krakow, ale i pro další oblasti Polska. #Kraków #KoalicjaObywatelska #referendum