Search

Oficiálně mám za sebou první školní rok jako řidič školního autobusu. Prvních pár měsíců jako substitute (pořád nechápu že jsem to dala) a pak jako route driver. Úleva. Žádné zranění, žádná tragédie, žádný ťukanec. Šílené počasí, sníh, deště že nevíš jestli lije zespodu nebo zvrchu, zamlžená okna, tma, povodně, vichřice. Bordel na palubě, snaha mě vytočit. Nespočetněkrát odstavený autobus, nalezený papír se vzkazem "we hate you". Dodnes doufám že to bylo pro mě a ne pro některé z dětí na palubě. A pak, jak lusknutím prstu... Spolupráce, většinou pohoda, odstavený autobus výjimečně. Spousta skvělých chvil, spousta úžasných dní. Dnes ráno, kdy mi jedno elementary dítě (asi téměř nonverbal. Dítě, které mi nikdy nic neřeklo, jen jednou na mě pořád dokola křičelo jeho jméno a pak, po čase, mi jednou zamávalo) položilo hlavu na rameno a řeklo "I love you". A já pak seděla v autě a brečela. Miluju tu práci. Miluju. #SchoolBusDriver #TeachingMoments #Gratitude

V Kaliningradu se 37letý Alexandr Okuněv upálil v den třetího výročí ruské agresivní války 24. února 2025 na protest proti invazi na Ukrajinu. Napsal na sníh u památníku ruskému vojákovi "Ne válce" a zapálil se na protest. Místní úřady tehdy to ututlaly. https://t.co/Wr0scXuu7k #NeValce #Ukrajina #Protest

Včerejší dramatický pád jedenačtyřiceteté americké sjezdařky Lindsey Vonn na trati Olympia delle Tofane v Cortině d'Ampezzo se dotkl mnoha nejen sportovních srdcí. Obvvykle je v souvislosti s ním zmiňován její — na poměry tohoto sportu rekordně vysoký — věk, nebo skutečnost, že se rozhodla závodit s čerstvě přetrženým křížovým vazem, což zřejmě s jejím pádem přímo nesouviselo. Dosti opomíjenou částí tohoto příběhu je ale zvláštní postavení, které právě Tofana ve sportovní kariéře této výjimečné sportovní osobnosti zaujímá. Mnohé v tomto ohledu může naznačit kniha "Strong Is The New Beautiful", kterou Lindsey Vonn publikovala v roce 2016 (v češtině vyšla o rok později pod ne zcela ekvivalentním názvem "V síle je krása"). Její první odstavce zní takto: "Jedno z nejkrásnějších míst, kde jsem kdy závodila, je Cortina v Itálii. Když stojíš na vrcholu hory, kde se jezdí Světový pohár (Olympia delle Tofane, má pozn.), všemi směry vidíš jen horské štíty a oblohu, strmé útesy Dolomit kolem, jako by údolí dole ani neexistovala. Tam nahoře jsi blíž stratosféře než zemi, ale země je přesto přítomná — pod tebou i všude kolem vzdouvá vzhůru skály a rozeklané zasněžené svahy, které působí tak nezdolatelně — nezdolatelně pro všechny kromě tebe, když stojíš na vrcholu se světem rozprostřeným před sebou. Přesně tady jsem stála — a tak jsem se cítila — ráno poté, co jsem vyrovnala historický rekord v počtu vítězství ve Světovém poháru mezi ženami. Byl úsvit a obloha zbledla do jemné, práškově modré, s několika málo sluncem olemovanými mraky, které se přelévaly přes štíty a zbarvovaly sníh dole do třpytivé zlaté." Lindsey Vonn na Tofaně ve světovém poháru nebo na olympiádě startovala celkem třiačtyřicetkrát (poprvé v roce 2004, naposledy včera), zaznamenala tu neuvěřitelných 12 vítězství a 20 pódiových umístění a v roce 2015 se právě zde stala nejlepší ženskou lyžařkou historie. Její sepjetí s Tofanou je tak těsné, že provozovatelé areálu před časem do horní části trati umístili jako trvalou instalaci simulovaný startovní box, v jehož nitru se ukrývala malá výstava jejích sportovních úspěchů: jakousi kapličku, věnovanou závodnici, která ji tolik proslavila. Když se Lindsey Vonn ve svých více než čtyřiceti letech chtěla opět vrátit na úplný sportovní vrchol, určitě v tom hrálo roli, že se to mělo stát na svahu, který oprávněně vnímala jako svůj. A včera do tohoto výjimečného příběhu vztahu člověka a hory zapsala hořkou a zřejmě poslední kapitolu. O horách se říká, že jsou vůči člověku indiferentní. Byly tu před námí a budou tu i po nás. Myslím ale, že Lindsey Vonn už bude na Tofaně přítomná vždy, alepoň pokud tu budou lidé a jejich paměť. (první foto je z časopisu Vogue z roku 2013) -

Mráz, který zalézá pod uniformu. Sníh, který zpomaluje každý krok. ❄️ Ve Finsku právě v těchto podmínkách cvičí vojáci 72. mechanizovaného praporu během kurzu Arctic Blade – profesionálové i příslušníci aktivní zálohy. Zima tady není kulisa, ale protivník, který prověřuje https://t.co/27oyO793d5

🔋Jak jsem přišel k Tesle bez asistentů i tempomatu a jak si ji nemůžu legálně opravit v ČR sám🔋 V prosinci jsem se zmínil, že naše 500koňová Tesla z bazoše za 290 000,- Kč má i jinou závadu (vedle toho, že nešla nabíjet a že byla lehce ťuknutá na zadek). Pak ale napadl sníh, já začal jezdit na hory a zanedbal jsem vás. Teď je na čase propálit, co vlastně bylo (teda je) v autě blbě - má mrtvou půlku car computeru. Konkrétně tedy půlku desky APE (autopilot), kterou můžete vidět typově, jak ji držím na fotce. Tahle deska slouží pro připojení všech kamer v autě (konektory vpravo). Jsou na ní dva výkonné procesory, které umožňují vyhodnocovat vstupy z kamer a zajišťovat funkce asistenčních systémů. Fakticky jsou na jedné desce dva samostatné systémy se samostatným napájením každé půlky. Tyto systémy běží částečně nezávislé v high availability módu a umí se hlídat navzájem. Pokud dojde k závadě jedné z polovin, přijdete o funkce, které jsou povážovány za dost kritické na to, aby je auto mohlo nechat fungovat bez života obou polovin. To znamená, že moje auto přišlo o autopilota, neukazuje na displeji ani čáry na vozovce a podobné věci. Vzhledem k tomu, že tesla nabízí pouze adaptivní tempomat (bez možnosti přepnout na klasický), chybí také tempomat - i ten totiž pracuje na základě zpracování obrazu z kamer. Tempomat je reálně jediná věc, co mi v autě chybí. Má to totiž i různé výhody - přišel jsem o všechny asistenty. Mám tedy hloupé auto, které nebude pípat, když náhodou na úzké cestě kvůli vyhýbání protijedoucím musím najet na krajnici a podobně. Bylo by mu úplně jedno, kdybych to chtěl poslat proti zdi. Další projev pak je, že nedostupnost jedné z části desky znemožňuje doběhnutí aktualizace. A pokud už aktualizaci někdo spustil, auto přijde o možnost se uspávat v mnoha situacích (a tím se dostáváme k tomu, proč vlastně auto po bouračce došlo do stavu, že si příliš vybilo trakční baterii a vznikla závada trakční baterie). Co je na té desce blbě? Budeme ji brzy vytahovat z auta a kontrolovat. Máme dokonce i nějaké návody, jak detekovat, kde je problém (natočí se pak doufám na video). Může to být nějaká pasivní součástka okolo, ale bývá závada mnohdy v jednom konkrétním BGA čipu, který zajišťuje napájení dané poloviny. I to je něco, co bychom asi dokázali vyřešit s našimi kontakty, takže to je jedna z možností řešení (díky Vojtově drzosti na linkedin směrem ke správným lidem máme kompletní BOM - rozspis součástek - desky autopilota, takže víme, jaké přesně náhradní součástky jsou potřeba, a kromě těch dvou hlavních čipů, co si tesla sama vyrábí, by měla jít většina nějak sehnat). Další možnost, která by se mi líbila, je prostě výměna car computeru, anebo jen desky autopilota za nějakou funkční z vrakáče. Tesla Toolbox (oficiální nástroj pro servisy na Teslu) máme a funkce kódování car computeru tam opravdu jsou. Má to ale zádrhel, který se týká moderních aut (nebojte - i spalovacích) tak nějak obecně. Jde o restricted funkci, na kterou jako nezávislý servis musíte mít speciální certifikát, aby bylo jasné, kdo opravu provedl. No a tenhle SERMI certifikát pro zabezpečené připojení vám může dle očekávání dodat jen certifikační autorita. Ty jsou různé pro různé země EU, ale specificky pro ČR zatím žádná taková autorita není (časem bude, ale bohužel to bude přiklepnuté Dekře, takže čekám nějaké zbytečné komplikace a snahu z toho vytahat co nejvíc peněz). Tudíž mimo servis automobilky máte tak trochu smůlu. Pokud by nic neklaplo, tak je tu samozřejmě vždy i oficiální cesta. HW3 car computer kompletně (tedy včetně multimediální jednotky, která řídí mobilní spojení auta se světem, obsluhu infotainmentu atd.) včetně nakódování identity a potřebných dat stojí v tesle i s instalací okolo 50 000,- Kč. To se nám za to samozřejmě dát nechce (bylo by to srabáctví), ale zároveň musím přiznat, že jsem čekal vyšší cenu. Máme tedy nakonec ještě nějaké další možné cesty, ale ty si nechám někdy na příště, až budu mít víc informací k proveditelnosti, ale věřím teď, že to nakonec při nejhorším zvládneme vyřešit v ceně pod 20 000,- korun. A já zatím budu jezdit v hloupém autě, co sice nemá ani tempomat, ale zároveň na mě s ničím nepípá. Zadek už je mechanicky dávno krásně opravený, zadní světla máme už nová a trakční baterka je odemčená do stavu, aby mohla ujet nějakých 300 km, takže ten tempomat už je druhý největší problém auta. Tím největším je zatím absence výhřevu volantu...🤷 -