Search

The seas of Europe are experiencing an alarming increase in temperatures, with marine heat waves having up to 6°C above normal values, a phenomenon mainly driven by climate change and fossil fuel burning, which could have serious consequences for ecosystems and coastal communities. (translated)

V laboratoři na Albertově ležela roky miska s mořskými nálevníky z chorvatského pobřeží. Vědci ji udržovali od roku 2011. Pak větší organismy najednou uhynuly – a mezi nimi se objevilo něco, co tam podle všech učebnic nemělo být. Malinký, sotva pohyblivý organismus velký jen pár mikrometrů. Kulatý jako slunce, s paprsky, na jejichž koncích má zvláštní „harpuny“. Čeští biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ho pojmenovali *Solarion arienae*. A v listopadu 2025 o něm vyšel článek v *Nature*. To, co našli, není jen nový druh. *Solarion* nepatří do žádné z dosud známých velkých skupin eukaryot – organismů s jádrem v buňce, kam patří rostliny, zvířata, houby i my. Spolu s několika dalšími podivnými liniemi tvoří úplně novou superskupinu, kterou vědci nazvali **Disparia**. A uvnitř ní nový kmen **Caelestes**. Jinými slovy: na stromu života se objevila celá nová větev, o které jsme donedávna nevěděli. Nejvíce překvapivé je to, co *Solarion* schovává uvnitř. V jeho mitochondriích – organelách, které buněce dodávají energii – se zachoval gen *secA*. Je to starobylý bakteriální gen, který téměř všechny ostatní eukaryota už dávno ztratila. Díky němu vědci poprvé přímo vidí, jak mohla vypadat mitochondrie posledního společného předka veškerého složitého života na Zemi. „Je to v podstatě živá fosilie,“ říkají autoři studie Marek Valt a Ivan Čepička. Organismus, který si uchoval rysy z doby, kdy se mitochondrie teprve stávaly součástí buněk. Dává nám okno do kapitoly evoluce, kterou jsme doteď mohli jen nepřímo rekonstruovat. Objev byl čistá náhoda. *Solarion* je tak malý a nehybný, že ho v kultuře roky přehlíželi. Až když větší nálevníci zmizeli, stal se viditelným. V obrovských metagenomických databázích, kde vědci prohledávají petabajty genetických dat z celého světa, se přitom téměř nevyskytuje. Klasická kultivace v misce dokázala to, co masivní sekvenování DNA nezvládlo. V zahraničí o objevu informovaly ScienceAlert, https://t.co/iZ2qpkno0N i odborné servery. Široká veřejnost o něm ale skoro neví. Přitom jde o jeden z nejvýznamnějších příspěvků k pochopení rané evoluce komplexního života za poslední roky. *Solarion arienae* není lék ani nová technologie. Je to připomínka, jak málo stále víme o tom, co žije kolem nás – a jak často se klíčové odpovědi schovávají na místech, kam se díváme nejméně. P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden takový pozitivní a překvapivý příběh z vědy a historie. Pokud vás Solarion zaujal, dejte like, sdílejte nebo napište, co si o něm myslíte. A hlavně mě sledujte – ať vám neuteče ten další. #Evoluce #Biologie #NovýDruh

On the exposed bank of the Danube River in Bulgaria, mammoth tusks and other skeletal remains were found, which will provide valuable information about prehistoric life and conditions during the Ice Age, thereby confirming the theory of the existence of extensive marshes in this area. (translated)

Severe drought affecting Europe highlights the vulnerability of fossil fuel-based energy systems, causing Poland to reduce production at coal plants due to lack of water for cooling and underscoring the urgent need to transition to cleaner energy sources, such as solar and wind. (translated)

Na haldě suti v Malešicích, kam se vozí materiál z ražby metra D, ležel kámen velikosti dlaně. Radek Labuťa, sběratel a majitel Triloparku, ho zvedl. Na povrchu se rýsoval otisk něčeho, co vypadalo jako kříženec pavouka a trilobita. Dvoucentimetrový, slepý, s měkkým krunýřem. Vzal ho Lukáši Laiblovi (@lukas_laibl) z Geologického ústavu Akademie věd (@Akademie_ved_CR). Ukázalo se, že jde o zcela nový druh. Pojmenovali ho *Soomaspis labutai*. Žil před 448 miliony let na dně moře, které tehdy pokrývalo území dnešní Prahy. Patří mezi naraoiidy – měkkotělné příbuzné trilobitů. Na rozdíl od nich neměl zvápenatělý krunýř. Měl kulatý „zadeček“ připomínající pavoučí, jen tři trupové články a žádné oči. Povrch pokrývaly drobné jamky. Zachoval se jen díky výjimečným podmínkám – a díky tomu, že Labuťa dokázal na haldě rozeznat i tak nenápadnou fosilii. Jana Bruthansová z Národního muzea (@narodnimuzeum), která ražbu metra D dlouhodobě sleduje, dokázala dohledat přesný původ materiálu. Pochází ze spodních vrstev králodvorského souvrství mezi budoucími stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Stáří tedy sedí na katian, závěr ordoviku. Nejbližší známý příbuzný, *Soomaspis splendida*, byl popsán v 90. letech z Jižní Afriky. Žil o pět milionů let později, už po hlavním zalednění. Mezi Prahou a Kapskem tehdy ležely tisíce kilometrů okraje superkontinentu Gondwana. Nález z metra ukazuje, že rod *Soomaspis* obýval jeho okraje dávno předtím, než přišlo první velké vymírání v historii Země – a že to vymírání přežil. Paleontologové dlouho považovali africký druh za místní raritu. Teď je jasné, že naraoiidi byli v ordoviku rozšířenější, než fosilní záznam napovídal. A že tito nenápadní „drsňáci“ přežili drastické klimatické výkyvy pravděpodobně proto, že žili v hlubších, chladnějších a kyslíkem chudších vodách, kam se změny dostaly méně. Měkký krunýř se ve fosilním záznamu objevuje vzácně. Většina podobných zvířat se prostě nerozpadne na nic. Že se zachoval právě tento exemplář, je štěstí i důkaz, jak důležité je sledovat i městské stavby. Praha stojí na prvohorních horninách. Při každé větší ražbě se objevují trilobiti, hlavonožci nebo ostnokožci. Tentokrát ale přišel tvor, který učebnice přepisuje. Fosilie už je v Národním muzeu (@narodnimuzeum). Labuťa ji věnoval do stálé expozice. Rekonstrukci vytvořil Jiří Svoboda. Vědecký popis vyšel v květnu 2026 ve speciálním čísle *Bulletin of Geosciences*. P.s.: pro ty kdo me neznají - hledám zajimave příběhy a snažím se kazdy den sem nejaky dat. Sdílejte, lakuje a hlavně dejte follow ať vím, jestli vás to zajímá a mám v tom pokračovat. #paleontologie #fosilie #geologie

Článek se zabývá otázkou, zda Homérova díla, jako je Odyssea, odrážejí skutečné události a objekty ze starověkého světa, kdy vědci zkoumají možné inspirace pro fantastické bytosti, jako jsou Kyklopové a čarodějnice, v reálných fosiliích a přírodních jevech, přičemž upozorňují na nutnost opatrnosti při extrapolaci historických mýtů a jejich možných skutečných základů. #Homér #mýtus #Odysseus

Un schelet de Tyrannosaurus rex, cunoscut sub numele de „Gus”, s-a vândut la licitație pentru suma record de 50,1 milioane de dolari, stabilind un nou precedent în vânzările de fosile, având 183 de elemente osoase fosilizate și o completitudine de aproximativ 61%. #TyrannosaurusRex #licitație #fosile

Comisia Europeană a lansat un plan de acțiune pentru electrificarea Europei și a revizuit schema ETS, cu scopul de a reduce dependența de combustibilii fosili, de a stimula competitivitatea industriei și de a promova decarbonizarea și independența energetică a continentului. #Electrificare #Competitivitate #Decarbonizare

Okostje tiranozavra z imenom Gus je na dražbi pri Sotheby'su v New Yorku prodano za rekordnih 50,1 milijona dolarjev, s čimer so se ponovno odprla vprašanja o dostopnosti fosilov za znanstvena raziskovanja, saj se fosili vse bolj prodajajo kot umetniška dela bogatim posameznikom. #dinozaver #Tyrannosaurusrex #dražba

JAV aukcione už rekordinę sumą parduotas 183 suakmenėję kaulai sudarantis tiranozauras „Gasas“, kuris yra vienas iš pilniausių pasaulyje, o jo pirkimas rodo sparčiai augančią dinozaurų kaulų rinką, kuri kelia susirūpinimą paleontologams dėl eksponatų patekimo į privačias rankas. #dinozaurasskeletas #fosilijos #aukcionas

Kostra tyranosaura rexe přezdívaná Gus byla vydražena v newyorské síni Sotheby’s za rekordních 50,1 milionu dolarů, čímž se stala nejdražším fosilním nálezem v historii a potenciálně zahájila novou éru sběratelství prehistorických artefaktů mezi bohatými jednotlivci. #TyranosaurusRex #aukce #fosilie #dobrezpravy

Prodaja kostura T. rexa nazvanog Gus na nadolazećoj dražbi u New Yorku za cijenu između 20 i 30 milijuna dolara izaziva zabrinutost među znanstvenicima zbog potencijalne opasnosti koju takve transakcije predstavljaju za istraživanje fosila, jer bi mogli završiti u privatnim kolekcijama i postati nedostupni istraživačima. #Tiranosaurr #fosili #znanost

Kostra tyranosaura přezdívaná Gus byla v aukci Sotheby's prodána za 43 milionů dolarů, což ji činí jednou z nejdražších dinosaurích fosilií v historii, a opět vzbudila debatu o tom, zda by měly být významné fosilie v soukromých sbírkách nebo dostupné vědeckému výzkumu. #tyranosaurus #aukce #fosilie

Paleontolozi su otkrili prve fosile mladunaca Tiranosaura rexa, otkrivajući da su bili veličine mačke i da su se vjerojatno gnijezdili u grupama, što dovodi do novih saznanja o njihovim reproduktivnim strategijama i načinu života u usporedbi s dosadašnjim pretpostavkama. #TiranosaurRex #fosiliMladunaca #JurskiPark

Prețul mediu al energiei electrice în România a crescut de la 45 la 136 de euro/MWh în ultimii ani, evidențiind dependența de importurile de combustibili fosili ca o vulnerabilitate majoră a economiei, pe fondul șocurilor energetice și al instabilității geopolitice. #energieelectrica #preturi #dependenta

Șeful Agenției Internaționale pentru Energie, Fatih Birol, a avertizat că Europa trebuie să fie pregătită pentru un scenariu grav de blocare a Strâmtorii Ormuz, care ar putea afecta dramatic aprovizionarea energetică și economia globală, subliniind importanța electrificării ca soluție esențială pentru reducerea dependenței de combustibilii fosili importați. #crizaenergetica #stramtoareaormuz #fatihbirol