Search

Když v laboratoři omylem ukápla na plátěnou tenisku kapka chemické směsi, nešla smýt vodou, olejem ani rozpouštědlem. Z nešťastné nehody se nakonec zrodila nejslavnější impregnace světa. Radost z toho ale nemáme. Tento díl seriálu #ZenyVeVede jsem vybral s ohledem na včerejší narozeniny protagonistky. Je zajímavý a aktuální ale i důsledky jejího objevu. Patsy Shermanová (za svobodna O’Connellová) se narodila 15. září 1930 v Minneapolis. Na střední škole jí dívčí test studijních předpokladů přisoudil jedinou ideální dráhu: hospodyni. Požádala proto o chlapeckou verzi testu. Ta jí předpověděla kariéru zubařky nebo vědkyně. Vydala se studovat chemii a matematiku na Gustavus Adolphus College (@gustavus) ve městě St. Peter. V roce 1952 tam úspěšně promovala jako první žena, která získala bakalářský titul v obou oborech současně. Firma 3M (@3M) ji téhož roku přijala do laboratoře fluorové chemie. Smlouva byla jen dočasná. Ženy v laboratořích se tehdy vnímaly jako přechodná pracovní síla: vdají se, založí rodinu a odejdou. Chemičky byly jasnou výjimkou – v amerických laboratořích jich pracovalo zhruba šest procent a odnášely si v průměru jen 60 % mužského platu. Patsy se v srpnu 1953 vdala za Huberta Shermana a narodily se jim dvě dcery. Z firmy 3M však neodešla – zůstala v ní čtyřicet let. Úkol zněl téměř vojensky. Nová paliva proudových letadel rozkládala pryžové hadice. Shermanová připravila fluorochemickou latexovou emulzi, která měla agresivnímu palivu odolat. Asistentka Joan Mullinová však při práci upustila skleněnou láhev a kapky emulze dopadly na její bílé plátěné tenisky. Mýdlo, voda, alkohol ani organická rozpouštědla nepomohly. Plátno se však nezbarvilo ani nezhrublo – a v místech, kde směs zaschla, špína vůbec nechytala. Její šéf George Rathmann reagoval věcně: zasažené tenisky na základnu Wright-Patterson sice nepoletí, ale co kdyby se ta samá látka nanesla na tkaninu? Shermanová s ním vzorek namočila, usušila a podržela pod tekoucím kohoutkem. Voda od povrchu odskakovala téměř v pravém úhlu a stejně se zachovala i rozpouštědla. Fluorochemikálie totiž výrazně snižují povrchovou energii vlákna. Kapalina ho díky tomu nesmáčí, sbalí se do kuličky a sklouzne – olej i voda se chovají přesně tak, jako by tkaninu pokrývalo kachní peří. Látka, která měla původně chránit palivovou hadici, tak mohla chránit kabáty, koberce i čalounění. Jejím spolupracovníkem a mentorem se stal Samuel Smith. Tři roky společně ladili recepturu i výrobní náklady. První produkt se dostal na pulty v roce 1956 jako ochrana vlny. Shermanová později vzpomínala, že první zkoušky v textilkách dopadly „naprosto katastrofálně“, protože směs držela výhradně na vlně. Trvalo další léta, než zvládli úpravu bavlny, syntetiky, koberců, autočalounění či tkanin s trvalou úpravou, z nichž se mastná skvrna uvolnila až po praní. Produktová řada Scotchgard nakonec čítala kolem čtyřiceti položek a firmě v nejlepších letech vynášela přes 300 milionů dolarů ročně – v dnešním kurzu zhruba 6,3 miliardy korun. Když se v padesátých letech zkoušela odolnost tkanin přímo v provozu textilky, Shermanová musela čekat venku. Do výrobních hal ženy nesměly, a tak jí výsledky musel vynášet kolega. Patent US 3 574 791 na blokové a roubované kopolymery s polárními a fluoroalifatickými skupinami získala se Smithem 13. dubna 1971. Společně drželi třináct patentů, celkově je její jméno podepsáno pod šestnácti. Jeden z nich se týkal i optických zjasňovačů, díky nimž mohly prací prášky slibovat prádlo „bělostnější než bílé“. V roce 1974 přijala firma 3M Shermanovou jako první ženu do své Carlton Society, interní síně slávy vědců společnosti. V roce 1989 byla jako první žena uvedena do Minnesotské síně vynálezců a v roce 2001 do Národní síně vynálezců. V osmdesátých letech vedla firemní technické vzdělávání a nakonec řídila celý útvar technického rozvoje. Do důchodu odešla v roce 1992. Dcery se vydaly v jejích šlépějích: starší vystudovala chemii a pracovala v 3M, mladší se stala bioložkou. Skupina chemických sloučenin, ze které Scotchgard vyrostl, však měla i druhý život, který už Shermanová neovlivnila. Původní receptury stavěly na perfluoroktansulfonátu (PFOS). Tato látka se v přírodě téměř nerozkládá, hromadí se ve vodě i v krvi a patří mezi takzvané „věčné chemikálie“. Americká agentura EPA začala rizikovost PFOS prověřovat na konci devadesátých let. Společnost 3M ohlásila v roce 2000 útlum výroby a od roku 2003 Scotchgard přešel na látky s kratším (a tedy bezpečnějším) uhlíkovým řetězcem. Minnesotský spor o znečištěnou pitnou vodu skončil v roce 2018 vyrovnáním ve výši 850 milionů dolarů (přibližně 18 miliard korun). Patsy se toho nedožila, zemřela o 10 let dříve na následky cévní mozkové příhody. Výrobu celé nadřazené skupiny látek PFAS (Per- a polyfluorované alkylové látky) 3M definitivně ukončila na konci roku 2025. Značka Scotchgard ale žije dál – jako impregnace na obuv, čalounění či antimlžná úprava brýlí. Problémem všech PFAS jsou jejich závažná rizika zdravotních komplikací (onkologická onemocnění, hormonální a imunitní poruchy, metabolické a reprodukční poruchy). Což rozhodně nechcete u látek které v prostředí i tělech živočichů přetrvávají stovky let a neumíme je ani spolehlivě a levně filtrovat. V Česku se jejich koncentrace plošně měří v povrchových vodách; v kohoutkové vodě je studie zatím nacházejí jen v minimálním množství. Tento stín však nesnižuje hodnotu jejího objevu. Ukazuje spíše odvrácenou tvář chemie, která v roce 1953 nedovolila skvrně zmizet z tenisky. Shermanová ji nevyhodila – viděla v ní unikátní vlastnost a příležitost. Společnost z této vlastnosti vybudovala celé obchodní impérium. Svět si zapamatoval praktický sprej. Chemička, která jej vymyslela, zůstala v laboratorním plášti na firemní fotografii. Často říkala, že vynálezcem může být kdokoli, kdo neignoruje nehodu a zdánlivý neúspěch. Mladým dívkám vzkazovala, ať jdou odhodlaně za svým cílem, protože dokážou totéž co všichni ostatní. Sama to musela dokázat testu, který jí přisoudil jen péči o domácnost, pracovní smlouvě, jež počítala s jejím brzkým odchodem, i vrátnici v textilce, přes kterou ji nepustili k vlastnímu experimentu. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – like, komentář, sdílení a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Slyšeli jste už o PFAS a jejich rizicích? #Chemie #Vynálezkyně #ŽenyVeVede

The article focuses on Jan Gradvall's book ABBA. The Hidden Melancholy, which examines the history of the group ABBA, its influence, and the personal stories of its members in detail, receiving high praise, but also mentioning its shortcomings, such as a lack of photographs and inconsistent translations of titles. (translated)

Zakrývat jméno nebudu, jednak to psal veřejně a druhak stejně používá anonymní nick. Snad se na mě náš ředitel a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči ( hlavní sestra) Petra Zimová za tento post nebudou zlobit, ale bylo mi to líto hlavně vůči celku a mám potřebu se proti lži veřejně vymezit. Už mám nějaký dosah a hodlám ho využít. Nevděk, agresivita (fyzické útoky na členy IZS, zdravotníky, pečovatele/pečovatelky jsou další samostatné téma, o kterým se roky mluví, ale nic se s tím legislativně nedělá), zloba a zášť anonymních účtů nejen světem virtuálních sítí vládne. Moje bublina jsou lucidní, hodnotově ukotvení lidé, kteří mi dávají naději, že dobro stále žije. Takže vás se můj povzdech netýká. Spíš jen ilustrace dnešní doby. A mimochodem, to, že je ve 4 ráno prázdná čekárna ve společným urgentu neznamená, že uvnitř chrápeme. Častokrát je v noci provoz podobně hustej jako přes den, jen personálu je logicky míň. Pacienti z čekárny nevidí, že za dveřmi na lehátkách leží rozvyšetřovaní jiní pacienti. Že tam jsou lidi na infuzích, ma kyslíku, po akutním zaléčení, že nám záchranky (a že se to na dnešek hlavně pro chudáky interní holky sešlo) vozí pacienty zadním vchodem, právě aby nejezdily přes čekárnu. Takže častokrát prázdná čekárna je optický klam. Ta stejná logika platí i pro pracovníky na radiologii ,v laboratoři, na odd. Proč ztrácet čas procházením prázdných chodeb (máme kamery, vidíme víme o vás), čekáren, kde v tu dobu nikdo není? Nepíšu to jako podlejzání svýmu chlebodárci. To zapotřebí nemám. Samo vedení ví, že mám několik výhrad. A o mě taky nejde= ruku v ruce s mýma občanskýma aktivitama jsem na útoky a výhružky převážně proruských pimpulů (jeden můj dobrý kamarád by řekl kvičení prokremelských podsvinčátek) už celkem rezistentní (pasivní vakcinace), ale jde mi o zastání se kolegyň a kolegů. Lež není názor a nesmí zůstat viset na veřejný síti, když špiní jméno a pověst lidí, se kterými tvořím tým. Mám zombie mód po noční, jsem kognitivně dysfunkční, tak jsem to snad zformuloval srozumitelně a nepřekročil nějakou etickou hranu. Dávám si velký pozor, s ohledem na svý dosahy, co a jak zveřejňuju. Ale tohle jsem pokládal za důležitý. A ne, nečekal. Sotva dosednul, byli jsme u něj ihned co přišel = musel mu někdo odemknout zavřený vstupní dveře, i na ten RTG jsem šel s ním. Po vyšetření dostal hned odvoz sanitou zpátky na místo určení. Noční příběh skončil s dobrým koncem, v tu chvíli. Že se vnímání reality pak změnilo, jsem zjistil až náhodou díky echu od kolegyně. Jsme tu pro všechny bez rozdílu. Sloužíme zdraví lidu. Jen prosíme, jsme taky lidi, tak s námi tak, prosím, jednejte, byť chápu, že jste ve stresu, že máte obavy, strach, bolesti (zrovna on nebyl ten případ a dával najevo, jak mu vadí, že ho ošetřuje kamarád chirurg z UA). Buďme dobří. Krme v sobě andělé a potlačujme démony. Všem nám pak bude o trochu líp. Jak já nesnáším ty dny po nočních... #zdravotnictví #etika #podpora

Protože se opět rozjíždí nekonečná kauza paní Mirky Šimkové,tak mě napadá, jak kámoš táhl kamaráda na vozíčku v létě na svatbu do kopce po šutrech,vedro,v obleku splavenej,dost nadával….a ten kamarád na vozíku se na něj podíval a říká: “Chceš si to vyměnit?” Asi nechcete , ne ? #humor #příběh #přátelství

Kdo je Rus, který zaplatil svatbu mladého Donalda Trumpa na Bahamách? ▶️ V roce 2009 žádný Umar Kremlev neexistoval. Existoval Umar Lutfullojev. V sedmadvaceti měl už za sebou už dva rozsudky - trest za vydírání a za ublížení na zdraví. A taky stavební školu, malou dopravní firmu a bezpečnostní agenturu. ▶️ V březnu 2010 přijde na matriku a odchází odtud jako Umar Kremlev. Rusky znějící příjmení místo tádžického. Sám později tvrdil, že je to dívčí jméno jeho matky. Nebyla to pravda — matka se za svobodna jmenovala Krivaja. Jen takový detail. ▶️ Pak si koupí Harley a Ducati a dá se k Nočním vlkům, motorkářskému klubu na jehož spanilé jízdy jezdil i Putin. Tam ho šéf klubu seznámí s Alexejem Rubežným, který velí prezidentově osobní ochrance. A tady začíná příběh jeho úspěchu. Stačí si najít správného kamaráda. ▶️ V roce 2017 ho Rubežnyj osobně protlačí do vedení Ruské boxerské federace a sám si sedne do její dozorčí rady. O tři roky později si Kremlev vezme celý světový box: stane se šéfem Mezinárodní boxerské asociace, tedy něčeho jako FIFA pro box. Organizace je tehdy zadlužená a suspendovaná Mezinárodním olympijským výborem. Kremlev přinese peníze — desítky milionů dolarů od státního Gazpromu. Výsledek? V roce 2023 jí olympijský výbor odebere olympijský box definitivně, protože odmítá vysvětlit, proč jí financuje jediná státní firma. ▶️ Mezitím ale přitečou opravdový peníze. V roce 2019 založí společnost Národní loterie. V srpnu 2021 podepíše Putin rozhodnutí, kterým se právě tahle firma stane hlavním operátorem loterie. Jde to přes ministerstvo financí ale v podstatě se Kremlevova společnost stává jediným místem, přes které musí projít každá legální sázka v Rusku a z každé si bere provizi. A v letech 2022 až 2023 získává přes nastrčené lidi podíly v běžných "sázkovkách". Dohromady má víc než polovinu ruského sázkového trhu. ▶️ To není podnikatelská dravost. To si jen stát vybral užitečného a loajálního člověka a předal mu celé odvětví. On sám to řekl docela otevřeně: „Díky jednomu člověku má dnes u nás každý jakoukoli možnost vydělávat a něčeho dosáhnout. Je to samozřejmě náš prezident Vladimir Vladimirovič Putin.“ ▶️ Zbytek Vás už nepřekvapí. Měsíc před svatbou mu Putin předal Řád přátelství. Organizaci, kterou Kremlev podporuje a kterou vede sestra jeho ženy, dala Ukrajina na sankční seznam kvůli odvlékání ukrajinských dětí z okupovaných území pod hlavičkou „rehabilitace“. Na ukrajinském sankčním seznamu je i Kremlev sám. ▶️ Takže, když tenhle člověk vysype stovky tisíc dolarů za privátní ostrov a ohňostroj na svatbě mladého Trumpa, není to „velkorysý přítel, kterého spojuje láska k boxu a lovu“. Je to dvakrát odsouzený muž z Putinova okolí, který si kupuje přístup k rodině amerického prezidenta. A účet, jak to u takových dárků bývá, přijde někdy později. Tečka. #Rusko #DonaldTrump #box

Kdo je Rus, který zaplatil svatbu mladého Donalda Trumpa na Bahamách? ▶️ V roce 2009 žádný Umar Kremlev neexistoval. Existoval Umar Lutfullojev. V sedmadvaceti měl už za sebou už dva rozsudky - trest za vydírání a za ublížení na zdraví. A taky stavební školu, malou dopravní firmu a bezpečnostní agenturu. ▶️ V březnu 2010 přijde na matriku a odchází odtud jako Umar Kremlev. Rusky znějící příjmení místo tádžického. Sám později tvrdil, že je to dívčí jméno jeho matky. Nebyla to pravda — matka se za dívčí jmenovala Krivaja. Jen takový detail. ▶️ Pak si koupí Harley a Ducati a vstoupí k Nočním vlkům, motorkářskému klubu na jehož spanilé jízdy jezdil i Putin. Tam ho šéf klubu seznámí s Alexejem Rubežným, který velí prezidentově osobní ochrance. A tady začíná příběh jeho úspěchu. Stačí si najít správného kamaráda. ▶️ V roce 2017 ho Rubežnoj osobně protlačí do vedení Ruské boxerské federace a sám si sedne do její dozorčí rady. O tři roky později si Kremlev vezme celý světový box: stane se šéfem Mezinárodní boxerské asociace, tedy něčeho jako FIFA pro box. Organizace je tehdy zadlužená a suspendovaná Mezinárodním olympijským výborem. Kremlev přinese peníze — desítky milionů dolarů od státního Gazpromu. Výsledek? V roce 2023 jí olympijský výbor odebere olympijský box definitivně, protože odmítá vysvětlit, proč jí financuje jediná státní firma. ▶️ Mezitím ale přitečou opravdový peníze. V roce 2019 založí společnost Národní loterie. V srpnu 2021 podepíše Putin rozhodnutí, kterým se právě tahle firma stane hlavním operátorem loterie. Jde to přes ministerstvo financí ale v podstatě se Kremlevova společnost stává jediným místem, přes které musí projít každá legální sázka v Rusku a z každé si bere provizi. A v letech 2022 až 2023 získává přes nastrčené lidi podíly v běžných "sázkovkách". Dohromady má víc než polovinu ruského sázkového trhu. ▶️ To není podnikatelská dravost. To si jen stát vybral užitečného a loajálního člověka a předal mu celé odvětví. On sám to řekl docela otevřeně: „Díky jednomu člověku má dnes u nás každý jakoukoli možnost vydělávat a něčeho dosáhnout. Je to samozřejmě náš prezident Vladimir Vladimirovič Putin.“ ▶️ Zbytek Vás už nepřekvapí. Měsíc před svatbou mu Putin předal Řád přátelství. Organizaci, kterou Kremlev podporuje a kterou vede sestra jeho ženy, dala Ukrajina na sankční seznam kvůli odvlékání ukrajinských dětí z okupovaných území pod hlavičkou „rehabilitace“. Na ukrajinském sankčním seznamu je i Kremlev sám. ▶️ Takže když tenhle člověk vysype stovky tisíc dolarů za privátní ostrov a ohňostroj na svatbě mladého Trumpa, není to „velkorysý přítel, kterého spojuje láska k boxu a lovu“. Je to dvakrát odsouzený muž z Putinova okolí, který si kupuje přístup k rodině amerického prezidenta. A účet, jak to u takových dárků bývá, přijde někdy později. Tečka. #Rusko #Putin #Box

Poměrně často vídám v reakcích na 7. a 8. díl páté řady Faudy věty jako „Vůbec jsem netušil, co Hamás 7. října skutečně udělal“ nebo „Doteď jsem tomu nevěřil“. Záběry pořízené samotným Hamásem jsou přitom veřejně dostupné už téměř tři roky. Svědectví o hrůzách 7. října v Izraeli se opakovaně objevovala na sociálních sítích i v řadě médií. A lidi nakonec probere až televizní seriál… Sice podle skutečných událostí a velmi autentický, ale pořád jen hraná zábava. Psychologicky to ale dává smysl. Vědět o masakru a představit si, co prožívali konkrétní lidé, jsou dvě různé věci. Autentické záběry často zachycují až samotnou hrůzu. Seriál nám dá čas poznat člověka ještě předtím, než se z něj stane oběť. Vidíme jeho rodinu, vztahy, plány a obyčejné starosti. Když pak přijde útok, bojíme se o někoho, ke komu už jsme si vytvořili vztah. Za slovem „oběť“ najednou vidíme celý přerušený život. Roli může hrát i způsob, jakým k obsahu přistupujeme. U příspěvku často nejdřív posuzujeme jeho zdroj: kdo to říká, ke které straně patří a o čem nás chce přesvědčit. Sdělení tak můžeme odmítnout ještě dřív, než se nad ním zamyslíme. Seriál si pouštíme kvůli příběhu. Zaujetí dějem a vztah k postavám mohou tuto obranu oslabit a otevřít prostor pro empatii, kterou jsme si u zpráv nepřipustili. A pak je tu prostá skutečnost, že veřejně dostupné neznamená skutečně zhlédnuté. Někdo se autentickým záběrům vyhýbá, protože jejich brutalitu nesnese. K jinému se zprávy nedostaly nebo je jen přejel očima. Hraný příběh může být snesitelnější cestou k pochopení téhož utrpení: divák u něj vydrží a věnuje mu pozornost, kterou zprávám nikdy nedal. U někoho může hrát roli i potřeba zachovat si tvář. „Nevěděl jsem“ bývá psychologicky snazší než „nechtěl jsem tomu věřit“. Seriál pak poskytne přijatelný důvod ke změně postoje: „Teď jsem to konečně pochopil.“ Člověk může přehodnotit své stanovisko, aniž by si musel naplno přiznat, jak dlouho odmítal dostupná svědectví. Tvůrcům Faudy tak patří obrovský dík nejen za skvělý seriál, ale i za to, že dokázali přiblížit hrůzu 7. října lidem, k nimž dosavadní svědectví z nějakého důvodu nepronikla. #Fauda #Izrael #empatie

🚨 Do Trumpova plánu na sabotáž korespondenčního hlasování hodil vidle další soudce Do příběhu kolem Trumpovy snahy co nejvíc torpédovat a především federalizovat korespondenční hlasování přibyla další důležitá kapitola. Federální soudce Carl Nichols z okresního soudu pro https://t.co/qQLlylhPgS #Trump #korespondenčníhlasování #soudnictví

Nejdřív k názorům, že 7. a 8. díl páté řady Faudy jsou přehnané. Ne, opravdu nejsou. Skutečnost byla bohužel ještě hrůznější. Můj osobní pohled na Faudu: patří pro mě k nejlepším seriálům z prostředí boje proti terorismu, speciálních jednotek a tajných služeb. První série byly atraktivní především tím, jak pevně byly zasazené do místního prostředí. Bylo znát, že tvůrci čerpají z vlastních zkušeností a důvěrné znalosti světa, který zobrazují. Drobné nuance izraelsko-arabských vztahů i precizní detaily ze speciálních jednotek, tajné služby Šabak a izraelské armády dodávaly příběhu věrohodnost. Přestože šlo o dramatickou fikci, celek díky nim působil mimořádně autenticky. Postupně se z Faudy stal celosvětový fenomén. Myslím, že s tím přišla i určitá proměna. V posledních sériích mám pocit, že místní osobitost ustupuje osvědčeným žánrovým postupům, větším dějovým zvratům a efektnější akci. Detaily se podřizují zápletkám, a místy se s realitou rozcházejí. Nakolik je to důsledek snahy oslovit širší publikum a nakolik přirozená potřeba přicházet v dalších sériích s většími zvraty a stupňovat napětí, nedokážu posoudit. Rozumím ale tomu, že takový vývoj může řadě diváků vyhovovat. Já bych si přál, aby Fauda znovu víc stavěla na realistických detailech pevně spjatých s prostředím, o kterém vypráví. Právě ty nabízely něco, co v jiných seriálech nenacházím. V tom pro mě spočívá jedinečnost Faudy. Pětku si ale určitě dejte, jestli jste dosud neviděli. #Fauda #seriály #bojproti terorismu

Asi jako každýmu dneska mi přišla do TL tahle zpráva. Co k tomu, že? Viděl jsem umírat několik tisíc lidí. A stovky mi jich umřely pod rukama za posledních 10 let. Nikdy si na to člověk nezvykne a nikdy se s tím procesem nedá dobře smířit. Umíme se nakonec smířit s výsledkem... nějak. Ale vždy to zůstane připomínkou toho, co nás všechny čeká. Bez výjimky. Pod tím příspěvkem je spousta lidí, co přejí šťastnou cestu, děkují, soucítí. K jisté části toho, kde v rámci kompetice se lidé mají potřebu předhánět, kdo tohle napíše lépe, se raději vyjadřovat nebudu. Dotyčného gentlemana jsem dnes zaznamenal poprvé. Neznám jeho příběh krom pár věcí. Staral se o ostatní a snažil se pomoci druhým a má malé děti. Napadla mě spousta věcí, co ještě přidat k tomu, jak důležité je žít a žít dobře, ale to by byla osobní agenda. Nenapadá mě nic jiného než poukázat na to, že jeho priority byly v soucitu a starání se o druhé a že pro člověka, který se loučí, nebude myslím větší útěcha... Než přislíbíš, že stejně jako se staral on... se my postaráme o jeho děti: https://t.co/dVERLEbtJd #soucit #život #ztráta

V roce 2013 ji Pensylvánská univerzita vyprovodila bez rozloučení. Žádný večírek, jen strohé oznámení, že nedosahuje „akademických kvalit“. O deset let později sdílela Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Bez úpravy, kterou s Drewem Weissmanem v laboratoři objevila, by syntetická mRNA v těle spustila zánět a vakcíny proti covidu-19 by se nepodařilo nasadit včas. Vítejte v dalším díle mého každodenního seriálu #ZenyVeVede. V předchozích dílech jsem se věnoval vědkyním z minulého století a mohlo to tak působit, že už je pryč doba ústrků žen-vědkyň. Proto dnes sáhnu po současnoti. Katalin Karikóová (@kkariko) se narodila 17. ledna 1955 v maďarském městě Kisújszállás na Velké uherské nížině. Otec byl řezník a rodina žila v jedné místnosti vytápěné pilinami, bez tekoucí vody. V dětství se do té doby s žádnou vědkyní nesetkala, přesto se jí chtěla stát. Už ve třinácti letech jela sama přes celou zemi na letní přírodovědný tábor. Na univerzitě v Szegedu (Segedínu) vystudovala biochemii a v roce 1982 obhájila doktorát. Již tam začala pracovat s ribonukleovou kyselinou. Když laboratoři v roce 1985 došly peníze, dostala nabídku stáže na Temple University ve Filadelfii. Z komunistického Maďarska tehdy směla rodina vyvézt jen sto dolarů. S manželem, inženýrem Bélou Franciou, proto prodali auto na černém trhu a výtěžek – zhruba tisíc dolarů – zašili do plyšového medvěda dvouleté dcery Susan. (Ta mimochodem později vyhrála dvě zlaté olympijské medaile ve veslování v barvách Spojených států.) Ve Spojených státech se Karikóová pohybovala spíše na okraji akademického světa. Po působení na Temple University a krátkém pobytu v Bethesdě nastoupila v roce 1989 na lékařskou fakultu Pensylvánské univerzity (@PennMedicine) na pozici výzkumné asistentky. Šlo o nižší pozici bez nároku na definitivu (tenure), která byla závislá na grantech – a ty ona neměla. Pracovala mezi kardiology a jejím cílem bylo, aby buňky podle návodu z laboratorně vyrobené mRNA samy produkovaly léčivé bílkoviny. Messenger RNA (mRNA) je krátký přepis z DNA. Buňka podle něj složí bílkovinu a zprávu zahodí. Umělá mRNA se ale imunitnímu systému jevila jako virová infekce. Buňky umíraly a grantové komise žádosti zamítaly s tím, že nápad nemá budoucnost. V roce 1995 přišlo hned několik ran naráz. Manžel uvízl kvůli vízům v Maďarsku, jí samotné diagnostikovali nádor. Univerzita jí po pěti letech na pozici oznámila, že ji nepovýší. Mohla odejít, nebo přijmout degradaci. Zůstala. Šéf její laboratoře Elliot Barnathan brzy odešel a Karikóová se díky svému bývalému studentovi Davidu Langerovi přesunula na neurochirurgii. Stále neměla vlastní grant ani stálé místo. V roce 1997 potkala u kopírky imunologa Drewa Weissmana, který hledal vakcínu proti HIV. Ona pro změnu uměla vyrábět mRNA. Společně začali zkoumat, proč syntetická zpráva v těle bije na poplach, zatímco vlastní lidská mRNA nikoliv. Klíč ležel v transferové RNA, která obsahuje přirozeně upravené stavební kameny, mimo jiné pseudouridin. Když v laboratorní mRNA nahradili uridin touto upravenou bází, imunitní receptory TLR7 a TLR8 přestaly spouštět zánětlivou reakci. Zpráva prošla a buňka začala tvořit bílkovinu – dokonce ve větším množství než z neupravené RNA. Jejich přelomový článek vyšel v srpnu 2005 v časopise Immunity. První autorkou byla Karikóová, posledním Weissman. Prestižní časopisy totiž jejich práci předtím odmítly a ohlas byl zprvu velmi slabý. V roce 2008 vědci prokázali, že stejná úprava zvyšuje produkci bílkovin (translaci) a v živém organismu nevyvolává takzvanou interferonovou bouři. Přesně na tomto mechanismu stojí vakcíny firem Pfizer/BioNTech (@BioNTech_Group) a Moderna: lipidová nanočástice dopraví do svalu návod na spike protein, tělo si ho samo vyrobí a naučí se ho rozpoznat. Bez oné tiché, neútočné mRNA by vakcína v buňkách vyvolala silný zánět dřív, než by stihla vybudovat imunitu. Univerzita mezitím Karikóovou nadále držela mimo hlavní akademickou dráhu. Když kolem roku 2010 požádala o návrat na původní pozici, dozvěděla se, že kdo byl jednou degradován, nedosahuje „akademických kvalit“. Weissman byl v roce 2012 jmenován řádným profesorem. Ona musela v roce 2013 odejít. „Po čtyřiadvaceti letech mě vyhodili. Žádná rozlučka. Šla jsem na parkoviště a přemýšlela, co dál,“ svěřila se později Nobelově nadaci. Přijala proto nabídku Uğura Şahina z BioNTechu. Deset let pendlovala mezi německou Mohučí a Pensylvánií, zatímco její rodina zůstala v Americe. Když v roce 2020 svět potřeboval vakcínu v řádu měsíců, zachránila ho technologie popsaná v jejích studiích z let 2005 a 2008. Pensylvánská univerzita z licencí k patentům na nukleosidově modifikovanou mRNA později inkasovala přes miliardu dolarů. Karikóová získala v roce 2023 s Weissmanem Nobelovu cenu. Polovina tehdejší odměny jedenácti milionů švédských korun (zhruba 11,5 milionu korun českých) putovala na její konto. Část peněz věnovala Segedínské univerzitě na podporu mladých vědců. Dnes působí jako profesorka v Segedínu – odkud kdysi odcházela s medvědem nacpaným bankovkami – a jako externí profesorka na Pensylvánské univerzitě, která ji předtím vyhodila. V roce 2026 ji zvolili do všech tří amerických národních akademií, což je vzácná „trojkoruna“. Dodnes říká, že lidem, kteří jí ztěžovali život, vděčí za to, že musela pracovat ještě usilovněji. Matildin efekt (opomíjení žen ve vědě) v jejím případě nenabyl podoby krádeže objevu, Weissman její podíl nikdy nezpochybnil. Filtr systému byl jiný: neosobní grantový automat, který ženu bez velkého týmu a atraktivního tématu odsunul do podpůrné laboratoře, odsudek o „nedostatečných kvalitách“ a tichý vyhazov ve chvíli, kdy její kolega získal profesuru. Objev, za který vděčíme za své očkovací certifikáty, přitom vznikl v letech, kdy jí domovská instituce tvrdila, že nemá žádnou budoucnost. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – dejte like, sdílejte a sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl. O kom byste chtěli další článek, nebo alespoň z jakého oboru? Napište mi. #ZenyVeVede #Veda #NobelovaCena

The article focuses on the new South Korean film Hope, which has become the most expensive production in the country and depicts a UFO invasion in a fishing town, highlighting its visual impact and interesting characters, but criticizing its slow pace and predictable story. (translated)

🥷 Před 10 lety jsem vydražil v nucené dražbě byt v nepopulární čtvrti v Trutnově. Online dražba. V dražbě jen jeden divák s jedním příhozem. Byt 1+1 v perfektně spravovaném cihlovém domě jsem vydražil za 270.000 Kč. Jenže. Já jsem ten byt nikdy neviděl. Jen dům na Google street view a výstupy hospodaření SVJ. Po vydražení jsem kontaktoval vlastníka, kterému ten byt brali, aby mi byt předal, ale ihned mne požádal, zda by nemohl být nájemcem. Ok, fajn, o starost méně. Takže ne že jsem neviděl byt, já jsem nikdy neviděl ani toho chlapa. Nájemní smlouvy poštou, prachy na účet. Za těch 10 let jsem na nájmu vybral 960.000 Kč, takže třikrát zaplaceno. Čím déle jsem ten byt měl, tím více jsem se bál to někdy vidět. Proč ? Celou dobu je do bytu odpojena elektřina a plyn. Jen studená voda jede ale na vodoměru je malinká roční spotřeba. Tohle bude zajímavý. Snad to není varna 💊💉. Ohlásil jsem prohlídku a napsal mi, že za měsíc. 🫣 Budu reportovat , možná i video. To nemůže dopadnout dobře. 💀 p.s. Byt má dnes hodnotu tak 1,2M. Máte podobný příběh ? #drazba #nemovitosti #investice

$NU rozjíždí své služby v USA. Zatím přes partnerskou banku, než dokončí proces přidělení licence, který je ve své závěrečné fázi. Nově současně představilo $NU Global a Česká republika patří mezi 37 zemí podporovaných pro převody a čeští rezidenti se mohou přihlásit na čekací listinu Nu Global, která je nově dostupná pro 151 zemí. Zda a kdy dostanou všechny funkce, zatím potvrzeno není. Dlouhá cesta, možná velmi dlouhá, ale NU bude IMHO jednoho krásného dne opravdu velký příběh. #finance #technologie #USA

Tohle‼️ Občas se příběhy píšou samy. Filipínský šéf obrany @giboteodoro veřejně sepsul Čínu poté, co mu během panelovky podstrčila dopis. Nahlas ho přečetl a vysmál se mu. A kdo seděl vedle něj? Náš ministr Zůna. 😅 Více na @Aktualnecz https://t.co/PcXYXTxP0R Video níže 👇 https://t.co/hKvXYaV97j #Čína #Filipíny #politika

Sebevražda médií - systém přestal fungovat. Co mají společného Jana Bobošíková, Milion chvilek a Seznam zprávy? Včera jsem strávil celý den ježděním po republice a natáčením dotačních podvodů, které stojí poblíž zapomenutých vesniček na venkově s názvy jako Padochov či Skoranov. Škodu jsem zatím spočítal na 17 Čapích hnízd, tedy na zhruba 850 milionů korun. Minula mne kauza Šumava, minula mne kauza Marka Přibila a měl jsem unikátní možnost sledovat obě události s odstupem, jak se vyvíjely. Prvně k Šumavě. Resort životního prostředí oznámí ekologické ohrožení chemickou kontaminací a jaká je první reakce médií? Zesměšňování situace, zesměšňování oznamenovatelů, zesměšňování celé kauzy. Už se těším, až se tam půjde 15 letý puberťák podívat na ten "yperit" a natočí o tom video na TikTok. Bude to super, je to přece legrace. https://t.co/iSSMB1hAVP Druhou reakcí médií bylo odklonění pozornosti. Za vše může Klára Sovová!!! Dekonta Holding je přece její (!!!!!) firma. Za vše může Sovová 1 - https://t.co/kdFhaREKMC Za vše může Sovová 2 - https://t.co/wbBeVxZ42p Za vše může Sovová 3 - https://t.co/T8fWQvaT0d Nebo není? Aha, Klára Sovová má v Dekonta Holding podíl zhruba 4 % a většinu akciové společnosti vlastní (... dramatická pauza), sponzor ČSSD! Bratři Mothejlové společně ovládají většinový podíl v akciovce a rozhodují tak o její činnosti i o kvalitě práce společnosti. Jeden z nich je dlouhodobým sponzorem sociálních demokratů. Zdroj, obchodní rejstrřík - https://t.co/i3qiBp30pD Ale ne, Klára Sovová to musela se svým 4 % podílem a místem v dozorčí (!!!) radě celé řídit, to dá rozum - píše to Deník N a Zdislava. Chybí jen zmínka o tom, že se akciovka opravdu z dozorčí rady neřídí, na což upozornil již málokdo. Akciovku řídí ten, kdo má pod kontrolou většinu akcií - o tom by zrovna Deník N mohl něco vědět... https://t.co/j1Y9DcCRKu Národní park tedy nepředal informace na resort životního prostředí, alespoň podle dostupných informací a kontaminované území se již třetím rokem nesanovalo, čímž jen čeká na povodeň, požár či jakýkoli další katalyzátor vedoucí ke skutečně nepříjemné situaci. https://t.co/uQK2X1qzWd Tak se zasmějeme, obviníme Motoristy, vinu svedeme na Kláru Sovovou co měla tu drzost vlastnit minoritní podíl ve firmě a přiřkneme jí veškerou odpovědnost. Zahltíme tím sítě a jede se dál - máme tu kauzu Marka Přibila. Marek Přibil měl v roce 2017 kauzu. Nespáchal ale rituální sebevraždu, nenechal se dobrovolně ukamenovat "nezávislými" médii a dnes ten arcidémon staví weby a nabízí pro ně hosting. Dělá to skrze firmu, kde není jasné, že jde o Marka Přibila. Ani Marek Přibil nevěděl, že prodává hosting serveru, co bude později Deník P ve spojení s projektem Paukner Media. Seznam: https://t.co/DmI6g6dl93 Bobošíková: https://t.co/JHqrTBCf8K Transakce za 4 000 korun bez DPH rozpoutala celostátní kauzu. O původním majiteli domény Deník P píší Seznam Zprávy, zmínku vypustil i Milion chvilek pro demokracii a světe, div se, všichni přebírají zjištění Jany Bobošíkové!! Zřejmě jsem dokázal nemožné. Zadupat do země už mne chtějí doslova všichni - od Jany Bobošíkové, přes Angeliku Bazalovou a Seznam Zprávy až ke Zdíše a Milionu chvilek. Všem zmíněným zde nabídnu nová vodítka. Před třemi týdny jsem byl na muzikálovém představení Daniela Landy. O něco dříve jsem se sešel s politikem Pirátů a včerejší den jsem strávil dokonce s politickým marketérem ODS a jeho produkčním kolegou. Oba pro mě zpracovávají videa točená z dronů včetně postprodukce, protože jim ODS platí poslední dobou čím dál hůř. Ti padouši si se mnou navíc normálně povídají, místo aby mne zapudili svěcenou vodou :) Málem bych zapomněl, o schůzku mne často žádala i Zdíša, než jsem upadl v nemilost a také Jaroslav Kmenta ví, jak vypadám a na víno jsem pozval i Filipa Zelenku z Page Not Found. Ti všichni mé informace přebírali, aniž by věděli, s kým vlastně mluví :) Zdroj - výřezy v příloze To si tak napíšete článek, pošlete ho Zdislavě a ta ho vypustí bez jediné zmínky o zdroji :) Článek by byl o ANO a ano, slovutný Deník N převzal veškeré informace od "anonyma". Stačilo, aby psal ve "správném kurzu". Originální článek - https://t.co/U66KYrPIH1 Deník N, Zdislava, o pár dní později - https://t.co/CHqDOqCLS2 V následujících dnech tedy neočekávám nic menšího, než lustraci všech návštěvníků Landova muzikálu a zevrubný výslech marketérů ODS, s kým tedy strávili včerejší den při návštěvách dotačních tunelů napříč republikou a proč si zákazníka neprověřili. Pak o tom jistě vznikne reportáž Jana Bobošíková a převzít jí mohou Seznam Zprávy. Dnes v pozdních odpoledních hodinách zveřejním první díl podcastu Únos státu, kde budu do hloubky mluvit o jedné dosud nezmapované korupční kauze politiků Strany Zelených a hnutí STAN. Nejde o nic menšího, než o podobu České republiky. Tak se těším na ty články o Landovi a nějakou další "kauzu národního významu". Třeba novináři zjistí, kdo mi prodával zimní pneumatiky :) Nyní vážně - média přestala fungovat. Místo podstatných informací vědomě zahlcují prostor v případě Šumavy úmyslně vyfabulovanými příběhovými linkami a v případě Marka Přibila a neexistujícího spojení s Paukner Media nejde o nic menšího, než o další pokus o navázání projektu na historicky negativně vnímané postavy. Nestačí zničit značku, je třeba zničit i důvěryhodnost a vytvořit takový chaos, aby se v tom už nikdo nevyznal. Tak uvidíme, jak se média postaví k dnešním zjištěním. Bude to poměrně výbušné. Šalom. Foto Turek: Wiki Foto Bobošíková: Wiki Foto Zdíša: Wiki #Média #Korupce #ČeskáRepublika

Jsem překvapen, že jste překvapení ;))) Vždyť rusáci se jezdí učit i k nám ;) Je třeba veřejným tajemstvím, že jistý pán od složek učil v Prague Armory rusáky CQB. Já sám sem potkal dva Wagnerovce v pražské hotelové restauraci, normálně tam seděli, ukazovali si videa z války a smáli se… Takových přiběhů je. Česko je dobrá schovka. #Česko #Rusko #vojenskáhistorie

Ja’akov Zada Daniel, představitel Eliho Elmaliaha v seriálu Fauda, podává v páté řadě jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů. Pozoruhodný je i jeho vlastní životní příběh. Ve dvou letech přišel o matku. Otec nedokázal čtyři děti vychovávat sám, a tak Ja’akov ve třech letech spolu se třemi staršími sestrami našel nový domov v SOS dětské vesničce Neradim v Aradu. Ve třinácti letech ztratil i otce. V Neradimu vyrůstal až do dospělosti. Vychovatelka Lili rozpoznala jeho talent a v deseti letech ho přihlásila do dramatického kroužku. Důležitou oporou mu byl také učitel angličtiny David Dattner, někdejší pilot britského RAF, který se po přestěhování do Izraele věnoval znevýhodněným dětem. Ještě před hereckou kariérou sloužil v elitní protiteroristické mista‘arvim jednotce Duvdevan. Prostředí, které Fauda zachycuje, tak znal z vlastní zkušenosti. Armáda mu navíc dala pocit sounáležitosti: konečně se cítil jako jeden z ostatních, nikoli jako sirotek z dětského domova. Po vojně vystudoval herectví v Tel Avivu s podporou stipendijního programu IMPACT! organizace Friends of the IDF. Než se prosadil, vracel se do Aradu učit děti dramatickou výchovu. Neradim podporuje dodnes, pomáhá získávat prostředky na péči o děti a pravidelně se za nimi vrací. Ja’akov je mensch. #Fauda #herectví #inspirace