Search

Článek popisuje fascinující proměnu Spojených států od slabé armády po vybudování planetární supervelmoci, přičemž zmiňuje historické milníky a změny v přístupu k vojenské moci, od strachu z tyranie po současnou hrdost na vojenské síly, čímž se USA staly dominantní silou na celosvětové scéně. #USA #vojenskáhistorie #DonaldTrump

Článek analyzuje místo a dynamiku geopolitiky v současném světě, přirovnávající vztahy mezi supervelmocemi a jejich proxy státy k dramatickým situacím z adolescentních televizních seriálů, kde se projevují tradimenti, gelosie a rodinné konflikty, jak ukazuje například návštěva prezidenta Číny Si Ťin-pchinga v Pchjongjangu v reakci na blížící se vztah Severní Koreje s Ruskem. #Geopolitica #Cina #Russia

Článek se zabývá tím, jak se Evropská unie díky svým technologickým regulacím a inovativním řešením, zejména v Estonsku, transformuje na třetí světovou supervelmoc, která má potenciál ovlivnit globální procesy a stát se klíčovým hráčem mezi USA a Čínou. #AIAct #GDPR #DigitalServicesAct

Setkání prezidentů Trumpa a Si na jaře 2026 ukázalo, že Čína se stala asertivnější supervelmocí, což je evidentní z jejich dohodnutého zohlednění vzájemných obav a výzvy k míru v Íránu, a naznačilo, že Čína hraje klíčovou roli v mezinárodních otázkách, včetně situace kolem Tchaj-wanu. #Čína #USA #Tchaj-wan

Článek se zaměřuje na rivalitu mezi USA a Čínou v oblasti umělé inteligence a poloodčičových technologií, přičemž zdůrazňuje, jak obě supervelmoci, reprezentované například šéfem Nvidie Jensenem Huangem a dalšími lídry technologických gigantů, usilují o strategickou výhodu, zatímco se snaží ovlivnit obchodní a politické vztahy v kontextu nové studené války. #UměláInteligence #Polovodiče #ČínaUSA

Amerikanista Bořek Lizec varuje, že přehodnocení vztahů Evropy se Spojenými státy a přechod na stranu Číny by byla strategická chyba, přičemž zdůrazňuje potřebu omezit závislost na Číně bez jejího zatlačení do kouta, a to i v kontextu obchodní návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně, která odhaluje složité dynamiky mezi oběma supervelmocemi. #USA #Čína #obchod

V rámci první návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně za devět let se Xi Jinping snažil posílit osobní a diplomatickou blízkost mezi oběma supervelmocemi, přičemž Trump označil Xiho za „velkého vůdce“ a svého „přítele“, což naznačuje potenciální zmírnění napětí mezi USA a Čínou. #China #EstadosUnidos #TrumpXi

Dan Wang, ekonom a filozof, hodnotí v rozhovoru současný globální konkurenční boj mezi Čínou a USA, přičemž poukazuje na silné a slabé stránky obou zemí, přičemž zdůrazňuje, že Čína má šanci stát se průmyslovou supervelmocí díky svému efektivnímu průmyslovému ekosystému, zatímco USA čelí výzvám v oblasti infrastruktury a potenciální ztrátě dominance v oblasti umělé inteligence. #China #Industrialisierung #Technologie

Americký prezident Donald Trump přivedl na státní návštěvu Pekingu přední americké byznysmeny, včetně šéfů firem jako Tesla a Apple, s cílem podpořit obchodní vztahy mezi USA a Čínou, i když dosud kritizoval čínské obchodní praktiky a vzájemné závislosti obou supervelmocí. #Trump #Čína #byznys

Evropa se stává supervelmocí pouze v oblasti regulací, což vedlo k její závislosti na amerických firmách a oslabení konkurenční schopnosti vlastních podniků, přičemž nadměrné regulace omezily vznik domácích technologických lídrů a zkomplikovaly situaci evropských bank. #EvropaVsAmerika #Regulace #Závislost

Nástup moderních lithiových baterií proměňuje konvenční ponorky z méně výkonných strojů na schopné válečné plavidla, která mohou zůstat pod vodou až 78 dní, což vyrovnává poměr sil s jadernými ponorkami a dává menším státům možnost ohrozit i námořnictvo supervelmocí. #ponorky #baterie #námořnictvo

Proč by Evropa měla pomáhat USA, když USA nám nechtějí pomáhat proti Russku? 🤔🤨🤷‍♂️ My USA fakt nic nedlužíme a nemusíme s nimi chodit do každé jejich války… Jen za poslední století jsme bok po boku s Amerikou bojovali víc než dost. Jen někteří nevděčníci za oceáně (ale i zde v Evropě) si to nechtějí pamatovat… Evropani, resp. stády tzv. Dohody, bojovali proti tzv. Ústředním mocnostem v 1. světové válce od r. 1914-1918, tedy celou dobu války, zatímco vojska USA vstoupila pouze na západní frontu až v červnu 1917. Do té doby veškerou tíhu války nesly státy Dohody, především Francie, Velká Británie a Ruské carství (mimochodem, nejen Rusové, ale i Ukrajinci, Bělorusové atd.). USA se po této válce stáhli do izolace a ani nevstoupili do Společnosti národů (předchůdce OSN). Evropa se pak od r. 1939 až do r. 1941 musela s Hitlerem a Japonskem vypořádávat sama bez pomoci USA, které do války vstoupili až v r. 1941 a to jen kvůli japonskému útoku na Pearl Harbour na Havaji. Fakticky na evropské a africké bojiště přišly USA až koncem v listopadu 1942, kdy spolu s Brity a Francouzi provedli Operaci Torch, tedy vylodění v severní Africe a porazili vojska Třetí říše (tzv. Africa Corps pod velením Rommela). Až po po tomto vítězství v Africe se USA, Britové a Francouzi až v červenci 1943 vylodili na Sicílii (Operace Husky), čímž fakticky otevřeli druhou frontu v Evropě (vedle východní fronty, kde s Němci bojovali Sověti). A až v červnu 1944 přišla invaze do Normandie (Den D), které se ale opět účastnili vedle USA také i Velká Británie, Kanada, Austrálie, Francie atd… zdaleka to nebyly tedy jenom Američané. Takže 2. světovou válku jsme vyhráli společně jako spojenci, nebylo to tak, že by to udělalo USA samo za nás. A hodně dlouho nesli hlavní tíhu bojů Evropané sami, nemluvě o tom, že válka probíhala primárně v Evropě a náš kontinent byl válkou zcela zruinován, zatímco USA z války vyšla jako světová supervelmoc. Pokračujeme dále… Evropa šla spolu s USA do Války v Koreji v letech 1950-1953. Evropa podporovala USA ve Válce ve Vietnamu (1955-1975). Evropa pak šla spolu s Američany do všech jejich válek na Blízkém Východě… zejména pak do Války v Perském zálivu (1990-1991), někdy označovaná také jako „1. válka v Zálivu“; pak i do Války v Iráku (2003-2011), někdy označovaná jako „2. válka v Zálivu“. Evropa přispěchala USA na pomoc po teroristickém útoku 11.9.2001, kdy to bylo právě USA, které zatím poprvé a naposledy jako jediný člen NATO aktivoval čl. 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně a všichni evropští členové nato bez řečí a bez všelijakého vykrucování přišli USA na pomoc, načež spolu s USA šli bojovat do Afghánistánu (2001-2021). Evropa rovněž šla spolu s USA do bezpočtu dalších konfliktů na Blízkém východě i v severní Africe, např. se účastnili Občanské války v Iráku (2014-2017), tedy boje proti tzv. Islámskému státu; dále pak Občanské války v Sýrii (2014-2019), opět šlo o intervenci proti tzv. Islámskému státu; intervence do Občanské války v Libyi (2011) atd. -