BETA nonprofit public democratic european moderated

Aztecius

2 posts
Profile compiled from news and social media. Claim profile

Aztecius

Aztecius Jul 20

Babišův tahák není tahák. Je to scénář. Neříká jen Andreji Babišovi, co má říkat. Říká mu, jakou postavu má hrát on – a do jaké role má postupně dostat prezidenta. Ty budeš „nad věcí“. Ty nebudeš útočit první. Ty budeš pouze reagovat. A Petr Pavel? Z něj postupně uděláme lídra opozice. Loutku svého okolí. Aktivistického prezidenta. Politika, který útočí na vládu a vyvolává „zbytečný hněv“. Ale pozor: „Nemusíme to říkat napřímo.“ To je možná nejdůležitější věta celého taháku. Protože nejlepší propaganda není ta, která vám řekne, co si máte myslet- nejlepší propaganda vám připraví příběh tak, abyste měli pocit, že jste na to přišli sami. Není to primárně manuál „jak odvádět pozornost od kauz“. Je to strategie, jak politicky zpracovat Petra Pavla, aniž by Babiš vypadal jako agresor. Klíčové jsou věty: „Spor s ním nám nic nepřináší, lidi nemají rádi konflikty.“ „Spíše IGNOROVAT, nebýt iniciativní, neútočit první, být reaktivní.“ „Co PP štve, poškozuje ho.“ „Vykreslovat ho jako loutku svého okolí. Nemusíme to říkat napřímo.“ „Jste vždy nad věcí.“ To je docela sofistikované. Neříká se: Zaútoč na Pavla. Říká se: Vyprovokuj obraz Pavla, který útočí na tebe. A právě tenhle papír na okamžik odkryl něco, co je na marketingu ANO fascinující. Babiš před kamerou nepředstírá jen spontánnost- Babiš hraje Babiše podle PR scénáře. Tričko: obyčejný člověk. Papíry: podívejte, nic neskrývám a na všechno mám podklady. Slovník: jednoduchý a lidový. Role: klidný premiér nad věcí. A ve scénáři stojí: „Co PP štve, poškozuje ho.“ „Vykreslovat ho jako loutku svého okolí.“ „Nemusíme to říkat napřímo.“ Takže ne. Ten papír není důkaz, že je Babiš zmatený stařík, který bez taháku neví, co říct. I ten zmatený stařík je součást role. Babišův tahák je na okamžik odkrytá režie politického představení, které se veřejnosti prodává jako autenticita. A máme pointu, kterou by nevymyslel ani nejlepší satirik: Andrej Babiš dostane od svého PR týmu scénář, jak má před veřejností působit spontánně, jak má vykreslit prezidenta jako loutku jeho poradců a jak to celé nemá říkat napřímo. Sedne si před kameru. Vezme scénář do ruky. A začne ho číst. Před kamerou. Možná nám tak Babiš nechtěně ukázal úplně největší tajemství marketingu ANO: Loutkou nemusí být vždycky ten, na koho ukazují provázky v holdingových médiích. #politika #Babiš #propaganda

Aztecius Jun 29

Pokud vláda prezidenta připustí jen formálně, ale fakticky mu upře postavení hlavy státu, není to splnění rozhodnutí Ústavního soudu. Je to přesně to, před čím varoval Havel v Moci bezmocných - píše o světě, kde se „mocenská svévole“ vydává za „dodržování právního řádu“ a kde moc „předstírá, že nic nepředstírá“. Navenek: splnili jsme. Ve skutečnosti: vyprázdnili jsme. A právní podstata je jednoduchá, jak připomíná Kysela: prezident republiky má ústavní pozici — a vláda ji zpochybňuje. Nejde tedy o letadlo, program ani protokolární ješitnost. Jde o to, zda vláda respektuje, že i její moc má hranice. Moc, která rozhodnutí soudu plní jen naoko, nerespektuje právo. Jen “předstírá, že nic nepředstírá”. Když už nejen v kampaních, ale i při výkonu moci orwellovsky obracejí význam vlastních činů a lžou všem do očí, nejde o běžnou politickou komunikaci. Je to METODA DIKATURY. Vláda tvrdí: respektujeme soud. Ve skutečnosti: hledáme způsob, jak jeho rozhodnutí vyprázdnit. Tvrdí: prezident je součástí delegace. Ve skutečnosti: dál mu upíráme postavení, které odpovídá hlavě státu a dosavadním zvyklostem. Tvrdí: plníme právo. Ve skutečnosti: plníme jen formu, aby se neřeklo. Jenže lež se pravdou nestane tím, že ji zopakuje tiskový odbor. A vláda, která musí neustále převracet význam svých slov, aby nebyla vidět podstata skutečných činů, už nevládne silou argumentů. Vládne strachem z pravdy. https://t.co/BPnwuBhvrd #politika #ústavníprávo #moc