Fráňa Šrámek

Ivana mám moc ráda a vážím si ho. Lidi jako on jsou v politice potřeba jak sůl. Via fb Tony Pášma: Ke zjištění, že ministryně Mrázová (ANO) obývá luxusní byt u Pařížské ulice, který jí platí stát, se vyjádřil i její předchůdce Ivan Bartoš. Ten vzkázal, že mu jej také nabízeli, ale že ho raději poskytl potřebným ukrajinským rodinám: "Tak tenhle byt (nenechte se mýlit, ministr nemusí být z regionu) mi byl také nabídnut, když jsem řešil, že nám každý rok s roční smlouvou zvedali doma nájem. Tak jsem se usmál a protože byla válka na Ukrajině, poskytl jsme ho jako ministerstvo maminkám s dětmi a babičkou z Ukrajiny, jejichž manželé bojovali a asi ještě bojují proti Putinovi." Závratný rozdíl mezi dvěma ministry 👏👍 #politika #solidarita #etika

Ale, ale... Via fb Tony Pášma: Martin Abel je expertem, analytikem a absolventem mezinárodně uznávaného Oxfordu. Poslední roky pracoval na projektu ve Výzkumném ústavu pro krajinu, spadající pod ministerstvo životního prostředí. Ze dne na den mu ale byla vypovězena smlouva. Hned poté, co se nepohodl se "zmocněncem" Turkem, který si na MŽP hraje na ministra. Abel mu ve společné debatě řekl, že se nedokáže obklopit skutečnými odborníky, že říká nesmysly a že kdyby chtěl poradit ohledně SUV, tak Turka navštíví. A Turek, který ostatní tak rád nazývá "křehkými, sněhovými vločkami" to samozřejmě neunesl a nechal Abela vyhodit. Pamatujete, jak nám celá tato partička, tvořící hnědou koalici, celé roky říkala, jaká tu panuje nová totalita, cenzura a vyhazování z práce za názor? Nic takového se nedělo. Teď už ale ano. Hnědá koalice začala se svou vlastní normalizací. #politika #cenzura #životníprostředí

Co mi to jenom... A! Pražský hrad po vítězství Petra Pavla ve volbách. Via fb Tony Pášma: Budoucí maďarský premiér Péter Magyar právě oznámil, že se ministr zahraničí Szijjártó, přítel Macinky, Rajchla a potvrzený ruský agent, od dopoledních desíti hodin zabarikádoval v budově ministerstva zahraničí a s pár svými věrnými tam ničí a skartuje tajné dokumenty, týkající se sankcí. U Orbánových lidí asi panuje obří strach, na co všechno se ještě může přijít. Vlastizrádci, v čele se Szijjártem, se teď snaží zničit důkazy a minimalizovat možnost, že půjdou sedět. Macinko, Rajchle, Babiši, fakt super kamarád! 👍 #volby #politika #sankce

To se tak krásně čte. 🫶🏻 Via fb stránka Headliner - hudba zevnitř i zvenku Na druhý ze tří letošních pražských koncertů Paula Simona vyrazil i pan prezident Petr Pavel. Celý sál ho na příchodu přivítal potleskem vestoje. Stejně jako o chvíli později i samotného Simona. Ten na úvod řekl, jak je rád že tady dnes pro nás všechny může hrát a že je pro něj čest, že hraje i pro prezidenta Pavla. A ještě si povzdechl, že to stejné by bohužel nemohl říct o prezidentovi své vlastní domovské země. Takže včera se vzpomínalo na Havla, dnes se mluvilo o Pavlovi. Simon má evidentně dobrý vkus na prezidenty :) A koncert samotný byl krásný! Přesně jak psal Jarda ve svém reportu ze čtvrtka. #Koncert #PetrPavel #PaulSimon

Tak mi na Facebooku pod můj příspěvek napsal několik komentářů jistý Miroslav Kejval. O tom, jak mě nechá zavřít za to, že vybírám peníze na pomoc Ukrajině a podporuju nacisty... A že na mě pošle finančák. Normálně tyhle debily blokuju a jejich komentáře mažu, ale tentokrát jsem se ještě předtím rozhodla tomu člověku přes messenger zavolat a zeptat se ho, co je mu do toho, kam posíláme já a moji přátelé svoje vydělané peníze. On to fakt zvedl. A víte, co mi odpověděl? "Ale to nejsou vaše peníze. To jsou naše peníze. České republiky. Nás všech." Takže jen abyste věděli. Co si vyděláte, o to se musíte rozdělit s dezoláty. Protože váš výdělek, to jsou i jejich peníze. No, nebudu lhát, dostal jmen, že si to za rámeček nedá. Už dlouho jsem nebyla na nikoho takhle sprostá. Jestli tu je nějaký šikovný novinář, ráda vám ho předám na hraní, možná by bylo zajímavé ho nechat rozvíjet tu teorii, že člověk nesmí se svými penězi nakládat jak uzná za vhodné, protože to jsou peníze všech Čechů... A jako třešničku na dort by mohl dovysvětlit, proč mi říkal, že mě udá za to, že posílám peníze do Ukrajiny a byl přesvědčený, že mě za to zavřou... 🤦🏻‍♀️😂 #PodporaUkrajiny #SvobodaSlova #Finance

Skvěle Aňa! Z fb stránky Štít demokracie: "Baxa mě v poslední době řeší. Tak jsem ho vyřešil," chlubí se veřejně současný ministr kultury a bývalý udavač StB Oto Klempíř odvoláním svého kritika. Přátelé, jak můžete vidět, situace je opravdu vážná a každý, kdo s tímto totalitním přístupem nesouhlasí, by opravdu neměl mlčet. Zvláště z kulturní oblasti. I proto jsme moc rádi, že pod veřejný příspěvek Štítu demokracie, odsuzující Klempířovy manýry, napsala i herečka Anna Geislerová: "Ani něco tak odpor vzbuzujícího, něco tak arogantního a něco tak směšného jako je Otův „knír“ neodpoutává mou pozornost od toho, jak se v přímém přenosu rodí monstrum ega a demonstrátor moci. Tenhle člověk je jedno velké zklamání. Znechucení je lepší slovo..." Děkujeme! 🛡️❤️ #demokracie #kultura #politika

Via fb Alex Alvarová: Rozdíl mezi assetem a agentem: Asset je trouba, na kterého máte kompro a kterému 20 let pomáháte nahoru ( Vopičák). Agent je sličná nenápadná parlamentní asistentka školená ve zpravodajské a networkingové práci, která vám pravidelně reportuje tak, aby si jí nikdo v BIS nevšiml. Prostě má poslanec nějakou kočičku, no. Rusko v tomhle ženám důvěřuje. Díky za skvělý článek PageNotFound! “Zatímco Vávra patří k mediálně známým tvářím, nenápadná mladá žena účastnící se maďarské akce po jeho boku zatím záři reflektorů unikala. Nikola Zbořilová, která se v SOSP stará o mezinárodní vztahy, má však pestrý životopis. Přestože působila jako poradkyně europoslance Ivana Davida z SPD a předloni za tuto vládní stranu také do Evropského parlamentu kandidovala, má na kontě i působení v nechvalně proslulé Generaci identity – organizaci sdružující extremisty napříč Evropou – a výjezdy s českými neonacisty.” -

A přímo na komoru. Dobře ona! ❤️ Via fb Barbora Šporclová Kodetová: Jako rodina se důrazně vymezujeme proti zneužívání jména našeho otce a jeho hereckého výkonu ve filmu Pelíšky k aktuálním politickým účelům. Reagujeme na nedávný veřejný příspěvek a vystoupení pana Jindřicha Rajchla, ve kterém byly výroky z tohoto filmu použity v souvislosti s útokem na prezidenta Petra Pavla. Náš otec byl člověk, který vždy zastával principy demokracie, slušnosti a odpovědnosti. O to víc považujeme za nepřijatelné, aby byl svévolně spojován s politickými subjekty, jako jsou PRO - Právo Respekt Odbornost, Svoboda a přímá demokracie, ANO 2011 nebo Motoristé sobě. Dialogy z filmu Pelíšky jsou součástí uměleckého díla a jejich vytrhávání z kontextu a používání k politickým útokům je zavádějící a neuctivé. S takovým zacházením zásadně nesouhlasíme a odmítáme, aby byl odkaz našeho otce tímto způsobem zneužíván. Zároveň žádáme o stažení daného obsahu -

Tak to bychom měli. Ale boj nekončí... Via fb stránka Štít demokracie: Přátelé, je to neuvěřitelné, ale občanský tlak se skutečně vyplácí. Ministr spravedlnosti Tejc dnes na tiskovce oznámil, že hnědá koalice definitivně vycouvala z RUSKÉHO ZÁKONA proti neziskovému sektoru. Podle jeho slov vláda nic takového nepřipraví, žádný zákon nepředloží a vše zastane obyčejná vyhláška. O vládní rezignaci už píšou i Seznam Zprávy, které návrh zákona zveřejnily. Toto je ten největší důkaz toho, že se soustředěný tlak a občanská aktivita skutečně vyplácí. Psali jste maily Andreji Babišovi, hojně jste toto téma rozvíjeli na sociálních sítích a v sobotu jste se dokázali spojit a ozvat na obří demonstraci Milionu chvilek. Udělali jste hodně a toto vycouvání s tím souvisí. Buďte na sebe pyšní. Je to i vaše velké vítězství. Vítězství občanské společnosti. Ne první a rozhodně ne poslední ❤️🛡️ Autor fotografie: Jan Kočičák Kočí -

Martin vzpomíná na Chucka Norrise. A myslím, že v tom je všechno. Všechno o tom, že skutečně velký člověk koná dobro potichu, umí si udělat legraci sám ze sebe a je laskavý. Via fb Martin Jaroš: Měl jsem tu kliku, že jsem s Chuckem Norrisem před lety natočil pár reklam. Strávili jsme s ním a jeho ženou Genou tři dny v přívěsu a probrali jsme leccos. Můžu vám říct, že od té doby jsem byl jeho fanda. Byl to velice laskavý člověk a měl nadhled. Říkal mi, že když se chuckovské fóry prvně objevily, tak z toho byl rozpačitý, protože té vlně náhlého zájmu nerozuměl. Ale když pochopil, že za tím není nic toxického, tak si ty vtípky oblíbil a nakonec ty nejlepší začal sám prodávat na tričkách. Málo se ví, že Chuck zachránil tisíce a tisíce dětí z ulice prostřednictvím své nadace Kickstart Kids. Myslím, že celkově za sebou nechal víc dobrých věcí než zlých. A o co jiného v životě jde, že. Vyprávěl jsem Chuckovi svůj nejoblíbenější chuckovský fórek. Chuck si prý jednou dal páku se Supermanem. Vítěze vám neprozradím, ale vsadili se o to, že kdo prohraje, bude muset celý život nosit slipy přes kalhoty. Chuck se strašně smál a povídal, že zrovna tenhle vůbec neznal. Ale podle mě to říkal jen ze zdvořilosti, protože nechtěl ztrapnit Supermana vzpomínkami. Díky za všechno, pane Norrisi. -

Pavel Talankin a jeho film Pan Nikdo proti Putinovi získal Oskara. Film vznikl i za přispění české strany (produkce Alžběta Karásková a Radovan Síbrt) a pokud někdo nezná historii tohoto filmu, tak tady v kostce: Pavel "Paša"Talankin byl nadšený a oblíbený učitel na ruské základní škole. Měl rád maloměstský život, nevstřícné počasí, a dokonce i špinavé paneláky. Jeho každodennost narušila válka, jíž se jako zaměstnanec výchovné instituce musel stát nástrojem. Ocitl se uprostřed propagandistického aparátu, který pohlcuje v Rusku celou společnost. Sám měl, mimo jiné, za úkol vše s kamerou v ruce dokumentovat. Tento pokyn si však vyložil po svém a zaznamenával události tak, jak se skutečně děly, nikoliv tak, jak by si je vojenský režim přál zobrazovat. Snímek vznikl na základě materiálu, který Paša vynesl z Ruska, když pochopil, že začíná budit příliš pozornosti a že se kolem něj stahuje smyčka. Režijně ho zaštítil dánský dokumentarista David Borenstein. Vznikl tichý, intimní, a právě proto zdrcující obraz pokřivenosti vzdělávacího systému, potažmo celé země. A protože po svém útěku z Ruska Pavel zakotvil v Česku, logicky se na vzniku filmu z Pavlem vyneseného natočeného materiálu podíleli i naši filmaři. -

Via fb Tony Pášma: ⚠️ Proruská poradkyně Vachatová musí být odvolána ⚠️ Natálie Vachatová je i se svými vazbami na Ruskou federaci oficiální poradkyní premiéra České republiky. Andrej Babiš ji zatím odvolat odmítá a sama Vachatová nálepku "proruská" odmítá. Pojďme se proto podívat, co všechno o ní zatím víme. 🔴 V minulosti byla členkou a aktivní přispěvatelkou ve facebookové skupině "Přátelé Ruska v České republice". 🔴 I se svou proruskou politickou neziskovkou chtěla zakazovat k Putinovi kritické filmy Velký vlastenecký výlet a Pan Nikdo proti Putinovi. 🔴 Stýskala si nad tím, že ruské tajné služby kvůli zimní olympiádě neodhalily včas ukrajinský Majdan. 🔴 Stěžovala si, že Česká televize vysílá "zbytečný" projev Baracka Obamy a ne tiskovou konferenci z Ruské federace. 🔴 Bránila a hájila Rusko při sestřelení letu MH17, kdy bylo ruskou raketou zavražděno 298 lidí. 🔴 Poskytovala rozhovory ruskému státnímu propagandistickému médiu SPUTNIK. 🔴 Pro další proruské servery v minulosti uváděla, že "se připravují na vystoupení z EU." 🔴 Její bratr Fedor Vachata žije v Rusku a podniká tam s ruskými státními bankami. Pokud tato žena ve funkci oficiální poradkyně premiéra České republiky není bezpečnostním ohrožením České republiky, tak už jím není asi vůbec nic. Babišova proruská poradkyně Vachatová musí být odvolána. -

Naprosto přesně. Via fb Lžolam Spravedlivý: 🎯 Absolutní, krystalická arogance moci v přímém přenosu 🎥👑 Macinka tady nehraje na náhodu ♟️ Je to promyšlený, učebnicový trolling a cynismus toho nejhrubšího zrna, který má u lidí vyvolat přesně tu frustraci, kterou z toho teď všichni cítíme 🤬 ​Když to rozebereme na součástky, funguje tahle fotka jako psychologická zbraň na třech úrovních 🧠 ​Trivializace a výsměch: Macinka vědomě redukuje gigantický bezpečnostní průšvih (rodinný byznys s ruskými státními bankami, proruské zákony, rozhovory pro Sputnik) na banální, dětinský vtip, že „slečna nemluví rusky“ 🤡 Snaží se tím narativ otočit tak, aby každý, kdo upozorňuje na reálné napojení na Východ, vypadal jako hysterický blázen, co vidí agenty i pod postelí 🕵️‍♂️ ​Demonstrace nedotknutelnosti: Ta vysmátá fotka přímo z útrob Úřadu vlády vysílá jasný vzkaz: „Můžete sepisovat petice, můžete se vztekat na sítích a investigativci můžou psát články, ale my máme klíče od Strakovky 🗝️ My jsme tady páni a vy nám nestojíte ani za to, abychom to brali vážně“ 🏰 ​Krmení vlastní bubliny: Jejich radikální voličské jádro u tohohle tleská ve stoje 👏 Pro ně to je důkaz, že to Babiš a jeho lidé zase „natřeli kavárně a novinářům“ 🍿 ​Tohle je ta skutečná, plíživá neonormalizace v praxi ☢️ Nespočívá v tom, že tě za názor hned odvedou v klepetech 🔗 Spočívá v tom, že ti tito lidé plivnou s úsměvem do tváře, vyfotí se u toho a dají ti najevo, že pro ně neplatí pravidla, morálka ani bezpečnostní standardy 📸 Chtějí slušné lidi unavit, znechutit a vyčerpat natolik, že nad tím vším nakonec mávnou rukou a půjdou radši od toho 🥱 ​Vztekat se u obrazovky je přesně to, co od svých oponentů čekají 🎣 Nejlepší obrana proti tomuhle arogantnímu úšklebku je studená ironie a tvrdá fakta 🧊 -

Ty komentáře jsou hnus a je to naprosto nepřípustné. Měla by se tím zabývat @PolicieCZ Zkopírované z fb @KaterinaStojan: Když jsem se v nedávný debatě s Jindřichem Rajchlem vymezila proti rasismu, čekala jsem nesouhlas. Pod jeho postem se ale objevily desítky komentářů, který mi přejou znásilnění, fyzický násilí nebo smrt. Často ještě zabalený do rasistických urážek. Přesně těch, proti kterým jsem vystoupila. Tyhle screenshoty nejsou výjimka. Jsou to reakce lidí, který Jindřich Rajchl, Tomio Okamura a další z tohoto extremistickýho holportu, kterej teď tvoří jádro naší vlády, roky učí, že nenávist je legitimní politický názor a že zastrašování žen ve veřejnym prostoru je v pořádku, protože si to "některý" zasloužej. Žijeme zjevně v éře, kdy se hranice politický kultury posunuly do míst, která byla nějakou dobu nemyslitelná. Veřejný výzvy k násilí na ženách nebo zneužívání migračního tématu k dehumanizaci už nejsou jen osobníma excesama. Staly se politickým nástrojem. Agrese se dneska nebezpečně rebranduje na "svobodu slova", jejímž jediným cílem je vytlačit oponent(k)y z veřejnýho života. Právě v týhle atmosféře je ale politická rezignace tou nejhorší cestou. Držím proto palce všem sestrám v boji, který se i přes podobný reakce dál ozývají, vstupují do debat a nenechají se vytlačit z veřejnýho prostoru. Vidím vás. Je to těžká, přetěžká bitva, ale o to důležitější. ❤️‍🩹 A mimochodem: "The struggle for justice means confronting racism wherever it exists." - the one and only Bernie Sanders -

Tak teď právě jsem šťastná jako blecha. Protože se ukázalo, že můj oblíbený herec Nikolaj Coster-Waldau také podporuje Ukrajinu. Zítra bude číst v Kodani společně s mou přítelkyní, ukrajinskou režisérkou a básnířkou Irynou Cilyk její verše. Nu, poněkud teď Iryně závidím. Ale pokud je to pravda co se říká, že skrze člověka, s nímž jste se objali, jste objali i ty, které objal on... Tak od zítřka budu moci říkat, že jsem skrze Irynu objala Jaime Lannistera ze Hry o trůny!!!! ❤️ ❤️ ❤️ -

Další neuvěřitelný příběh z olympiády. Mexičanka Regina Martínez zaostala v běhu na lyžích v závodě na 10 km volnou technikou s intervalovým startem za lídryněmi o 11 minut. Zatímco diváci už odcházeli, tři medailistky – Frida Karlsson, Ebba Andersson a Jessie Diggins čekaly v mrazu. Když Regina protla cílovou čáru, šampionky ji přivítaly objetím. Američanka, která sama závodila se zraněnými žebry, pomohla vyčerpané soupeřce sundat lyže, protože ta se už nedokázala ani sehnout. To je ten pravý olympijský duch. -

Zdá se, že Macinka byl vždycky spratek. Z fb Hany Svanovské (dcera Hany Ulrychové): Když nám, dalším dětem z Ulrychovic rodiny a jejich kapely Javory (protože s nimi v letech 1984 - 1991 hrával na kontrabas jistý František Macinka) tenkrát na chalupě mého strýce ve Velkých Karlovicích odnesl desetiletý Petřík (o tři měsíce starší než já) z klece křečka a odmítal ho vrátit s tím, že on chce takového taky, přičemž úporně trval na svém a vůbec nechápal, že se tohle prostě nedělá, dostal od tatínka na prdel. Co dnes proti tomuhle spratkovi uděláme my všichni? Půjdeme na česká a moravská náměstí podpořit prezidenta Pavla 🙂! -

A ještě na fb trefně Erik Tabery: Když jsem hrál závodně basketbal, chvíli jsem přemýšlel, že bych se mu věnoval profesionálně. Byť jsem začal hrát pozdě, což je handicap. Pak jsme jednou vyrazili na turnaj do Itálie, kde jsem nastoupil proti hráčům z Chorvatska. A já se nestačil ani otáčet. Jejich rychlost, přesnost, síla… byly někde úplně jinde. Cítil jsem se trapně, skoro poníženě, ale byla to skvělá lekce a poznání, že tudy moje cesta nevede. Na svůj zážitek jsem si vzpomněl ve chvíli, kdy jsem sledoval debatu Petra Macinky v Mnichově. Dostat tolikrát KO na mezinárodní scéně se jen tak nevidí. Kdyby po návratu do Prahy nechal klíče od Černínského paláce na stole a šel se věnovat čemukoli jinému, ocenil bych to. Všiml jsem si ale, že zástupci vládních stran sami sebe vždy označí za vítěze debaty, bez ohledu na to, jak se jim vedlo. Takže se asi nic nezmění. Kolega Tomáš Lindner je v Mnichově a napsal o tom přesný text. Odkaz v komentáři.⬇️ https://t.co/PuDpoucjIo -

Zásah! Potopená! 😂 Na fb výborná glosa od Lukáš Shackall Janata: Rada zdarma pro pana ministra Macinku. Milý pane ministře, nebudu si dělat srandu z toho, že ve Vašem věku máte angličtinu na B1 levelu. Ani nemůžu. Jsme totiž stejně starý a taky mám B1 (PET Cambridge certificate). Nicméně prosím, vyndejte ty učebnice pro přípravný kurs, otevřete je na prvních stránkách a připomeňte si, k čemu se ten který level hodí. B1 Vám umožňuje standardní komunikaci v rámci letiště, hotel, obchod, benzinka, konverzaci u piva o fotbale a po rozšíření slovní zásoby i pracovní komunikaci na dělnické úrovni. Na diplomatickou rozpravu na nejvyšší úrovni, nota bene před kamerami, B1 ovšem fakt nestačí, na to potřebujete minimálně C1, spíše C2, které má ten gumák s IQ 107, jak našeho pana prezidenta nazývají Vaši fanoušci. Když už se ocitnete na místě, kde se tohle odehrává, zkuste, prosím, příště vynechat ty dlouhé monology a nahraďte je krátkými glosami. Jedna věta k věci bohatě stačí. Takhle jako debil vypadáte nejen Vy, ale i Vaši voliči, ale bohužel i my, kteří Vás nevolili. -

"Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru diskvalifikovat z olymiády v naší zemi ukrajinského skeletistu Vladislava Geraskeviče je hanbou. Ne za doping, ne za manipulace proti fair play, ale kvůli vzpomínce! Kvůli přilbě, na které byly vyobrazeny tváře ukrajinských sportovců - jeho přátel, kolegů, šampiónů - zabitých Ruskem. Výbor uvedl, že helma ,odporuje pravidlům'. Je agresivní válka v souladu s pravidly? Existuje pro ni samostatný technický protokol? Jaký je správný úhel pádu rakety? Jaká je přijatelná velikost dronu? Tento sportovec se na olympiádu připravoval roky. Je Ukrajinec, a tak trénoval mezi sirénami, v krytech, se zprávami o mrtvých. Překonával strach, únavu, ztráty. Šel na start nejen pro medaili - ale i za právo na existenci. A je suspendován. Kvůli vzpomínce! Protože paměť je ta nejnebezpečnější látka. Je těžké ji zařadit na seznam zakázaných. Ale vypadá to, že právě to se tu stalo... Protože se ukazuje, že tváře zabitých sportovců porušují pravidla. Ale jejich absence na trati ne. Olympijský výbor nevyloučil jen sportovce. Přišel o tu nejcennější medaili - o svědomí. Sport bez paměti je jen show. Sport bez lidskosti je bezduchou ozdobou. Sport, který se bojí pravdy, nepřináší mír." (ze včerejší parlamentní řeči italského senátora a místopředsedy senátní komise pro lidská práva Filippa Sensiho) -

Nepravidelné historické okénko, tentokrát na téma hymny. Via fb Petr Lastovka: Viděli jste tu nádheru? Italská hymna na zahájení olympošky v podání Laury Pausini… Italská hymna je jedna z nejznámějších melodií na světě. Může za to její muzikálnost i tempo. Spoustu lidí při poslechu týhle hymny tancuje, máchá rukama a nic z toho nepůsobí nijak nepatřičně. Ale kolik lidí už zná text? Italská hymna vznikla v roce 1847, kdy vlastně Itálie ani nebyla Itálií, jakou jí známe dneska. A obsahuje slavnej verš: „Il sangue d’Italia, il sangue polacco bevé, col cosacco…“ Česky: „Italskou krev, polskou krev pil kozák…“ Kde se tam propánakrále vzal ten odkaz na Poláky? A tady to začíná bejt ještě zajímavější! Polská hymna totiž vznikla o padesát let dřív a znáte její text? Obsahuje totiž tenhle verš: „Z ziemi włoskiej do Polski“ Česky: „Z italské země do Polska“ Už máte zamotanou hlavu? Tak vězte, že pravděpodobně není žádná jiná taková dvojice hymen (strašný slovo), který by odkazovaly jedna na druhou. A proč to všechno? V 19. století Polsko neexistovalo, bylo rozdělený mezi Rusko, Prusko a Rakousko-Uhersko. Italové i Poláci byli utlačovaný národy, který se snažily o národní sjednocení a svobodu. Poláci bojovali v italských legiích, hlavním symbolem byl společnej boj proti Rakousko-Uhersku a Rusku. A ten „kozák“ je tady obraz ruský moci a represe. Polsko je v italský hymně symbolem bratrství v utrpení a odporu. I polská hymna vznikla v Itálii, mezi polskými legionáři. Autorem je Józef Wybicki, který ji napsal pro vojáky polských legií bojujících po boku Napoleona. Itálie byla místem, odkud Poláci doufali v návrat domů se zbraní v ruce. I když obě melodie dělí padesát let, spojuje je vlastně tak trochu místo vzniku – sever Itálie a revoluční nálada dvou národů bez vlastní země. Italům od vzniku hymny trvalo ještě přes dvacet let, než vznikla země, kterou známe teď. Polákům to od vzniku jejich dnešní hymny trvalo ještě přes 120 let, než vzniklo Polsko jako republika. A to ještě pořád ne v takový podobě, jako je to dnešní Polsko. Ale to už je jinej příběh. Zajímavý, což? 🇵🇱🇮🇹 PS. Česká hymna je jedna z mála ze všech na celým světě, která nezmiňuje boj proti nepříteli. A od jejího vzniku po vznik republiky uteklo celejch 84 let. 🇨🇿 -

Přátelé, Jindřich Rajchl tvrdí, že prezidenta Petra Pavla podporují jen neziskovkáři, kavárenští povaleči a ukrajinští migranti. Já nejsem ani jedno z toho a jeho tvrzení mě uráží. A protože už kdysi se Andrej Babiš musel veřejně omluvit za tvrzení, že demonstranti na demonstracích Milionu chvilek jsou placení, tak mám nápad. Pojďme na Rajchla podat za toto jeho tvrzení žalobu. Je velmi pravděpodobné, že se bude muset veřejně omluvit každému, kdo na něho takovou žalobu podá. A čím většímu množství lidí se bude muset omluvit, tím více ho to bude bolet a tím více bude vidět, že lže. Sdílejte! Co si o tom myslíte, @ostry_artur78? -

Zajímavá hypotéza. Via fb Milan Mikeš: Pokud měl někdy Radovan Krejčíř nějákého kamaráda, byl to, možná pořad je, sponzor Motoristů a stvořitel Turka, Richard Chlad. Chlad teď svůj vztah ke Krejčířovi bagatelizuje, že nebyli moc velký kamarádi apod. Kdo chce, ať tomu věří. Ne všichni máme úplnou sklerózu a tak víme, že opak je pravdou. Krejčíř měl od Chlada pronajaté nemovitosti na Karlově náměstí v Praze, chystali se spolu otevřít casina, mimo jiné na Seychelách. Když Krejčíř zdrhnul při slavné domovní prohlídce, právě u Chlada na Seychelách pobýval, než ho tam po cca 2 letech vypátral Interpol. Chlada a Krejčíře spojovala taky záliba v luxusních a rychlých autech. Přes auta začalo "kamarádství" Chlada a Turka. Turek dostal ohledně těch luxusních kár roli takového Bílého koně, je ideální, ne moc inteligentní, po pozlátku toužící. Možná, že se Filda na Seychelách s Krejčířem potkával taky. Těsně před tím, než se začal zadržovat Krejčířův majetek, koupil od Krejčíře Chlad nějáké nemovitosti, teda dle mého názoru "koupil", aby je ulil před statními orgány, jinými slovy, schoval pro Krejčíře na potom... V roce 2007, Chlad do médií řekl: "Uvidíte, že brzy bude všechno jinak. Všechen Krejčířův majetek se bude vracet, protože se nic neprokáže a ještě se mu omluví" Přepočítal se... Nyní už víme, že ze Seychel se Krejčíř přesunul do JAR, kde žil v luxusu, dokonce i v base, tam hrál basket s vrahem manželky, olympionikem Pistoriusem. Vydání do České republiky se dlouhé roky bránil, v JAR mu bylo skvěle. Jenže... Došly prachy, ve skvělé JAR už to přestalo být skvělé, dokonce mu prý jde o život. Věřím... Milý Radovan teď touží po jediném, po návratu do ČR, třebas do basy. Jenže ouha, JAR se šprajcnul, ani v ČR o něj už vlastně policie, státní zástupce, ani soudy, nestojí. Proč o něj nestojí se můžeme jen domnívat a o tom psát nechci... A tím jsem zpátky u Chlada, u jediného Krejčíře kamaráda, který v podstatě koupil Motoristům účast ve vládě. Krejčíř, návrat Krejčíře, je možná jeden z dúvodů, proč Chlad tak strašně tlačí Fildu do vlády, ideální by byl býval na spravedlnosti. Do toho však hodil vidle prezident, který má jistě od bezpečnostních služeb minimálně všechny informace, o kterých píšu a z nichž každá jedna, kromě mentální nevyzrálosti, Fildu z funkce ministra naprosto diskvalifikuje! Turek je díky svému "otci" Chladovi a kontakty s Krejčířem, obrovské bezpečnostní riziko. A tak se to všechno Motorkám podělalo, že arogantní skřet zakrslej Macinke, má z toho palici v luftě. Protože dluží, nejen Turkovi, dluží hlavně Chladovi! A to není žádná sranda, Ríša ví jak se vydírá... -

Via fb stránka Štít demokracie: ⚠️ Herci, kteří vystoupili na nedělní demonstraci Milionu chvilek vydali nové prohlášení. Vyvrací v něm Klempířovy dnešní lži a znovu jej zvou k otevřené debatě ⚠️ Prohlášení nabízíme zde: "Vážený pane ministře Klempíři, děkujeme Vám za Vaši veřejnou reakci. Dovolujeme si uvést na pravou míru, že navrhovanou veřejnou debatu nepořádá iniciativa Milion chvilek pro demokracii ani žádná jiná politická či občanská organizace. Pořadateli debaty jsme pouze my, níže podepsaní zástupci kulturní obce, kteří Vás oslovili otevřeným dopisem i osobní odpovědí na Vaši pozvánku, jak vyplývá z připojených podpisů. Impulsem k navrhované debatě byla Vaše nabídka osobního setkání, jehož cílem mělo být vyjasnění postojů nás umělců „z očí do očí“ v reakci na naše vystoupení při nedělní demonstraci. Naše vystoupení bylo politickým vyjádřením kritického občanského postoje. Stejně tak Vaše následná reakce a nabídka setkání představují politickou odpověď na tuto kritiku. Domníváme se proto, že předmětem debaty mají být politické otázky spojené s výkonem Vaší funkce, tedy Vaše postoje, rozhodnutí a způsob, jakým hodláte vést Ministerstvo kultury, nikoli obecná rozpočtová či koncepční témata. Dalším z nedorozumění, k nimž v naší komunikaci došlo, je Vaše zmínka o veřejném streamování. Uvádíte, že Ministerstvo kultury s tímto od začátku počítalo. Bohužel jste se o tom ve své pozvánce, která nám byla doručena, nezmínil. Nezaznělo to ani ve Vašich mediálních vyjádřeních až do dnešního dne. Naše pozvání na tuto debatu proto nadále platí. Přivítáme Vás přátelsky, otevřeně a kulturně. Není naším cílem Vás stavět do defenzivy, ale vést otevřený dialog, který může být inspirující pro širokou veřejnost." Je skvělé, že si tato skupina nenechá vzít pravdu ✌️❤️ -

Hana Ulrychová je prostě skvělá. Tohle je z fb od její dcery Hany Svanovské: Monolog seniorky: -"Jejda, to jsem se fakt od srdce zasmála", reagovala před chvílí maminka na zprávu, že si chce pan ministr kultury Ota Klempíř pozvat umělce, co vystupovali na včerejší demonstraci Milionu chvilek pro demokracii. -"Mami, fakt dobrý...?" -"No a proč ne? V r. 1971 na mě ječel ředitel Supraphonu František Hrabal, že už si nikdy nezazpívám kvůli desce "Odyssea", pak to stejný ředitel brněnské televize Čírtek, když jsem v r. 1988 podepsala petici za propuštění Václava Havla. A nestalo se vůbec nic...To víš, že nikam nepojedu." Chvíle ticha. -"Vlastně vůbec nevím, o čem bychom se bavili, je tu jasně dané, že máme demokracii, přece mu nemusím vysvětlovat, proč jsem tuhle vládu nevolila, proč mi vadí Macinka a Turek, proč jdu zpívat na akci Milionů chvilek. Do toho mu vůbec nic není a fakt se s ním potkat nepotřebuju, mám lepší program." Amen. -

Buďte jako Jakub. Via fb Jakub Jech: Proč to píšu? Včera jsem si v klidu na Kačerově při čekání na bus poslouchal Metallicu. Vidim, že je vedle mladej kluk a okolo něj pět divnejch starších floutků. Ztlumím si to, slyším kecy typu:”Tak ty budeš mít asi nějaký prachy, když se takhle oblíkáš. Hm. Pěknej mobil…” Etc. Jsou dotěrný. “Čau vole, jedeš domu? Dneska sem byl ve Stihlu a maj tam teď slevy na nějaký ty silnější pily, co chtěl tvůj fotr k narozkám. Poď, proberem to cestou. Stejně tě tam čeká, tak se rovnou domluvíme, ať nekupujete nějakou píčovinu…”, povídám a beru ho za ramena a jdem pryč. Floutci radši nic. “Seš v pohodě?”, ptám se, když jsme dál. “Jo. Dík.”. Pak jsme prokecali cestu až k němu domu. Proč to píšu, ptal jsem se na začátku. Protože před dvaceti sedmi lety jsem na Žižkově dostal několik kopanců od zmrdů podobného ražení jako jsou ti floutci z Kačerova a zachránily mě dvě babičky, co se mě zastaly a dělaly, že jsem vnuk jedné z nich. Pošli to dál. Proto to píšu. -

Člověk se stále dozvídá něco nového. Tak se tu o to s vámi podělím. Volný pád z výšky 31 kilometrů Joseph alias Joe Kittinger. Pro většinu lidí úplně neznámá osoba. Přitom by jeho jméno mohlo stát v jedné řadě vedle Jurije Gagarina nebo Neila Armstronga. Byl prvním a dodneška nepřekonaným. Člověkem, který v rámci kosmického soupeření USA a SSSR dostal v roce 1960 za úkol vystoupat s balónem do výšky 31 kilometrů 300 metrů. A pro celý svět vyzkoušet, co s lidským tělem udělá volný pád. Jeho speciální héliový balón Excelsior stoupal 16. srpna 1960 vzhůru jako medúza k mořské hladině. Obrovské převýšení a změna tlaku v ovzduší hrozily stejně jako u potápěčů dekompresivní nemocí. Nedostatek kyslíku zase ztrátou vědomí. Balón stoupal stále výš, až do černé tmy, nad kterou chybí nebe. Joe Kittinger ve skafandru sice dýchal kyslík, ale rozbila se mu rukavice a pravá ruka mu kvůli nízkému tlaku v obrovské výšce natekla do dvojnásobných rozměrů. Tam, kde slunce září tak oslnivou intenzitou, že na černé obloze nejsou vidět hvězdy, ve více než 31 km, se Joe postavil na kraj gondoly. Okolní teplota -75 °C. Jako první vidět planetu ze stratosféry. 11 minut se díval kolem sebe, pak zapnul kameru – a skočil. Po letech Joe Kittinger vzpomínal: "Na začátku jsem vůbec necítil, že padám, protože můj zrak se neměl o co chytit. Měl jsem dojem, že jsem zůstal zavěšen v prostoru. Až poté, co jsem pohlédl vzhůru, uviděl jsem balón vzdalující se šílenou rychlostí. V té chvíli mi bylo jasné, že padám k Zemi." Kittinger se řítil dolů rychlostí 988 km/h, bezmála rychlostí zvuku. Kolem sebe ale neslyšel svištění větru. Vítr v takové výšce není. Byl to naprosto tichý pád v temném bezvzdušném prostoru. Kittinger letěl obličejem vzhůru v poloze připomínající sedění na houpacím křesle. Jeho 27 kg vážící výstroj na hřbetě ho táhla dolů. Po čtyřech minutách se přiblížila modrá obloha, mraky, vzduch. A konečně i důvěrně známé svištění větru. Odpor vzduchu zafungoval jako brzda. Jeho střemhlavý pád se zbrzdil na míň než 300 km/h a Joe si v 5 km nad Zemí v klidu otevřel padák a přistál. Byl dole, byl doma. "15 minut před tím jsem byl na hranici kosmu. Myslel jsem jen na to, že bychom měli být pyšní na to, jakou nádhernou máme planetu," vyprávěl Kittinger. -

❤️❤️❤️ Via fb Zuzka Bönisch: Jeho životopis a zásluhy si může dohledat každý, o tom už bylo napsáno dost. A když teď opadla první vlna emocí, mám potřebu napsat i něco jiného. Když vám podá ruku, jeho stisk je pevný - ale ne drtivý. Do očí se dívá zpříma - ale ne povýšeně. Podle protokolu má vejít do dveří jako první - většinou i přesto dává přednost ženě, bez ohledu na protokol. Běžně si dá na pumpě bagetu a kafe do kelímku - a vždycky za sebe platí sám. Když se řekne v 8:30, je tam v 8:25 - vždy a všude na čas za každých okolností. Co slíbí, to dodrží - vždy a za každých okolností. Dokáží se se svou ženou vzájemně poškorpit - ale stojí pevně při ní a ona při něm. Svým ochráncům s naprostou samozřejmostí a často děkuje - a nejen jim. Všechno co dělá, dělá naplno - ale s chladnou hlavou a s rozvahou. Když se usměje, je to úsměv upřímný. A i když nemá tolik prostoru - když je dědeček, tak s lehkostí bytí. Ne, není dokonalý, protože to nejsme nikdo. Ale je to ta nejlepší verze chlapa, který ve své pozici slouží téhle zemi. Tedy nám všem. #stojimzasvymprezidentem -

Tohle je přesný. Via fb Petr Dauš: Představte si, že by se někdo rozhodl v ČR opět zřídit „Lidové milice“ (v Polsku ORMO, v NDR Die Kampfgruppen der Arbeiterklasse, v Maďarsku Munkásőrség, dále jen LM), tedy ozbrojenou složku vládnoucí politické strany, aby si strana (prezident) zajistil svou trvalou moc, bez ohledu na další volby. Náborový příspěvek pro nové členy by byl 1,2 milionu korun na osobu a možnost splacení hypoték a půjček do výše 1,4 milionu korun. Měsíční plat by byl 135 tis. Kč. Pro členství v LM nemusíte mít vojenský ani policejní výcvik, stačí Vám maturita, nemusíte být nijak fyzicky zdatný, klidně Vám může být 50+, jen musíte mít řidičák skupiny „B“. Když jste součástí LM, máte pravomoc Policie a navíc vás ochrání „strana“, která vás nevydá žádnému soudu, dokud budete plnit rozkazy. Můžete si dělat co chcete, jste v partě obdobných lůzrů, která může totéž, navzájem se hecujete a máte pocit, že teď jste někdo, něco víc, než jen zadlužený lůzr, což jste byl celý život. Konečně to nandáte těm frajerům ze střední, co byli hezčí, chytřejší, úspěšnější, ... měli lepší auta, hezčí holky, bohaté rodiče, ... Už nejste bezvýznamný, už jste „někdo“ a můžete vraždit za bílého dne. A teď si v textu zkratku „LM“ nahraďte zkratkou „ICE“. Foto: TVhistorieCZ (video), LM v Praze, krátce po 17.11. 1989 -

Známý dánský stand up komik Torben Chris to na svém profilu na fb napsal jasně: Chápu, že na Donalda Trumpa neudělalo úsilí spojenců USA v Afghánistánu žádný dojem. 🥵🤷‍♂️ Dovolte mi tedy, jako někomu, kdo byl v Afghánistánu šestkrát vyslán jako bavič, říct (samozřejmě se vší náležitou úctou): 🤗 "Jdi do prdele, ty velkej nafoukanej oranžovej šašku!" "Spojenci se drželi dál od první linie" … polib mi prdel, pane prezidente (nad jakoukoli formou ryzí idiocie). Poprvé jsem bavil vojáky v Afghánistánu v roce 2006 v malém táboře jménem Sandford. Přímo v první linii. Vojáci byli den předtím v boji, seděli tam v plné polní s nabitými puškami, připraveni vyrazit do akce, zatímco jsme je bavili na pódiu z palet, osvětleném světlomety džípu. V tom táboře žili čtyři měsíce bez možnosti se osprchovat a jedli jen polní příděly. 😬 Pokaždé, když jsem byl v Afghánistánu, potkal jsem tvrdě bojující a drsné dánské vojáky. Jednou jsem tam byl a musel jsem být svědkem toho, jak práce musela prostě pokračovat dál i přesto, že četa den předtím ztratila kamaráda. Obrovské uznání všem dánským veteránům. A obrovský prostředníček tomu nejneschopnějšímu a nejignorantnějšímu prezidentovi v dějinách světa. 🤯 -

Tohle je skvělý nápad a má to logiku. Via fb Norbert Trdnout: Nikdy jsem vás neprosil o peníze. Ani pro sebe, ani pro jiné. Na sbírky jsou tu jiní influenceři, co mají větší dosahy, hezčí fotky a míň keců o epistemologii. Vždycky jsem si říkal: Moje práce je dodat vám argumenty, abyste v hádkách s idioty nevypadali jako idioti. Peníze ať vybírají ti, co umí dojmout. Já umím jen nasrat. Dneska udělám výjimku. A vysvětlím vám proč. Dívám se na čísla té sbírky na generátory pro Kyjev. Plácáme se po zádech, že se vybralo 80 milionů. Super. Koupíme teplo. Koupíme světlo. Ale to je logistika. Mě na tom čísle zajímá něco jiného. 𝟒𝟕 𝟓𝟏𝟑 To je počet lidí, kteří poslali peníze. A tohle číslo je důležitější než ta suma. Proč? Protože Rusko (a naše pátá kolona, co mu tady leští kliky) se nás snaží přesvědčit, že jsme unavení. Že Ukrajina už nikoho nezajímá. Jejich hlavní sázka v roce 2026 je "únava materiálu". Sází na to, že nás to přestane bavit. Že nám to zevšední. Že budeme radši řešit cenu másla a že vláda je v tom nechá samotné a my tomu ještě zatleskáme. Těch 𝟒𝟕 𝟓𝟏𝟑 lidí je vzkaz. Je to statistický prostředníček všem, kdo doufali, že Češi vyměkli. V pondělí jsem psal článek "Už můžu začít křičet?". A vy jste mi psali: "Norberte, kdy bude 𝐝𝐞𝐦𝐨𝐧𝐬𝐭𝐫𝐚𝐜𝐞? Kdy půjdeme na Letnou? Kdy jim to ukážeme?" Tak poslouchejte. Je rok 2026. Demonstrace na náměstí nefungují. Mrznete tam, posloucháte projevy, které už znáte, máváte na lidi, co si myslí to samé, a vláda se vám směje z tepla, protože ví, že v pondělí musíte do práce. V post-faktické době je fyzická demonstrace jen ventil pro vaše emoce, ne nástroj změny. Chcete demonstrovat? Fajn. Uděláme to 𝐣𝐢𝐧𝐚𝐤. Spočítejte si to. Cesta na Letnou. Vlak nebo benzín. Dvě stovky? Tři? Čas, který tam strávíte. Svařák, abyste nezmrzli. Jste na pěti stovkách, ani nemrknete. Takže tady je moje výzva. Uděláme demonstraci, která přepíše narativ. Ty peníze, co byste projeli cestou na demonstraci, pošlete přes odkaz dole (tým "Norbertova Demonstrace"). Tohle je efektivnější forma protestu v 21. století. Místo abyste mrzli a křičeli do vzduchu, a pak se na sítích dozvěděli, že tam přišly "stovky lidí" zvedneme číslo "počet přispěvatelů" u té sbírky. A TO O HODNĚ. Jestli máte napjatý rozpočet, pošlete klidně padesát korun. Žádná pomoc není moc malá. Je to signál. Že si dal někdo tu práci. Že je nás hodně. Že my jsme ti normální. Včely! Pojďme generovat teplo! (odkaz na sbírku s referral "Norbertova Demonstrace" v prvním komentáři)⬇️ https://t.co/6xQnFOagOy -

Tady mě zaujaly ty dva momenty, kde Rajchl píše v tom smyslu, že otec má dceru vychovávat fackami. Protože to píše ten samý otec, který nedávno vykřikoval, jak jeho dceři ublížilo, že se jí někdo na něho ptal před domem... Pokrytectví level bambilion od někoho, kdo zjevně své dcery vychovává fackami a považuje to za standard. Via fb Tony Pášma: Extremista Rajchl pokračuje ve svém nechutném online lynči proti ženám a zaútočil na další. Tentokrát se zaměřil na nejmladší pirátskou poslankyni Katerinu Demetrashvili. Tu nazval "neopeřeným kuřetem", "nevycválaným frackem", "namyšlenou nánou" a ve svém textu dokonce 2x píše o fyzickém násilí v podobě facek. "Pár facek jim dát nemůžu, nejsem jejich táta." "Nejdřív by je totiž zfackovala hanba a pak jejich táta." Rajchlova nenávist již přesáhla všechny únosné meze. Už osobní invektivy a vulgarity by měly být v politice absolutně nepřijatelné, mluvit o fackování je ale ještě úplně jiná dimenze. V takové chvíli by se měli všichni všichni slušní lidé, bez ohledu na politické preference, ozvat, hlasitě se proti Rajchlovým nechutným výpadům ohradit a poslankyni podpořit. Tak my začneme. Katerino, máte naši plnou podporu a vy, poslanče Rajchle, jste ubožák. -

Nepravidelné kulturní okénko: Sir Christopher Lee se setkal s Rasputinovými vrahy, viděl poslední popravu gilotinou, lovil nacisty, nahrál heavymetalové album, mluvil 9 jazyky, byl bratrancem Iana Fleminga (James Bond) a byl jediným hercem v "Pánovi prstenů," který se setkal s J.R.R. Tolkienem. Jeho matkou byla hraběnka Estelle Marie Carandini di Sarzano, oslavovaná kráska ze starobylé šlechtické rodiny v italské Modeně. Prostřednictvím rodu Carandini mohl Lee vysledovat svůj původ až ke Karlu Velikému. Toto hluboké pouto k Itálii ho provázelo po celý život: mluvil plynně italsky a často hrál v italských filmech, přičemž si často daboval vlastní repliky. -

Něco krásného sem nesu. Dmytro Boženka. Jeho příjmení znamená v překladu něco jako Božíček. My říkáme "No Božíčku," a Ukrajinci říkají "Nu, Boženka." Tak ať Dmytra Bůh chrání. A ať je z něho zdravý, silný, šťastný, moudrý a čestný kozák. Je to ňuňan nádhernej. ❤️ https://t.co/UjsqJDTIXk -

Fotka Jiřího Kotrly už je na českém pietním místě na Majdanu. Umístila jsem ji nahoru na stojan na fotky, kde ještě bylo místo. Byla to asi nejlepší možná varianta, kam ji dát. Kdybych ji dala na zem za fotky ostatních, nebyla by vidět. Kdybych ji dala dopředu, zakryla by ostatní fotky. Na stojan jsem ji přivázala řetízkem od církevní služby Armády ČR, který tam byl zezadu zapadlý na tom stojanu a ještě ji upevnila gumičkou, kterou jsem měla ve vlasech. Když jsem to tam montovala, přišel ke mně dobrovolník, jeden z těch, co to tam hlídají, viděla jsem ho tam už minule. Zkoušel, jak pevně to tam drží a říkal, že zítra přijde s pořádným lepidlem a fotku pořádně ke stojanu přilepí. Dala jsem mu 50 UAH za péči. Nechtěl je, ale trvala jsem na tom. A protože tu nakonec zůstávám až do čtvrtka, tak ještě přijdu jednou zkontrolovat, zda je fotka opravdu přidělaná napevno a pokud ne, přilepím ji sama Věneček. Na stojan už by se kvůli nové fotce nevešel, i když většina z vás byla pro to, aby byl nahoře. A tak jsem se nakonec přiklonila k názoru maminky Taylora, která mi psala, že podle ní by měl věneček být na zemi, aby byl blíže těm, pro které je určený. Svíčky na baterie. Nesehnala jsem sedm stejných v žádném z krámků pod Majdanem. A kupovat různé jsem nechtěla, aby to tam pak u kluků nevypadalo jak někde v Las Vegas. Tak jsem koupila lucerničku, ve které jsou svíčky tři. Paní prodavačka se ptala odkud jsem a pak se rozplakala a děkovala mi, že stojíme při Ukrajině. Říkala že má jediného syna, který je na frontě. Na rozloučenou mne objala a říkala, že až budu v Kyjevě, ať se za ní v jejím obchůdku určitě zase zastavím. Poslední fotka... Když jsem pietní místo na závěr fotila, přišla tam mladá žena. Šla rovnou ke stožáru s českou vlajkou a rukama ji začala roztahovat a rovnat. Zeptala jsem se jí, zda je Češka. Řekla, že ne, že je Ukrajinka. Ale že tam jde na žádost rodiny českého padlého dát jeho nášivku. Že ji o to požádali přátelé. Jméno padlého neznala, ale říkala, že ho znají ti její přátelé. Pomohla jsem jí pro rodinu toho padlého nášivku na naší vlajce nafotit, vlajku jsem jí podržela roztaženou tak, aby nášivku bylo vidět. Pak jsme si vyměnily telefonní čísla, slíbila, že mi jméno toho padlého napíše. Pokud někdo víte, o koho se jedná, můžete to sem napsat. Přání rodiny našeho padlého hrdiny bylo splněno. Místo jsem ještě trochu uklidila, snažila jsem se, aby všechny fotky byly dobře vidět a aby vše vypadalo upraveně a esteticky. Konec hlášení. Mise splněna. -

Rok pro mě končí zvláštně sladkobolně. Jsem v zemi, kterou jsem si vybrala jako svůj domov. I když... Spíše si ona vybrala mne. Chtěla jsem dnes jít na večeři do své oblíbené restaurace. Oblékla jsem si šaty a obula boty, které jsem kvůli tomu vezla s sebou. A pak mi najednou začalo být smutno po věcech, které jsou pryč a nemůžou se vrátit. A tak jsem se zas svlékla, smyla z obličeje makeup a ostatní kosmetiku, oblékla jsem si pyžamo a mikinu, kterou jsem si dnes koupila, pustila jsem si rádio a střídavě brečím a střídavě se nahlas směju. A prosím rok, který přichází, aby lepší než ten, který právě končí. Pro mě. Pro vás. Pro Ukrajinu. Pro všechny. -

V Kyjevě krásně chumelí a já se tu cítím šťastná. Spontánně jsem se rozhodla sem jet přivítat nový rok, strávit tu pár dní a zase jet domů. Protože bez téhle země už nemůžu být. Tady jsem doma. Tady se, bez ohledu na cokoliv, cítím šťastná. Takže zítra budou česnekové a krabí jednohubky a na Nový rok čočka na kyselo s vejcem. A kdyby někdo z přátel v Kyjevě měl chuť zavítat nebo se jen tak sejít někde ve městě, mám tu na zahřátí tři čtvrtě litru poctivé 50 % domácí slivovice, kterou jsem přivezla s sebou. Zítra půjdu na Majdan zkontrolovat, zda tam mají vlaječky všichni naši kluci, kteří při obraně Ukrajiny položili své životy. Pokud ne, napravím to. Věneček nebo kytka jsou samozřejmostí. A teď jdu spát, jsem po cestě unavená. 🇺🇦❤️ -

Zlatá slova. Někteří muži si myslí, že zatímco jejich vrstevnice zestárly, oni zůstali mladí a atraktivní pro dívky ve věku svých vnuček. Naštěstí se to netýká všech mužů, ale jen několika málo hlupáků. 😉 "Mel Gibson mi řekl, že jsem příliš stará na to, abych hrála po jeho boku... i když je o dva roky starší než já. V Hollywoodu může šedesátiletý muž líbat na plátně třicetiletou ženu. Ale pokud si totéž dovolí žena, je terčem posměchu. Já jsem nebyla výjimkou. Říkali mi, že jsem příliš atletická, příliš silná, příliš opravdová. A víte co? Já si to všechno ponechám. Raději budu „příliš“, než abych se stala neviditelnou." ©Sharon Stone. -

Pár slov o přátelství mezi muži. O skutečném přátelství. Nějak mám vlhké oči. Via fb Radek Kučera: Ve svých příspěvcích často kritizuji dnešní sobeckou dobu, kdy místo, abychom se těšili ze vzájemné lidské pospolitosti, hlubokého přátelství a ochotě pomáhat si navzájem, jsme vůči sobě nepřátelští, šíříme závist, jed a toxicitu, podporovanou algoritmy sociálních sítí a neskutečnou vulgaritou veřejného prostoru. Hluboké přátelství, vznešenost, důstojnost a noblesa se staly nedostatkové zboží, dneska letí lži arogance a buranství. Mockrát jsem také říkal, že mužské přátelství je jiné než ženské a každý chlap, i kluk si zaslouží svého nejlepšího přítele, takového, který s ním bude opravdu upřímně a hluboce sdílet jeho radosti i starosti a který bez váhání pojede přes půl světa, když ho jeho parťák bude potřebovat. Jakási krystalické, upřímné a asexuální city mezi muži, jakási bromance, či přátelství, které se často rodilo ve válečných zákopech, skautských, nebo sportovních oddílech, či o kterých jsme četli v románech Karla Maye, kdy jsme obdivovali pokrevní bratry Vinnetoua a Old Shatterhanda. A mně nezbývá než hluboce smeknout před Leošem, který přesně takovým byl pro Patrika Hezuckeho. Zrušil veškerý svůj program jen proto, aby se svým přítelem mohl být v jeho těžkých chvílích, on dokonce přespával na lůžku vedle něj v nemocnici a je dost možné, že když Patrik odcházel, měl vedle sebe z jedné strany svou manželku Nikolu a z druhé strany největšího kamaráda Leoše. Tahle fotka mi upřímně vehnala slzy do očí. Je o hlubokém přátelství, které nám tak často dnes schází. A my sami si položme otázku jestli bychom tohle udělali pro naše přátele, nebo oni pro nás. Jestli existuje kromě rodiny opravdu někdo, kdo by s námi přespával v nemocnici a byl s námi, možná až do konce. Každý z nás potřebuje svého Leoše a skoro nikdo ho dnes nemá. Upřímnou soustrast všem blízkým a poklona a obdiv Leoši Marešovi. Tohle je přesně ten parťák, který je zapsán v knize ohrožených druhů. A já za tuhle naději, totiž, že stále jsou moc děkuju. -