A study published in the journal Nature Geoscience shows that summer droughts in Europe since the 1980s are a result of not only rising temperatures but also changes in atmospheric circulation, with high-pressure systems causing less precipitation and higher evaporation from the land, which complicates predictions of future droughts. (translated)
Na haldě suti v Malešicích, kam se vozí materiál z ražby metra D, ležel kámen velikosti dlaně. Radek Labuťa, sběratel a majitel Triloparku, ho zvedl. Na povrchu se rýsoval otisk něčeho, co vypadalo jako kříženec pavouka a trilobita. Dvoucentimetrový, slepý, s měkkým krunýřem. Vzal ho Lukáši Laiblovi (@lukas_laibl) z Geologického ústavu Akademie věd (@Akademie_ved_CR). Ukázalo se, že jde o zcela nový druh. Pojmenovali ho *Soomaspis labutai*. Žil před 448 miliony let na dně moře, které tehdy pokrývalo území dnešní Prahy. Patří mezi naraoiidy – měkkotělné příbuzné trilobitů. Na rozdíl od nich neměl zvápenatělý krunýř. Měl kulatý „zadeček“ připomínající pavoučí, jen tři trupové články a žádné oči. Povrch pokrývaly drobné jamky. Zachoval se jen díky výjimečným podmínkám – a díky tomu, že Labuťa dokázal na haldě rozeznat i tak nenápadnou fosilii. Jana Bruthansová z Národního muzea (@narodnimuzeum), která ražbu metra D dlouhodobě sleduje, dokázala dohledat přesný původ materiálu. Pochází ze spodních vrstev králodvorského souvrství mezi budoucími stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Stáří tedy sedí na katian, závěr ordoviku. Nejbližší známý příbuzný, *Soomaspis splendida*, byl popsán v 90. letech z Jižní Afriky. Žil o pět milionů let později, už po hlavním zalednění. Mezi Prahou a Kapskem tehdy ležely tisíce kilometrů okraje superkontinentu Gondwana. Nález z metra ukazuje, že rod *Soomaspis* obýval jeho okraje dávno předtím, než přišlo první velké vymírání v historii Země – a že to vymírání přežil. Paleontologové dlouho považovali africký druh za místní raritu. Teď je jasné, že naraoiidi byli v ordoviku rozšířenější, než fosilní záznam napovídal. A že tito nenápadní „drsňáci“ přežili drastické klimatické výkyvy pravděpodobně proto, že žili v hlubších, chladnějších a kyslíkem chudších vodách, kam se změny dostaly méně. Měkký krunýř se ve fosilním záznamu objevuje vzácně. Většina podobných zvířat se prostě nerozpadne na nic. Že se zachoval právě tento exemplář, je štěstí i důkaz, jak důležité je sledovat i městské stavby. Praha stojí na prvohorních horninách. Při každé větší ražbě se objevují trilobiti, hlavonožci nebo ostnokožci. Tentokrát ale přišel tvor, který učebnice přepisuje. Fosilie už je v Národním muzeu (@narodnimuzeum). Labuťa ji věnoval do stálé expozice. Rekonstrukci vytvořil Jiří Svoboda. Vědecký popis vyšel v květnu 2026 ve speciálním čísle *Bulletin of Geosciences*. P.s.: pro ty kdo me neznají - hledám zajimave příběhy a snažím se kazdy den sem nejaky dat. Sdílejte, lakuje a hlavně dejte follow ať vím, jestli vás to zajímá a mám v tom pokračovat. #paleontologie #fosilie #geologie
Alla fine del Triassico, l'Europa era un inferno dominato da incendi che duravano migliaia di anni, alimentati da praterie di felci al posto delle foreste, a causa di intensa attività vulcanica e un aumento significativo della CO2 che portò a un riscaldamento globale, con conseguente collasso degli ecosistemi vegetali e diffusione delle felci, come evidenziato da uno studio coordinato da Bas van de Schootbrugge pubblicato su Nature Geoscience. #Triassico #incendi #estinzioni
ER IS GEEN WATERTEKORT‼️ De zoetwaterbel onder de Veluwe is een van de grootste en meest significante ondiepe tot middelgrote zoete grondwaterreserves in Noordwest-Europa, vooral vanwege de kwaliteit (schoon, mineraalrijk water van hoge kwaliteit) en de strategische rol voor drinkwater, natuur en industrie in een dichtbevolkt land. en bevat een enorme hoeveelheid water — rond 7 tot 10 keer het volume van het IJsselmeer, dat zelf al een grote buffer is. Het IJsselmeer heeft een volume van circa 5-6 miljard m³ (afhankelijk van peil), dus de Veluwe-bel gaat om tientallen miljarden kubieke meters (honderden miljarden liters) aan schoon grondwater. Het probleem zit hem in de infrastructuur, de verdeling en het (mis-)watermanagement. Iets waar op korte termijn, EN DAT HAD ALLANG KUNNEN GEBEUREN VAN ONS BELASTINGGELD, direct wat aan gedaan kan worden. • Meer winningsputten boren: Extra putten plaatsen aan de randen van de Veluwe (waar het water ondieper en sneller toegankelijk is via kwel). Dit is relatief goedkoop en snel te realiseren. • Bestaande putten optimaliseren: Diepere putten of betere pompen installeren. De bel heeft lagen op verschillende dieptes — gerichte winning uit de meest beschikbare lagen verhoogt de capaciteit zonder de hele bel te verstoren. • Tijdelijke overonttrekking met monitoring: In noodgevallen (extreme droogte) meer pompen, maar met strenge monitoring van grondwaterstanden om verzakking of kweldaling te voorkomen. En dan de datacenters verplichten tot closed looping en het probleem is opgelost. Just as simple is that !! Bron kaart: Netherlands Journal of Geosciences / Deltares-project over flexibele drinkwaterwinning. Het illustreert hoe je de bel slimmer kunt benutten (winter meer winnen, zomer minder om daling te beperken). #Watermanagement #Duurzaamheid #Grondwater
Επιστήμονες από το Πανεπιστήμιο Κολούμπια ανακάλυψαν ότι η ψύξη της ανώτερης ατμόσφαιρας της Γης σχετίζεται με την αλληλεπίδραση του διοξειδίου του άνθρακα με διάφορα μήκη κύματος φωτός, αντίθετα με την υπερθέρμανση της επιφάνειας και της κατώτερης ατμόσφαιρας, σύμφωνα με νέα μελέτη που δημοσιεύθηκε στην επιθεώρηση «Nature Geoscience». #κλιματική_αλλαγή #διοξείδιο_του_άνθρακα #στρατόσφαιρα
Ein internationales Forschungsteam hat die Überreste eines der größten Wasserfälle der Erdgeschichte vor Sizilien entdeckt, der vor etwa 5,3 Millionen Jahren während der Zancleanischen Flut entstand und in dessen Verlauf über 100 Milliarden Liter Wasser pro Sekunde aus einem ausgetrockneten Mittelmeer strömten, was neue Erkenntnisse über diese dramatische Episode der Erdgeschichte liefert. #Geoscience #AncientWaterfalls #MediterraneanFlood
