Search

Jaroslav Miko na Fb to popisuje skvěle: TOMIO OKAMURA 🤡 přišel s geniálním vyřešením ukončení války na Ukrajině. 🤦‍♂️ Sdělil včera své moudro na CNN PRIMA NEWS. 📺 Dle něho by se totiž měla UKRAJINA vzdát celého Donbasu, kde prý stejně historicky žijí Rusové. 🇷🇺 Pak by prý počal krásný a báječný mír. 🕊️❌ To mi připomíná kecy, že se má Československo vzdát SUDET a tím si zachová svoji nezávislost a suverenitu. 🇨🇿 ČESKOSLOVENSKO se Sudet vzdalo, tím zároveň celého ochranného pohraničního opevnění.... 🛡️ ...a i přes slib ADOLFA HITLERA, byl německý wermacht za půl roku v Praze a vznikl protektorát, který vraždil českou inteligenci, omezil naše vysoké školy a nebo vypálil Lidice a Ležáky. 🕯️🔥 Ukrajina vybudovala na Donbasu také silné opevnění. Vzdát se toho, by značilo otevřít Putinovi bránu až do Kyjeva. 🚪🛑 Následovalo by to, co se událo například v Buči a jinde na okupovaném území a celý ukrajinský národ by byl znásilněn. 💔 PUTIN by navíc dostal jasný signál, že agrese se vyplácí. 🚨 Značně by posílil díky získaným ukrajinským zdrojům a šel by dál, třeba na Pobaltí 🇪🇪🇱🇻🇱🇹, neboť by stejně jako HITLER pochopil, že západ je ve skutečnosti jen slabý a zbabělý. 🇪🇺⚠️ Navíc RUSKO dnes útočí na Donbas, třeba na Charkov, kde žije převážně ruská menšina a tyto lidi zabíjí. 💥 Rusky mluvící Ukrajinci vážně nechtějí patřit do ruského nesvobodného světa. 🙅‍♂️ Putinovi se již ustoupilo. Když napadl Gruzii 🇬🇪, Moldávii 🇲🇩 nebo když ukradl Krym. K čemu vedla tahle západní politika ústupků? Stejně jako s Hitlerem, pouze k většímu odhodlání agresora. 📈 Je v našem bezpečnostním zájmu podporovat napadenou Ukrajinu. 🇨🇿🤝🇺🇦 Naše podpora není charita. 🙅‍♂️💼 A Tomio je duchem sláb. Tak jednoduché to totiž je. 🤷‍♂️🧠 #Ukrajina #Putin #bezpečnost

Některé vesnice zmizely z mapy. Z paměti národa ale nikdy nezmizí. Před 84 lety nacisté vyhladili obec Ležáky. Muži, ženy i děti zaplatili nejvyšší cenu za odvahu pomáhat československému odboji a výsadkářům vyslaným z Velké Británie. Po atentátu na zastupujícího říšského https://t.co/bzwj2CfTR0 #Ležáky #Památka #Odboj #CZ #GB

Dnes si připomínáme 84 let od vyhlazení osady Ležáky. Místa, které nacisté srovnali se zemí v době heydrichiády poté, co odhalili napojení na odboj a vysílačku Libuše skupiny Silver A. Ležáky nejsou jen tragickou kapitolou našich dějin. Jsou také připomínkou odvahy lidí, kteří #Ležáky #heydrichiáda #historie #CZ

10. 6. 1942 byly Lidice v rámci tzv. heydrichiády vybrány k vyhlazení. Tuto tragédii nepřežilo celkem 192 mužů, 60 žen a 88 dětí. Po válce se vrátilo 143 žen a po usilovném pátrání i 17 dětí. Za 14 dní na to čekal stejný osud obec Ležáky na Chrudimsku. Nikdy nezapomeneme! https://t.co/gFM0vkHRDv #Lidice #heydrichiáda #NikdyNezapomeneme #CZ

Krutá obžaloba německého nacionálního socialismu. Jako mstu za atentát na Heydricha nacisté 10. 6. 1942 srovnali se zemí obec Lidice. Část obyvatelstva vyvraždili, část poslali do koncentračních táborů. Dva týdny nato postihl stejný osud i obec Ležáky. R.i.P. všem obětem. https://t.co/TmhmVv1XJF #Lidice #Ležáky #Holocaust #CZ #DE

Zase přijdeme! by Vidlák, 25. května 2026 Nezapomněli jsme na popravy v Kounicových kolejích. Nezapomněli jsme na Prlov, Ploštinu, Zákřov, Lidice i Ležáky. Nezapomněli jsme transporty českých občanů, do koncentráků, které skoro nikdo nepřežil. Nezapomněli jsme na dobu okupace a https://t.co/U1BayQH482 #Nezapomínáme #historie #paměť #CZ

Před 80 lety, 22. března 1946, začal proces s Karlem Hermannem Frankem, klíčovým architektem nacistického teroru v českých zemích, který byl obviněn z válečných zločinů a jehož represivní politika vedla k vyhlazení obcí Lidice a Ležáky, a kterému byl nakonec udělen trest smrti, vykonaný 22. května 1946. #historie #nacismus #válečnézločiny

Na té fotce je kluk, kterému bylo teprve 22 let, když s padákem seskočil do temné protektorátní noci. Jmenoval se Jiří Potůček. Zatímco Gabčík s Kubišem měli zlikvidovat Heydricha, on měl úkol, bez kterého by celý odboj byl slepý a hluchý: udržet spojení s Londýnem. Tohle je příběh muže, který přežil gestapácké zátahy a vodil za nos mašinerii třetí říše, aby ho nakonec ve spánku popravil vlastní krajan. 🧵👇 Baťovec s vysílačkou Potůček (krycím jménem Tolar) byl elitní radista paravýsadku Silver A. Klávesy jeho vysílačky Libuše byly jedinou pupeční šňůrou mezi domácím odbojem a exilovou vládou v Anglii. Před válkou dělal u Bati – a ta tvrdá škola samostatnosti se mu sakra hodila. Po útěku přes Balkán do Francie a Británie se z něj stal špičkový spojař. Seskočil 29. prosince 1941 s Alfrédem Bartošem a Josefem Valčíkem. Zatímco oni v terénu budovali sítě, on se stal „neviditelným“ srdcem operace. Hlas z lomu Hluboká Vysílat z okupovaného území byla ruská ruleta. Němci měli zaměřovací vozy a neustále křižovali ulice. Potůček musel s těžkou bednou neustále prchat. Nejdéle a nejslavněji vysílal z lomu Hluboká nedaleko Ležáků. Dělníci a správce ho schovali do dvojitého stropu strojovny. Věděli, že pokud je gestapo chytí, vyvraždí jim celé rodiny. A přesně to se bohužel nakonec stalo. Štvanice začíná Když po atentátu na Heydricha začalo gestapo zuřit, smyčka se stáhla. Nacisté vyhladili Ležáky právě kvůli podpoře Potůčka a přítomnosti Libuše. On sám ale unikl. Začala šílená štvanice. Potůček prchal s vysílačkou na sever, vysílal z Bohdašína i od Trutnova. Z jednoho zátahu vyvázl jen o vlásek – bosý, v dešti, zatímco za jeho zády gestapo zatýkalo jeho spolupracovníky. Sám proti všem Zůstal úplně sám. Bartoš se v bezvýchodné situaci v Pardubicích smrtelně postřelil, Valčík padl s ostatními v kryptě v Resslově ulici. Vyčerpaný, hladový a s nohama rozedranýma do krve se Potůček vydal na neuvěřitelný pěší pochod zpátky na Pardubicko. Doufal, že najde pomoc u starých kontaktů. Odmítal to vzdát. Krutá ironie osudu Je 2. července 1942. Extrémně vyčerpaný Potůček usíná v remízku u Rosic nad Labem. A tady přichází ten nejtragičtější konec. Nenašlo ho gestapo. Narazil na něj protektorátní četník Karel Půlpán. Dodnes se historici přou, jestli Půlpán vůbec tušil, na koho míří. Jisté je jedno: když se spící parašutista pohnul, Půlpán ho střelil přímo do hlavy. Jednoho z nejodvážnějších mužů československého odboje zabil ve 23 letech český četník. Jiří Potůček byl technologickým hrdinou své doby. Zatímco zbraněmi jiných byly samopaly a granáty, jeho zbraní byly šifry a rádiové vlny. Bez jeho prstů na telegrafním klíči by Londýn nevěděl nic. Nezapomínejme na něj. 🇨🇿📻 -