Saddám Husajn v září 1975 řekl arabskému časopisu Usbu al-Arabi, že chce vyrobit jadernou bombu. Jeho hlavní cíl? Izrael. O dva měsíce později, 18. listopadu 1975, podepsal Bagdád s Francouzi smlouvu na výstavbu jaderného reaktoru Osirak. Jedno z jejích ustanovení zakazovalo lidem „židovské rasy nebo vyznání“ pracovat na reaktorech ve Francii i v Iráku. Zákaz platil pro Izraelce, francouzské Židy i osoby s dvojím občanstvím. Paříž tuto podmínku přijala. Už první jaderné palivo, které se Francie zavázala Saddámovi dodat, bylo vhodné k výrobě jaderných zbraní. Projekt směřoval k výrobě plutonia. Osirak nikdy nebyl civilním zařízením, které by „později mohlo být zneužito k vojenským účelům“. Šlo o zbrojní program s obchodní smlouvou, která Židům zakazovala na projektu pracovat. Saddám ale bombu nezískal. Dne 7. června 1981 Izrael reaktor zničil ještě před zahájením štěpné řetězové reakce. OSN útok odsoudila. Rozhovor z roku 1975 téměř nikdo necitoval. Ustanovení smlouvy o vyloučení Židů téměř nikdo nečetl. Rozhovor byl v arabštině. Smlouva ve francouzštině. Útok v hebrejštině. Od @CptAllenHistory #SaddámHusajn #jadernézbraně #Izrael
