Jan Betlach ✡️ 🇮🇱

Saddám Husajn v září 1975 řekl arabskému časopisu Usbu al-Arabi, že chce vyrobit jadernou bombu. Jeho hlavní cíl? Izrael. O dva měsíce později, 18. listopadu 1975, podepsal Bagdád s Francouzi smlouvu na výstavbu jaderného reaktoru Osirak. Jedno z jejích ustanovení zakazovalo lidem „židovské rasy nebo vyznání“ pracovat na reaktorech ve Francii i v Iráku. Zákaz platil pro Izraelce, francouzské Židy i osoby s dvojím občanstvím. Paříž tuto podmínku přijala. Už první jaderné palivo, které se Francie zavázala Saddámovi dodat, bylo vhodné k výrobě jaderných zbraní. Projekt směřoval k výrobě plutonia. Osirak nikdy nebyl civilním zařízením, které by „později mohlo být zneužito k vojenským účelům“. Šlo o zbrojní program s obchodní smlouvou, která Židům zakazovala na projektu pracovat. Saddám ale bombu nezískal. Dne 7. června 1981 Izrael reaktor zničil ještě před zahájením štěpné řetězové reakce. OSN útok odsoudila. Rozhovor z roku 1975 téměř nikdo necitoval. Ustanovení smlouvy o vyloučení Židů téměř nikdo nečetl. Rozhovor byl v arabštině. Smlouva ve francouzštině. Útok v hebrejštině. Od @CptAllenHistory #SaddámHusajn #jadernézbraně #Izrael

Bývalý vysoký představitel Mosadu: Ochrana Saúdské Arábie výměnou za okamžitý mír s Izraelem Oded Ailam, bývalý vysoký představitel Mosadu a analytik Jeruzalémského centra pro bezpečnost a zahraniční vztahy (JCFA), vidí v íránském a hútíjském tlaku na Saúdskou Arábii vzácnou příležitost pro Izrael. Ten by podle něj mohl Rijádu nabídnout zpravodajské informace v reálném čase, protivzdušnou obranu, ochranu ropných zařízení i schopnost zasáhnout proti hrozbám z Jemenu. Výměnou by měl požadovat víc než kontakty nebo přísliby do budoucna: „Konkrétní bezpečnostní pomoc Izraele výměnou za veřejně uzavřený, podepsaný mír s okamžitou platností.“ Izrael by se podle Ailama měl stát „štítem“, který Saúdské Arábii ukáže, kdo jí přijde na pomoc, když se hrozba stane skutečností. Od @jerusalemcenter #Izrael #SaúdskáArabie #mír

Poměrně často vídám v reakcích na 7. a 8. díl páté řady Faudy věty jako „Vůbec jsem netušil, co Hamás 7. října skutečně udělal“ nebo „Doteď jsem tomu nevěřil“. Záběry pořízené samotným Hamásem jsou přitom veřejně dostupné už téměř tři roky. Svědectví o hrůzách 7. října v Izraeli se opakovaně objevovala na sociálních sítích i v řadě médií. A lidi nakonec probere až televizní seriál… Sice podle skutečných událostí a velmi autentický, ale pořád jen hraná zábava. Psychologicky to ale dává smysl. Vědět o masakru a představit si, co prožívali konkrétní lidé, jsou dvě různé věci. Autentické záběry často zachycují až samotnou hrůzu. Seriál nám dá čas poznat člověka ještě předtím, než se z něj stane oběť. Vidíme jeho rodinu, vztahy, plány a obyčejné starosti. Když pak přijde útok, bojíme se o někoho, ke komu už jsme si vytvořili vztah. Za slovem „oběť“ najednou vidíme celý přerušený život. Roli může hrát i způsob, jakým k obsahu přistupujeme. U příspěvku často nejdřív posuzujeme jeho zdroj: kdo to říká, ke které straně patří a o čem nás chce přesvědčit. Sdělení tak můžeme odmítnout ještě dřív, než se nad ním zamyslíme. Seriál si pouštíme kvůli příběhu. Zaujetí dějem a vztah k postavám mohou tuto obranu oslabit a otevřít prostor pro empatii, kterou jsme si u zpráv nepřipustili. A pak je tu prostá skutečnost, že veřejně dostupné neznamená skutečně zhlédnuté. Někdo se autentickým záběrům vyhýbá, protože jejich brutalitu nesnese. K jinému se zprávy nedostaly nebo je jen přejel očima. Hraný příběh může být snesitelnější cestou k pochopení téhož utrpení: divák u něj vydrží a věnuje mu pozornost, kterou zprávám nikdy nedal. U někoho může hrát roli i potřeba zachovat si tvář. „Nevěděl jsem“ bývá psychologicky snazší než „nechtěl jsem tomu věřit“. Seriál pak poskytne přijatelný důvod ke změně postoje: „Teď jsem to konečně pochopil.“ Člověk může přehodnotit své stanovisko, aniž by si musel naplno přiznat, jak dlouho odmítal dostupná svědectví. Tvůrcům Faudy tak patří obrovský dík nejen za skvělý seriál, ale i za to, že dokázali přiblížit hrůzu 7. října lidem, k nimž dosavadní svědectví z nějakého důvodu nepronikla. #Fauda #Izrael #empatie

Nejdřív k názorům, že 7. a 8. díl páté řady Faudy jsou přehnané. Ne, opravdu nejsou. Skutečnost byla bohužel ještě hrůznější. Můj osobní pohled na Faudu: patří pro mě k nejlepším seriálům z prostředí boje proti terorismu, speciálních jednotek a tajných služeb. První série byly atraktivní především tím, jak pevně byly zasazené do místního prostředí. Bylo znát, že tvůrci čerpají z vlastních zkušeností a důvěrné znalosti světa, který zobrazují. Drobné nuance izraelsko-arabských vztahů i precizní detaily ze speciálních jednotek, tajné služby Šabak a izraelské armády dodávaly příběhu věrohodnost. Přestože šlo o dramatickou fikci, celek díky nim působil mimořádně autenticky. Postupně se z Faudy stal celosvětový fenomén. Myslím, že s tím přišla i určitá proměna. V posledních sériích mám pocit, že místní osobitost ustupuje osvědčeným žánrovým postupům, větším dějovým zvratům a efektnější akci. Detaily se podřizují zápletkám, a místy se s realitou rozcházejí. Nakolik je to důsledek snahy oslovit širší publikum a nakolik přirozená potřeba přicházet v dalších sériích s většími zvraty a stupňovat napětí, nedokážu posoudit. Rozumím ale tomu, že takový vývoj může řadě diváků vyhovovat. Já bych si přál, aby Fauda znovu víc stavěla na realistických detailech pevně spjatých s prostředím, o kterém vypráví. Právě ty nabízely něco, co v jiných seriálech nenacházím. V tom pro mě spočívá jedinečnost Faudy. Pětku si ale určitě dejte, jestli jste dosud neviděli. #Fauda #seriály #bojproti terorismu

Izraelská Fauda je nejsledovanějším seriálem na Netflixu v Libanonu (!). Jedničkou je pochopitelně i v Izraeli, v Česku jí patří druhé místo. Do první desítky nejsledovanějších seriálů na Netflixu se dostala ve 43 zemích světa. https://t.co/kapZErO5Rw #Fauda #Netflix #seriály

Před pětadvaceti lety se tisíce lidí vydaly do práce nebo nastoupily do letadla. Domů už se nevrátily. Dnes si připomínáme oběti 11. září i odvahu těch, kteří šli zachraňovat druhé a sami za to zaplatili životem. Tyto události ukázaly, že radikální islamistický terorismus neohrožuje jen Izrael. Ohrožuje celý svobodný svět a nevinné lidi bez ohledu na jejich původ či víru. Připomínat si 11. září znamená nezapomínat na zavražděné ani na ideologii, v jejímž jménu byli zavražděni. Nikdy nezapomeneme. Nikdy neodpustíme. A tváří v tvář radikálnímu islámu nikdy nepolevíme v ostražitosti. https://t.co/POYE49J2fk #11září #terorismus #památka

„Obvinění z genocidy v Gaze se zhroutilo. Důkazy poskytl sám Hamás. Obvinění Izraele z genocidy stojí především na tvrzení, že systematicky zabíjel palestinské civilisty s úmyslem zničit Palestince jako národ. Tento obraz však zásadně narušují informace samotných teroristických organizací. Hamás, Palestinský islámský džihád a další ozbrojené skupiny za posledních osm měsíců zveřejnily přibližně 2 500 oznámení o smrti svých příslušníků, často včetně hodností a funkcí. Jejich porovnání s původními zprávami ukazuje, že stovky bojovníků byly prezentovány výhradně jako civilisté, včetně novinářů, zdravotníků či humanitárních pracovníků. Více než 600 incidentů údajně s výhradně civilními oběťmi je nyní spojeno s konkrétními příslušníky ozbrojených skupin. Amnesty International například označila patnáct náletů za důkaz úmyslného zabíjení civilistů a u žádného nezjistila vojenský cíl. Pozdější oznámení Hamásu a Islámského džihádu však nejméně u pěti doložila smrt bojovníků, převážně velitelů. Zpráva tak zaměnila nezjištěnou přítomnost bojovníků za důkaz jejich nepřítomnosti. To neprokazuje zákonnost každého izraelského útoku. U každého je stále nutné posoudit rozlišování mezi civilisty a bojovníky, přiměřenost i opatření na ochranu civilistů. Přítomnost vojenského cíle však zásadně mění jeho hodnocení. Samotné civilní oběti genocidu neprokazují. Ta vyžaduje úmysl zničit chráněnou skupinu jako takovou, zcela nebo zčásti. Obvinění navíc pomíjí izraelské evakuace, humanitární pomoc i spolupráci na očkování přibližně 603 tisíc dětí proti obrně. Závěry založené na chybném určení obětí proto vyžadují zásadní přehodnocení. Nejdůležitější důkazy proti obvinění z genocidy dnes nepřináší Izrael ani jeho obhájci, ale samotný Hamás a Palestinský islámský džihád.“ Celý text od @Aizenberg55 👇 #Gaza #Genocida #Izrael

Ja’akov Zada Daniel, představitel Eliho Elmaliaha v seriálu Fauda, podává v páté řadě jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů. Pozoruhodný je i jeho vlastní životní příběh. Ve dvou letech přišel o matku. Otec nedokázal čtyři děti vychovávat sám, a tak Ja’akov ve třech letech spolu se třemi staršími sestrami našel nový domov v SOS dětské vesničce Neradim v Aradu. Ve třinácti letech ztratil i otce. V Neradimu vyrůstal až do dospělosti. Vychovatelka Lili rozpoznala jeho talent a v deseti letech ho přihlásila do dramatického kroužku. Důležitou oporou mu byl také učitel angličtiny David Dattner, někdejší pilot britského RAF, který se po přestěhování do Izraele věnoval znevýhodněným dětem. Ještě před hereckou kariérou sloužil v elitní protiteroristické mista‘arvim jednotce Duvdevan. Prostředí, které Fauda zachycuje, tak znal z vlastní zkušenosti. Armáda mu navíc dala pocit sounáležitosti: konečně se cítil jako jeden z ostatních, nikoli jako sirotek z dětského domova. Po vojně vystudoval herectví v Tel Avivu s podporou stipendijního programu IMPACT! organizace Friends of the IDF. Než se prosadil, vracel se do Aradu učit děti dramatickou výchovu. Neradim podporuje dodnes, pomáhá získávat prostředky na péči o děti a pravidelně se za nimi vrací. Ja’akov je mensch. #Fauda #herectví #inspirace

Yalla, Doron! Zítra přichází na Netflix celosvětově pátá řada seriálu Fauda. Pro ty, kdo ji neměli možnost sledovat na izraelské stanici yes, je to konečně příležitost. Sedmý a osmý díl se vracejí přímo k hrůze rána 7. října, zatímco celá sezona propojuje dění v Izraeli s Evropou. #Fauda #Netflix #Izrael

O Židovi, kterého dnes v Judeji a Samaří pobodal palestinský terorista, neuslyšíte v médiích ani slovo. Zato se dozvíte, že izraelská armáda v Kablánu „zabila Palestince“. Tím Palestincem byl právě útočník. Muhammad Fajz, původem z Kablánu, dnes ráno na farmě Maoz Jehuda poblíž palestinské vesnice Usarín několikrát bodl přibližně dvacetiletého Izraelce. Podle záchranné služby Magen David Adom utrpěl napadený středně těžká až těžká zranění. Terorista poté ujel dodávkou. Armáda po něm zahájila rozsáhlé pátrání a uzavřela přístupy do okolních palestinských obcí. Vojáci ho vypátrali u jeho vozidla v Kablánu. Podle armády se bránil zadržení a pokusil se vojáky napadnout nožem. Velitel roty 411. dělostřeleckého praporu ho poté zastřelil. V Kablánu byl zadržen také útočníkův bratr. https://t.co/3UGDkozpHB #Izrael #Palestina #terorismus

Katarské veto obešli. V továrně Volkswagenu se mají vyrábět součásti systému Iron Dome Závod Volkswagenu v Osnabrücku má přejít do rukou izraelské investiční společnosti Aurelius Capital a Dolního Saska. Místo aut se tam má ve spolupráci s izraelskou zbrojovkou Rafael vyrábět technika protivzdušné obrany. Zachovat by se tak mohlo přibližně 1 400 z nynějších 1 800 pracovních míst. Prodej továrny umožní obejít katarský státní investiční fond, který ve Volkswagenu drží přibližně 17 % hlasovacích práv a spolupráci s Rafaelem blokoval. U nových vlastníků už do ní nebude mít co mluvit. Většinovým vlastníkem má být izraelský Aurelius, menšinovým Dolní Sasko. Výroba má sloužit Německu i dalším evropským zemím. Dohodu ještě musí završit podpis konečných smluv a potřebná schválení. https://t.co/rtDr1N1QLf #Volkswagen #IronDome #Izrael

Je mu 98 let, přežil Osvětim a dnes nám říká, abychom se nebáli. Z jeho úst mají ta slova váhu, jakou jim nikdo z nás dát nemůže. „Už se nemusí schovávat. Už nemusí utíkat. Doba útěků skončila.“ Osmadevadesátiletý Nate Leipziger, který přežil Osvětim, má vzkaz (nejen) pro židovské studenty po celém světě, kteří čelí antisemitismu: „Nikdy nedovolte těm, kdo vás nenávidí, aby určovali, kým jste. Za své přežití jsme zaplatili nesmírně vysokou cenu. Ale přežili jsme. A právě proto musíme dál bojovat i za ty, kteří už tu nejsou. Musíme si uchovat svou identitu a být hrdí na to, kým jsme. Dnes už nemusíme utíkat, protože máme Izrael. Je silný a bojuje za nás, za naše přežití i za přežití našich mladých lidí. Musíme získat na svou stranu i další lidi dobré vůle, aby nám pomohli proti tomuto zlu bojovat. Pokud se totiž nesemkneme, společně podlehneme,“ řekl. Od @HenMazzig #Antisemitismus #Přežití #Identita

Článek německého novináře Wolfganga Tietzeho rekonstruuje na základě videí, fotografií, geolokace a identifikace vozidel cestu izraelských rukojmích unesených 7. října 2023. Dochází k závěru, že nemocnice Šífa v Gaze nebyla jen místem, kam byli jednotliví rukojmí náhodně přivezeni, ale velitelstvím a důležitým bodem v logistice Hamásu. Tietze sleduje několik vozidel od základny Nachal Oz až k nemocnici. Jedním z důkazů je ukradený vojenský džíp, do něhož bylo podle záběrů naloženo šest rukojmích a který byl později zachycen při vjezdu do areálu Šífy. Další vozidla s rukojmími se objevují na stejném místě krátce poté. Autor identifikuje zhruba 16 vozidel, která během krátké doby dorazila do nemocnice, a z toho usuzuje, že přes Šífu mohly projít desítky rukojmích. Záběry zároveň zachycují ozbrojence a davy lidí v areálu. Tietze proto tvrdí, že nemocnice fungovala jako shromažďovací a distribuční bod, odkud byli rukojmí dále přesouváni. Text kritizuje také palestinské a západní novináře. Tietze upozorňuje, že v Šífě bylo 7. října několik místních reportérů, přesto nikdo neinformoval o příjezdu izraelských rukojmích. Některé fotografie stejných vozidel byly navíc zveřejněny s popisem, že převážejí zraněné Palestince. Obraz Šífy pouze jako civilní nemocnice podle Tietzeho neodpovídá tomu, co ukazují záběry z rána 7. října. Jeho text koresponduje s informacemi, které již dříve zveřejnila izraelská armáda, zpravodajské služby a některá média. Zdroj: https://t.co/1gFiLXH3Hg #Gaza #Izrael #rukojeň

Rakouská televize ORF odvysílá 7. října 2026 dokument „Ozův seznam“, který vypráví mimořádný příběh Oze Davidiana. Během masakru na festivalu Nova se Davidian patnáctkrát vydal do zóny útoku a zachránil 120 mladých lidí před palestinskými teroristy. Tři roky po masakru ze 7. října tak Davidian svůj příběh osobně představí i na půdě OSN ve Vídni, přímo v srdci Evropy. via @streetwize https://t.co/5dBY92FYmB #dokumentárnífilm #historie #OSN

Velitele Všeobecné bezpečnosti Hamásu Muajína al-Arájbída zadrželi hluboko na území ovládaném Hamásem v západní části města Gaza přímo operativci izraelské tajné služby Šin Bet. Izraelská armáda a Šin Bet uvedly, že operaci provedly speciální jednotky tajné služby. Ta mohla vedle vlastních týmů využít také příslušníky elitní jednotky mista'aravim YAMAS, obdoby armádní jednotky Duvdevan známé například ze seriálu Fauda. YAMAS je sice formálně podřízena izraelské pohraniční policii, operačně ji však řídí právě Šin Bet. Tajná služba i armáda si za dnešní odvážnou a úspěšnou akci vysloužily pochvalu a poděkování izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Záběry zveřejněné televizí Al Džazíra zachycují průběh dnešní operace 👇 #Gaza #Izrael #Hamas

Egyptský reprezentační trenér Hossam Hassan po historickém vítězství nad Austrálií mával na hřišti palestinskou vlajkou. Egypt má Palestince rád tak moc, že si na hranici postavil hradbu z betonových zdí a rozmístil tanky, aby je udržel mimo své území. Ukázka soucitu s Gazany, trpícími válkou. Islámské mávání ctnosti v plné parádě. via @emilykschrader #Egypt #Palestine #Football

J.D. Vance „Když vám dáme 300 miliard dolarů, slíbíte, že nevyrobíte jadernou zbraň?“ IRGC: „Jistě, samozřejmě.“ J.D Vance: „Výborně, s vámi se fakt dobře jedná. Tady máte 300 miliard. A čistě ze zvědavosti - kolik stojí vyrobit jadernou bombu?“ IRGC: „Přibližně 300 miliard dolarů.“ via @leekern13 #JDVance #jadernápolitika #IRGC