Marek Stoniš (šéfredaktor Deníku To) stále nedokáže pobrat bazální fakt, že se různé části světa oteplují různě rychle. Pevniny rychleji než oceány. Polární oblasti rychleji než rovník. Nedokáže mu někdo tuto komplexní skutečnost vysvětlit? https://t.co/y98OWUdoQq #klimatickázměna #globálníoteplování #věda
Rover Curiosity celebrated 14 years on Mars, with recent images revealing a fascinating landscape with mysterious polygonal structures and wheel damage, while scientists explore possible ways of their formation and the origin of some dark stones in this area. (translated)
@TomasKoblizek , jste zaměstnanec veřejné vědecké instituce. Jako vědec se i veřejně prezentujete. Dostáváte poměrně často prostor ve veřejnoprávních médiích. Často se vyjadřujete ve prospěch omezení svobody projevu. Proto by možná bylo dobré, kdybyste se pokusil vypořádat s následujícími dotazy ohledně toho, co jste uveřejnil ke zproštění SPD obžaloby: ⏩Jak tedy může politická strana varovat před bezpečnostními dopady nelegální migrace, aniž by se jednalo o podněcování nenávisti? Může politická strana ve svých materiálech upozorňovat, že největší nebezpečí znamená migrace z islámských zemí, aniž by se jednalo o podněcování nenávisti?⏪ Odpovíte na tyto dva dotazy prosím? Myslím, že nebudu jediný, koho bude Vaše odpověď zajímat. #svobodaProjevu #věda #migrace
“Rekordní investice” do vědy paní dluženy budou o 1,2 miliardy nižší, než letos. Já umět počítat jak ona, rodina se mě dávno zřekne. #věda #investice #ekonomika
Scientists are starting to use small laboratory structures made of human neurons, called brain organoids, to create revolutionary 'organoid intelligence' that learns and responds to signals, thus opening new possibilities in the development of computing systems. (translated)
The debate over the removal of Pluto from the list of planets, which was initiated by the decision of the International Astronomical Union twenty years ago, continues and still provokes intense disputes among experts about the definition of a planet and Pluto's status within the solar system. (translated)
Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus
Scientists have found that exposure to light during the development of retinal organoids fundamentally supports the maturation of photoreceptors and improves their functionality, thereby aiding further research on the human eye and retinal diseases. (translated)
The study suggests that the Earth is likely to survive the red giant phase and the asymptotic giant branch of the Sun if the Sun loses mass quickly enough, while Mercury and Venus are likely to be engulfed. (translated)
⚠️ Presidente do Palmeiras, Leila Pereira é sócia de empresa que dá aval para que seu enteado Marcos Lamacchia compre a SAF do Vasco. Documentos da Junta Comercial mostram que a presidente do Verdão possui 5% das ações da Crefipar. Seu marido, José Lamacchia, detém os outros 95%. A empresa tem capital social de quase R$ 3 bilhões. A Crefipar consta no processo de Recuperação Judicial do Vasco como garantidora das obrigações da Almirante S/A, empresa que tem Marcos Lamacchia como principal sócio e que negocia a compra da SAF cruzmaltina. A empresa também assinou o aditivo do acordo de investimentos entre o empresário e o clube. A participação da Crefipar na operação foi considerada pela ANRESF, agência da CBF que abriu procedimento para verificar um possível conflito de interesses. O Fair Play Financeiro veda que um parente de primeiro grau de um dirigente controle outro clube. Além disso, a Crefisa emprestou R$ 80 milhões ao Vasco em setembro, tendo como garantia 10% das ações da SAF. Caso Lamacchia assuma a SAF cruzmaltina, a dívida será convertida em ações. Se o negócio não for concluído, o débito vence e deverá ser pago pelo Vasco. A CBF considerou válidas as garantias e operações já realizadas, mas proibiu temporariamente novas relações do Vasco com empresas do grupo Crefisa. O aval da Crefipar está sob sigilo no processo de Recuperação Judicial. Pessoas que tiveram acesso ao documento afirmam que ele foi redigido de forma a não dar poder à empresa mesmo em caso de dívida, para evitar acusação de conflito. 🗞️ @UOL | @_rodrigomattos_ 📸 Reprodução/Globo #Palmeiras #Vasco #FutebolBrasileiro
Vědec Rajchl sdílí své objevy. Za rakovinu může vždy očkování ! Já si zase myslím, že to, že Rajchl natáčel porno a že má úplně vy**danej mozek spolu souvisí! https://t.co/spBqFQKnLH #věda #rakovina #očkování
For me, it's shocking to see how too many Italian journalists do NOT see beyond their noses: #RobertoVannacci, who was the commander of the very secret #TaskForce45 in truly dark years, is considered by Italian journalists a man of Putin and Russia. (translated)
The article deals with the project Ask the Scientist!, which was created during the pandemic as a response to the spread of disinformation. Its aim is to communicate scientific information to people in an understandable way through a community of scientists, and it mentions an entertaining question about the possibility of a person's survival after being swallowed by a whale. (translated)
🎓 Co je zač titul CSc. za jménem? Je to starší titul označující kandidáta věd (candidatus scientiarum), který byl nahrazen titulem Ph.D., tedy doktor filozofie (philosophiæ doctor). Oslovení *pane kandidáte věd se neužívá; oslovení pro Ph.D. je pane doktore. #kaleidoskopcestiny #vzdělání #titul #věda
A study by Japanese scientists showed that the blood of people over 110 years old contains increased amounts of cytotoxic CD4 T-lymphocytes, which may play a key role in their resistance to cancer, suggesting that the immune system continues to adapt even in advanced age and could represent a secret weapon for longevity. (translated)
A lot of public money goes to low-quality education and science. Insufficiently little goes to top-notch education and science. Thank you @Interviewct24 for the invitation to the show. (translated)
Dokud budeme vědecká fakta označovat za „náboženství“ a popírat klimatickou změnu, nikam se nepohneme. Můžeme zakládat sto komisí, ale realitu tím nezměníme. Chceme-li chránit naši krajinu a půdu, musíme začít dělat kroky, které odpovídají realitě. Ne osobním či stranickým zájmům. My máme jasnou strategii jak se na změnu klimatu připravit a vodu v krajině udržet. #KlimatickáZměna #Věda #OchranaŽivotníhoProstředí
V létě 1968 odjel osmnáctiletý Ondřej Křivánek z Prahy na několik týdnů do Anglie, aby si procvičil angličtinu. Měl se vrátit na matematicko-fyzikální fakultu (@matfyz). Pak přišla noc z 20. na 21. srpna. Tanky Varšavské smlouvy obsadily Československo. Otec mu před odjezdem řekl jedinou větu: „Jestli přijdou Rusové, nevracej se.“ Zůstal. O téměř šedesát let později, v březnu 2026, stál tentýž muž v Brně při slavnostním otevření nové laboratoře UltraSTEM v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR). Přivezl technologii, kterou spoluvytvořil a která teď poprvé stojí v Česku. Křivánek se narodil 1. srpna 1950 v Praze-Bubenči. V osmnácti reprezentoval Československo na Mezinárodní fyzikální olympiádě. Po invazi a nucené emigraci získal stipendium na University of Leeds, vystudoval fyziku s vyznamenáním a pokračoval na Cambridge u Archieho Howieho. Doktorát obhájil v roce 1976. Pak následovala klasická vědecká pouť špičkového vědce: postdoky v Kjótu, Bellových laboratořích a Berkeley. V Berkeley postavil svůj první spektrometr pro elektronovou energetickou ztrátovou spektroskopii. Později v Gatanu vyvinul systémy, které se staly standardem. Klíčový problém elektronové mikroskopie byl starý přes padesát let: sférická aberace. Elektronové čočky nedokázaly zaostřit paprsek dost ostře, aby bylo možné spolehlivě vidět jednotlivé atomy. Mnozí experti tvrdili, že to nejde. Křivánek s Niklasem Dellbym to v Cambridge v roce 1997 dokázali. Vznikl první funkční korektor aberací pro skenovací transmisní elektronový mikroskop. V roce 2000 dodali první komerční verzi do IBM. Rozlišení překročilo hranici jednoho ångströmu. V roce 1997 založili firmu Nion a postupně z ní udělali výrobce celých mikroskopů UltraSTEM. Ty dnes umožňují i vibrační spektroskopii a zobrazování lehkých prvků včetně vodíku bez poškození vzorku. V roce 2020 Křivánek získal Kavliho cenu za nanovědy. Nion později koupil Bruker (@bruker). Křivánek dnes působí jako jeho vědecký poradce a afilovaný profesor na Arizona State University (@ASU). Do Brna přijel v březnu 2026 jako host. Nová laboratoř UltraSTEM je vybavena špičkovým elektronovým mikroskopem Nion, který je prvním přístrojem svého druhu v Česku. Pracuje s nízkými energiemi elektronů a pokročilými metodami, jako je 4D-STEM a ptychografie. Umožňuje zkoumat citlivé materiály i biologické struktury atom po atomu, aniž by je zničil. Mikroskop stál přes 50 milionů korun a laboratoř je otevřená vědcům z celé Evropy. Pro české a evropské výzkumníky to znamená konkrétní posun. Brno už dlouho patří mezi silná centra elektronové mikroskopie. S tímto přístrojem získává nástroj, který dovoluje studovat materiály a biologické vzorky na úrovni, kde dříve hrozilo jejich zničení. To otevírá cestu k přesnějšímu výzkumu nových materiálů, polovodičů, katalyzátorů i biomolekul a posiluje mezinárodní spolupráci. Křivánek na otevření osobně představil historii firmy a technologií, které se staly standardem. Vedle něj seděl nositel Nobelovy ceny Richard Henderson. Příběh se tím uzavřel: chlapec, kterého invaze „uvěznila“ venku, se po téměř šedesáti letech vrátil s know-how, které změnilo obor. Sám zůstal v Americe, ale jeho technologie teď stojí v Brně a slouží dalším generacím. Elektronová mikroskopie není jen o ostrých fotkách. Umožňuje pochopit, proč materiály fungují, jak se chovají defekty v polovodičích, nebo jak vypadají biologické struktury na úrovni, kde rozhoduje jeden atom. Díky korektorům aberací se z „Hubbleova dalekohledu před opravou“ staly nástroje, které vidí ostře – a teď i u nás. P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden zajímavý pozitivní příběh. Pomozte je šířit – like, komentář, sdílení, bookmark a hlavně follow, ať vám neuniknou ty příští. Co vás na tomhle příběhu zaujalo nejvíc? #historie #věda #inovace
