Search

Jan Betlach wrote that three years ago, news circulated worldwide claiming that the Israeli attack on the Al-Ahli hospital in Gaza killed over 500 people. He argued that this number was published by the Hamas-controlled Ministry of Health just minutes after the explosion, and that the global media disseminated it without verification. Betlach stated that the hospital was hit by a failed Palestinian rocket, which he claimed was likely attributed to the Islamic Jihad by both the Israeli army and Western intelligence services. The rocket reportedly landed in the parking lot of the complex, leaving the hospital building almost untouched; according to him, American intelligence estimated the death toll at around one hundred. Betlach insisted that Israel could not be held responsible for the casualties. He added that Jordan had canceled a summit with Biden in the meantime and that mass anti-Israel demonstrations followed in Arab countries and Western capitals. In Tunisian al-Hamma, he claimed a historic synagogue was set on fire, and in Berlin, Molotov cocktails were thrown at another. He also wrote that the New York Times later admitted to being overly reliant on Hamas's claims, while most media never acknowledged their mistakes. He labeled the report as one of the first sources of hatred against Israel and Jews after October 7, claiming that the media still initially present Hamas's false statements as facts and publish corrections quietly or not at all. #Izrael #Gaza #dezinformace (translated)

A solar parking lot, the largest in the Czech Republic, has opened in Liberec, offering 482 covered parking spaces and can cover the energy consumption of up to 600 households, with part of the produced energy being used to charge electric vehicles. #solárníenergie #carport #udržitelnost (translated)

Oliver Adámek, who according to his own words attended the Prague council for four years, stated that Prague is moving forward, but its development is hindered by the limited powers of local government. He identified the Metropolitan Plan and the continuation of tram line construction as the greatest successes of the past period. He considered the pressure on secondary schools and the Libeň Bridge as the biggest problems. Adámek wrote that elected politicians have only a limited influence on the shape of streets, closures, and construction. He advocated for the abolition of delegated powers, stronger powers for local governments in land-use planning, direct election of the mayor, and reducing the number of city districts by at least half. He noted that these changes would need to be approved by Parliament. He also rejected the claim that nothing is being built in Prague. He recalled the development on three major brownfields, 14 new tram lines in 10 years, metro line D, the Dvorecký Bridge, the railway to the airport, and the construction of the outer ring road. Regarding the inner ring road, he mentioned the complicated amendment to the land-use plan and stated that the Vltava Philharmonic had been waiting for building permits and financing. According to him, however, Prague needed significantly more apartments, both private and municipal. According to Adámek, the traffic jams in Prague are caused by three times as many cars compared to the 1990s, not by current closures or adjustments to tram islands. He believes that the ring roads would not change traffic in the broader center much, as nearly 90% of cars on the main road drove into the center. A vast P+R system, he argued, would require tens of billions of crowns and would not make sense. He considered the railway hub to be more important, as it would speed up commuting from Central Bohemia: while he claimed that 23% of Prague residents used cars daily, the majority of residents from the Central Bohemia region did. He criticized the current mayor for not engaging enough in public debate according to him and for not describing his vision for Prague in 10 to 20 years. He stated that most of the other current leaders had some vision. #Praha #volby #politika (translated)

V roce 2013 ji Pensylvánská univerzita vyprovodila bez rozloučení. Žádný večírek, jen strohé oznámení, že nedosahuje „akademických kvalit“. O deset let později sdílela Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Bez úpravy, kterou s Drewem Weissmanem v laboratoři objevila, by syntetická mRNA v těle spustila zánět a vakcíny proti covidu-19 by se nepodařilo nasadit včas. Vítejte v dalším díle mého každodenního seriálu #ZenyVeVede. V předchozích dílech jsem se věnoval vědkyním z minulého století a mohlo to tak působit, že už je pryč doba ústrků žen-vědkyň. Proto dnes sáhnu po současnoti. Katalin Karikóová (@kkariko) se narodila 17. ledna 1955 v maďarském městě Kisújszállás na Velké uherské nížině. Otec byl řezník a rodina žila v jedné místnosti vytápěné pilinami, bez tekoucí vody. V dětství se do té doby s žádnou vědkyní nesetkala, přesto se jí chtěla stát. Už ve třinácti letech jela sama přes celou zemi na letní přírodovědný tábor. Na univerzitě v Szegedu (Segedínu) vystudovala biochemii a v roce 1982 obhájila doktorát. Již tam začala pracovat s ribonukleovou kyselinou. Když laboratoři v roce 1985 došly peníze, dostala nabídku stáže na Temple University ve Filadelfii. Z komunistického Maďarska tehdy směla rodina vyvézt jen sto dolarů. S manželem, inženýrem Bélou Franciou, proto prodali auto na černém trhu a výtěžek – zhruba tisíc dolarů – zašili do plyšového medvěda dvouleté dcery Susan. (Ta mimochodem později vyhrála dvě zlaté olympijské medaile ve veslování v barvách Spojených států.) Ve Spojených státech se Karikóová pohybovala spíše na okraji akademického světa. Po působení na Temple University a krátkém pobytu v Bethesdě nastoupila v roce 1989 na lékařskou fakultu Pensylvánské univerzity (@PennMedicine) na pozici výzkumné asistentky. Šlo o nižší pozici bez nároku na definitivu (tenure), která byla závislá na grantech – a ty ona neměla. Pracovala mezi kardiology a jejím cílem bylo, aby buňky podle návodu z laboratorně vyrobené mRNA samy produkovaly léčivé bílkoviny. Messenger RNA (mRNA) je krátký přepis z DNA. Buňka podle něj složí bílkovinu a zprávu zahodí. Umělá mRNA se ale imunitnímu systému jevila jako virová infekce. Buňky umíraly a grantové komise žádosti zamítaly s tím, že nápad nemá budoucnost. V roce 1995 přišlo hned několik ran naráz. Manžel uvízl kvůli vízům v Maďarsku, jí samotné diagnostikovali nádor. Univerzita jí po pěti letech na pozici oznámila, že ji nepovýší. Mohla odejít, nebo přijmout degradaci. Zůstala. Šéf její laboratoře Elliot Barnathan brzy odešel a Karikóová se díky svému bývalému studentovi Davidu Langerovi přesunula na neurochirurgii. Stále neměla vlastní grant ani stálé místo. V roce 1997 potkala u kopírky imunologa Drewa Weissmana, který hledal vakcínu proti HIV. Ona pro změnu uměla vyrábět mRNA. Společně začali zkoumat, proč syntetická zpráva v těle bije na poplach, zatímco vlastní lidská mRNA nikoliv. Klíč ležel v transferové RNA, která obsahuje přirozeně upravené stavební kameny, mimo jiné pseudouridin. Když v laboratorní mRNA nahradili uridin touto upravenou bází, imunitní receptory TLR7 a TLR8 přestaly spouštět zánětlivou reakci. Zpráva prošla a buňka začala tvořit bílkovinu – dokonce ve větším množství než z neupravené RNA. Jejich přelomový článek vyšel v srpnu 2005 v časopise Immunity. První autorkou byla Karikóová, posledním Weissman. Prestižní časopisy totiž jejich práci předtím odmítly a ohlas byl zprvu velmi slabý. V roce 2008 vědci prokázali, že stejná úprava zvyšuje produkci bílkovin (translaci) a v živém organismu nevyvolává takzvanou interferonovou bouři. Přesně na tomto mechanismu stojí vakcíny firem Pfizer/BioNTech (@BioNTech_Group) a Moderna: lipidová nanočástice dopraví do svalu návod na spike protein, tělo si ho samo vyrobí a naučí se ho rozpoznat. Bez oné tiché, neútočné mRNA by vakcína v buňkách vyvolala silný zánět dřív, než by stihla vybudovat imunitu. Univerzita mezitím Karikóovou nadále držela mimo hlavní akademickou dráhu. Když kolem roku 2010 požádala o návrat na původní pozici, dozvěděla se, že kdo byl jednou degradován, nedosahuje „akademických kvalit“. Weissman byl v roce 2012 jmenován řádným profesorem. Ona musela v roce 2013 odejít. „Po čtyřiadvaceti letech mě vyhodili. Žádná rozlučka. Šla jsem na parkoviště a přemýšlela, co dál,“ svěřila se později Nobelově nadaci. Přijala proto nabídku Uğura Şahina z BioNTechu. Deset let pendlovala mezi německou Mohučí a Pensylvánií, zatímco její rodina zůstala v Americe. Když v roce 2020 svět potřeboval vakcínu v řádu měsíců, zachránila ho technologie popsaná v jejích studiích z let 2005 a 2008. Pensylvánská univerzita z licencí k patentům na nukleosidově modifikovanou mRNA později inkasovala přes miliardu dolarů. Karikóová získala v roce 2023 s Weissmanem Nobelovu cenu. Polovina tehdejší odměny jedenácti milionů švédských korun (zhruba 11,5 milionu korun českých) putovala na její konto. Část peněz věnovala Segedínské univerzitě na podporu mladých vědců. Dnes působí jako profesorka v Segedínu – odkud kdysi odcházela s medvědem nacpaným bankovkami – a jako externí profesorka na Pensylvánské univerzitě, která ji předtím vyhodila. V roce 2026 ji zvolili do všech tří amerických národních akademií, což je vzácná „trojkoruna“. Dodnes říká, že lidem, kteří jí ztěžovali život, vděčí za to, že musela pracovat ještě usilovněji. Matildin efekt (opomíjení žen ve vědě) v jejím případě nenabyl podoby krádeže objevu, Weissman její podíl nikdy nezpochybnil. Filtr systému byl jiný: neosobní grantový automat, který ženu bez velkého týmu a atraktivního tématu odsunul do podpůrné laboratoře, odsudek o „nedostatečných kvalitách“ a tichý vyhazov ve chvíli, kdy její kolega získal profesuru. Objev, za který vděčíme za své očkovací certifikáty, přitom vznikl v letech, kdy jí domovská instituce tvrdila, že nemá žádnou budoucnost. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – dejte like, sdílejte a sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl. O kom byste chtěli další článek, nebo alespoň z jakého oboru? Napište mi. #ZenyVeVede #Veda #NobelovaCena

Tohle se nedělo ani v letech 1996 až 2012, kdy jsem natáčela na Nově pořad Občanské judo. 😳😵‍💫 “Pavel Straka má jako ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP) zásadní slovo v kauzách ochrany přírody. Už svým podpisem například zastavil nezávislé posudky v případě heřmanické haldy, která hoří v Ostravě a hrozí ekologická katastrofa. Posudky mohly napovědět, kdo je viníkem miliardových škod.” Dost důvodů k tomu, aby odpovídal na dotazy novinářů. Dalšími důvody je kriminální minulost jeho rodiny, odsouzení za drogy v Rakousku, vydírání, nátlak a také vyšetřování jeho osoby. Je to člověk, který spoluřídí tuhle zemi, je to člověk, který se zodpovídá veřejnosti. Má povinnost chovat se transparentně a důvěryhodně. A místo odpovědi na relevantní otázky nastává úprk. Kriminálka hadr… “Strakovo služební auto následně další muž převezl na oplocené parkoviště za ministerstvem. Ředitel jím ale vůbec neodjel, úředníci totiž nachystali na čekající novináře kličku. Krátce poté, co Škoda Kodiaq vyrazila z brány areálu, se kolem mihla černá limuzína, v níž seděl Straka. „Už vám ujel,“ řekl novinářům muž z ochranky a ukazoval směrem k mizejícímu vozu.” Tak takhle si to tady žijeme. Tohle jsou lidé, kteří rozhodují o Vašich životech a o prostředí, ve kterém žijete. Vítejte ve světě koalice ANO, Motoristů sobě (doslova) a SPD. 🦠 #OchranaPřírody #ČeskáPolitika #EkologickáKatastrofa

Polsko nám uteklo. Za pár let nás předběhli o desetiletí. Uvědomuju si to pokaždé, když jedu po jejich krásných dálnicích dimenzovaných na toto tisíciletí, s dostatečnýma parkovišťěma pro kamióny, odpočivadlama, čistyma toaletama…. Kdyby to bylo jen o dálnicích… Taky premiéři. Ten náš nedávno teprve od novinářů zjistil to, co mu měli říct jeho lidé, kdyby je nevyhodil, ten polskej je orientovanej a místo aby osobně dohlížel na cenu benzínu na benzinkách, tak svůj lid a zemi připravuje na reálnou hrozbu která se evidentně klube hned za dveřima. Co jsme si zvolili, to máme. Zase budem mávat mávátkama a recitovat básně. #Polsko #dálnice #politika

V Hamburgu se odehrává soudní proces, ve kterém je 42letá Joana C. obžalována z vraždy, poté co údajně v zoufalství dvakrát bodla svého bývalého partnera Eben A. nožem do krku během hádky v jejich bytě, což mělo za následek jeho smrt, přičemž se předtím pokusil uniknout na parkoviště. #Mordprozess #Hamburg #GewaltgegenFrauen

Psal mi dnes známý, který cestoval do Ománu (viz screenshot níže). Přesně takto začínají ty příhody, kdy někoho odmítnou vpustit třeba do USA nebo ho přinejmenším pošlou na secondary inspection na „výslech“. Připomnělo mi to Čecháčky, které jsem bohužel potkal na imigračce na letišti v Marakéši, dylina neuměla anglicky a s křikem se tam rozčilovala, že jí pohraničník nerozumí :D Došel jsem k závěru, že my jako Češi máme jednu nehezkou vlastnost – většina z nás se neumí chovat a to nás dost odlišuje od Anglosasů (mám samozřejmě na mysli ty bílé, kolegové z Afriky a Asie jsou s výjimkou Jižní Koreje, Japonska a Singapuru ještě úplně jiná liga, co se týče nevychovanosti). My Češi jako slovanský národ jsme zvyklí řešit vše napřímo, od srdíčka, někdy s verbální agresivitou, což ale vlastně nikde nefunguje, dokonce ani na našem území. Člověk tím nic nezíská kromě falešného pocitu vítězství v „konfliktu“. Protože celý život hodně cestuju, tak jsem se naučil ten anglosaský model jednání, při cestování je to samozřejmost, už proto, že jsem v zahraničí host, funguje to bezvadně, ale ne vždy tomu tak bylo. Mám krásný příklad. V roce 2022 jsme byli s facility managerem na výletě v USA. Zarezervovali jsme si oba pokoj (každý svůj) v hotelu v Queens, NYC přes Booking, který vždy uvádí konečnou cenu, resp. explicitně zmíní položky, které v ceně nejsou (např. městské taxy). Já v poznámce u rezervace uvedl, že bych rád poprosil o tichý pokoj, ideálně s výhledem. V noci jsme přijeli z letiště na hotel a začal indický Apu takovým tím jejich pasivně-agresivním stylem zkoušet naúčtovat $5 denně za tzv. resort fee (taková americká mrdkovina, hodně používají na Floridě a ve Vegas, a je to jakože za možnost využívat posilovnu, bazén...). V našem hotelu ale nebyla ani posilovna, ani bazén, kromě pokojů a malinkého lobby prostě nic. Tak jsem se ho (ještě v klidu) ptal, za co ten resort fee je. A on přidrzle, že za mikrovlnku na pokoji. Tak mu říkám, ať si mikrovlnku odnese, že ji nepotřebuju a nebudu to platit, protože pokoj jsem zarezervoval dříve, než ten resort fee zavedli (prý to byla novinka a rezervaci jsem měl několik měsíců). Čávo zase něco mlel, to už mi bouchly saze a začal jsem na něj řvát, že je scammer 🤣 To ho dost nasralo, nakonec jsem musel ten resort fee zaplatit (šlo asi o $60), jinak by mě neubytoval a k tomu mi dal špinavej pokoj v prvním patře do ulice přímo nad vstup do hotelu. Facility manager dostal pokoj v 9. patře s krásným výhledem :D Další den jsem to řešil na recepci s kolegyní od Apu, ta uznala, že jsem v právu a lováky mi vrátila, šajze cimra mi ale zůstala. No a letos jsem byl opět v Queens v NYC, totožný scénář – měl jsem pokoj zarezervovaný snad půl roku dopředu za super peníze. Přijel jsem na hotel, na recepci Apu, udělal jsem check-in, ptám se během check-inu, jestli je pokoj tichý, Apu že jasně. Pokoj opět nad vchodem do hotelu, do rušné ulice, naproti vjezd na parkoviště. Tentokrát, poučen po minulém nezdaru, jsem zašel v klidu zpět na recepci a velmi klidně, slušně, tzv. „na Anglosasa“ jsem mu vysvětloval, že pokoj úplně tichý není, že rezervaci mám půl roku, tak by na ní mohl být brán zřetel a jestli by s tím nešlo něco udělat, že budu v hotelu 7 dní a že by mi to dost pomohlo. Čárymáryfuk, najednou se objevil pokoj ve 4. patře, orientovaný na druhou, klidnou stranu a jako bonus hezký výhled na Manhattan. Takže buďte v zahraničí slušní a klidní, vyplatí se to. Slušní (nerovná se vulgární, za to už je pokutička) nemusíte být na české policajty a měšťáky a na slovenské celníky. Proč? Protože se to nevyplatí, slušnost se v těchto případech často obrátí proti vám... #Cestování #Imigrace #Slušnost

Kandidát na primátora pan Portlík tady uvádí dost zavádějící informace a sliby k parkování v Praze: ❌ Tvrdí, že dopravním problémem Prahy jsou dojíždějící Středočeši. Z dat ale vyplývá, že většina cest po Praze je vnitroměstských. Má začátek a konec ve městě. ❌ Slibuje parkování pro až 170 000 aut. Což je nesmysl. Pokud by šlo o parkovací domy, znamenalo by to investici přibližně 170 miliard korun (při ceně okolo 1 milionu Kč za parkovací místo), tedy asi 1,5 násobek ročního rozpočtu Prahy. Pokud by šlo o povrchová parkoviště, potřebovala by plochu srovnatelnou s celou Prahou 1. ❌ Politicky je navíc zvláštní, že jako hlavní řešení nabízí investice do parkování pro auta přijíždějící z okolí. Smyslem dopravní politiky by mělo být především urychlit rozvoj železnice, nových tratí, terminálů a rychlé kapacitní veřejné dopravy, aby lidé měli důvod nechat auto doma. #Praha #Doprava #Parkování

Sklad Wildberries v Jekatěrinburgu dnes ráno. Ukrajinské drony podle těchto záběrů trefili parkoviště těsně vedle budovy. Chtělo by to korekci o 30 až 50 metrů. No, uvidíme. Řekl bych, že pár hodin nebo dní bude stačit.😉 https://t.co/A5d90yyAHE #Wildberries #Jekatěrinburg #Ukrajina

V Českém Krumlově realizovala společnost Transference Century projekt solárních carportů na parkovišti firmy Schwan Cosmetics CR, který nejenže vyrábí elektřinu téměř o výkonu jednoho megawattpeaku, ale také zvyšuje komfort zaměstnanců a návštěvníků, čímž se parkoviště proměňuje v aktivní prvek firemní energetiky a přispívá k energetické soběstačnosti. #solárníenergie #energetickásobestačnost #elektromobilita #dobrezpravy

Objevte Krásnou Lípu, malebné město s plně automatickým parkovištěm pro karavany! Ideální místo pro milovníky přírody blízko Národního parku České Švýcarsko. Rezervace online, bez čekání, s moderním vybavením. Vydáte se na dobrodružství do kouzelného kraje! 🏞️🚐 #KrásnáLípa #ČeskáŠvýcarsko #očesku