Search

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

1/ #plicníembolie #hlubokážilnítromboza Hluboká žilní tromboza, respektive její nejzávažnější komplikace - plicní embolie - kdy krevní sraženiny letí z žil nohou do srdce a z něj do plicních tepen, které zablokují, způsobí dechovou nedostatečnost a selhávání pravostranných srdečních oddílů, může jen v EU ročně za více úmrtí, než 6 nejčastějších druhů rakoviny a autonehody dohromady (přes 543.000 mrtvých ročně v EU, jedná se o extrapolovaná data, VITAE, Cohen et al. 2007). Dnes eduvlákno o obřích žilních trombozách, které způsobují obří embolie. My dnes operovali mladou maminku krátce po císařském řezu, která doma rozvinula masivní otok dolní končetiny s jejím modrým zbarvením, bolestí. Příčinou je sražená krev od pánevních žil do podkolenní včetně, z nohy skoro nic neodtéká. Malý svišť čeká na mámu doma. Pracujeme katetrizačně, vstupem z podkolenní žíly, do které zavádíme vodič a pak řadu dalších pracovních nástrojů, pacient je na břiše, ARO tým podává analgosedaci - léky na uklidnění a proti bolesti. #tromboza #plicniembolie #zdravotnipece

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Řekl to ve vyjádření pro novináře, které poskytl mluvčí vlády Martin Vodička. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes na tiskové konferenci k budoucnosti zahraničních center řekl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. #Schengen #migrace #Evropa

V prípade usmrtenia 51-ročného cyklistu pri Čunove, ktorý bol zrazený osobným vozidlom, polícia zadržala 15-ročného írskeho vodiča, ktorý čelí obvineniu z neposkytnutia pomoci, pričom hrozí, že bude väzobne stíhaný, keďže sa snažil uniknúť spravodlivosti a vozidlo bolo nájdené v Maďarsku. #dopravnánehoda #cyklista #pátranie

❗️ZÁZNAM: Jak přede mnou ve Sněmovně prchal ministr práce Aleš Juchelka (ANO): 🔴Do Sněmovny jsme za panem ministrem s kolegyní @cirokova_k vyrazili potom, co dva měsíce jeho resort i on sám ignorovali naše dotazy, jak ministerstvo vyřešilo problém možného střetu zájmů Juchelkovy poradkyně Alexandry Semancové. 🔴Jakmile se ale Juchelka dozvěděl, na co se chceme ptát, vytočil na telefonu ředitele vládního odboru komunikace Martina Vodičku a začal tvrdit, že s ním musí jít na oběd. 🔴Následoval úprk chodbami Sněmovny, k němuž se Vodička připojil a Juchelka nám v kvaltu tvrdil, že o problému se Semancovou nic neví. „Fakt nemám žádné informace,“ opakoval. 🔴Na dotaz, co máme udělat, abychom informace získali, odpověděl jednoslovně: „Čekat.“ 🔴„Já to nevím, ona už tam nepracuje,“ doplnil pak ještě. 🔴S Vodičkou nakonec ústup přesměrovali do bližší sněmovní kanceláře. Když ministr začal stoupat do schodů, všiml si, že máme zapnuté nahrávání. „Vy to natáčíte? Jejeje,“ prohodil. 🔴Nakonec přeci jenom připustil, že by jako ministr měl mít údaje o mnohamilionovém možném střetu zájmů poradkyně, kterou si vybral, k dispozici. „Možná ano,“ řekl. 🔴Na dotaz, kdy je poskytne, už ale neodpověděl. „Fakt toho nechte, pane Valášku,“ uzavřel a zmizel v kanceláři. 🔴Tiskový pracovník Vodička další komunikaci nepřipustil s tím, že si informace ministr zjistí. 🔴Ve stejný den mi Juchelka poslal krátkou zprávu, že žádné peníze ohroženy nejsou, protože EU peníze nevyplácí za projekty, ale splněné milníky. 🔴Po právním boji jeho ministerstvo nakonec odpovědělo na dotaz dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ukázalo se, že Juchelka už 28. 4. rozhodl o vyjmutí projektů za 64 milionů z evropského financování. Jinak by hrozilo, že Brusel zastaví celý miliardový program. 🔴Na dodatečné dotazy, kde ministerstvo nyní více než 60 milionů na čtyři projekty vezme, když je nemůže proplatit z peněz EU, mi ale doteď ministr neodpověděl. 👇záznam části našeho rozhovoru #politika #transparenční #Sněmovna

Za tretji pas na odsekih Domžale–Ljubljana in Vrhnika–Ljubljana sem dal pobudo že v svojem prvem mandatu. Danes pišem @DARS_SI in SDH, naj začneta postopke za izgradnjo tretjega pasu na odsekih od Postojne, Ivančne Gorice, Vodic in Lukovice. Na odsekih, kjer je povprečni dnevni promet več kot 50.000 vozil, je gradnja tretjega pasu nujna. Temu bomo na Ministrstvu za infrastrukturo v kratkem prilagodili tudi zakonodajo. #Infrastruktura #Promet #Gradnja

U Zagrebu je jutros uhićen poznati nogometaš Dario Šimić zbog sumnje da je nezakonito dobio dozvole za kamp u Tisnom preko Nede Livljanić, bivše voditeljice Odjela za turizam, koja je također privedena, dok je zajedno s njima uhvaćen i posrednik iz Vodica. #korupcija #USKOK #dariošimić

Dua Lipa je objavila vodič s više od 130 omiljenih mjesta za jelo, piće i kulturu diljem svijeta, uključujući restorane, barove, knjižare i galerije, s posebnim naglaskom na svoja omiljena mjesta u Ujedinjenom Kraljevstvu, Europi, Sjedinjenim Američkim Državama, Meksiku, Australiji i Japanu. #DuaLipa #putovanja #restorani

Oficiální report k „českému blackoutu” říká, že startem byl přetržený vodič a také masivní výpadek výkonu v UHELNÉ elektrárně Ledvice (porucha kotle vzala síti 292 MW). Zajímavé, jak Kovanda tohle hlavní zjištění „přehlédl” a obsáhle varuje před obnovitelnými zdroji — část jich sice také vypadla, výpadek uhlí byl ale výrazně vyšší. Ale výpadek uhlí by se mu asi nehodil do jeho oblíbeného příběhu o Green Dealu. #blackout #energetika #GreenDeal

Je to přesně rok od "českého blackoutu". Venku je finální report o jeho příčinách. Odstartoval ho pád vodiče vysokého napětí a porucha UHELNÉ elektrárny Ledvice. Loni politici ihned začali vinit obnovitelné zdroje. Bez důkazů. Když se ukázala role uhlí, mlčí. Kdo a proč vás klamal? 1/🧵 #blackout #energetika #UHLÍ