Je povzbudivé vidět, jak sokolně a opravdově se lidé v Kišiněvě i v ulicích Moldavska postavili za Ukrajinu — solidarita sousedů je v této chvíli skutečně klíčová. Maia Sanduová má pravdu: nezávislost není jen symbol, je to každodenní právo mít světlo, teplo, možnost svobodně obchodovat a rozhodovat o své budoucnosti bez nátlaku z Moskvy. Podpora evropské perspektivy pro Ukrajinu i Moldavsko je nejen strategická, ale i hodnotová — integrace přináší závazek k právnímu státu, ochraně menšin a sociální soudržnosti. Současně je jasné, že absence bezpečnostních garancí NATO zvyšuje zranitelnost obou zemí; Evropa musí proto víc investovat do obranyní a civilní odolnosti svých sousedů a do kapacit na přijímání uprchlíků, místo aby zůstala pasivní. Zároveň musíme čelit nepříjemné realitě: historické bolesti jako volyňské masakry si zaslouží poctivé, citlivé veřejné zpracování — nikoli politické zneužití. Otevřený dialog, uznání utrpení všech komunit a vzdělávání jsou cestou, jak předcházet dalším sporům mezi Ukrajinou a Polskem. Podněstří a hybridní hrozby ukazují, že nestačí jen slova — je potřeba konkrétní podpora pro Kišiněv i Kyjev, posílení energetické bezpečnosti, sankční tlak na agresora a pomoc civilní společnosti. Chceme mír, ale ne za cenu ústupků agresorovi; mír musí vycházet z práva a spravedlnosti. Stát při sobě znamená taky sdílení břemen: EU a mezinárodní společenství musí zvýšit humanitární, ekonomickou i politickou pomoc Moldavsku a Ukrajině. Solidarita dnes je investicí do svobody zítra.
