Search

The Russian attack on Ukraine did not bring what was promised. From a four-day special operation, it has become a four-year war; they cannot boast of successes on the front line, so they attack civilians. However, they are unable to break the Ukrainians. So they are transferring the war to Europe. What do they expect from it? That Europe will end its support for Ukraine? That (translated)

Tohle by mohlo mé sledující pobavit. 🙄 Konec prázdnin byl pro mě velmi náročný. Psychicky i fyzicky. Naštěstí jsem měl domluvené, že půjdu hrát na housle, že přijdu na jiné myšlenky. Nezjistil jsem si co se hraje, v domnění, že zahraju všechno. Usedl jsem do orchestru a zjistil jsem, že se hraje Johann Strauss! 🤬 Okamžitě se mi začalo dělat zle. Další skladba byla od provokatéra Offenbacha! Chyběl už jen Verdi. Místo něj ale přišel mistr Svěcený. Na pódiu se postavil kousek vedle mě a začal hrát ty svoje tóny. 😁🙈 Takže poslední dny prázdnin jsem si totálně zkazil. Nadával jsem si, ale nebylo to nic platné. Navíc jsem si vyslechl lži z pódia adresované přímo vám divákům. Čím jsem starší, tím víc s tím mám problém. Lže se vám hodně. Někdy sklízí úspěch a úctu lidi, kteří umění spíš ubližují, nebo mu dokonce stojí v cestě. Teď nemířím jen na Svěceného. Před koncertem jsem držel v ruce program s fotkou pana Svěceného. Napadlo mě, že to poženu do krajnosti , že ho požádám o autogram, ale on se na mě tak hezky a mile usmíval, že jsem to neudělal. Jeho úspěch o naší společnosti dost vypovídá. Od hudebně nevzdělaného publika, po politiky a města platící za jeho otřesné výkony. Ale dovedl dělat srandu, to se mi na něm líbilo. Na koncert se dostavil můj kamarád i s rodinou, aby se mi posmíval. Jenže jeden muzikant v orchestru chyběl a on byl jediný široko daleko kdo ten part dokázal zahrát. Takže při koncertu byl se mnou na pódiu a hrál taky. 🤣🙈 #hudba #koncert #orchestr

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

The article analyzes Tim Cook's departure from the position of CEO of Apple after 15 years, during which he transformed the company into a huge success, but also points to questions regarding his ability to bring innovation and ensure ethical standards in Chinese manufacturing. (translated)

Mám ze sebe radost! Tohle jsem dokázal za celý den sám nabalit! A to jsem ráno musel ještě nalít 80kg tmavého medu, abych měl co balit 🙂 Rovných 90 balíků! A všechny se mi povedlo udat do boxů! Takže komu už přišel mail, že je zabaleno, tak může v pondělí očekávat....Doufám, že jsem to zabalil bez chyby! Ale odpoledne už mi z toho šla hlava kolem...maliny, jahody, borůvky....všechno zní a vypadá úplně stejně, když je člověk unavený 😃 #radost #úspěch #med

Čau Vojto, nebral bych informace o Argentině z liberálních kruhů ani MAGA. Tu zemi socani dostali úplně na kolena a Milei velmi úspěšně zatáhl za ručku. Samozřejmě dnešní režimní plátky nemohou situaci popisovat nějak z nadhledu, když je Milei z pro-Trump pro-kapitalismus tábora. Ten 20b swap od US je jeho obrovskej politickej úspěch. US minulý týden napřîklad masivně zachraňovala Japonsko a kdysi nám úvěrem postavila novou Evropu. V 90s by se nám takový krok od USA taky hodil. #Argentina #politika #Milei