Search

Na sitich už čtu, že Petr Pavel vítal okupační vojska v roce 68, jenže to mu bylo 7 let a každý neni jako VK, který ve 4 letech stavěl barikády v Praze a od prvního roku si pamatuje atmosféru heydrichiády... formální souhlas s okupací později v normalizaci mj. kvůli práci vyjádřila většina obyvatel ČSSR, třeba i vstupem do KSČ (Babiš, Pavel) nebo SSM apod., nic obdivuhodného, ale ani výjimečného, když už pořád dokola připomínat, pak nám všem, pls 👁🙏 #historie #ČSSR #PetrPavel

„ Niemand hat die Absicht, eine Mauer zu errichten“ Ulbricht Heute vor 65 Jahren wurde sie trotzdem gebaut und es war das Gesellenstück eines gewissen Erich Honecker, diese Todesfalle zu konzipieren und umzusetzen. Das erste Opfer der Mauer war Günter Litfin der am 24. August 1961 durch den Humboldthafen im Bezirk Mitte nach Westen zu schwimmen versuchte und dabei von Transportpolizisten ermordet wurde. Das letzte Opfer der Mauer war Chris Gueffroy, der am 5. Februar 1989 von Grenzsoldaten ermordet wurde. Und ja ich schreibe mit voller Absicht „ ermordet“ und nicht lapidar erschossen, denn alle diese Menschen wurden ermordet. Die Täter wurden sehr oft nicht einmal abgeurteilt, geschweige denn zur Verantwortung gezogen. Innerdeutsche Grenze & Berliner Mauer: An den deutschen Grenzen (Landgrenze, Mauer und Ostsee) starben zwischen 1948 und 1989 nachweislich mindestens 915 Menschen bei Fluchtversuchen oder durch das dortige Grenzregime. Tschechoslowakische Grenze (zu Westdeutschland und Österreich): An den Abschnitten der tschechoslowakischen Grenze (ČSSR) kamen schätzungsweise rund 390 Zivilisten und Flüchtlinge zu Tode. Rumänische Grenze (v.a. zu Jugoslawien): Die Fluchtroute über die Donau und die grüne Grenze nach Jugoslawien galt als extrem blutig. Historische Schätzungen gehen davon aus, dass die Opferzahlen an der rumänischen Grenze die der Berliner Mauer weit übertrafen. Es wird von vielen Hunderten, womöglich mehreren Tausend Toten ausgegangen, die dort erschossen wurden oder in der Donau ertranken. Bulgarische Grenze (zu Griechenland und der Türkei): An Bulgariens Außengrenzen zum Westen wurden hunderte Menschen (darunter auch viele DDR-Bürger, die den Weg über den Balkan wählten) von Grenzsoldaten erschossen oder starben in Minenfeldern. Erschreckend in diesem Zusammenhang ist auch, das es keine genauen Opferzahlen gibt. In Ländern wie Rumänien oder Bulgarien wurden Tötungen an den Grenzen systematisch verschwiegen, Akten vernichtet, als Unfälle deklariert oder die Toten anonym und ohne Benachrichtigung der Angehörigen verscharrt. Gedenken wir heute also all dieser Menschen, die einfach nur ein anderes freies Leben wollten und dafür oft hinterrücks ermordet wurden. 🙏🕯️ Bild der Stasi von einem Opfer dem von einer Mine der Brustkorb zerfetzt wurde. #BerlinerMauer #Geschichte #Gedenken

Dobré ráno, holoto dezolátská, bezzubá, nevděčná a prorusská.😉 "To je všechno režírovaný tajným režisérem dějin, k němuž se přisíráme jako asistenti režie." Památný výrok Václava Havla v rozhovoru s Alexandrem Vondrou, v pozadí p. Křižan. Tady je přepis rozhovoru z poskytnutého videa. Na záběrech spolu hovoří Alexandr Vondra a Václav Havel v období sametové revoluce: Alexandr Vondra: „...počítej s tím, že ta moje pomoc je limitovaná neznalýho člověka, amatéra.“ Václav Havel: „Takové to, že ty seš amatér a my – co to je za blbost?“ Alexandr Vondra: „Já jsem přesvědčený...“ (konec věty není přes ruch zřetelně slyšet) Václav Havel: „Budeš... budeš šéfem toho prezidentskýho kabinetu, protokolu nebo... kanceláře prezidentský.“ Václav Havel: (obrací se k ostatním v místnosti) „Pánové, všimli jste si, že dnes vyšel základní... to volání Charty 77 v novinách? A to je všechno režírovaný tajným režisérem dějin, k němuž se přisíráme jako asistenti režie.“ 9. 12. 1988 - ROK PŘED Listopadem 1989 Battěk, Dienstbier, Hájek, Havel a další čtyři českoslovenští disidenti tehdy posnídali s tehdejším francouzský prezidentem Francoisem Mitterandem. Ten byl na oficiální návštěvě ČSSR, posnídal s Havlem, dal mu noty z Bilderbergu a pak šel na oficiální oběd s tehdejším prezidentem Husákem. Tehdy bylo rozhodnuto a nikoliv na nějakém Občanském fóru v listopadu 1989. Tzv. Sametová revoluce bylo již jen divadlo pro ulici a většina lidí (včetně mojí osoby) na to skočila a mysleli jsme si, že děláme revoluci. Ulice se vyřvala a ti nejchytřejší již začali privatizovat (rozkrádat) státní majetek... O předání moci píše velmi zajímavě, o tom jaká to byla šaškárna, p. Dolejší ve své Analýze 17.11.1989. A o kontaktech "disidenta" Janoucha, zakladatele Charty 77 se Sorosem, o financování českého disentu tímto "mecenášem" by se dal napsat samostatný článek. Cinkali jsme. Věřili jsme. A pak jsme se jen dívali, jak nám rozkrádají naši zemi pod rukama... #SametováRevoluce #VáclavHavel #Historie

In the first half of the 90s, Václav Havel surpassed Winston Churchill in the number of honorary doctorates from world universities. And he found himself in second place. The record holder remained the "Danube of ideas," the dictator who rejected the occupation of Czechoslovakia in 1968 and the Olympics in Los Angeles in 1984. (translated)

Po půlnoci nová epizoda o tom jak Andrej & Robert obnovují ČSSR a pomalu k nám probublává uherská politická mentalita😉. Vláda připravuje podivné memorandum se Slovenskem u kterého vůbec nevíme k čemu je a probereme varianty co tím Babiš sleduje. Dotkneme se prosakování Slováků do české vlády a propojovaní Česka a Slovenska na mnoha úrovních. Bude řeč taky o vzájemné výměně různých dotací pro své kámoše mezi Babišem a Ficem včetně zbrojních zakázek. A mnoho dalších výmyslů Made in Czechoslovakia. Husák v pekle se určitě výborně baví😉. -

Prim Orlík - největší ikona českého hodinářství Po Orlíkách jsem toužil už jako malý kluk, kdy jsem o nich slyšel poprvé a kdy začala má celoživotní vášeň. Proč jsou dnes tyto hodinky sběratelsky dnes tak vzácné vyplývá z jejich příběhu. Už koncem 50. let minulého století vznikl na Ministerstvu národní obrany ČSSR vojenský program na průzkum vodních toků. Součástí tohoto projektu byla i zakázka na nové vybavení vojenských potápěčů včetně náramkových hodinek. Zakázku v roce 1962 nakonec dostal národní podnik Chronotechna v Novém Městě nad Metují. Představa byla jasná, vyrobit hodinky, které budou splňovat přísná kritéria pro těžkou práci vojáků a tyto hodinky předem adekvátně otestovat. Náramkové hodinky Prim se do té doby pro širokou veřejnost vyráběly většinově z pochromované mosazi. Kdo by neznal slavné Prim Sport 1, které nosili muži v 60. letech a kterým výbornou reklamu udělal později (1971) také fenomenální plavec František Venclovský, který je měl na ruce, když jako první Čechoslovák přeplaval Lamanšský průliv. Armáda však měla na hodinky násobně větší nároky, než splňovaly „Sporty jedničky“. Vojenské hodinky musely odolávat nárazům, otřesům, změnám teplot i vodě. Garantovaná vodotěsnost 60m a pouzdro z nerezové oceli bylo doposud u českých hodinek nevídané. Úpravami musel projít i hodinkový strojek. Nerezavějící ocel Phoenix MAZ měla na hodinkách speciální matnou pískovanou úpravu. Pro dobrou viditelnost byly ručky, bod na pozici 12 a indexy na číselníku natřeny luminiscenční tritiovou vrstvou. Podmínkou vojáků byla viditelnost ve tmě a pod vodou ze vzdálenosti minimálně 30 cm. Zajímavostí je, že tritium v hodinkách je silně radioaktivní a tak bylo doporučeno hodinky na noc odkládat ze zápěstí. Hodinky byly v podniku Chronotechna testovány na chlad mrazením v teplotě -10 st.C po dobu 24 hod a zahříváním v peci při teplotě 45 st.C po dobu 24 hod, stejně jako podrobeny pádovým zkouškám z 2,5 m výšky na tvrdou podlahu. Vodotěsnost byla testována na 8 atm. Obstály bez „ztráty kytičky“, tedy ztráty přesnosti. Několik prototypů hodinek bylo předáno na testování samotným armádním potápěčům, kteří je nemilosrdně používali při práci v hloubce 10-20m, shazovali při seskocích padákem nebo při sportu v době osobního volna. Armáda původně poptala 600 ks hodinek, nakonec jí však bylo předáno v listopadu roku 1965 jen 300 ks. Důvodem byl nedostatek speciální nerezové oceli, která musela být dovezena z kapitalistického zahraničí (Švýcarska). Hodinky tedy nešly do běžného prodeje, ale jen do armády. Osud jednotlivých kusů byl různý. Někteří vojáci je pak nosily celý život i po propuštění do civilu, některé kousky se dostaly mezi civilisty, později sběratele a hodinkové nadšence… Hodinářský závod v NMnM přežil (Elton) a později došlo k výrobě několika reedicí těchto hodinek, ale až tento rok vzniká k 60. výročí hodinek Prim Orlík limitovaná edice 60 kusů Prim Orlík Respekt. Tyto hodinky jsou nejvěrohodnějším a dokonce i použitím stejné oceli jako v r. 1965 i nejpodobnějším modelem těm původním Orlíkům. Za svůj život jsem měl několikrát možnost se dostat k původnímu modelu a dokonce ho i koupit, vždycky jsem však z nákupu odstoupil, protože tyto vintážní hodinky v aktuální ceně cca 550 tis. Kč nejsou úplně vhodné k běžnému nošení zejména z praktických důvodů. Naposledy jsem měl tu možnost je alespoň podržet na chvilku v ruce na poslední hodinkářské výstavě SEW v Praze před pár týdny. O to větší radost mám z možnosti být čerstvým majitelem nových hodinek Prim Orlík Respekt. Děkuji Ježíšku....další splněný klukovský sen. 😎🦅🎄 https://t.co/vhLVanZMrA -

Znovu jsme se dívali na Formanovo veledílo Amadeus. V roce 2012 slavil M. Forman 80. narozeniny. Napsala jsem mu, jak při prvním uvedení jeho filmu v ČSSR jsem uvěřila, že se dočkám pádu komunistů… děkovala jsem. Odpověď mám v novém rámečku, dala jsem si vánoční dárek.🎄🎼🎞️ https://t.co/V00m4Tz8eU -