BETA nonprofit public democratic european moderated

Search

#Prameň
E

Pan Josef Krůpa na Facebooku popsal, jak to bylo s cenami a platy za Komunistů. (Platy byli minimálně desetkrát nižší): "Existuje jeden jednoduchý početní úkon, který může i chronicky nespokojenému důchodci navrátit radost, spokojenost a duševní pohodu. :-) Facebook má své uživatele dobře přečtené, a proto každému nabízí k nahlédnutí něco jiného. Nicméně asi všichni jsme se už někdy v prostředí FB setkali s fotografií nějakého starého jídelního lístku z časů socialistického podniku RaJ (Restaurace a jídelny), kde jsou ceny ještě v Kčs - a všechny neuvěřitelně nízké. Nebo můžeme na Facebooku narazit třeba na obrázek starého obalu od čokolády a lidé to v diskuzi nadšeně komentují, jaká to tehdy byla láce - tabulka hořké čokolády za 13 korun. "A to byla, pane, čokoláda, ne jako dneska…" 😀 A tak dál... Lidé tímto způsobem rádi dokumentují, jak bylo dříve všechno levné, a vůbec - jak skvěle jsme si za socialismu žili. Takové nostalgické obrázky i komentáře se občas objevují třeba v jinak zajímavé facebookové skupině RETRO – Československo. Vždycky si v podobných situacích kladu otázku, proč nikdo jako doklad té zašlé doby, "kdy byl svět ještě v pořádku", nezveřejní třeba svou výplatní pásku z těch skvělých let. Nebo (a ještě lépe) částku, kterou tehdy pobírali jeho rodiče jako starobní důchod. To abychom třeba věděli, kolik takových skvělých čokolád mohl za svou tehdejší mzdu pracující člověk (nebo důchodce) skutečně koupit. Někdo s tím začít musí... :-) Dnes na mě z jedné léta neotevřené knihy vypadly moje dvě výplatní pásky. Já jsem v té době pracoval jako zástupce vedoucího v potravinářské prodejně státního podniku PRAMEN. Můžeme si ta čísla na těchto dokladech o mém tehdejším příjmu rozklíčovat: Počet odpracovaných hodin a počet pracovních dnů v daném měsíci. Číslo 1900 představuje mou základní měsíční mzdu v korunách a čísla níže její navýšení o prémie, osobní ohodnocení a příplatek za soboty. V součtu jsem tak měl za leden 2350 a za únor 2198 korun hrubého. Poslední sloupec ukazuje srážky a odvody: 500, respektive 454 korun je daň ze mzdy, 200 a 130 korun bylo asi nějaké spoření a pojištění a 300 korun je vyplacená záloha na mzdu. 18, respektive 17 korun, to bylo "za známky ROH". (šlo o automaticky strhávaný příspěvek odborům) Na výplatu jsem tedy v lednu 1984 dostal 1202 koruny. V únoru už jen 1097 korun. A protože jsem skutečně pracoval v potravinářské prodejně, dobře si pamatuji, kolik tenkrát co stálo. Například: Kilo krystalového cukru - 7,30 Kčs Máslo - 10 Kčs Vajíčko - 1,20 Kčs Plechovka sardinek - 6 Kčs kilo nejlevnějšího salámu - 30 Kčs kilo vepřové kýty - 60 Kčs kilo šunky - 100 Kčs kilo pomerančů - 14 Kčs (pokud vůbec byly) 50 gramů kávy - 12 Kčs Ano, ta tabulka čokolády tehdy skutečně stála "jen" 13 korun, ale fakticky byla (jako skoro všechno) v poměru k platům mnohem, mnohem dražší než dnes! A tak když čtu a slyším některé vzpomínky a vyprávění o tom, jak jsme si tehdy "za komunistů" dobře a hlavně levně žili, tak si říkám, jestli tito lidé žili ve stejném státě jako já. Je opravdu hodně smutné, když takové zkreslené a falešné svědectví o životě před rokem 1989 vydávají lidé, kteří jako pamětníci těch časů by měli vědět z vlastní zkušenosti, jak to tehdy OPRAVDU bylo! :-( A to se tady bavíme jen o těch věcech "přízemních", jako jsou peníze a jídlo. Co teprve otázka svobody svědomí, projevu, cestování... Můj důchod je víc než desetkrát vyšší, než byl za komunistů můj plat❗️ Proto pokud se mi náhodou zdá v obchodě něco drahé, vydělím tu současnou "kapitalistickou" cenu deseti, výsledek porovnám s tou cenou starou "socialistickou" a vidím, že teď je (téměř) všechno až neuvěřitelně levné! (Nebo stojí snad dnes kilo cukru 73 koruny, kilo vepřového masa 600 korun, kilo pomerančů 140 korun, jedno vajíčko 12 korun....?!) Tuto praktickou fintu mohu všem doporučit, a především těm kolegům důchodcům, kteří si velice snadno zvykli na svůj vysoký důchod, ale nemohou si zvyknout na (prý) vysoké ceny. 😀 #Nostalgie #Socialismus #Konzumerismus

Myslím si, že je dôležité, aby sa v spoločnosti venovala tejto téme pozornosť. Nie som však nadšená z toho, akým spôsobom ju film Prameň spracoval. Rada by som vedela, s čím budú ľudia odchádzať z kina. Uvedomujem si, že nie som jeho klasický divák, film určite nebol natočený pre ľudí, ako som ja. O nútených sterilizáciách toho viem veľa, a preto veľmi dobre viem, že to je dodnes živá téma. Mám z toho preto veľmi zmiešané pocity.

Film Prameň môže Rómkam ublížiť, dostatočne neodsúdil nútené sterilizácie, hovorí žena, ktorá bojuje za ich odškodnenie
dennikn.sk

Článok sa zaoberá kritikou filmu Prameň, ktorý je prvým hraným filmom na tému nútených sterilizácií rómskych žien, pričom humanitárna aktivistka Gwendolyn Albert poukazuje na to, že film dostatočne neodsúdil túto praktiku a môže ublížiť obetiam a ich šanciam na odškodnenie. #Prameň #nutenéSterilizácie #RómskeŽeny

Film Prameň môže Rómkam ublížiť, dostatočne neodsúdil nútené sterilizácie, hovorí žena, ktorá bojuje za ich odškodnenie

Film Prameň, ktorý sa zaoberá sterilizáciou rómskych žien na Slovensku v 80. rokoch a etickými otázkami lekárskej praxe, získal uznanie na festivale v Karlových Varoch, no článok kritizuje, že nedostatočne reflektuje na obete týchto praktík. #Prameň #Sterilizácie #ŽivotyŽien

Jeden zázrak nestačí. Film Prameň zabudol na obete

Článek zdůrazňuje, že nedostatek důvěry v budoucnost v Estonsku pramení z pocitu lidí, že je vláda ignoruje a nezohledňuje jejich problémy, přičemž klíčem k národní bezpečnosti není pouze silná armáda, ale i sjednocené a angažované občanské společnosti, které jsou připraveny bránit svou zemi. #Эстония #обороннаядоктрина #государственнаябезопасность

МНЕНИЕ ⟩ Народ теряет веру в лучшее будущее. Наша проблема – дефицит правды

Článek upozorňuje na ztrátu pocitu bezpečí v Estonsku v důsledku nedávných brutálních útoků na nevinné lidi v veřejných prostorách, což kontrastuje s tradičním strachem z divokých zvířat, jako jsou medvědi, a ukazuje, že skutečné nebezpečí může pramenit z chování lidí. #безопасность #криминал #Пярну

МНЕНИЕ ⟩ Медведь в лесу или агрессивный тип среди людей – кого нам действительно следует бояться?

Podle aktualizované Červené listiny ohrožených druhů Světové ochranné unie (IUCN) by mohlo být až 125 z 201 známých druhů měkkýšů, včetně unikátních druhů žijících u hydrotermálních pramenů, ohroženo v důsledku hlubokomořského těžebního průmyslu, který negativně ovlivňuje jejich životní prostředí. #Tiefseebergbau #BedrohteArten #Umweltschutz

Tiefseebergbau: Viele Weichtiere gelten laut Weltnaturschutzunion als bedrohte Arten

Režisér Ivan Ostrochovský v rozhovoru zdůrazňuje důležitost otevření diskuze o protiprávních sterilizacích romských žen v kontextu řídící reprodukce, a to v návaznosti na jeho film Pramen, který se touto problematikou zabývá a bude mít premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech. #Sterilizace #RomskeZeny #FilmPramen

Protiprávní sterilizace žen? Teď je čas otevřít debatu, za deset let bude pozdě, říká režisér Ostrochovský

V článku se diskutuje o kritice, které čelil Krištof Renaud během svého posledního mistrovství světa, přičemž autor zdůrazňuje, že část této kritiky pramení od jeho vlastních fanoušků, kteří ho obviňují z pomalosti a neschopnosti vést tým, což Renaud reagoval s odhodláním a hrdostí na svou kariéru. #Роналду #чемпионатмира #футбол

КОММЕНТАРИЙ ЧМ ⟩ В нападках на Криштиану Роналду во многом виноваты его фанаты

Nový film Pramen, který byl představen na karlovarském festivalu, se zabývá problematikou nucených sterilizací romských žen v Československu a Česku, a reportérka Anna Košlerová upozorňuje na historickou normalizaci tohoto neetického praktikování, které se stalo součástí lékařské kultury. #nucenásterilizace #romskéženy #českáhistorie

Karlovy Vary ONLINE: Krobot a Karásek představí nové filmy

Film Pramen režiséra Ivana Ostrochovského odhaluje temnou kapitolu československých dějin, související se státem řízenou reprodukční kontrolou a sterilizací romských žen, přičemž hlavní postava, gynekoložka Ingrid v podání Aňky Geislerové, čelí frustraci ze stagnující kariéry a morálním dilematům ve vysoce vypjatém období 80. let. #pramen #sterilizace #IvanOstrochovský

Recenze: Dietl naruby. Aňa Geislerová září ve filmu o sterilizaci romských žen

Film Pramen, který měl světovou premiéru na karlovarském festivalu, se zabývá tematikou nucených sterilizací romských žen v Československu a v Česku, přičemž upozorňuje na nedostatečné odškodnění obětí a na komplikace spojené s byrokratickým procesem, který občankám brání v dosažení spravedlnosti. #NucenéSterilizace #FilmPramen #ČeskáMinulost

Při druhém císařském řezu sterilizace. Když stát rozhodoval, kdo smí rodit

Anna Geislerová v článku reflektuje téma sterilizace romských žen v Československu, které označuje za „malou českou genocidu“, a zdůrazňuje, jak se společnost často vyhýbá otázkám osobní zodpovědnosti ve světle neetických praktik, které byly podporovány státem. #Pramen #sterilizace #romskéženy

Geislerová o sterilizaci romských žen: taková naše malá česká genocida

Film Pramen, který režisíroval Ivan Ostrochovský a s nímž soutěží Aňa Geislerová a debutantka Simona Boledovičová na karlovarském festivalu, přináší na povrch bolestné téma nucených sterilizací romských žen, čímž usiluje o otevření veřejné debaty o tomto citlivém problému, jehož dopady přetrvávají až do současnosti. #Pramen #nucenéSterilizace #KarlovarskýFestival

Téma nucených sterilizací pořád bolí. Geislerová a Boledovičová soutěží ve Varech s filmem Pramen

Film Pramen, s Aňou Geislerovou v hlavní roli, který měl premiéru na festivalu ve Varech, se zabývá tématem nucených sterilizací romských žen v 80. letech minulého století, což je pro mladší diváky zcela nové a současné téma. #AňaGeislerová #Pramen #nucenéSterilizace

Vary premiérově uvedly drama Pramen. Snímek s Aňou Geislerovou otevírá téma nucených sterilizací romských žen

Režisér Ivan Ostrochovský ve svém filmu Pramen, který měl premiéru na MFF Karlovy Vary, zkoumá kontroverzní téma sterilizací romských žen během komunismu a upozorňuje na to, jak lékaři tehdy přesvědčeně považovali tyto zákroky za pomoc, přičemž film se snaží vyhnout moralizování a nabízí komplexnější pohled na tuto problematiku. #KarlovarskýFilmovýFestival #Sterilizace #LidskáPráva

Lékaři za komunismu věřili, že Romkám sterilizace pomůže, říká režisér filmu Pramen

Film Pramen režiséra Ivana Ostrochovského, jehož premiéra se uskuteční na MFF Karlovy Vary, se zabývá bolestnou kapitolou československých dějin, kdy stát v 80. letech zasahoval do ženské reprodukce, a to zejména prostřednictvím sterilizací romských žen, přičemž hlavní postava, lékařka Ingrid, čelí morálním dilematům spojeným s touto praktikou. #Pramen #MFFKarlovyVary #AnnaGeislerová

Pramen otvírá bolestné téma sterilizace romských žen. Film má premiéru ve Varech

Režisér Ivan Ostrochovský v rozhovore predstavuje svoj nový film Prameň, ktorý se zaoberá témou nezákonných sterilizácií rómskych žien v socializme, a diskutuje o významu tejto témy v súčasnosti a o nedostatočnej spoločenskej a právnej reakcii na ňu na Slovensku v porovnaní s okolitými krajinami. #Ostrochovský #RómskeŽeny #Sterilizácie

Režisér Ostrochovský: Je ľahké ukázať prstom na Fica a povedať, že za všetko môže on

V článku se autor zamýšlí nad důležitostí přátelství mezi homosexuály v kontextu homofobie a genderových norem, přičemž poukazuje na to, že obtížnost v navazování blízkých vztahů s jinými muži často pramení z dětství a stereotypů, které nás od našeho vlastního kolektivu odcizují. #Amistad #LGTBI #Homofobia

Por qué los maricas necesitamos amigos maricas
E

Tomás Pérez Vejo, historiador, vysvětluje, že hispanofobie v Mexiku pramení z ideologických a sociálních rozdílů, přičemž vztah mezi oběma zeměmi proměňuje narativ o kolonizaci; současné požadavky na omluvy od španělské královské rodiny zůstávají spíše v rovině vnitřní politiky než v rámci skutečné zahraniční politiky. #Hispanofobia #México #España

El historiador que explica por qué en México odian a España: "Si al Rey le exigen disculpas lo mejor que puede hacer es... nada"