Search

Unfortunately, it has not been possible to overthrow this horror government, but it still makes sense to speak out. In this country, there are plenty of people who refuse insane indebtedness, who care about housing availability, who defend democracy. Let's come together next Friday to defend a strong Senate and independent cities and municipalities. (translated)

Is a meeting between Putin and Zelensky coming? What is Donald Trump planning to do now? How will Ukraine manage the upcoming winter? And how effective are Ukrainian attacks on Russian refineries? In Studio N, war reporter and editor-in-chief @Voxpot @Svratkin answers. (translated)

Ukraine is preparing for a harsh winter and a long conflict, in which the ability to save human lives will be key. "Ukrainians no longer believe that the war will end soon. They want a manager who will robotize the war," says @Svratkin, editor-in-chief of Voxpot, in Studio N. (translated)

The Russian air force dropped a quarter-ton bomb on a school building in the Ukrainian city of Sumy. At the time, students from the first to the fourth grade were in the school. According to authorities, no one was injured as teachers took the children to shelters in time. However, elsewhere in the city, the airstrike killed two people and injured six others. (translated)

Čtyři lídři izraelské opozice uzavřeli předvolební dohodu o neútočení a spolupráci na svržení Netanjahuovy ortodoxně-ultranacionalistické vlády. Chyběl jen Benny Gantz. ProBibi a antiBibi blok mají v průzkumech 53 křesla, o 8 míň, než je třeba. Arabské partaje zůstávají se 14 #Izrael #Netanjahu #Opozice #IL #CZ

Na prvom bilateralnom sastanku ruskog i njemačkog ministra vanjskih poslova od početka rata u Ukrajini, Sergej Lavrov izrazio je sumnju u svrhovitost razgovora, dok je Johann Wadephul naglasio duboka neslaganja u vezi s rješenjem sukoba. #ukrajinski_rat #ruska_diplomacija #međunarodni_odnosi

❗️Pokoušel jsem se opakovaně zeptat premiéra Andreje Babiše, co dělá Česko proti ruským vlivovým operacím. Premiér ovšem mlčí. ❗️Na písemné dotazy neodpověděl. Na tiskové konferenci vlády jsem slovo jsem nedostal. Zato tam Babiš opakoval, že chce mír a protileteckou obranu. ❗️Rusko ovšem mezitím operuje přímo na českém území. Za poslední týdny jsme jen my rozkryli: 1️⃣ Sofistikovanou kampaň, která se pokusila rozvrátit česko-polské vztahy. Jako závažnou ji vyhodnitil polský premiér Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. 2️⃣ Pražkou konferenci spolku Svatopluk, na které ruskou propagandu šířil Putinův ideolog Fjodor Lukjanov, který je v EU pod sankcemi. Ve stejném panelu hovořili lidé Babišova koaličního partnera SPD: Místopředseda výboru pro obranu Jindřich Rajchl, který má přístup k utajovaným informacím, a poradce SPD pro bezpečnost Martin Pecina. 3️⃣ Operaci sankcionovaného ruského propagandistického centra Rybar v Česku, kterou prganizoval muž s napojením na ředitele zahraničnil rozvědky SVR. ❗️Babišova vláda ovšem hned po svém nástupu mnohé experty, kteří se zaměřovali na vlivové působení, vyhodila či přeřadila. Co se bude dít nyní? ❗️Díky moc podcastu @zaminutusest, že jsme mohli s @cirokova_k popsat naši práci: https://t.co/bGJldsuSON #Rusko #Česko #Bezpečnost

❗️Poté, co jsme při skrytém natáčení demaskovali ruské propagandisty pracující pro sankcionovaný Rybar, zadržela je česká policie. ❗️Jejich šéf napojený přímo na ředitele ruské zahraniční rozvědky SVR si nám postěžoval, že vyšetřovatelé dvojici vyslýchali devět hodin. ❗️Policie následně propagandistům přikázala, aby do 3 dnů opustili Česko. ❗️Z EU nicméně nezmizeli. Jak jsme zjistili, Rus Vitaliy Chashchukhin totiž žije v Německu, kde má trvalý pobyt. ❗️Ač tam pracuje pro sankcionovaná ruská média a natáčí pro ruské publikum reportáže o tom, jak je Německo v rozkladu. Práce pro sankcionované entity je přitom dle expertů v EU nelegální. ❗️Česko o činnosti Chashchukhina informovalo Německo. Zda a jak tamní úřady zareagují, ovšem nechtěly komentovat. https://t.co/RU3oQsMSyT #Rusko #Propaganda #Bezpečnost

❗️Chytili jsme v Praze do pasti propagandisty ruského centra Rybar, které šíří putinovské lži mezi 1,5 milionu odběratelů a USA na jeho spolupracovníly vypsaly odměnu až 10 milionů dolarů za zasahování do voleb. ❗️Demaskovaným lidem vyslaným do Česka teď může za porušení sankcí hrozit až 8 let vězení. ❗️Jde přitom o ruské občany, kteří dlouhodobě žijí v EU, kde vystupují jako novináři. ❗️Odkryli jsme i jméno jejich nadřízeného. Boris Dvorkin je napojený na ředitele Putinovy zahraniční rozvědky SVR. V Moskvě ale vystupuje jako tvůrce historických dokumentů. ❗️V Česku ale Dvorkikovi lidé sbíraly materiály pro Putinovu propagandistickou mašinérii o válce. ❗️Dorazili udělat rozhovory například s europoslancem za SPD Ivanem Davidem, nebo exdiplomatem Petrem Drulákem, který o víkendu v Praze uspořádal konferenci se sankcionovaným ideologem Putina. Kontakt se sankcionovaným Rybarem oba odmítli komentovat. ❗️Celý text (pokračování brzy) 👇 https://t.co/YFRFskQzZ3 #propaganda #Rusko #Česko

Než vyslyší jeho výzvu, vyjde do ulic a svrhne vládu, mohla pro začátek občanská společnost aspoň otevřít své peněženky a složit se panu @matej_hlavaty z dozimetrického hnutí @starostove_cz na dvě desítky milionů korun dluhů, které nasekal jako starosta obce o sto šedesáti obyvatelích. #politika #občanskáspolečnost #transparentnost

Oggi in edicola su @ilriformista il secondo capitolo dell’inchiesta sull’Ambasciata russa a Roma e sul nucleo operativo costituito da appartenenti ai servizi segreti (FSB, Svr e GRU). I loro fogli matricolari - che raccontiamo in esclusiva - mostrano il volto di un’unità operativa nata con un solo scopo: destabilizzare il nostro Paese e la sua tenuta grazie a soldi e complicità. #spy #russia #putin #Russia #Spionaggio #Politica

Vánice, která rozbila atom: Skutečný příběh Lise Meitner Vánoce roku 1938. Zatímco Evropa se propadá do stínu nacismu, v malém švédském městečku Kungälv kráčí hlubokým sněhem šedesátiletá žena v těžkém kabátě. Vedle ní na běžkách jede její čtyřiatřicetiletý synovec. Nepřijeli na dovolenou. Žena v červenci jen o vlásek unikla zatčení nacistickým režimem – po březnovém anšlusu Rakouska přišla o občanství i platný pas a kolega z institutu ji navíc udal na ministerstvu. Ze dne na den ztratila domov i vlastní laboratoř. Přesto má v kapse kabátu dopis z Berlína, který během několika následujících hodin změní dějiny moderní vědy. Jmenuje se Lise Meitner. A v tento mrazivý den, s kouskem tužky na útržku papíru opřeném o zasněžený kmen, právě přišla na to, jak funguje jaderné štěpení. O šest let později za tento objev převezme Nobelovu cenu za chemii její dlouholetý kolega Otto Hahn. Sám. Její klíčový teoretický přínos zůstane v oficiálním zdůvodnění ceny opomenut. Vítejte v dalším díle mého seriálu zaměřeném na opomíjené #ZenyVeVede. Jestli se vám líbí, prosím sdílejte jej svým sledujícím. Dívka, která nesměla ani na univerzitní toaletu Lise Meitner se narodila ve Vídni v listopadu 1878 do vzdělané rodiny židovského původu. Už od dětství ji fascinovala matematika a záření. V té době však dívky v Rakousku-Uhersku nesměly oficiálně studovat veřejná gymnázia. Všechno dohnala soukromým studiem a stala se teprve druhou ženou v historii, která na Vídeňské univerzitě získala doktorát z fyziky. Jejím mentorem a inspirací byl geniální Ludwig Boltzmann. V roce 1907 odešla do Berlína, aby se učila od Maxe Plancka. V Prusku byl přístup žen k vysokoškolskému vzdělání stále tabu. Když začala spolupracovat s mladým chemikem Ottou Hahnem v Ústavu Emila Fischera, slavný chemik jí povolil vstup pouze pod přísnou podmínkou: bude pracovat výhradně v bývalé truhlářské dílně v suterénu s vlastním vchodem z ulice a nesmí vstoupit do poslucháren ani horních pater. Do budovy neměla povolený vstup ani na toaletu – musela chodit do nedaleké restaurace. Zatímco Hahn dostával plat vědce, Lise pracovala celých pět let bez nároku na honorář a žila ze skromné podpory své rodiny. Teprve v roce 1912 se stala Planckovou asistentkou a získala své první placené místo. Byla to mimořádně silná dvojice: Otto Hahn byl precizní analytický chemik, mistr v izolování i stopových množství radioaktivních prvků. Lise Meitner byla teoretická i experimentální fyzička s pronikavou matematickou intuicí, která dokázala naměřeným datům vtisknout fyzikální smysl a řád. Společně objevili prvek protaktinium a zkoumali radioaktivní záření. Lise si postupně vydobyla takové renomé, že se v roce 1926 stala první ženou s řádnou profesurou fyziky v celém Německu. Albert Einstein jí s obdivem přezdíval „naše Marie Curie“. Pak ale přišel rok 1933. Útěk s diamantovým prstenem v kapse Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byli židovští vědci hromadně zbavováni funkcí. Lise zpočátku chránilo rakouské občanství i práce v polozávislém Ústavu císaře Viléma. Věřila, že věda v Německu dokáže odolat politickému šílenství. V březnu 1938 však proběhl anšlus Rakouska. Přes noc se stala občankou Třetí říše a spadala pod norimberské rasové zákony. Hranice se pro osoby židovského původu uzavíraly, její pas byl neplatný a fanatický nacistický chemik Kurt Hess z téhož institutu ji nahlásil úřadům jako nežádoucí osobu. V červenci 1938 zorganizovali přátelé v čele s holandským fyzikem Dirkem Costerem tajnou záchrannou misi. Coster neohlášeně přijel do Berlína a doprovodil Lise do vlaku směr Nizozemsko. Na rozloučenou jí Otto Hahn vtiskl do ruky diamantový prsten po své matce – pro případ, že by bylo nutné podplatit pohraničníky. Nacistická hlídka na hranicích její neplatné doklady zkoumala, ale po napjatých minutách ji nechala projet. Lise vyvázla s deseti markami v peněžence a dvěma kufry. Přes Nizozemsko a Dánsko zamířila do švédského exilu. Ve Stockholmu získala místo v novém ústavu nobelisty Manneho Siegbahna. Ten však vůči ní zůstal rezervovaný – neposkytl jí téměř žádné vybavení, spolupracovníky ani odpovídající plat. Jediné spojení se špičkovou vědou tak představovala intenzivní korespondence s berlínskou laboratoří. Chemická záhada, která popírala fyzikální zákony V Berlíně Otto Hahn a mladý chemik Fritz Strassmann pokračovali v experimentech, které předtím naplánovali společně s Meitnerovou: ostřelovali těžké jádro uranu pomalými neutrony. Krátce před Vánocemi roku 1938 však narazili na výsledek, který nedával žádný smysl. V očekávaných rozpadových produktech nenašli těžší transurany, ale stopy barya. Baryum je však zhruba o polovinu lehčí než uran (uran má v jádře 92 protonů, baryum pouhých 56). Tehdejší fyzika považovala rozpad jádra na dva velké kusy za zhola nemožný. Předpokládalo se, že dopadající neutron může z jádra vyrazit nanejvýš malou částici (např. proton nebo jádro helia). Zmatený Hahn usedl v noci 19. prosince 1938 k psacímu stolu a poslal Lise dopis s přesným chemickým nálezem: „Naše izotopy radia se chovají jako baryum... Jako chemici bychom vlastně měli říci, že u těch nových látek nejde o radium, ale o baryum... Ale jako ‚jaderní fyzici‘ se k tomuto skoku, odporujícímu všem dosavadním poznatkům, zkrátka ještě nemůžeme odhodlat. Snad dokážeš navrhnout nějaké fantastické vysvětlení.“ Hahn věděl, že bez jejího teoretického posvěcení se chemický výsledek neodváží publikovat jako fakt. Průlom v zasněženém lese O několik dní později navštívil Lise v Kungälvu její synovec Otto Robert Frisch, talentovaný experimentální fyzik pracující v Kodani u Nielse Bohra. Během dopolední procházky mrazivou krajinou Frisch původně plánoval diskutovat o svém vlastním výzkumu, ale Lise odmítala mluvit o čemkoliv jiném než o Hahnově dopise. Znala Hahnovu analytickou pečlivost – pokud tvrdil, že chemicky prokázal baryum, nemohl to být omyl. Usedli na padlý kmen v lese a začali počítat. Lise si vybavila Bohrův kapkový model atomového jádra. Podle této představy se jádro nechová jako tuhá kulička, ale jako kapka kapaliny, jejíž tvar drží pohromadě povrchové napětí (způsobené silnou jadernou silou). Jádro uranu je však obrovské a natěsnané 92 kladně nabitými protony, které se navzájem mohutně elektrostaticky odpuzují. Povrchové napětí je u takto obřího jádra na samé hranici stability. Co když dopadající neutron kapku jen mírně rozkmitá? Jádro se protáhne do tvaru piškotu či činky. Uprostřed vznikne zaškrcení. V tu chvíli elektrické odpuzování na obou koncích převáží nad povrchovým napětím a jádro se roztrhne na dva menší fragmenty – například baryum a krypton: 56 + 36 = 92 Matematika seděla. Zůstávala však otázka: kde se vezme kinetická energie nově odmrštěných fragmentů? Lise spočítala, že elektrostatické odpuzování obou vzniklých jader musí uvolnit přibližně 200 MeV (megaelektronvoltů) na jedno jediné rozštěpené jádro. To bylo číslo v říši atomů nevídané – milionykrát převyšující jakoukoliv chemickou reakci. Odkud se tato energie vzala? Lise si z paměti vybavila hodnoty pro výpočet jaderných hmotností. Sečetla hmotnosti nově vzniklých jader a porovnala je s hmotností původního uranu. Výsledek ukázal nepatrný úbytek hmoty – nová jádra byla dohromady o zhruba pětinu hmotnosti protonu lehčí. Hmota se ztratila. Lise okamžitě použila nejslavnější rovnici světa, kterou zformuloval její přítel Albert Einstein: E = m c² Když do rovnice dosadila onen úbytek hmotnosti, vyšlo přesně: 200 MeV Vše do sebe beze zbytku zapadlo. Frisch termín pro tento děj převzal z biologie – nazval jej štěpení (nuclear fission), po vzoru dělení živé buňky. Zkreslený příběh a Matildin efekt Otto Hahn v lednu 1939 publikoval chemický nález barya v německém časopise Naturwissenschaften. Z politických důvodů v nacistickém Německu jméno Meitnerové uvést nemohl – článek s židovskou emigrantkou by byl okamžitě cenzurován. V únoru 1939 vyšla v britském časopise Nature teoretická práce Meitnerové a Frische, která celý proces poprvé fyzikálně vysvětlila, spočítala energii a pojmenovala štěpení. Světová fyzika byla v pozoru. Politická nutnost z roku 1939 se však po válce proměnila v pohodlnou legendu. Když v roce 1945 Královská švédská akademie věd udělila Nobelovu cenu za chemii za rok 1944, laureátem byl výhradně Otto Hahn. Ačkoliv Hahn jejich dlouholetou spolupráci před rokem 1938 v obecné rovině uznával, v otázce samotného štěpení po válce setrvale hájil narativ, že šlo o čistě chemický objev, na kterém fyzika neměla podíl a teoretici jej zprvu zpochybňovali. Historici vědy (zejména Ruth Lewin Sime a Elisabeth Crawford na základě odtajněných archivů Nobelovy nadace) prokázali, že švédský výbor pro chemii fyzikální rozměr objevu bagatelizoval a zásadní podíl Meitnerové ignoroval. Podle oficiálních záznamů byla Lise Meitner během svého života nominována na Nobelovu cenu celkem 49krát (30krát za fyziku, 19krát za chemii) – mimo jiné Maxem Planckem, Nielsem Bohrem či Arthurem Comptonem. Cenu nikdy nezískala. Jde o jeden z nejkřiklavějších projevů tzv. Matildina efektu v dějinách moderní vědy. „S bombou nebudu mít nic společného!“ Když spojenci zahájili přísně tajný projekt Manhattan na konstrukci atomové zbraně, Lise Meitner byla oficiálně vyzvána, aby se k vývoji v Los Alamos připojila. Její odpověď byla nekompromisní: „S bombou nebudu mít nic společného!“ Byla jednou z mála předních jaderných vědců, kteří účast na zbrani rezolutně odmítli z etických důvodů. Když po svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki americký tisk senzacechtivě psal o „židovské matce atomové bomby“, která recept na zbraň vynesla z Berlína v kabelce, hluboce ji to zraňovalo. Celý zbytek života zasvětila obhajobě mírového využití jádra a etické odpovědnosti badatelů. Odkaz, který žádná cena nesmaže Lise Meitner se dočkala uznání, které je ještě vzácnější než Nobelova medaile. Zatímco nobelistů jsou stovky, stabilních i umělých chemických prvků zná periodická tabulka jen 118. V roce 1997 byl prvek s protonovým číslem 109 pojmenován na její počest: meitnerium (Mt). Je dodnes jedinou historickou ženou v dějinách, jejíž jméno nese chemický prvek zcela samostatně (Marie Curie jej v curiu sdílí s manželem Pierrem). Lise Meitner zemřela v anglické Cambridgi v říjnu 1968, krátce před svými 90. narozeninami. Její synovec Otto Frisch pro její náhrobek v Bramley vybral epitaf, který vystihuje celý její pohnutý osud: „Lise Meitner: fyzička, která nikdy neztratila své lidství.“ P.S.: Díky, že jste dočetli až sem, sdílejte prosím příběh svým sledujícím. Každý den sem píšu vedle vědeckých novinek příběh jedné opomíjené vědkyně, nezapomeňte dát sledovat @tkapler pro další. #ŽenyVeVědě #LiseMeitner #JadernáFyzika

DARDERI CE LA FA: È AL TERZO TURNO 🎾 L’azzurro archivia la pratica Svrcina in 4 set e accede così al terzo turno! #Tennis #USOpen #Darderi https://t.co/FWB32On5f0 #Tennis #USOpen #Sport

DARDERI SI PRENDE IL 3° TURNO 🇮🇹 L’italiano torna per il secondo anno consecutivo a giocarsi il match decisivo per gli ottavi di finale dello US Open, lo fa battendo in quattro set Svrcina (6-3 6-7 6-4 6-4) in una partita piena di game di servizio rubati da entrambi al proprio avversario. Ora Darderi aspetta il vincente tra Sweeny e Musetti! #USOpen #Tennis #Darderi