Search

Prostul de @georgesimion, zice că PNRR a fost pagubă pentru români. Dar in lumea oamenilor simpli, PNRR se traduce așa: 🟩 a construit Autostrada Moldovei; 🟩 a modernizat 50 de locomotive, 64 de vagoane și 1500 km de cale ferată; 🟩 a ridicat 7 spitale noi; 🟩 a dotat România cu 1.200 ambulanțe moderne; 🟩 a finanțat 25 unități de terapie intensivă neonatală; 🟩 a construit sau renovat 78 de centre comunitare integrate; 🟩 a susținut peste 2.000 de cabinete ale medicilor de familie; 🟩 a construit 885 de unități locative pentru tineri din comunități marginalizate; 🟩 a construit 124 de centre de zi pentru copii, 28 de centre de recuperare pentru persoane cu dizabilități și 41 de centre de zi și recuperare pentru vârstnici; 🟩 a adăugat peste 90 kilometri de rețele de apă și de canalizare; 🟩 a renovat energetic peste 3 milioane mp de clădiri rezidențiale și 1,3 milioane mp clădiri publice în toată țara; 🟩 a dotat peste 60.000 de gospodării cu panouri fotovoltaice și peste 13.800 de case cu renovare și panouri; 🟩 a împădurit peste 20.000 de hectare și peste 130.000 metri pătrați de păduri urbane; 🟩 a construit peste 5000 de insule ecologice digitalizate; 🟩 a adăugat producție de peste 1.000 de megawați energie regenerabilă pentru România; 🟩 a dotat peste 4000 de școli cu laboratoare moderne și peste 5000 de școli cu echipamente tehnologice; 🟩 a modernizat aproape 94.000 de săli de clasă, cabinete școlare și alte spații educaționale; 🟩 a construit 60.000 mp în școli verzi nou înființate; 🟩 a ridicat 110 creșe și a creat un număr de locuri pentru copii peste ținta de 4.500 stabilită prin program; 🟩 a susținut elevii vulnerabili din școlile unde abandonul era mare; 🟩 a finanțat digitalizarea universităților; 🟩 a finanțat sau garantat dezvoltarea a peste 6000 de IMM și start-up-uri și a mobilizat 2,4 miliarde de euro în fonduri de equity; 🟩 și multe, multe altele. În ciuda sabotajului marcă înregistrată PSD, Guvernul condus de Ilie Bolojan a reușit să asigure absorbția din PNRR a peste 90% din banii europeni nerambursabili și peste 95% pe componenta de împrumuturi. Politicienii care critică azi succesul PNRR-ului în România sunt doar supărați pentru că n-au putut să-l prăduiască. Mulțumesc echipei din Ministerul Investițiilor și Proiectelor Europene și tuturor colegilor din guvern și din administrație care au muncit din greu ca să transformăm PNRR dintr-un eșec major, așa cum era când am preluat ministerul anul trecut, într-un succes european, așa cum îl încheiem acum. Uniunea Europeană nu e nici bau-bau și nici stăpânul României. Uniunea Europeană este șansa noastră spre modernizare și dezvoltare. #PNRR #România #Dezvoltare

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

101.110 lei. Atât costă, la tarif oficial, să fii învățat de Radio Romania să-ți iubești înlocuitorii. Radio România — instituția pe care o plătiți prin lege, vă place sau nu — a descoperit că românii au un defect de fabricație. Nu sărăcia, nu spitalele, nu milioanele plecați din țară. Percepția despre migranți. Iar pentru asta există tratament: se numește „România a doua casă" și l-ați finanțat fără să știți. 📄 Bijuteria discretă a schemei: radioul public administrează workandlive punct ro, o „poartă de acces" — cuvintele lor — pentru străinii care vin să muncească și să studieze aici. Un ghișeu de întâmpinare cu ștaif, găzduit de instituția care teoretic există ca să vă servească pe voi. N-ați auzit de el, firește. Genul ăsta de proiect nu apare în buletinul de știri; trăiește liniștit din bugete publice, pe ascuns. 💰 Apoi capodopera: 18 interviuri cu străini din 18 țări, ambalate în eBook și lansate festiv la târg de carte la Gaudeamus. 27 de oameni pe statul de plată al proiectului — jurnaliști, tehnicieni, editori — ca să producă povești calde despre cât de primitoare e țara din care localnicii pleacă pe bandă rulantă. Dar asta e alt departament, nu deranjați. 🎯 Scopul vine din contractul de finanțare, cu antet și semnătură: obiectivul asumat este „îmbunătățirea percepției publicului față de migranți" Statul a stabilit că părerea voastră e o defecțiune, a bugetat reparația la 101.110 lei și a difuzat-o ON AIR și ONLINE pe toate rețelele sale, să nu rămână vreun cetățean necorectat. Când o guvernare cheltuie ca să-ți schimbe opinia, manualul are un cuvânt pentru asta — și nu e „cultură". E manipulare. 🏛️ Sponsorul operațiunii: AFCN, adică Agenția Fondului Cultural Național. Sub Ministerul Culturii, împarte anual milioane de lei prin comisii pe care nu le-a votat nimeni. Din fondul „cultural" al națiunii, națiunea primește lecții despre ce să simtă când e depășită la coadă în propria țară. Frumusețea întregului aranjament e că totul e legal, semnat și ștampilat — atât de în regulă încât nimeni nu s-a obosit să anunțe. Afli doar dacă scotocește cineva. Noi am scotocit. Documentul e atașat. Dați share, că la radio sigur nu se difuzează. ⬇️ #RadioRomania #Migranti #Manipulare

AUR propune modificarea Constituției pentru ca România să nu mai poată fi ținută luni întregi fără un Guvern cu puteri depline Alianța pentru Unirea Românilor a decis, în cadrul Consiliului Național de Conducere reunit în județul Mehedinți, promovarea în perioada următoare a https://t.co/6THBHG1OTS #AUR #Constituție #Guvern

La 7 luni, execuția bugetară arată o consolidare fiscală reală — 2,34% din PIB, cel mai bun rezultat din 2024 încoace. Vine, însă, dintr-un an în care România a trecut printr-o criză petrolieră neprevăzută, a pierdut 770 de milioane de euro din PNRR și e condusă, de 118 zile, de un guvern care nu mai are mandat. https://www.aequus.news/articles/deficit-interimat-118-zile

The UN and the European Union are calling for stronger actions from governments, religious leaders, and technology companies to protect religious freedom and combat violence and discrimination based on religion, warning that religious rights are being violated for two-thirds of the global population. (translated)

The Romanian government is taking measures to ensure the cooling of the nuclear reactors at Cernavodă in the context of extremely low Danube water levels, including dredging certain sectors of the river and installing barges to divert the water current towards the nuclear power plant. (translated)

The Romanian Government has initiated emergency measures to restore the cooling capacity of the Cernavodă Nuclear Power Plant, in the context of a severe drought on the Danube, including dredging, diverting the watercourse, and an extreme closed-loop cooling scenario. (translated)

The Italian government has secretly approved a military aid package for Ukraine, which includes four batteries of SAMP/T NG air defense systems and radars, estimated at 3 billion euros, as part of an agreement with France, to support Ukraine's defense against Russian attacks. (translated)

The Brazilian government has sued the Discord platform for irregularities in child protection, demanding 500 million Brazilian reais in compensation following the suicide of a 13-year-old girl related to the use of the service, and imposed a fine of 153 million Brazilian reais on TikTok for violations in managing minors' personal data. (translated)

China is in the midst of an automation revolution, with over two million robots already active in factories, and substantial government investments aim to prepare young generations for the future of work in the context of the replacement of the human workforce by technology. (translated)