Search

The article focuses on the Senate battle between Governor Jan Grolich and ANO movement candidate Petra Absolonová in the Vyškov region, with Andrej Babiš showing special interest in Grolich, who has become a symbol of the opposition and plays a key role in the politics of the Christian Democrats. #Grolich #Babiš #volby (translated)

„Považuji to za velmi důležité. Deklarujeme tak, že nám na vyřešení situace se stávajícími přístroji velmi záleží,“Hejtman Martin Kukla (ANO) pro Seznam Zprávy uvedl, že je kraj připravený v rozpočtu na rok 2027 vyhradit peníze na novou techniku. #zdravotnictví #záchrannáslužba #vysočina

Bývalý náměstek hejtmana Jakub Unucka byl odsouzen k pokutě 2,5 milionu korun a podmíněnému trestu za přijímání úplatků ve spojitosti s manipulací veřejných zakázek, přičemž další sedm osob a dvě firmy byly také potrestány za podobné trestné činy. #korupce #veřejnézakázky #justice

"Těší mě, že můžeme vidět řadu spojenců ze světa. Je to symbol vzájemné podpory a solidarity, která musí být oboustranná. Pokud chceme, aby ostatní byli solidární s námi, musíme být i my solidární s nimi." Směju se, jak prezidentovi někdo nadáva, že "všechno čte" a "nic nemá z hlavy". Pro kontext... před ním hejtman Bělica, koktá z papíru prostoduchou řeč o třech větách "vítam vás na dnech Nato", po něm přijde prezident a bez zaváhání spustí spatra tuhle pecku. Že po něm nastupuje ještě Zůna a Metnar, oba čtou stejné věty jak Bělica - z papíru a stejně tragicky, to nemusím dodávat, ten kontrast nemůže být větší... #solidarita #podpora #NATO

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

V článku se informuje o úmrtí americké zpěvačky Dolly Parton, členství Jihočeského hejtmana Martina Kuby v dozorčí radě Budějovického Budvaru, nalezení dalšího dronu v Lipsku, který vyvolal obavy o bezpečnost Německa, a o dalších důležitých událostech včetně rozpočtových legislativních zásahů a změn ve vedení civilní rozvědky. #DollyParton #dozorčíRada #Německo

Pepula Středula nemohl Chrchelku na tiskovce moc chválit, aby vypadal, že chce bojovat ještě dal. Zato hejtman Holiš v Interview je v majitelově prdeli tak hluboko, že se opírá patami o svěrač. Ovšem nepočítal s ofenzivou veřejnoprávnosti, skvělý Daniel Takáč. #politika #českárepublika #novinářství

Když Fialova vláda dala loni na silnice 2. a 3. třídy jen 2 miliardy, hejtmani za ANO protestovali, že je to málo. Když teď Babišova vláda dává nulu a avizuje, že do budoucna tomu nebude jinak, hejtmani za ANO jsou s tím zřejmě v pohodě. Řekla bych něco o pokrytectví, ale nechci to “hrotit”… Uvidíme, co tomu v komunálních a krajských volbách řeknou občané, kteří po těch silnicích jezdí. #politika #silnice #volby

Každonedělní dobré ráno s blbečkem @AndrejBabis mě tentokrát bavilo... obsahem nikoli, tam se senilova odporná drzost a arogance zvyšuje úměrně tomu, kolik má jeho vláda průserů... ale tím, jak už rovnou "sestříhává" sám sebe. Začne nadávat zemědělcům, najednou nemocým lidem, kteří chtějí své léky, pak hejtmanům a krajům, plynule přejde do nadávání médiím (nic nového), a najednou tepe minulou vládu... což si ale divák už musí domýšlet sám... opět chaos kam se podíváš 🤪 Snad ho to brzo sežere 😈 #babišjezlo #politika #Babiš #českárepublika

Pane ministře, jestli se nepletu, tak Národní sportovní agentura vznikla v roce 2019 za pana Hniličky. Tedy za Vaší vlády. Celou tu dobu ale finance na Olympiádu dětí a mládeže stát dával. Z rozpočtu MSMT. Přidával organizujících krajům - prostě- podporovali jsme to společně a deklarovali tím důležitost. A teď se od Vás dozvídáme, že stát přispět z legislativních důvodu od vzniku NSA nemůže. Takže celé ty roky dostávaly kraje příspěvek od státu nějak nelegálně nebo načerno ? To jako vážně ? A přišli jste na to letos ? 🫣 Tak až se budete všichni zase fotit s olympijskou vítězkou Ester Ledeckou s medailí na krku, mistryní světa v biatlonu Markétou Davidovou, rychlobruslařkou Nikolou Zdráhalovou, olympijským medailistou Michalem Krčmářem, čtyřnásobným olympijským medailistou a mistrem světa v rychlostní kanoistice Josefem Dostálem, s excelentní plavkyni Barborou Seemanovou, koulařem Tomášem Staňkem, olympijským vítězem a mistrem světa ve vodním slalomu Jiřím Prskavcem (jo, mj. také držitelem ceny hejtmanky Středočeského kraje), tak si vzpomeňte, že to všechno byli účastníci dětské Olympiady dětí a mládeže . A na jejich budoucí nástupce jste se vyprdli. #Olympiáda #sport #mládež

V Česku došlo k rozkolu mezi hejtmany, když vláda premiéra Babiše zavedla škrtání miliardových příspěvků na opravy silnic a zdanění kompenzací pro kraje, což vyvolalo nátlak na hejtmanství z opozičních stran, zatímco hejtmani z hnutí ANO nadále podporují kabinet, čehož si všimla i Asociace krajů, která nyní směřuje k oslabení své schopnosti prosazovat společné zájmy regionů. #politika #hejtmani #AsociaceKrajů

Na zemědělské dotace se miliardy navíc našly a to i za cenu většího a brutálnějšího zadlužení naší země. U dětského sportu a u oprav silnic už je ale situace úplně jiná. Babišova vláda ANO, SPD a Motoristů odmítla prostřednictvím státního fondu SFDI zaplatit opravy silnic druhé a třetí třídy. Stát, který oni spravují, na to nedá ani korunu. Bouří se i hejtmani: „Andrej Babiš nám bere peníze a jeho hejtmani z ANO to akceptují. Dříve se mohli přetrhnout kvůli pár milionům, dnes se krajům berou miliardy a oni bázlivě přikyvují,“ uvádí hejtmanka Středočeského kraje Pecková. "Za mnohem horší ale považuji to, že ministerstvo dopravy už dnes poměrně jasně naznačuje, že podobnou nulu mohou české a moravské kraje dostat i v roce 2027 a v dalších letech" obává se hejtman Libereckého kraje Půta. Pro vlastní obohacování, napojování věrných na státní rozpočet a vytváření umělých míst a trafik se peníze vždy najdou. I kdyby se měla ČR zadlužit na další generace. Stejně tak se ve státním rozpočtu najdou i miliony na zaplacení vysokých škod po neschopných, nekompetentních ministrech a jejich poradkyních. Na rozbité silnice už ale ne. Ani koruna. Až tedy pojedete po ostudné, rozbité a možná i nebezpečné silnici, vzpomeňte si na tuto chvíli. Vzpomeňte si na hnutí ANO, SPD a Motoristy. Zdroj: https://t.co/OZR9Rgdesl #transport #zemědělství #českápolitik

Když vláda v předchozích letech snižovala dotační programy SFDI pro krajské silnice, Karel Havlíček to označoval za likvidační krok pro regionální rozvoj. Střih, rok 2026. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury nedostanou letos kraje na své silnice ani korunu, poprvé od roku 2015, řekl hejtman Martin Půta. Ministerstvo sdělilo, že nemá rezervu. https://t.co/ZzWiIGfHxC #SFDI #regionálnírozvoj #doprava