Search

Vánice, která rozbila atom: Skutečný příběh Lise Meitner Vánoce roku 1938. Zatímco Evropa se propadá do stínu nacismu, v malém švédském městečku Kungälv kráčí hlubokým sněhem šedesátiletá žena v těžkém kabátě. Vedle ní na běžkách jede její čtyřiatřicetiletý synovec. Nepřijeli na dovolenou. Žena v červenci jen o vlásek unikla zatčení nacistickým režimem – po březnovém anšlusu Rakouska přišla o občanství i platný pas a kolega z institutu ji navíc udal na ministerstvu. Ze dne na den ztratila domov i vlastní laboratoř. Přesto má v kapse kabátu dopis z Berlína, který během několika následujících hodin změní dějiny moderní vědy. Jmenuje se Lise Meitner. A v tento mrazivý den, s kouskem tužky na útržku papíru opřeném o zasněžený kmen, právě přišla na to, jak funguje jaderné štěpení. O šest let později za tento objev převezme Nobelovu cenu za chemii její dlouholetý kolega Otto Hahn. Sám. Její klíčový teoretický přínos zůstane v oficiálním zdůvodnění ceny opomenut. Vítejte v dalším díle mého seriálu zaměřeném na opomíjené #ZenyVeVede. Jestli se vám líbí, prosím sdílejte jej svým sledujícím. Dívka, která nesměla ani na univerzitní toaletu Lise Meitner se narodila ve Vídni v listopadu 1878 do vzdělané rodiny židovského původu. Už od dětství ji fascinovala matematika a záření. V té době však dívky v Rakousku-Uhersku nesměly oficiálně studovat veřejná gymnázia. Všechno dohnala soukromým studiem a stala se teprve druhou ženou v historii, která na Vídeňské univerzitě získala doktorát z fyziky. Jejím mentorem a inspirací byl geniální Ludwig Boltzmann. V roce 1907 odešla do Berlína, aby se učila od Maxe Plancka. V Prusku byl přístup žen k vysokoškolskému vzdělání stále tabu. Když začala spolupracovat s mladým chemikem Ottou Hahnem v Ústavu Emila Fischera, slavný chemik jí povolil vstup pouze pod přísnou podmínkou: bude pracovat výhradně v bývalé truhlářské dílně v suterénu s vlastním vchodem z ulice a nesmí vstoupit do poslucháren ani horních pater. Do budovy neměla povolený vstup ani na toaletu – musela chodit do nedaleké restaurace. Zatímco Hahn dostával plat vědce, Lise pracovala celých pět let bez nároku na honorář a žila ze skromné podpory své rodiny. Teprve v roce 1912 se stala Planckovou asistentkou a získala své první placené místo. Byla to mimořádně silná dvojice: Otto Hahn byl precizní analytický chemik, mistr v izolování i stopových množství radioaktivních prvků. Lise Meitner byla teoretická i experimentální fyzička s pronikavou matematickou intuicí, která dokázala naměřeným datům vtisknout fyzikální smysl a řád. Společně objevili prvek protaktinium a zkoumali radioaktivní záření. Lise si postupně vydobyla takové renomé, že se v roce 1926 stala první ženou s řádnou profesurou fyziky v celém Německu. Albert Einstein jí s obdivem přezdíval „naše Marie Curie“. Pak ale přišel rok 1933. Útěk s diamantovým prstenem v kapse Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byli židovští vědci hromadně zbavováni funkcí. Lise zpočátku chránilo rakouské občanství i práce v polozávislém Ústavu císaře Viléma. Věřila, že věda v Německu dokáže odolat politickému šílenství. V březnu 1938 však proběhl anšlus Rakouska. Přes noc se stala občankou Třetí říše a spadala pod norimberské rasové zákony. Hranice se pro osoby židovského původu uzavíraly, její pas byl neplatný a fanatický nacistický chemik Kurt Hess z téhož institutu ji nahlásil úřadům jako nežádoucí osobu. V červenci 1938 zorganizovali přátelé v čele s holandským fyzikem Dirkem Costerem tajnou záchrannou misi. Coster neohlášeně přijel do Berlína a doprovodil Lise do vlaku směr Nizozemsko. Na rozloučenou jí Otto Hahn vtiskl do ruky diamantový prsten po své matce – pro případ, že by bylo nutné podplatit pohraničníky. Nacistická hlídka na hranicích její neplatné doklady zkoumala, ale po napjatých minutách ji nechala projet. Lise vyvázla s deseti markami v peněžence a dvěma kufry. Přes Nizozemsko a Dánsko zamířila do švédského exilu. Ve Stockholmu získala místo v novém ústavu nobelisty Manneho Siegbahna. Ten však vůči ní zůstal rezervovaný – neposkytl jí téměř žádné vybavení, spolupracovníky ani odpovídající plat. Jediné spojení se špičkovou vědou tak představovala intenzivní korespondence s berlínskou laboratoří. Chemická záhada, která popírala fyzikální zákony V Berlíně Otto Hahn a mladý chemik Fritz Strassmann pokračovali v experimentech, které předtím naplánovali společně s Meitnerovou: ostřelovali těžké jádro uranu pomalými neutrony. Krátce před Vánocemi roku 1938 však narazili na výsledek, který nedával žádný smysl. V očekávaných rozpadových produktech nenašli těžší transurany, ale stopy barya. Baryum je však zhruba o polovinu lehčí než uran (uran má v jádře 92 protonů, baryum pouhých 56). Tehdejší fyzika považovala rozpad jádra na dva velké kusy za zhola nemožný. Předpokládalo se, že dopadající neutron může z jádra vyrazit nanejvýš malou částici (např. proton nebo jádro helia). Zmatený Hahn usedl v noci 19. prosince 1938 k psacímu stolu a poslal Lise dopis s přesným chemickým nálezem: „Naše izotopy radia se chovají jako baryum... Jako chemici bychom vlastně měli říci, že u těch nových látek nejde o radium, ale o baryum... Ale jako ‚jaderní fyzici‘ se k tomuto skoku, odporujícímu všem dosavadním poznatkům, zkrátka ještě nemůžeme odhodlat. Snad dokážeš navrhnout nějaké fantastické vysvětlení.“ Hahn věděl, že bez jejího teoretického posvěcení se chemický výsledek neodváží publikovat jako fakt. Průlom v zasněženém lese O několik dní později navštívil Lise v Kungälvu její synovec Otto Robert Frisch, talentovaný experimentální fyzik pracující v Kodani u Nielse Bohra. Během dopolední procházky mrazivou krajinou Frisch původně plánoval diskutovat o svém vlastním výzkumu, ale Lise odmítala mluvit o čemkoliv jiném než o Hahnově dopise. Znala Hahnovu analytickou pečlivost – pokud tvrdil, že chemicky prokázal baryum, nemohl to být omyl. Usedli na padlý kmen v lese a začali počítat. Lise si vybavila Bohrův kapkový model atomového jádra. Podle této představy se jádro nechová jako tuhá kulička, ale jako kapka kapaliny, jejíž tvar drží pohromadě povrchové napětí (způsobené silnou jadernou silou). Jádro uranu je však obrovské a natěsnané 92 kladně nabitými protony, které se navzájem mohutně elektrostaticky odpuzují. Povrchové napětí je u takto obřího jádra na samé hranici stability. Co když dopadající neutron kapku jen mírně rozkmitá? Jádro se protáhne do tvaru piškotu či činky. Uprostřed vznikne zaškrcení. V tu chvíli elektrické odpuzování na obou koncích převáží nad povrchovým napětím a jádro se roztrhne na dva menší fragmenty – například baryum a krypton: 56 + 36 = 92 Matematika seděla. Zůstávala však otázka: kde se vezme kinetická energie nově odmrštěných fragmentů? Lise spočítala, že elektrostatické odpuzování obou vzniklých jader musí uvolnit přibližně 200 MeV (megaelektronvoltů) na jedno jediné rozštěpené jádro. To bylo číslo v říši atomů nevídané – milionykrát převyšující jakoukoliv chemickou reakci. Odkud se tato energie vzala? Lise si z paměti vybavila hodnoty pro výpočet jaderných hmotností. Sečetla hmotnosti nově vzniklých jader a porovnala je s hmotností původního uranu. Výsledek ukázal nepatrný úbytek hmoty – nová jádra byla dohromady o zhruba pětinu hmotnosti protonu lehčí. Hmota se ztratila. Lise okamžitě použila nejslavnější rovnici světa, kterou zformuloval její přítel Albert Einstein: E = m c² Když do rovnice dosadila onen úbytek hmotnosti, vyšlo přesně: 200 MeV Vše do sebe beze zbytku zapadlo. Frisch termín pro tento děj převzal z biologie – nazval jej štěpení (nuclear fission), po vzoru dělení živé buňky. Zkreslený příběh a Matildin efekt Otto Hahn v lednu 1939 publikoval chemický nález barya v německém časopise Naturwissenschaften. Z politických důvodů v nacistickém Německu jméno Meitnerové uvést nemohl – článek s židovskou emigrantkou by byl okamžitě cenzurován. V únoru 1939 vyšla v britském časopise Nature teoretická práce Meitnerové a Frische, která celý proces poprvé fyzikálně vysvětlila, spočítala energii a pojmenovala štěpení. Světová fyzika byla v pozoru. Politická nutnost z roku 1939 se však po válce proměnila v pohodlnou legendu. Když v roce 1945 Královská švédská akademie věd udělila Nobelovu cenu za chemii za rok 1944, laureátem byl výhradně Otto Hahn. Ačkoliv Hahn jejich dlouholetou spolupráci před rokem 1938 v obecné rovině uznával, v otázce samotného štěpení po válce setrvale hájil narativ, že šlo o čistě chemický objev, na kterém fyzika neměla podíl a teoretici jej zprvu zpochybňovali. Historici vědy (zejména Ruth Lewin Sime a Elisabeth Crawford na základě odtajněných archivů Nobelovy nadace) prokázali, že švédský výbor pro chemii fyzikální rozměr objevu bagatelizoval a zásadní podíl Meitnerové ignoroval. Podle oficiálních záznamů byla Lise Meitner během svého života nominována na Nobelovu cenu celkem 49krát (30krát za fyziku, 19krát za chemii) – mimo jiné Maxem Planckem, Nielsem Bohrem či Arthurem Comptonem. Cenu nikdy nezískala. Jde o jeden z nejkřiklavějších projevů tzv. Matildina efektu v dějinách moderní vědy. „S bombou nebudu mít nic společného!“ Když spojenci zahájili přísně tajný projekt Manhattan na konstrukci atomové zbraně, Lise Meitner byla oficiálně vyzvána, aby se k vývoji v Los Alamos připojila. Její odpověď byla nekompromisní: „S bombou nebudu mít nic společného!“ Byla jednou z mála předních jaderných vědců, kteří účast na zbrani rezolutně odmítli z etických důvodů. Když po svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki americký tisk senzacechtivě psal o „židovské matce atomové bomby“, která recept na zbraň vynesla z Berlína v kabelce, hluboce ji to zraňovalo. Celý zbytek života zasvětila obhajobě mírového využití jádra a etické odpovědnosti badatelů. Odkaz, který žádná cena nesmaže Lise Meitner se dočkala uznání, které je ještě vzácnější než Nobelova medaile. Zatímco nobelistů jsou stovky, stabilních i umělých chemických prvků zná periodická tabulka jen 118. V roce 1997 byl prvek s protonovým číslem 109 pojmenován na její počest: meitnerium (Mt). Je dodnes jedinou historickou ženou v dějinách, jejíž jméno nese chemický prvek zcela samostatně (Marie Curie jej v curiu sdílí s manželem Pierrem). Lise Meitner zemřela v anglické Cambridgi v říjnu 1968, krátce před svými 90. narozeninami. Její synovec Otto Frisch pro její náhrobek v Bramley vybral epitaf, který vystihuje celý její pohnutý osud: „Lise Meitner: fyzička, která nikdy neztratila své lidství.“ P.S.: Díky, že jste dočetli až sem, sdílejte prosím příběh svým sledujícím. Každý den sem píšu vedle vědeckých novinek příběh jedné opomíjené vědkyně, nezapomeňte dát sledovat @tkapler pro další. #ŽenyVeVědě #LiseMeitner #JadernáFyzika

Německo se připravuje na dočasné povolení nedělních jízd kamionů a železnice kvůli nedostatku vody v řekách, zejména v Rýnu, který ohrožuje zásobování pohonnými hmotami a může snížit hrubý domácí produkt země o 0,4 procentního bodu, zatímco chemický průmysl zvažuje omezení výroby. #Rýn #sucho #ekonomika

Ukrajinské drony zničily ruský konvoj s pohonnými hmotami mířící na okupovaný Krym, což podtrhuje zranitelnost ruského zásobování a nutnost Moskvy spoléhat se na malé silniční konvoje místo efektivnější železniční dopravy, která byla narušena ukrajinskými útoky. #Ukrajina #Krym #drony

Vím, že může samozřejmě dojít ke spouštěcím mechanismům, ať už jsou to v některých případech třeba blesky, nebo někde dokonce tvrdili, že našli žháře. Ale obecně vzato to v uvozovkách palivo, všechna ta vysušená hmota, kterou máme v krajině, je extrémně hořlavá. A dokonce se ukazuje, že nejenom ve Francii, ale i u nás této hmoty máme v krajině strašně moc a ne všechnu tam potřebujeme.

V Rusku se prohlubující krize s pohonnými hmotami vede k dlouhým frontám u čerpacích stanic a rostoucím cenám, zatímco Kreml se snaží situaci bagatelizovat, přičemž ukrajinské útoky na energetickou infrastrukturu zhoršují situaci a vyvolávají obavy občanů. #Kraftstoffkrise #Russland #Putin

Český prezident Petr Pavel během summitu NATO v Ankaře uvedl, že Ukrajina má dvě měsíce na ukončení války a vyzval k intenzivnímu tlaku na Rusko, aby se otevřelo mírovým jednáním, zatímco se situace v Rusku komplikuje vlivem domácí krize s pohonnými hmotami a narůstající frustrace veřejnosti ohledně války. #Rusko #Ukrajina #NATO

Ve městě Michajlovsk byl zasažen sklad společnosti Lukoil v důsledku útoku ukrajinských dronů, přičemž guvernér Stavropolské oblasti potvrdil, že došlo k požáru s hustým černým kouřem a plameny, zatímco Ukrajina pokračuje v cílených útocích na ruský rafinérský průmysl s cílem oslabit zásobování ruské armády pohonnými hmotami. #Lukoil #Ukrajina #rogpní_průmysl

Krymský Tatár Adiľ Abduramanov, žijúci v Kyjive, hovorí o zložitých podmienkach na okupovanom Kryme, vrátane ťažkostí s pohonnými hmotami a prechádzaním cez ruské kontrolné stanovištia, pričom vyjadruje neistotu ohľadom návratu na Krym kvôli zmeneným okolnostiam a rastúcim ťažkostiam. #Krym #Ukrajina #KrymskíTatári

V Moskvě došlo na některých benzínových pumpách k výpadku paliva, zatímco na zbývajících stanicích se tvoří dlouhé fronty v důsledku narušení domácího trhu s pohonnými hmotami způsobeného ukrajinskými útoky na ropné rafinerie, což prezident Vladimir Putin poprvé veřejně přiznal. #Rusko #PohonnéHmoty #Benzín

➡Máme za sebou nejteplejší víkend v historii měření u nás. Ještě než si povíme, proč tyto teploty nebyly „normálně letní“, zkusíme se na celou situaci podívat optimisticky. 🥵Po tomto víkendu by měly být zcela na místě otázky, zda jsme u nás na takovéto teploty a dlouhé vlny veder připraveni. Myslíte, že ano❓ 🙏Dobrá zpráva je, že na lokální úrovni se v některých městech už řadu let dělají adaptační opatření, která by nám měla pomoct takovéto extrémy lépe zvládat. Výsadba stromů a hlavně druhů, které zvládnou vyšší teploty a delší sucha, je jedním z příkladů. Právě zeleň, nejen stromy, ale třeba i keře nebo popínavé rostliny mají ve městech zásadní vliv, stejně jako třeba barvy fasád domů (Víte, proč jsou domy ve Středomoří téměř vždy bílé?). A proč je dobré se kromě klimatizace zaměřit i na venkovní žaluzie? ➡Doporučujeme k poslechu nedávný rozhovor s Kateřinou Eklovou, expertkou na udržitelnou architekturu z ČVUT, která o této problematice nedávno velmi zasvěceně mluvila v pořadu Vinohradská 12: https://t.co/R3bhfafdAV ❗Současná klimatická změna je mimořádně rychlá (i to ji odlišuje od přirozených změn klimatu v minulosti). Ať chceme nebo ne, musíme se adaptovat. Čím dříve, tím lépe. Během dalších let a dekád budou takovéto extrémy čím dál častější. A proč byl uplynulý víkend tak extrémní❓ 🎈Dle sondážního měření bylo odpoledne ve výšce kolem 1500 m n. m. nad Prahou neuvěřitelných 24.4 °C. Nikdy dříve se takto teplá vzduchová hmota v historii sondážních měření nad ČR nevyskytovala. ➡Asi nejvýraznějším dokladem je ale fakt, o kolik byl absolutní teplotní rekord překonán. Ještě v pátek platilo jako absolutní maximum 40.4 °C z roku 2012. Po dnešním dni je to předběžně skoro 42 °C. Právě překonání rekordu o 1,5 °C je naprosto bezprecedentní. Navíc na dalších 3 stanicích jsme naměřili nad úroveň rekordu z roku 2012. Naprosto mimořádné byly i teploty v noci a to ta nejteplejší je teprve před námi. Mimořádná je i délka veder. Zítra se navíc těžiště extrémních teplot přesune do nejnižších oblastí Moravy a Slezska, kde mohou teploty také atakovat 40 °C. #klimatickázměna #vedro #udržitelnost

Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské rafinérie a chemické závody, včetně Nižegorodněfteorgsintez a Lukoilu, což vedlo k úmrtí dvou osob a vyvolalo obavy ohledně zásobování pohonnými hmotami v Rusku, zatímco místní gubernátoři hlásí, že nebyla poškozena žádná kritická infrastruktura. #UkrajinskéDrony #VálkaNaUkrajině #Rafinérie

🥵Překonáme v neděli absolutní český rekord 40,4 °C❓ ➡Během dnešního dne se začne výrazně oteplovat a následující víkend bude extrémně teplý. Podobné situace jsme za posledních 10 let zažili již několikrát, ale vždy se nejteplejší vzduch udržel nad západní Evropou, mimo naše území (ve Francii byl překonán národní rekord včera). Tentokrát se tak teplý vzduch poprvé dostane i k nám. Situace se samozřejmě ale ještě bude upřesňovat až budou dostupné i výstupy numerických modelů s vyšším rozlišením. ❗Podle aktuálních modelů a ansámblových běhů, které vykazují již jen malou nejistotu, bude mít vzduchová hmota tuto neděli nad naším územím v hladině 850 hPa (ve volné atmosféře kolem 1500 m n.m.) teplotu mezi 22 °C a 25 °C. V roce 2012 bylo 20. srpna dle poledního sondážního měření v Praze v této hladině 23,2 °C. S velkou pravděpodobností tak bude vzduchová hmota v neděli stejně teplá nebo možná ještě mírně teplejší, než před 14 lety, kdy jsme v Dobřichovicích naměřili právě 40,4 °C. Výsledná maxima ale budou záviset ale i na vlhkosti vzduchu a proudění větru. Právě v roce 2012 se k nám dostal vzduch mimořádně suchý a také mírně foukalo, což nakonec vedlo k tak vysokým teplotám. ❓Ohledně očekávané vlhkosti vzduchu na tento týden zatím panuje určitá nejistota. Ale například britský model ECMWF (zobrazený na stránkách https://t.co/pXyRZlAzaz jako „norská předpověď“) předpokládá vzduch v neděli odpoledne ještě sušší, než v roce 2012. To by nahrávalo opět vyšším teplotám. Záležet ale bude i na proudění větru. ➡Podstatný rozdíl oproti roku 2012 také bude fakt, že není srpen, ale červen. Dny jsou mnohem delší (hodin slunečního svitu je více), což může také podstatně ovlivnit denní maximum. Například nedělní den bude o 2 hodiny delší, než tomu bylo 20. srpna 2012. Začínat také ráno budeme na mnohem vyšších teplotách, než tomu bylo tehdy v srpnu. ❓Co takto vysoké teploty blížící se 40 °C znamenají pro nás? Především extrémní zátěž teplem a to nejen pro starší generaci, ale i těhotné ženy a malé děti. Během víkendu očekáváme také mimořádně vysoké noční teploty, což bude zejména ve městech zátěž teplem ještě zvyšovat. Takto vysoké teploty mají už i vliv na dopravu (třeba na železnici). Podrobnější informace v tomto směru zveřejníme do víkendu. ➡Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán nebo ne. V dalších dnech budeme předpověď dále zpřesňovat a reagovat již výstrahami. #klima #teplota #extrémnípočasí

🤗❗Krym teď. Systematické narušování logistiky přináší výsledky. Na celém dočasně okupovaném území jsou zaznamenávány problémy s pohonnými hmotami, které okupační a nelegitimní správa už nedokáže skrývat. Napětí mezi obyvatelstvem roste a ukrajinské obranné síly pokračují v oslabování ruské logistiky. Sláva Ukrajině! 💥🇺🇦 #Krym #Ukrajina #logistika

Maximální ceny benzínu vzrostou o 13 haléřů a nafty o 3 haléře, přičemž nová regulace, která nabude účinnosti v úterý a platit bude do konce května, byla schválena vládou a adresuje složitou situaci na globálním trhu s pohonnými hmotami, zhoršenou konfliktem v Íránu. #pohonnéhmoty #cenyropy #Írán

Našli jsme koktejl opatření, která pomáhají řidičům i ekonomice, jsou rozpočtově odpovědná a zároveň nesnižují konkurenceschopnost Česka na globálním trhu s pohonnými hmotami 👍 Díky za pozvání na konferenci Money, Money, Money pořádanou @CNNPrima 👇 https://t.co/xVQavzrVn6 #Ekonomika #Doprava #Konference