Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

❗Vyhodnocení včerejšího tornádového dne. Zaznamenali jsme nakonec dvě potvrzená slabší tornáda. 🌪První tornádo se vyskytlo JV od obce Netolice po 15:00, pravděpodobně v oblasti obcí Chvalovice, Babice a Strýčice. Zde se nachází řada škod, nelze ale 100 % určit, která jsou konkrétně od tornáda (byl by potřeba rozsáhlejší průzkum ideálně za pomoci dronu). Objevilo se ale dnes jedno věrohodné svědectví, které tornádo potvrdilo. Považujeme tedy tento případ za prokázaný, ačkoli jeho intenzita není přesně určena. 🌪Druhé velmi slabé tornádo se vyskytlo v podobnou dobu, jako první tedy lehce před 15:00 v obci Záluží u Týna nad Vltavou. Zde máme kromě svědectví i záběr z domovní bezpečnostní kamery, na kterém vidíme jev dobře. Autor videa pan Dalibor Veselý (video v komentářích) také poskytl podrobný popis škod, které na tornádo jasně ukazují. V oblasti procházela slabší bouřka, která na jednom z radarových snímků vykazuje jasný znak hákového echa (hook echo), což svědčí o přítomnosti rotující mezocyklóny supercely. ➡Detailněji oba případy monitoroval i Miloslav Staněk pomocí mobilního radaru společnosti Meteopress a poskytl tak další cenná data pro analýzu obou případů, za což děkujeme. ➡Vzniku tornád včera nahrávala vyšší vlhkost v přízemní vrstvě a hlavně výraznější střih větru do 1 km (rozdíl v proudění mezi zemí a 1 km). Roli sehrála patrně také interakce s okolními bouřkami. 🙏Obrovský dík patří veřejnosti a amatérským lovcům bouří, kteří poskytli cenná data a svědectví. Děkujeme. ❗❗Upozorňujeme, že slabší tornáda se vždy vyskytovala a jsou relativně běžná. Ročně víme většinou o jednotkách až vyšších jednotkách případů. Detailním záznamům a studiím se na ČHMÚ věnovali už od 90.let zejména Martin Setvák, Jan Sulan, Milan Šálek, Petr Novák a další. Případy je možno nalézt na stránce: https://t.co/SIUlOunaNv #tornádo #meteorologie #přírodníjevy

❗Možné tornádo na Netolicku. Prosíme o sdílení a pomoc s verifikací jevu. 🌪Mezi 15:10 - 15:20 bylo kolegy z @amatermeteocz Dominikem Erbanem, Janem Džuganem a Lubošem Opaleckým spatřeno v terénu pravděpodobné tornádo v oblasti JV od Netolic v Jihočeském kraji (níže foto od Dominika Erbana). Zároveň bylo potvrzeno mobilním radarem firmy Meteopress z větší vzdálenosti, že v době spatření byla v oblasti potencionálního tornáda zachycena výrazná přízemní rotace. 🙏Prosíme o sdílení a případné hlášení podezřelých škod (vyvrácené stromy, ulámané větší větve, škody na případných domech, apod.) v pásu od obcí Babice směrem na JV až k obci Čakov. Níže přikládáme mapku s dotčenou oblastí, kde se možné tornádo mohlo vyskytnout (https://t.co/I0cHENVtkD). Jeho přesná poloha je ale samozřejmě nejistá. Nemůžeme také samozřejmě nijak hodnotit jeho případnou intenzitu (jednalo se ale případně o slabé tornádo). ➡➡Pro oblast byla vydána cca 10 min předem z regionální pobočky ČHMÚ v Českých Budějovicích i výstraha na pozorovaný jev před velmi silnými bouřkami, které se v oblasti vyskytovaly.⬅️⬅️ #Tornado #PřírodníJevy #Zprávy

🏳‍🌈ČHMÚ vytvořil a sjednotil barevnou teplotní škálu pro celoroční využití. 👉Vývojáři ČHMÚ využili tvorby vlastních nových produktů, a také loňské vyhrocené diskuze o barevných teplotních škálách a upravili a sjednotili celoroční barevnou teplotní škálu u všech svých produktů. Ještě v minulém roce se totiž v jednotlivých výstupech (např. model Aladin vs. teplotní mapy na sociálních sítích, apod.) poměrně výrazně lišila. 🤔Téměř během celého loňského léta, ale už i v předchozích letech, jsme četli v diskusích a dostávali e-maily, že se rudá barva v našich mapách používá zcela záměrně k vyvolání strachu z klimatické změny. Rozhodně to není pravda a tuto dezinformaci nyní vyvrátíme. I z níže dostupného příkladu zdroje v příloze je snadno dohledatelné, že „rudé“ barvy u letních teplot se používaly i před skoro 25 lety např. v ČT, ale i jinde. Zkrátka tato barva se v celoroční teplotní škále vyskytovat musí, a proto na určité rozmezí teplot vždy připadne. 👉Výchozí požadavky pro naši novou barevnou teplotní škálu byly následující: ➡️Jedna škála, která pokryje dostatečný rozsah chladných, ale i teplých extrémů v rámci celého roku na velké části Evropy (musí být využitelná pro celý rok a pro celou Evropu). ➡️Na koncích tepelného spektra, ani nikde jinde, se nevyskytuje stejná barva (např. bílá). ➡️Jasně oddělené rozhraní kolem 0 °C (na první pohled lze poznat, kde mrzne a kde ne), ale také více zvýrazněné přechody okolo 10, 20, 30 a 40 °C, a to i v mínusových hodnotách, což je uživatelsky přívětivější. ➡️Škála musí být dostatečně jemná, např. s krokem 1 °C, ale zároveň jednotlivé odstíny musí být dobře rozlišitelné. 👉Výsledná škála má rozsah od -41 °C do +47 °C, nejostřejší rozhraní se nachází kolem 0 °C (světlá tyrkysová barva směrem pod nulu a zelená barva naopak nad nulu). ❗Právě v důsledku nutného celoročního využití, velkého teplotního rozsahu a oddělení oblasti kolem 0 °C není možné vytvořit škálu dle výše uvedených podmínek tak, aby nepokrývala například teploty mezi 25 a 30 °C jinou než červenou barvou. V opačném případě bychom museli škálu buď výrazně teplotně omezit anebo vytvořit dvě pro studenou a teplou část roku, což by nebylo praktické. Při zvolení příliš blízkých barevných odstínů by také nebyly jednotlivé jemnější přechody čitelné, což je proti smyslu takovýchto meteorologických map. 🙏Doufáme, že se vám nová teplotní škála líbí a budete ji vnímat stejně jako my, tedy bez zbytečných emocí, pouze jako předání důležité informace o teplotě. #klimatickázměna #meteorologie #teplota

🙏HURÁ❗ 👀 V Českém Švýcarsku právě začíná pršet! 👉V dalších hodinách by mělo v této oblasti spadnout od 3 mm do 10 mm. @hasici_cr https://t.co/SKYoLVsfPK #ČeskéŠvýcarsko #počasí #déšť

❗Větrné elektrárny. Jak ovlivňují počasí a klima❓ 🙏Budeme vděčni za sdílení tohoto příspěvku. 🔥Žhavé téma těchto týdnů - „větrníky“. Ať už jsou Vaše názory na ně jakékoli, nikdy neuškodí trocha faktů. Dezinformací ohledně jejich vlivu na počasí a klima je dost, k dispozici máme ale naštěstí mnoho studií od USA až po Čínu, které hovoří jasně. 1) Velké větrné parky zabraňují proudění vlhkého vzduchu, proto u nás neprší - NE❗ 👉Vliv velkých větrných parků byl a je samozřejmě intenzivně studován. Meteorologové a klimatologové mají dlouhé sady naměřených dat o teplotě, větru, vlhkosti,...Lze tedy snadno srovnat průběh počasí v oblasti před a po výstavbě velkých větrných parků. 👉Z těchto dat, ale i z dalších modelů jasně vyplývá, že ani ty největší NEMAJÍ zásadní vliv na VELKOŠKÁLOVÉ proudění větru a vlhkosti do ČR. Změna rozložení srážek v čase i prostoru – tedy zvyšující se pravděpodobnost a intenzita extrémů (suchých období i přívalových srážek) je naopak vázána na probíhající klimatickou změnou, která je dlouhodobým důsledkem antropogenní produkce skleníkových plynů. 🤓Velké větrné parky mají měřitelný vliv, ale pouze LOKÁLNÍ a to hlavně na rychlost větru a ve specifických situacích i na teplotu. V některých studiích se připouští i velmi malý vliv na množstvi srážek. Tyto vlivy jsou sice měřitelné, ale malé. 2) „Větrníky“ mohou způsobovat tornádo nebo ho zesílit - NE❗ 🌪Tato dezinformace je obzvláště zákeřná, protože využívá „selského rozumu“ - „větrník“ se točí, tornádo se „točí“ = musí tam být souvislost! Větrné elektrárny do určité míry promíchávají přízemní vrstvu atmosféry (to má vliv třeba na teplotu během noci). Rozhodně ale nemohou způsobit vznik tornáda. 👉Tornádogeneze je složitý, citlivý a komplexní proces, vázaný často na konkrétní bouřku nebo přeháňku a vhodné vlastnosti prostředí (velká vlhkost, proudění větru a jeho stáčení s výškou). Nic z toho ale ani velké větrné parky neovlivňují, navíc lokálně mají tendenci rychlost větru a vlhkost „po větru“ snižovat, ne zvyšovat. 3) Větrné elektrárny zvyšují četnost blesků – ANO❗ 👉Toto je jeden z jasně prokázaných lokálních projevů, které větrné elektrárny opravdu mají. Prostě do nich a do blízkého okolí častěji uhodí a to zejména v zimě, kdy se výboje velice často realizují právě do větrných elektráren. #faktyprotidezinformacím #nenechsenapálit ⬇Výběr ze studií na toto téma níže na obrázku. Zájemcům o komplexnější vhled do problematiky doporučujeme starší, ale skvělý článek kolegů z Ústavu fyziky atmosféry dostupný zde: https://t.co/liRkE6VDgx #klima #větrnéElektrárny #dezinformace

❗Přijde Vám, že se u nás během posledních několika dekád oteplilo? Je méně sněhu, hlavně na horách? 👀Nepletete se. Klima v ČR se vlivem klimatické změny mění citelně a rychle. Tvrdá data nedávno zpracoval ve skvělé diplomové práci i Dominik Musil z Přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně. Práce má název Vizualizace proměny klimatu v České republice za pomocí klimatických klasifikací. Dostupná je zde: https://t.co/whwhSHQihd 👉Z práce například vyplývá, že průměrná roční teplota v České republice vzrostla mezi normálovými obdobími 1961-1990 a 1991-2020 o 1,1 °C. Největší změny teploty vzduchu byly detekovány obecně v nížinách ≤ 300 m n. m. (0,40 °C/10 let) a nejmenší naopak v horských oblastech ≥ 901 m n. m. (0,35 °C/10 let), přičemž rostoucí trend byl vždy statisticky významný. 👉V celé ČR byl zaznamenán pokles počtu dnů se sněhovou pokrývkou mezi normálovými obdobími (statisticky významný na 99,5 % území) průměrně o 15 dnů. Homogenizovaná data lépe vyjádřila vztah poklesu počtu dnů se sněhovou pokrývkou s nadmořskou výškou (≥ 900 m n. m. -7,23 dnů/10 let a ≤ 300 m n. m. -3,99 dnů/10 let) oproti nehomogenizovaným řadám, což dokazuje kvalitu homogenizovaných řad pro prostorové analýzy. ❄️Jinými slovy, nejvíce ubývá dnů se sněhovou pokrývkou na horách a to přibližně o 7 dnů za 10 let. 👉Posun klimatických oblastí do vyšších nadmořských výšek v 1991–2020 byl zaznamenán ve všech klimatických klasifikacích. 👉Zkoumány byly i agroklimatické oblasti. V rámci 1991–2020 bylo 70 % území přeřazeno do relativně teplejší hlavní oblasti a také nově vznikly podoblasti 1A na jižní Moravě (nejvyšší riziko pozdních mrazů a deficitu vodní bilance v období duben–červen) a 1B v Polabí a na Hané (z hlediska pozdních mrazů méně rizikové). #klimatickázměna #oteplování #sněhovápokrytka

Problém je mimo jiné rychlost té změny, která je bezprecedentní a nemá s přirozenou variabilitou klimatu nic společného. I proto je a bude adaptace pro nás a pro přírodu složitá, máme k tomu mnoho mezioborových dat, studií a je to koneckonců vidět už i kolem nás, pokud se člověk pozorně podívá. Pokud nebudeme nijak reagovat v dalších letech, přijdou v horizontu desítek let s velkou pravděpodobností další mnohem zásadnější a velmi “drahé” problémy. Je rozdíl, jestli silný kuřák přestane kouřit v 25 nebo v 50 letech - jasně v tu chvíli se pro něj nic moc nezmění, ale důsledek toho rozhodnutí pozná časem. Této analogii byste mohl rozumět. #klima #změna #adaptace

❗️Často dostáváme připomínky, že strašíme červenou barvou v mapách při vyšších teplotách. Nasloucháme ale Vašim názorům, a proto jsme se rozhodli změnit barevnou škálu našich map z modelu Aladin. ❌♨️Ode dneška nebudeme jako historicky první národní meteorologická služba na světě vůbec používat červené ani oranžové odstíny. Vysoké teploty naopak budou nově v sytě modré barvě a chladnější směrem do zelena. Dobře je to patrné na mapce níže, nejtepleji by mělo být v neděli hlavně v Polabí a na jihu Čech. 👉Věříme, že tato změna vycházející z Vašich názorů přispěje k větší srozumitelnosti našich výstupů. #počasí #meteorologie #změny