Search

„Kapitán Smit Maččhar je hrdina. Tváří v tvář nejzávažnějšímu nebezpečí a navzdory vážným zraněním prokázal obrovskou odvahu a neochvějné odhodlání chránit životy ostatních,“„Kapitán Smit Maččhar je hrdina. Tváří v tvář nejzávažnějšímu nebezpečí a navzdory vážným zraněním prokázal obrovskou odvahu a neochvějné odhodlání chránit životy ostatních,“ napsal indický premiér Naréndra Módí na platformě X. #hrdinství #pilot #bezpečnost

This man is a hero. Captain Smit Machchhar, Indian, and captain of flydubai 1073, did not give up after the knife attack in the cockpit. Although he was severely injured, he was able to unlock the cockpit door. Israeli passengers and the Emirati crew were then able to intervene and save everyone on board. Together, with their extraordinary courage, they saved 174 lives. Indian. Israelis. Emiratis. Different nationalities. One incredible act of courage. 🇮🇳🇮🇱🇦🇪 We wish Captain Machchhar a swift and complete recovery. ❤️ (translated)

‼️Israeli Defense Minister Katz: A serious incident on board FlyDubai flight was an attempt at a jihadist attack, which was thwarted only thanks to the bravery of several Israeli passengers who stormed the cockpit and subdued the terrorist with their bare hands. The other crew members present on board then regained control of the aircraft. According to our preliminary information, the terrorist had a single goal: to crash the plane and kill everyone on board. (translated)

"We have the terrorist under control. We are heading for landing." "Stunning footage from the FlyDubai flight, in which Israeli passengers overpowered and subdued the second pilot, who allegedly tried to hijack the plane and deliberately crash it. They also took care of the injured captain." "Incredible heroes who prevented a disaster 🫡💪" "More in the quoted thread 👇" (translated)

The principal of a Slovak elementary school, who succeeded in her efforts to calm the attacker after his murderous attack in the school office, received an award for professional conduct, while two victims of the attack, including a twelve-year-old teacher, are fighting for their lives. (translated)

Během krutých dnů druhé světové války, přesně 22. září 1942, nalezl svůj tragický konec velitel paraskupiny Zinc, Oldřich Pechal. Po jeho zatčení, kdy statečně zranil několik příslušníků gestapa, čelil nelidskému týrání. Mučitelé se ho snažili zlomit jak fyzicky, tak psychicky, a jako poslední hrozný čin mu pod okny popravili celou rodinu. I navzdory tomuto děsivému osudu zůstal Oldřich Pechal nezlomen. Jeho odvaha a oběť navždy zůstanou symbolem. Čest jeho památce 💐 #DruháSvětováVálka #Hrdinství #Památka

Dne 10. září 1901 se v 🇨🇳 čínské provincii Chu-nan narodil muž, jehož odvaha zachránila tisíce životů. 🕊️ Feng-šan Ho, diplomat, který v letech 1938 až 1940 působil jako čínský generální konzul ve Vídni, se vzepřel nacistickému teroru i rozkazům svých nadřízených. V době, kdy se rakouští Židé marně snažili uprchnout před perzekucí, jim začal masově vydávat víza do Šanghaje, ačkoliv k cestě do tohoto tehdy okupovaného města ve skutečnosti žádná víza nepotřebovali. Vydáním víz jim umožnil získat doklad potřebný k opuštění nacistického Rakouska, čímž je zachránil před jistou smrtí v koncentračních táborech. O svých hrdinských činech však Feng-šan Ho nikdy nemluvil, dokonce se o nich nezmínil ani ve své autobiografii. Pravda vyšla najevo až po jeho smrti v roce 1997, kdy jeho dcera objevila poznámky, ve kterých se o ochraně svých židovských přátel zmiňoval. 📜🕯️ Po letech bádání byl Hoův příběh konečně odhalen. 🔎 V roce 2000 mu Izrael posmrtně udělil titul Spravedlivý mezi národy, jedno z nejvyšších ocenění, jakého se může člověku, který za války pomáhal Židům, dostat. 🕊️ #historie #hrdinství #Židé

Jeden z málo známých příběhů 9/11. Heather „Lucky“ Penneyová, nováček u Národní gardy, vzlétla se svým velitelem plk. Markem Sassevillem proti uneseným letadlům. Měli zastavili let United 93. Jejich F-16 neměly ale žádnou výzbroj. Rychle se dohodli. Sasseville narazí svou stíhačkou do kokpitu Boeingu 757, Penneyová měla zasáhnout ocas letounu. Neváhali, i když věděli, že to bude sebevražedná mise. Ona byla připravena zabít i svého otce. John Penney byl v té době kapitánem United Airlines a létal s Boeingem 757 nad východním pobřežím USA. Let 93 ale zmizel. „Dnes se o nás mluví jako o hrdinech, jenže my jsme nic nenašli. Skuteční hrdinové jsou pasažéři letu 93. Byla jsem jen svědkem historické události,“ řekla už před lety Penneyová. Po návratu a vyzbrojení F-16 pak Penneyová 9/11 odpoledne doprávázela Air Force One při návratu do Washingtonu. #911 #hrdinství #historie

Luis Enrique Cruz, pracovník supermarketu, hrdinně zachránil malou dívku běžící přímo pod kola jedoucího auta, když ji včas chytil a odskočil na stranu, přičemž mu nebylo jedno, že riskuje svůj život, a za svůj čin obdržel 20 tisíc mexických pesos jako odměnu. #hrdinství #bezpečnost #supermarket #dobrezpravy

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

Když bylo Filípkovi 35 dosud ještě nikdy reálně nepracoval… Když bylo @prezidentpavel 31 byl podplukovník 🇨🇿 vojska na misi na válčícím Balkáně. Kolem svištěly devadesátky a příležitosti byly všude kolem… On dělal co uměl nejlíp.. S dobrovolníky vyvedl obklíčené Francouze z palby a dostal za to nejvyšší možné vyznamenání… Podle skutků/ poznáte je… #ČeskáPolitika #VojenskáHistorie #Hrdinství

31. srpna 1943 byl ve Stuttgartu zavražděn gilotinou ⚔️ Josef Jan Kratochvíl, výrazná osobnost první republiky 🇨🇿 a jeden z hrdinů českého odboje. 🕯️ Kratochvíl, rodák z Křenic u Říčan, se proslavil jako autor populárních rozhlasových rozcviček 📻🤸, které mu zajistily velkou popularitu po celé zemi. Jako ikona Českého rozhlasu se stal známou a oblíbenou osobností. ⭐ Navzdory své slávě se po nacistické okupaci neváhal postavit na stranu odboje ✊🇨🇿. Jeho angažmá v boji proti okupantům však mělo tragické následky. ⚫ Stejně jako mnoho dalších vlastenců, i on zaplatil za své přesvědčení a odvahu životem. 🕯️ Josef Jan Kratochvíl je dnes zapomenutou legendou, jejíž osud symbolizuje hrdinství a oběť českého národa v období nacistické nadvlády. 🇨🇿🕯️ #ČeskýOdboj #Historie #Hrdinové