Search

Bruno Retailleau, a right-wing candidate for the presidential election, proposes the creation of disciplinary boarding schools for difficult students, an idea deemed demagogic and ineffective by specialists in education sciences who highlight the past failure of such institutions and criticize the right's obsession with authoritarian education. (translated)

El Niño is being supersized before our eyes. The science is clear: Sea surface temperatures are rising, temperatures keep climbing & the world is in the danger zone of extreme weather. The race now is between rising risks & our commitment to take #ClimateAction & protect #ElNino #ClimateCrisis #ExtremeWeather #Nospecificcountrycodesarementionedinthetweet.

Jour 202, orbite 3131 – Et de 3 ! Qui se souvient de Jack à la proue du Titanic 🚢, visualisant devant lui l’infini océan bleu... C’est exactement ce qui m’est passé par la tête lorsque j’ai rejoint le point le plus en avant de la station pour remplacer un rétroréflecteur indispensable à l’amarrage de la capsule Dragon. Forcément l’une des plus belles vues au monde, et en même temps, tellement impressionnante depuis mon scaphandre, avec 400 km de vide sous les pieds. Et comme seul paysage devant moi, le bleu hypnotisant de la Terre 🌏 en contraste avec le noir infiniment dense de l’espace. Je suis arrivée de nuit, sans autre éclairage que celui de mon casque, et quand le soleil a pointé son nez sur l’horizon, notre magnifique planète qui défilait sous mes yeux. Juste... waouh ! On dit souvent que l’important, c’est le chemin, pas la destination 😉 Pour rejoindre cette zone de la Station, il faut progresser avec précaution au milieu de dizaines d’éléments qu’il ne faut surtout pas toucher, ni avec l’imposant scaphandre rigide, ni avec les longes et les sangles qui accompagnent nos mouvements. Ajoutez à cela les mains courantes encombrées de câbles, et les outils qui semblent avoir une attirance naturelle pour tous les endroits où ils peuvent se coincer... Visualisez une forêt de cactus 🌵 dans laquelle vous avancez lentement, avec précision et méthode, pour éviter tout contact avec les épines ! J’étais prévenue : « C’est compliqué, mais faisable » et je suis particulièrement heureuse d’avoir mené à bien cette mission qui m’avait été confiée. Quelle belle aventure que ces trois sorties extravéhiculaires ! Mais je l’avoue, cela va faire du bien de souffler un peu et de récupérer physiquement avant notre retour sur Terre, qui représente lui aussi un sacré défi pour l’organisme. 🫶 Les équipes ont été formidables. Un grand merci à tous qui avez travaillé dur pour faire de ces EVAs un succès. 🎥 @esa / @NASA #εpsilon • @esaspaceflight • @Space_Station • @NASAJohnson • @ESA_fr • @CNES #Espace #Aventure #Science

The show Complément d'enquête examines the controversy surrounding acetamiprid, a pesticide accused by its opponents of causing cancer under the Duplomb law, while revealing that science does not currently classify this substance as carcinogenic, although concerns remain regarding its toxicity and harmful effects on health. (translated)

I agree. @Nature tolerates plagiarism. Aside from the Jason Arday case: Geoffrey Hinton never retracted or corrected his Nature papers that republished/misattributed fundamental techniques invented by others whom he failed to cite. Well-known report on this: #Plagiarism #AcademicIntegrity #ScienceEthics #Nospecificcountriesarementionedinthetweet.

"El Niño prend sous nos yeux une ampleur exceptionnelle. La science est sans équivoque: la planète s’engage en eaux inconnues, et ces eaux se réchauffent. La température de la mer en surface atteint des niveaux records, le mercure continue de grimper et nous nous trouvons dans une zone à hauts risques où les phénomènes météorologiques extrêmes deviennent la nouvelle norme"

« El Niño prend sous nos yeux une ampleur exceptionnelle. La science est sans équivoque : la planète s’engage en eaux inconnues, et ces eaux se réchauffent. La température de la mer en surface atteint des niveaux records, le mercure continue de grimper et nous nous trouvons dans une zone à hauts risques où les phénomènes météorologiques extrêmes deviennent la nouvelle norme »

😂🥳😂🥳😂🥳😂🥳😂🥳 Meet @mkeulemans, schetenwapsjournalist… “Deze arts…” Beste dr. Kullemans, WF*, Ik wil je niet beledigen dus ik gebruik graag de juiste titulatuur. Ik leg het je even uit: in de Verenigde Staten wordt een arts aangeduid met de afkorting MD. Van Medical Doctor. Dat staat dan achter de naam. Als zo’n dokter gepromoveerd is, komt daar nog PhD achter. Zoals bij @JonaWalk: Jona Walk, MD, PhD. @angie_rasmussen is geen arts. Nooit geweest ook. Dit leven niet en in haar vorige leven als de heks in Hans en Grietje ook niet. Gewoon niet. Rasmussen studeerde Biological Sciences. Da’s net even wat anders dan geneeskunde. Je moet dan af en toe aardig doen tegen mensen. Soms. Alleen daarom kan Rasmussen geen arts zijn. Want aardig doen zit niet in haar repertoire. Nou ben ik ook wel eens niet aardig. Maar wel tegen patiënten. Dat wel. Ik ben alleen niet aardig als ik pantoffeldiertjes bestudeer. Dat geeft niks, want de meeste pantoffeldiertjes vinden dat helemaal niet erg. Op een enkel pantoffeldiertje na dan… Dag Maarten. Dag hoor. Gewoon dag. *Wetenschapsfantast #geneeskunde #wetenschap #humor

Exciting update: "Breaking the Wall of Hidden Whale Vowels" has been selected as one of ten finalists for the 2026 Falling Walls Science Breakthrough of the Year in Social Sciences & Humanities. The recognition is for our work uncovering vowel-like structure in sperm-whale https://t.co/LzUTKvQ2XN #FallingWalls2026 #ScienceBreakthrough #WhaleResearch #Therearenospecificcountriesmentionedinthetweet.Therefore #theresponseis:

LA NOTA SEGRETA DI GOLDMAN SACHS: “CURARE I PAZIENTI CONVIENE?” - Prof. @RoyDeVita Nel 2018, #GoldmanSachs ha inviato una nota agli investitori biotech chiedendo: “Curare i pazienti è un modello di business sostenibile?”. La risposta, basata sui dati finanziari della cura per l’Epatite C di Gilead, è stata un NO secco. Dalle statine ai moderni GLP-1 per uso cronicizzato: perché la finanza farmaceutica preferisce la gestione della malattia a vita rispetto alla guarigione definitiva? Ve lo spiego nel nuovo episodio di Marketing Vs Science. Voi cosa ne pensate? Meglio un farmaco a vita o una cura definitiva? ⁠ #GoldmanSachs #Sanità #Farmaci

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus