Search

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

Super je, že většina cest v horách tu je značená, o něco míň super teda je, že všechny cesty jsou značený stejnou červenou značkou, takže se mi stává, že jdu furt po červený, a najednou koukám, že jdu úplně jinam, než mám v itineráři. Což vlastně nevadí, je mi jedno, na kterej kopec vylezu, vrchol jako vrchol. Dnes se mi to stalo i cestou dolů, jdu po červený, pro jistotu čeknu trasu v mobilu a co myslíte? Jo, byla jsem na jiný trase: to by opět nevadilo, všechny končily tam, kam jsem šla, trochu mrzutý ale bylo, že tohle byla bezkonkurenčně nejhorší downhillka a celou cestu jsem děkovala, že jestli mám něco v pořádku, tak to jsou kolena. Dnes jsem kromě stáda ovcí, kterýmu jsem pro jistotu dala na stezce přednost, potkala i lidi: vzájemně jsme se vyfotili na vrcholu a popřáli si šťastnou cestu. Na vrcholový fotce mám na triku buď hnusnej propocenej flek, nebo krásný srdce. Já se kloním k tomu srdci. #cestování #hory #turistika

The collection "From the Heart to Students," organized by the Diaconia of the Czechoslovak Hussite Church, helps families in need by allowing donations of school supplies and doubling donations at McPen stores, which is an important support for parents before the start of the new school year. (translated)

Rockstar confirmed the leak of gameplay videos from Grand Theft Auto VI, which it considers heartbreaking, and admitted that the long wait for official information has delayed the game's development, while promising fans that they will try to meet their expectations at the official release on November 19. (translated)

ZVLÁDLA TO!!!!! ❤️🙏 Naše statečná Barborka operaci zvládla krásně a už jsme si holčičku vyzvedli z veteriny. Obrovsky se nám ulevilo! ❤️ Z celého srdce děkujeme Veterině Herynk v Černicích a především paní doktorce MVDr. Milichovské za její úžasnou péči a nádhernou práci. 🙏 Barborka dostala léky proti bolesti, antibiotika a výživné papání, aby mohla nabrat sílu a co nejrychleji se zotavit. Teď ji čeká odpočinek, hojení a samozřejmě spousta lásky. 🥰 Děkujeme každému, kdo na naši holčičku myslí, drží jí palečky a podporuje ji. Opravdu to pomáhá. Společně jsme jí dali šanci na život bez bolesti. ❤️ #Veterina #Zdraví #Psi

Z celého srdce bych chtěl poděkovat každému dárci zvlášť, jenže to bych tu byl do zejtřka. Rozhodně musím vypíchnout následující sestavu: @FaberaJiri, @LupinduFleurvil, @Kobda8, @mirekmlejnek, @ProfikGrofik, @menecenny, @RBlosche a https://t.co/jvkTvnpnVm Díky a hrdinům sláva https://t.co/WGdzd10cto #Děkuji #Dárci #Hrdinové

My se tady pořád chytáme za srdce, jak nás babiš zadlužuje. Přehlížíme očividné. On se tak na situaci vůbec nedívá. Jemu je šumák, co s Českem bude. Přišel si ochránit byznys a nakrást další prachy. Z jeho pohledu beží všechno na jedničku s hvězdičkou. #politika #Čeština #ekonomie

Ahoj investoři, moje vyjádření. Tohle bude dlouhé, ale za to od srdce a bez AI🙏 Já jsem celoživotní optimista. Držet při zemi se mě snaží okolí celý můj život. “Tohle nedokážeš, na tohle ty nemáš, tady je malá pravděpodobnost, že se ti to povede, to nemá cenu ani zkoušet..” Věřím, že spousta z vás může mít podobné ambice v životě a moc dobře vím, jak je těžké s tímto okolním tlakem bojovat, proto bych vám rád napsal pár slov. Z dat, že většina investorů neporazí index, neplyne, že se o to nemá smysl pokoušet. Je to něco jako říkat, že nemá smysl trénovat jako profesionální fotbalista, protože jen malému procentu se to nakonec povede. Ano, šance je malá. Nicméně neúspěšný fotbalista stále získal kondici, disciplínu a spoustu přátel. Stejně ale tak investorovi zůstane hlubší pochopení byznysů, účetnictví, valuací, příležitostí, rizik, práce s pravděpodobností. Takové skills nemá kde kdo a rozhodně jsou plus do života za všech okolností. I podobně smýšlející přátele si najdete v investování taky. Aktivní investování ještě k tomu není buď úspěch nebo 0. I neúspěšný aktivní investor (který se tomu opravdu věnuje naplno, ne gambler) si kromě vybudovaných skills, pravděpodobně vybudoval i nějaký kapitál, jen možná pomaleji než index. Nicméně při úspěchu, byť jen to malé procento nad indexem může během desetiletí vytvořit šílený rozdíl.  Pár příkladů, neukamenujte mě zas, teoretické příklady jen pro pochopení toho rozdílu (zaokrouhleno): 1 milion, 30 let, 7% = 8M 1 milion, 30 let, 10% = 17M 1 milion, 30 let, 11% = 23M 1 milion, 30 let, 12% = 30M 1 milion, 30 let, 15% = 66M Nejsem ale naivní a platí to i dolů. Je potřeba k tomu přistupovat zodpovědně a vědět, jaká rizika člověk podstupuje. Já to mám například tak, že kdybych dlouhodobě za indexem zaostával a měl bych jasná data, že po letech učení, vzdělávání, hodin a hodin denně sledování informací, stejně zaostávám za indexem, kapitál okamžitě přesunu do indexu. Bez výmluv. To je ostatně i hlavní message, kterou jsem prezentoval ve svých prvních investičních videích již v roce 2020. Pokud nechceš studovat firmy, nemáš na to čas, nebaví tě to, není lepší vehicle než index. Nejen, že pravděpodobně poskytne slušný výnos, ale ano, pravděpodobně porazíte i spoustu fondů a aktivních investorů zcela bez práce. K tomu opravdu nepotřebujete nic a nikoho, ani banky, ani fondy, ani poradce, ani dokonce AI diplomku od expertů, že trhy a akcie kolísají, děkujeme za obohacení, to jsme opravdu jako investoři nevěděli. Prostě 30+ let DCA do indexu a zdar. Úspěch sice není zaručen ani tady, ale pravděpodobnosti vypadají už mnohem lépe. Já osobně se o ten nadvýnos budu snažit dále, protože to prostě miluju a jsem ponořen v informacích, co mě posouvají dál, hodiny denně. A nerozmluví mi to ani historická statistika, ani nikdo jiný. Ono se totiž ne nadarmo říká, že cizí ambice nejvíc dráždí ty, kteří se té své už dávno vzdali. Často vám ji nerozmlouvají proto, že je nereálná, ale proto, že by vám i mohla vyjít. Tak se nenechte od nikoho rozhodit, ať už si můj příběh aplikujete na jakékoli vlastní cíle v životě. Vy si svoji prací můžete naklonit i svoje vlastní odds. Nebojte se mít velké cíle, protože ještě jedna věc je na ambici fakt super. I když ji nedosáhnete, často díky své pilné práci a skills, které jste se na té cestě naučili, budete mnohem dál než ti, kteří v životě mnoho ze strachu z neúspěchu nezkouší. Nadprůměrný úspěch má téměř vždy malé procento pravděpodobnosti. To je fakt. Kdyby to mělo být statistické rozhodnutí, tak byste neměli zkoušet téměř nic velkého. Ale mnoho lidí vám už neřekne, že ta samotná životní cesta mít ambice a jít si za svými i málo pravděpodobnými cíli je vlastně strašně super a naplňující. Tak hodně štěstí všem, ať už chcete dosáhnout v životě čehokoliv 🙏 #investování #motivace #úspěch

A máme tu damage control kvůli naškubaným květinám v CHKO Beskydy. Nejen, že @AndrejBabis neví, zda se to smí... ale jako každé čistě materialistické prase si myslí, že zaplacením pokuty je to cajk a vše se tím vyřešilo. ALE ještě přizná, že to dělá opakovaně a že chtěl v době největšího sucha zapalovat na Lysé svíčku! Hlavně dodat koblihám srdceryvné melodrama 🤪 Může mít někdo za předsedu vlády většího kokota než my?! 🙄 #babišjezlo #Beskydy #ochranaprirody #politika

1/ #plicníembolie #hlubokážilnítromboza Hluboká žilní tromboza, respektive její nejzávažnější komplikace - plicní embolie - kdy krevní sraženiny letí z žil nohou do srdce a z něj do plicních tepen, které zablokují, způsobí dechovou nedostatečnost a selhávání pravostranných srdečních oddílů, může jen v EU ročně za více úmrtí, než 6 nejčastějších druhů rakoviny a autonehody dohromady (přes 543.000 mrtvých ročně v EU, jedná se o extrapolovaná data, VITAE, Cohen et al. 2007). Dnes eduvlákno o obřích žilních trombozách, které způsobují obří embolie. My dnes operovali mladou maminku krátce po císařském řezu, která doma rozvinula masivní otok dolní končetiny s jejím modrým zbarvením, bolestí. Příčinou je sražená krev od pánevních žil do podkolenní včetně, z nohy skoro nic neodtéká. Malý svišť čeká na mámu doma. Pracujeme katetrizačně, vstupem z podkolenní žíly, do které zavádíme vodič a pak řadu dalších pracovních nástrojů, pacient je na břiše, ARO tým podává analgosedaci - léky na uklidnění a proti bolesti. #tromboza #plicniembolie #zdravotnipece

Pět dní. Do chvíle, než přejeli hranici, aby pak dupali po zemi, která jim nepatří a měli jí třicet let za svoji državu. V srpnu to nemívám daleko a chodívám v tenhle čas na „čáru“, abych si strašný zlom pro naše osudy připomněl. Bylo mi deset let, když tady nad ránem tanková kolona rusáků s kumpány vyrvala kus lesa z kořenů a asfalt z poklidné silničky. A potom i srdce národa. Na popud zrádců, kdy Bil‘ak potají předával u mušle na WC zvací dopis Rusovi. Klony té zrady tu ale přežily. A ač je to k nevíře, dnes volí Rajchla či Bureše s vyrážkou Orbána anebo proruské posluhy z SPD či z Klausova odchovu řada těch, co tenkrát těm tankům spílali a dnes Rusa pro změnu velebí. Ne, žádné výpadky paměti, jen křivé nátury a chytlaví zbabělci po výplachu mozečků trollími farmami a s pusami plnými zásypu příkopů, jež přitom sami tak zuřivě kopají. Sílící útoky na pilíře Ústavy, soudy a média a k tomu pokusy veřejně ostouzet či vláčet po výsleších PČR občanské hrdiny s pomocí Kyjevu, nejsou jen pěna dní. Tohle je, přátelé, už jasný směr proruské vládnoucí věrchušky, co nás chce „vymanit ze spárů“ unie, vojenských spojenců a nakonec Západu. Aby pak s prachama na kontech zmizela v rájích a bezpečí a nás tady nechala napospas rusákům. Bránit se můžeme, ne že ne. Bude-li vůle a na podzim uspěji, chci spolu s kolegy v Senátu, co mají krev té samé skupiny, zvednout za mou @TOP09cz návrh, jenž děsí tu východní sebranku u vesla ke smrti: zakotvit členství republiky v NATO do české Ústavy! Budou řvát, hrozit a dělat psí kusy, aby jej zhatili. Nevadí, jsem „starý kus“, uvyklý šrámům po všech rvačkách se zvůlí mocnářů. A když umřít, tak ve stoje! #Politika #NATO #Česko

Z editoriálu Reflexu: Dovolte mi, abych se v úvodu tohoto čísla Reflexu omluvil. Omlouvám se, že letní pohodu na chatách, chalupách a dovolených budu „narušovat“ řečmi o válce. Ona tu totiž s námi pořád je. I když srpnové bezčasí svádí k tomu, nepříjemná témata vytěsňovat. Vědí to i politici, kteří vyklidí pole a nechají aspoň na pár dní voliče vydechnout. Bohužel ruská armáda se neptá, jaký je zrovna den, a dál provozuje svou krvelačnou válku na Ukrajině. A pro mě je to hodně osobní téma. Několik lidí, kterým jsme pomoc dovezli, už jsme oplakali. U některých nevíme, zda žijí, nebo ne. A někteří se do smrtícího nebezpečí vrhají každý den. Ať už za neustálého bzukotu dronů v zákopech, či za ne­ustálého bombardování ve frontových nemocnicích. Smrt si pro vás ale může přijít kamkoli. V kteroukoli hodinu, do jakéhokoli města. Řada lidí pak díky humanitárnímu vybavení přežila. Jako „můj“ kněz. S Vasylem Vyrozubem jsme se potkali loni v létě v Oděse. Neustále veselý pravoslavný kněz nás hostil ve svém kostele a vyprávěl drsné příběhy z ruského zajetí, kdy jel vyzvednout těla bojovníků z legendárního Hadího ostrova. Ten rozhovor najdete doteď na našem webu. Musím se přiznat, že se mi na chvíli zastavilo ­srdce, když nám šéf humanitárních misí Paměti národa Martin Ocknecht letos na konci června psal, že na Vasyla Vyrozuba zaútočil ruský dron. A doprovodil to dvojicí nehezkých fotek zraněného kněze. Pak jsem doscrolloval dolů. Přežil. I díky turniketům, vojenským škrtidlům, jež na Ukrajinu už roky Paměť národa vozí. Útok nepřišel na frontě, ale v ukrajinské Oděse, kde ho trefil v jedoucím autě. Snímky, které nám poslal, přikládám k tomuto editorialu. Nejsou vůbec hezké, ale právě uprostřed letargického srpna je všichni v Česku potřebujeme vidět. Aktuální Reflex je proto věnován skutečným českým hrdinům. A nejde jen o dvojici zvěčněnou na obálce, kterou tvoří padlí dobrovolníci Karel „Charlie Czech“ Kučera (loni vyznamenaný prezidentem Petrem Pavlem) či Martin „Taylor“ Krejčí. Jde o stovky dobrovolníků, kteří už pátým rokem vozí humanitární pomoc do míst, kam se jiné státy bojí. Desetitisícům Čechů, kteří posílají peníze. Těm, kteří vybírají na zbraně. I těm, kteří tam aktuálně bojují. Jen na jejich bedrech leží bezpečnost Evropy, a hlavně mezinárodní reputace Česka. Státu, jenž se jako jeden z mála 24. února 2022 neposral. Ale také státu, který toho po roce 2025 nedělá dost a přebírá v Evropě roli neochotných Maďarů. #Ukraina #HumanitárníPomoc #Válka

„Říká se, že sparťanem se narodíš, sparťanem jsi a jako sparťan umřeš. Vše kromě toho prvního splňuju. Je to proto těžké nejen pro mě, ale i pro moji rodinu. Spartu budu mít v srdci celý život.“ Lukáš Haraslín v posledním rozhovoru pro Sparta TV ❤️‍🩹😭 https://t.co/DxtsNQk38B #Sparta #Fotbal #Srdce

Majitelka Fordu S-Max: „Už dva roky nepředjíždíme. Jde o život, protože nevíme, jestli předjíždění dokončíme. Auto nejdřív vyrazí, ale za tři sekundy výkon zvadne. Když sešlápnu pedál až na podlahu, začne dokonce zpomalovat. Uberu plyn – a lehce zrychlí. Žádná chyba nikdy nesvítila. Nikdo už si s tím neví rady, takže jezdíme za kamiony a čekáme na kopec, ideálně bez auta v protisměru…“ Zkusili jsme starý trik, ke kterému nepotřebujete žádný přístroj: odpojit konektor váhy vzduchu. Podle údajů z váhy totiž motor dávkuje palivo. A výsledek? Auto najednou zrychluje a předjíždí, jak dlouho potřebujete. Dokonce má i vyšší výkon. Jezdit tedy bez váhy vzduchu? Nikoliv. Motor bez ní nemá plný výkon, zhoršuje se účinnost i spotřeba a rozsvěcí kontrolku. Jako rychlý test je to dobré, ale diesel váhu vzduchu potřebuje. Do zásuvky EOBD jsme proto zapojili FCD Logger a vyrazili na zkušební jízdu. Při sešlápnutí plynu na podlahu auto nejprve vyrazilo, potom výkon zvadl a vůz začal dokonce zpomalovat. Po dvaceti minutách jsme už u kávy a tatranky procházeli záznam. AI v grafu upozornila na nereálně rychlý růst teploty nasávaného vzduchu – a to pouze při akceleraci. Ruku na srdce: kdo by se díval právě na tohle? Nejspíš nikdo. FCD Logger ale sleduje všechno a AI na FCD Cloudu je stoprocentně pozorná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Dva roky předjížděcího půstu skončily. Auto jsme opravili a předali majitelce. Za týden telefon: „Auto zase nejede. Je to stejné jako předtím. Já ho snad zapálím!“ Ticho. Než jsem se stačil nadechnout, ozval se na druhé straně smích: „Nene, jede jako raketa! Ani předtím takhle nejezdilo. Díky moc!“ Co bylo příčinou? Když roste teplota nasávaného vzduchu, řídicí jednotka chrání motor před poškozením a omezí jeho výkon. Žádnou závadu přitom neuloží – vysoká teplota sama o sobě není chyba. Jakmile jsem pomocí odporu nasimuloval teplotu odpovídající okolí, auto okamžitě vyrazilo. Ještě však nebylo vyhráno, protože jeho výkon citelně kolísal. Nebudu vás napínat: problém definitivně vyřešila nová frekvenční váha vzduchu s integrovaným snímačem teploty. Zmizelo kolísání a motor navíc získal ještě vyšší výkon. Před autoservisy stojí nová éra: Diagnostika s podporou AI, která vychází z dat naměřených při zkušební jízdě, nikoliv pouze z chybových kódů. Algoritmy postavené na dvaceti letech zkušeností se trefí v 95 % případů. U zbývajících pěti procent nabídnou několik směrů, které už musí mechanik sám prověřit, nasimulovat nebo doměřit. #Auto #Diagnostika #Ford

According to current evidence, the consumption of wine should not be considered part of a healthy lifestyle for heart protection, because although some studies have shown a connection between moderate drinking and a lower risk of cardiovascular diseases, they have not proven that wine has a therapeutic or preventive effect. (translated)