Search

Recommender algorithms should be turned off by default, and banned completely for children. Big Tech profits should not come before children's (and all of our) health. #TurnOffTheToxicAlgorithms #SocialMediaBan #TurnOffTheToxicAlgorithms #BigTech #ChildSafety #Nospecificcountrycodesidentified.

I ACCUSE PUTIN: HE TURNED FEAR INTO WAR — AND WAR INTO POWER. In 1999, Moscow looked at NATO’s intervention in Kosovo and feared a nightmare scenario: “Kosovo today — Chechnya tomorrow.” Parts of the Russian military and security establishment convinced themselves that https://t.co/2Dr7xBlh0v #Putin #War #Fear #RU #XK #NATO

Många socialdemokratiska väljare har tagit för givet att Magdalena Andersson ska bli statsminister och därför kostar dessa socialdemokrater på sig att rösta på Sverigedemokraterna. Med den här krisinsikten hos oppositionen tror jag regeringen kan parkera turnébussarna. https://t.co/oIqXEDmbJo #politiksverige #Sverige #val2022

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

BELÉM E RECIFE!!! VENDAS ABERTAS PARA A MAIOR TURNÊ DE VERÃO DO PAÍS - ENSAIOS DA ANITTA 2027❤️ https://t.co/FMRcthRQfI https://t.co/dS2RV11Pyr #Anitta #TurnêDeVerão #MúsicaBrazil

We did the work: researched the biggest marches since 2018, built the data, studied what worked and turned it into a practical guide for how to rebuild and scale the movement. The climate majority never disappeared. We need to make it visible again. #TheLoudMajority #ClimateAction #MarchForChange #MovementBuilding #Therearenospecificcountriesmentionedinthetweet.

“Socialism Was Good in Theory” That sentence assumes the theory was never seriously challenged. It was. Long before the Soviet Union existed, before Lenin seized power, and before socialism had been tested on a national scale, major thinkers were already attacking its foundations—from very different directions. Five of them stand out. Tocqueville: Equality Can Become Servitude In 1848, Alexis de Tocqueville drew a sharp distinction between democracy and socialism. Both spoke about equality. But Tocqueville believed they pursued it in fundamentally different ways. Democracy, in his view, sought equality while preserving individual freedom. Socialism risked achieving equality by expanding the power of the state over the individual. His warning was essentially this: equality is not automatically liberty. A society can pursue equality so aggressively that it begins sacrificing the independence that makes political freedom meaningful. Bastiat: Follow Where Redistribution Leads Two years later, Frédéric Bastiat attacked socialism from a different direction. His question was deceptively simple: What happens when the state acquires the authority to take from some people and give to others in the name of justice? Bastiat called this “legal plunder.” His concern was not merely that redistribution might be expensive. It was that once government becomes the instrument through which competing groups obtain benefits from one another, politics can turn into a permanent struggle over who controls the machinery of redistribution. The problem, therefore, wasn’t simply how much the state redistributed. It was the principle that made redistribution legitimate in the first place. (bastiat.org⁠) Nietzsche: Equality Can Become Resentment Nietzsche approached socialism neither as an economist nor as a constitutional theorist. He attacked its psychology. He saw modern egalitarian movements as part of a much older moral impulse: resentment toward exceptional individuals and suspicion of strength, ambition and hierarchy. For Nietzsche, the danger was not simply that everyone might become economically equal. It was that a culture could begin treating excellence itself as something morally suspect. The goal would cease to be lifting people upward. It would become bringing the exceptional downward. Böhm-Bawerk: Challenge the Economics Then came Eugen von Böhm-Bawerk. In 1896, he turned his attention specifically toward Marx’s economic system. His criticism was not primarily moral or political. It was technical. Böhm-Bawerk argued that Marx’s theory of value did not adequately explain how the labor values developed in Capital could be reconciled with the actual prices Marx subsequently needed to explain. In other words, he attacked socialism where it claimed to possess a scientific economic foundation. The argument became one of the central criticisms of Marxian economics and helped launch a debate that would continue for generations. Mises: The Calculation Problem Then, in 1920, Ludwig von Mises attacked an even more fundamental question: Even if socialism is morally desirable, how would a socialist economy actually know what to produce? A functioning economy has millions of competing uses for scarce resources. Build a bridge or a hospital? Use steel here or there? Produce more machinery or more consumer goods? Under private ownership and markets, prices for capital goods provide information about relative scarcity and opportunity costs. Mises argued that abolishing private ownership of the means of production also removes the genuine market prices necessary for rational economic calculation. The problem wasn’t simply that socialist planners might make bad decisions. It was that the system deprived them of the very economic signals required to systematically compare those decisions. (Mises Institute⁠) And that was the sequence. Tocqueville challenged the political premise. Bastiat challenged the moral and legal mechanism of redistribution. Nietzsche challenged the psychology behind egalitarianism. Böhm-Bawerk challenged Marx’s economic theory. Mises challenged the possibility of rational central economic calculation. Five different thinkers. Five different objections. And all of them came before the Soviet Union had demonstrated what large-scale socialist government would actually look like. So “socialism was good in theory, but bad in practice” is not an argument. It is a historical claim that requires you to explain why these theoretical objections were wrong. The interesting question isn’t whether socialism had critics. It did. The interesting question is whether socialism ever adequately answered them” - ChatGPT

A GENTE SABE FAZER FESTA! 🎊 Garanta seu ingresso para a maior turnê de verão do país! PRÉ-VENDA ABERTA! 🎭🎟️ https://t.co/LbLgU0xyd9 https://t.co/yCTgDCsixt #Festa #Turnê #Verão

“Russia has turned to a terrifying new tactic in its assaults on Ukraine, launching nonstop waves of armed drones in recent days into busy areas of the capital, Kyiv. The relentless attacks have left residents exhausted and on edge.” @siobhan_ogrady https://t.co/O2jHCcsP5o #Ukraine #Kyiv #Drones #RU #UA

I ACCUSE KENNEDY OF POLITICAL RESPONSIBILITY FOR THE ASSASSINATION OF DIỆM Catholic President John F. Kennedy turned against Catholic President Ngô Đình Diệm. Washington encouraged the generals plotting against Diệm, maintained contacts with the coup-makers and ultimately https://t.co/ZX18lNNIyZ #Kennedy #Diệm #Assassination #US #VN

Hvad skete der i Gentofte, da Mærsk døde? Uligheden raslede ned – men blev Gentoftes borgere stillet bedre? Nej, for Mærsk bidrog egenhændigt med svimlende 150 mio. i kommunalskat om året. Og nu skulle kommunen enten hæve kommunalskatten eller skære på udgifterne for at lukke det hul i kommunekassen, som landets rigeste mand havde bidraget med. Jeg savner en mere principiel debat om ulighed. For i dag er det primært populistisk misundelse, der dominerer debatten. Vi har slet og ret ikke nok fokus på, hvordan landets dygtigste og mest hårdtarbejdende bidrager uforholdsmæssigt meget til samfundet. Ikke kun gennem deres skat. Men via flid, gode idéer, nye produkter og flere arbejdspladser, som skaber værdi for os alle. De rigeste 1 % danskere betaler hele 10,8 % af alle skatter og afgifter. Det er 11 gange mere end gennemsnitsdanskeren. Men alligevel skal de straffes med fjollede særskatter. I jantelovens hjemland scorer man ikke sympatipoint på at turnere med den holdning. Men jeg synes, det er et vigtigt perspektiv. For sandheden er, at det her til lands groft sagt ikke længere kan betale sig at være en af dem, der bidrager mere end alle os andre. Måske vi skulle blive bedre til at være taknemmelige overfor de individer, der yder mere end gennemsnittet? #Ulighed #Skat #Gentofte

🚨🇳🇱 Joshua Zirkzee has turned down a move to Fiorentina after €5m loan plus €30m buy option clause proposal sent to Manchester United on Wednesday. Juventus have approached Man United tonight for Zirkzee as they did with Newcastle for Woltemade, in case Jonathan David leaves. https://t.co/OtiBEeOXvz #Zirkzee #TransferNews #ManchesterUnited #NL #IT #GB #IT #GB

🚨 Confiram as datas dos Ensaios da Anitta 2027: 📍09/01 - Belém/PA 📍10/01 - Recife/PE 📍16/01 - Belo Horizonte/MG 📍17/01 - Brasília/DF 📍23/01 - Campinas/SP 📍24/01 - Rio de Janeiro/RJ 📍30/01 - Curitiba/PR 📍31/01 - São Paulo/SP https://t.co/KOcyihfV8p #Anitta #Ensaios #Turnê

❗️Μερικές φορές σταματάς για ένα σκυλί… και τελικά συναντάς ανθρώπους. ❤️🐾 ❗️Την είδα ξαπλωμένη ήσυχα σ’ ένα μικρό στενάκι, κάτω από ένα υπόστεγο. Ηλικιωμένη πια, κουρασμένη, με τα αρθριτικά της… ❗️Σταμάτησα και άρχισα να τραβάω. ❗️Και τότε, εντελώς τυχαία, πέρασε μια κυρία. Σταμάτησε, την πλησίασε, τη χάιδεψε και τη φώναξε με το όνομά της. ❗️Τη ρώτησα αν τη φροντίζει. ❗️«Ναι», μου είπε. «Η οικογένειά μου. Οι γονείς μου μένουν από πάνω και τη φροντίζουμε». ❗️Ξεκίνησαν κάποτε με μια μικρή κουβερτούλα. Και σιγά σιγά αυτό το σημείο έγινε το σπίτι της. Εκεί μένει χειμώνα–καλοκαίρι. Εκεί νιώθει ασφαλής. Εκεί υπάρχουν άνθρωποι που τη γνωρίζουν, τη φροντίζουν και τη χαϊδεύουν. ❗️Και απέναντι; Απέναντι μένει ένα άλλο, μαύρο σκυλάκι. Ο φίλος της. ❤️ ❗️Μέσα σε λίγα δευτερόλεπτα, αυτό που έμοιαζε με μια θλιμμένη εικόνα έγινε μια μικρή ιστορία ανθρωπιάς. ❗️Δεν χρειάζονται πάντα μεγάλα πράγματα. Μια κουβέρτα. Ένα πιάτο φαγητό. Λίγο νερό. Ένα χάδι. Ένας άνθρωπος που νοιάζεται. Κι ένας φίλος απέναντι… ❗️Μπράβο σ’ αυτή την οικογένεια. Μπράβο στους ανθρώπους που δεν προσπερνούν. ❗️Γιατί ο τρόπος που φερόμαστε στα πιο αδύναμα πλάσματα γύρω μας λέει πολλά για την κοινωνία που θέλουμε να είμαστε. ❗️Αν πιστεύετε ότι τέτοιες μικρές πράξεις ανθρωπιάς αξίζει να ακούγονται, μοιραστείτε αυτή την ιστορία. ❤️🐾 ❗️Sometimes you stop because of a dog… and end up discovering the kindness of people. ❤️🐾 ❗️I saw her lying quietly in a small passageway, sheltered beneath a roof. She is old now, tired, and suffering from arthritis… ❗️I stopped and started filming. ❗️And then, completely by chance, a woman walked by. She stopped, approached her, stroked her gently and called her by her name. ❗️I asked if she was the one taking care of her. ❗️“Yes,” she told me. “My family does. My parents live upstairs and we take care of her.” ❗️It all started with a small blanket. Little by little, this place became her home. She stays there winter and summer. It is where she feels safe, surrounded by people who know her, care for her and give her affection. ❗️And across the way? Another black dog lives there. Her friend. ❤️ ❗️Within a few seconds, what at first looked like a sad scene turned into a beautiful little story of humanity. ❗️It doesn’t always take something extraordinary. A blanket. A bowl of food. Some water. A gentle touch. Someone who cares. And a friend across the way… ❗️Well done to this family. And to every person who chooses not to simply walk past. ❗️Because the way we treat the most vulnerable creatures around us says a great deal about the kind of society we want to be. ❗️If you believe these small acts of kindness deserve to be seen, share this story. ❤️🐾 #AnimalLove #KindnessMatters #RespectAnimals #Dogs #Φιλοζωία #Φιλοζωία #Ανθρωπιά #Σκύλοι

THE RED TSAR TURNED CHINA RED. 1945 changed everything. Stalin’s Red Army smashed Japan’s Kwantung Army and occupied Manchuria. That gave Mao something he had never possessed on this scale before: TERRITORY. INDUSTRY. RAILWAYS. WEAPONS. ARTILLERY. AMMUNITION. A STRATEGIC https://t.co/O9XjdBmzxt #Stalin #China #KwantungArmy #CN #JP

De senaste dagarna har varit helt galna. Vi bygger en folkrörelse. Tusentals människor har slutit upp bakom Alternativ för Sverige och kommit till våra torgmöten. Och jag stannar på varje ställe tills alla fått träffa mig, ta en selfie, ställa frågor. Så mycket kärlek och energi överallt. Tack! ❤️🇸🇪 Nästa vecka fortsätter valrörelsens hetaste turné, denna gång i Skåne och Halland! Vi ses! 🔥 Se hela schemat på https://t.co/poMhmr2TFY #AlternativFörSverige #Valrörelse #Folkrörelse