Dr. Misanthrope

Asi jako každýmu dneska mi přišla do TL tahle zpráva. Co k tomu, že? Viděl jsem umírat několik tisíc lidí. A stovky mi jich umřely pod rukama za posledních 10 let. Nikdy si na to člověk nezvykne a nikdy se s tím procesem nedá dobře smířit. Umíme se nakonec smířit s výsledkem... nějak. Ale vždy to zůstane připomínkou toho, co nás všechny čeká. Bez výjimky. Pod tím příspěvkem je spousta lidí, co přejí šťastnou cestu, děkují, soucítí. K jisté části toho, kde v rámci kompetice se lidé mají potřebu předhánět, kdo tohle napíše lépe, se raději vyjadřovat nebudu. Dotyčného gentlemana jsem dnes zaznamenal poprvé. Neznám jeho příběh krom pár věcí. Staral se o ostatní a snažil se pomoci druhým a má malé děti. Napadla mě spousta věcí, co ještě přidat k tomu, jak důležité je žít a žít dobře, ale to by byla osobní agenda. Nenapadá mě nic jiného než poukázat na to, že jeho priority byly v soucitu a starání se o druhé a že pro člověka, který se loučí, nebude myslím větší útěcha... Než přislíbíš, že stejně jako se staral on... se my postaráme o jeho děti: https://t.co/dVERLEbtJd #soucit #život #ztráta

Přistoupí chlápek k bankovní přepážce: "Můžu si tady otevřít účet?" "Jaký typ účtu byste si tak, pane, představoval?", ptá se úřednice. "To je snad jedno, kurva!" "Pardon, pane?! Zřejmě jsem se přeslechla!" "Řek jsem, že je to kurva jedno! Prostě ňákej zasranej účet." "Takové výrazy tady, pane, nemůžete používat!" "Do prdele, jaký výrazy?!" Dialog se ještě chvilku podobně rozvíjí, až úřednice ztratí trpělivost a odejde pro manažera. Manažer s ní přichází k zákazníkovi: "Nějaký problém, pane?" "Kurva, jakej problém? Akorát jsem vyhrál ve sportce zasranejch dvaašedesát melounů a chci si tu prostě otevřít jeden zajebanej účet!" "Aha, usměje se mile manažer, a tahle stará píča vám kurví náladu, co?" #humor #bankovnictví #dialog

Já bych jen substantivní část Twitteru chtěl upozornit, že nesnášení Turka je sice OK, ale vykřikovat rozsudky a závěry a dokola mluvit o sanitce a o zabití lidí ve snaze ho zdiskreditovat a donutit složit cokoliv, co dělá... předtím než se vyjádří policie, může mít velice nepříjemný dopad na vaše demokratické touhy, pokud ho policie klepne přes prsty za tu "pražskou frajeřinu" (obtažení kolony přes odbočovák), ale jinak dojde k závěru, že na vině není. Lidem, co ho za každou cenu musejí hájit, tím tak trošku dáváte do rukou klacky na hranici, na které byste ho rádi viděli shořet. Plus ze sebe děláte imbecily předháněním se v tom, kdo dokáže hranáče víc odsoudit na tom, že měl bouračku. Připomínám, že pokud chcete být lepší, tak se nemáte chovat jako to, co nesnášíte... ne že by substantivní část z vás měla kapacitu to rozpoznat, že (prece ho spravedlive nesnasite a tudiz mate urcite pravdu!!!), ale za pokus člověk nic nedá. #demokracie #spravedlnost #humanita

Já jen pro ty, co taky netuší, o čem mluví, jako tuhle Ondra – elektromobily mají s sebou málo energie. 80 kWh baterka je asi 8 litrů nafty. Matematika, co dělá lidem potíže, je vcelku elementární. Pokud jedete 160 km/h, žere to 25 kWh na 100 km a ujedete 320 km. Pokud jedete 115 km/h, žere to 15 kWh na 100 km a ujedete 530 km. Zpravidla, pokud nemáte díru v baterii, kterou vám utíkají elektrony ven, tak není možné obojí najednou, jak to je v principu prezentováno zde. Btw, pokud máte diesel s 80litrovou nádrží, máte k dispozici skoro 800 kWh. Že na to ujedete 1000 km, je vcelku pochopitelné. Pokud potřebujete primárně jezdit rychle a delší úseky, kupte si diesel. Pokud chcete klid, pohodu, FSD a levný provoz a nepotřebujete na jedno nabití víc než 500 km, Tesla vám bude stačit. Zbytek jsou fanboy dojmologie ty či ony strany, a je to úplně stejné jako hádání se o tom, jestli je lepší benzin nebo diesel. #elektromobily #energie #matematika

Kolega měl akorát pacienta se synkopou. Klasický tvrdý Němec, který k doktorovi jde opravdu až když nemůže dýchat. V tomhle případě prostě upadl na minutu do bezvědomí v kuchyni. Sportovně založený 67letý gentleman, který před 3 dny sletěl přes řídítka z kola a potloukl se. Jinak nebere žádné léky a je ve strategii watch & wait u chronické leukémie. Pacient rovnou s úsměvem hlásí, že se mu tohle děje pravidelně a že má normálně nízký tlak, a současně taky, že dneska vypil asi jen půl litru. Kolega udělal rutinní vyšetření, podíval se na krev, kde byl lehký propad hemoglobinu a destiček a vyšší leukocyty – přesně, jak se dá u CLL čekat – a prohlásil, že pacient má příště více pít, že dostane infuzi a půjde domů. Seděl jsem vedle, když kolega pacienta vyšetřoval, takže jsem slyšel anamnézu. Kolega měl pochopitelně majoritně pravdu s diagnózou stran statistiky, co ale nezaregistroval, bylo, jak se pacient zatvářil, když mu prohmatával břicho. Nebyla to žádná extra grimasa, ale rozhodně se přestal usmívat. Takže co na téhle konstelaci zaujme? Pád přes řídítka, tzn. tupý náraz do břicha a nemoc, která zvětšuje a zkřehčuje slezinu. Tzn. jako zastupující primář jsem s kolegou břicho vyšetřil ještě jednou a přitlačil maličko víc než kolega. Dost na to, aby i člověk, který nechodí k doktorovi, dokud nemusí, porušil dekorum. Sonograficky jsme našli zvětšenou slezinu s halem a echokontrastní změny struktury sleziny. Úkol byl pochopitelně se domluvit s radiologií, že ano, zvětšená slezina je naprosto normální u CLL, i se změnami parenchymu, a ano, že i nižší hemoglobin je dle očekávání, a že stejně chci CT-čko s kontrastem a hned. Detaily rozhovoru jsou asi nepotřebné, ale abych podtrhl frustraci nad přehlíživým tónem kolegyně, se kterým mě opakovaně odmítla, dodám, že jsem jí pohrozil přeložením pacienta s podezřením na rupturu sleziny a odmítnutí CT s jejím jménem. CT-čko nakonec prošlo a kolegyně se nehlásila, ale najednou se zjevil chirurg a pacienta si sám převzal. Proč to říkám. Na drobnostech záleží. A současně se též dost často vyplatí být adamantní osinou v prdeli druhých, pokud risk/benefit poměr toho, že máte pravdu, převyšuje cenu podráždění druhých. -