V Japonsku jede všechno na vteřinu. Vlak, autobus, eskalátor. A pak jsem čučel, když jsem stál v autobuse, co se pět minut nehnul. Kvůli dvěma turistům. Když máte v Japonsku iPhone, je to pohoda. Nainstalujete si Suicu (ta zelená ikonka), nahrajete ji do Apple Wallet a platíte dopravu skoro po celém Japonsku, městskou i vlaky. Funguje jako bezkontaktní karta doma. S Android telefonem koupeným mimo Japonsko máte smolíka, telefon nemá ten správný čip. Zbude vám jediné – koupit plastovou kartičku. A ta, jak jsem zjistil, není vždycky spolehlivá. Tady v autobuse se stalo, že turistům nešla platba – plastová karta na dopravu nefungovala, drobné neměli, jen papírové bankovky. Řidič jen koukal a opakoval dokola posunky: buď karta, nebo mince. Autobus byl plný Japonců a ti měli reakci jako vždy – absolutní pasivita. Tady na ulici nikdo s nikým nemluví. Když do vás někdo strčí, šlápne vás nebo když do autobusu přijde starý člověk, co sotva jde a všechna místa pro sezení jsou obsazená, reakce je vždy stejná – žádná. Nikdo tady nic neřeší. Tak jsem tady v autobuse došel dopředu, zeptal se řidiče, jestli můžu pípnout svojí kartou (anglicky stejně nerozuměl ani slovo), nicméně asi pochopil, že chci situaci vyřešit – a pípnul jsem svojí kartou. Za sebe, pak za ně. Jedeme. Dokonce jsem zezadu slyšel nějaké zatleskání. Asi taky nějací turisti. Jízdné? Kolem dvacky. Celý ten cirkus kvůli dvacce. Venku se mě tihle vystresovaní turisti ptali, odkud jsem. Říkám z Evropy – jako to vždycky říkám, když jsem takhle z ruky. „A odkud přesně?" Česko. A on, že je z Izraele a že ho to vůbec nepřekvapuje, že jsme mu pomohli, protože u nich se dobře ví, že Češi jsou dobří lidi. Tahle věta mě potěšila. Stála za víc než ta dvacka. Tak snad jsme dobré pověsti Česka zase trochu pomohli. 🙂 Také na dovolené pomáháte zoufalým turistům? #Japonsko #Cestování #Turismus
