Search

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

USA führt Regie bei Nord Stream Verrückt! Der ukrainische Nord Stream Terrorist befand sich am Set eines „Helden-Epos“ mit Sean Penn über die Nord Stream Sprengung. Kein Zufall! Hollywood war in Teilen schon immer auch der verlängerte Arm der US-Politik, um eine Weltsicht zu verbreiten. Und im echten Leben war es wahrscheinlich wie mit einem Hollywood Film: Ukrainer tauchen, US Amerikaner führen Regie und Deutsche sitzen im Kino und bezahlen während man sie verarscht! #NordStream #Hollywood #USPolitics

Na cultuurcritici als o.a @michiellieuwma & @danalinssen kon ook ik niet langer om Christopher Nolans The Odyssey heen. Voor @anderekrant liet ik mijn licht schijnen over dit peperdure, monumentale én merkwaardig zielloze epos. #TheOdyssey #filmkritiek https://t.co/Hi9UyG6HB9 #film #filmcritique #ChristopherNolan

Mannen som krävt att amerikanerna underordnar sig mandaten han personligen fått politiker att införa, vägrade att ta ansvar när han ställdes inför det amerikanska folkets representanter. 111 gånger. Inför sammandrabbningen i kongressen har dock mycket kommit till allmänhetens kännedom. Till och med det vänsterliberala livsstilsmagasinet Vanity Fair har publicerat ett epos över Faucis koppling till laboratoriet i Wuhan. Mest avslöjande är emellertid Faucis egna anteckningar, som utredare funnit på myndighetsservar. Mellan raderna framträder bilden av en statlig tjänsteman som berusas av kändisskapet pandemin skänker honom och gör allt för att påverka politiken. Fauci skriver om hur han hyllas av Julia Roberts, håller på att forma en vänskap med CNN:s Jake Tapper och hjälper honom att rigga en kritisk intervju med Trump, hur han pressar politikerna att införa de mandat han själv förespråkar och hur han personligen coachar president Biden och redigerar hans tal. Framför allt framträder diskrepansen mellan det Fauci vet och det han erkänner offentligt. Läs mer i SR. #politik #amerikanskakurser #coronavirus

Troja har fallit och Odysseus har segrat. I Christopher Nolans film “The Odyssey” blir hemresan en färd genom skulden och våldet som gjorde segern möjlig. Vad gör det med en människa att begå krigsbrott? Kasia Syty har recenserat det påkostade eposet om krigshjälten som försöker #Troja #Odysseus #Krigsbrott #SE

Christopher Nolans filmové epos „Odyssee“ se těší po svém úspěšném víkendovém startu s 264 miliony dolarů na pozornost nejen díky svému silnému hereckému obsazení v čele se Zendayou, Anne Hathaway a Charlize Theron, ale také pro jejich fascinující módní výběr, který se stal součástí marketingové kampaně a způsobilo, že premiérové události připomínaly módní přehlídky. #Odyssee #Zendaya #Modespektakel

Premiera filmu Odyseja w reżyserii Christophera Nolana wzbudziła kontrowersje w Grecji, gdzie krytycy zwracają uwagę na brak greckich aktorów w obsadzie oraz kontrowersyjny wybór Lupity Nyong'o do roli Heleny, co wywołało żywe debaty na temat adaptacji i reprezentacji kulturowej tego klasycznego eposu. #Odyseja #ChristopherNolan #woke

Film Odyssea, inspirovaný Homérovým eposem a režírovaný Christopherem Nolanem, zaznamenal v prvním víkendu projekce v severoamerických kinech tržby 124,5 milionu dolarů, což je přepočtem asi 2,6 miliardy korun, a celosvětově již utržil 264,1 milionu dolarů, tedy kolem 5,6 miliardy korun, čímž překonal očekávání a vyvolal velké nadšení u diváků, přičemž jeho úspěšný start zahrnuje vysoké hodnocení od kritiků i diváků. #Odyssea #Nolan #IMAX

Cecilia Shen, die erst 25 Jahre alt ist, revolutioniert mit ihrer KI-Produktionsfirma Utopai Studios die Filmindustrie, indem sie Filme wie den lange als unverfilmbar geltenden Epos »Cortés« kostengünstig und teilweise durch künstliche Intelligenz produziert, was potenziell die Kreativität und Zugänglichkeit der Filmproduktion demokratisiert. #CeciliaShen #KünstlicheIntelligenz #Filmproduktion

Film Odyseja w reżyserii Christophera Nolana, który zdobył siedem Oscarów, przedstawia nowoczesną adaptację eposu Homera, łącząc starożytne motywy z osobistymi doświadczeniami twórcy, a jego premierze towarzyszyły zarówno kontrowersje dotyczące obsady, jak i entuzjastyczne recenzje krytyków, którzy doceniają jego epicką realizację i wyrazisty styl. #ChristopherNolan #Odyseja #film

Christopher Nolan legújabb filmje, az Odüsszeia, bemutatja a klasszikus eposz modernizált adaptációját, amelyben a rendező technikai bravúrjaival és narratív stílusával elnyeri a nézők figyelmét, bár a cselekmény kezdetben zavarosnak tűnhet. #ChristopherNolan #Odüsszeia #filmkritika

Christopher Nolan új filmje, az Odüsszeia, lélegzetelállító vizuális stílusban meséli el Homérosz eposzát, bár a tartalmi mélységei elmaradnak a rendezőtől elvárt szinttől, és a háromórás film csupán a háború és a hazatérés tételét veti fel. #Odüsszeia #ChristopherNolan #filmkritika

Regisseur Christopher Nolan presenteert met ‘The Odyssey’ een grandioze Hollywoodproductie, gebaseerd op het mythische epos van Homerus, met een sterrencast en een budget van 250 miljoen dollar, maar krijgt te maken met controverse rondom castkeuzes en beschuldigingen van culturele toe-eigening. #ChristopherNolan #TheOdyssey #Hollywood

Film Odyssea od Christophera Nolana, s Mattem Damonem v hlavní roli, přináší strhující a introspektivní pohled na známý homérský epos, zkoumá lidskou krutost a rozpad hodnot v bezútěšném světě, zatímco kombinuje vážnou tonalitu s obrazotvornou poezií a nekompromisně se dotýká témat mocenských bojů a osobní identity protagonistu. #Odyssea #ChristopherNolan #MattDamon

Christopher Nolans erwarteter Film „Odyssee“ startet am Donnerstag in den Kinos und bietet eine technisch aufwendige und erzählerisch innovative Verfilmung von Homers antikem Epos, die trotz des Verbleibs bei klassischen Elementen spannende zeitgenössische Interpretationen präsentiert. #Odyssee #ChristopherNolan #Filmkritik

De film The Odyssey, geregisseerd door Christopher Nolan en met Matt Damon als Odysseus, levert een visueel verbluffend en emotioneel diepgaand epos dat zowel de oude Griekse mythe eer aandoet als actuele realistische thema's verkent, waardoor het een van de meest opmerkelijke blockbusters van het jaar is. #TheOdyssey #MattDamon #ChristopherNolan