Search

Ako sa zmení obraz, keď sa naň pozeráme očami literárnej postavy? Mona Lisa — Leonardo da Vinci (1452–1519) Elizabeth Bennetová by sa možno pousmiala nad všetkými teóriami, ktoré obklopujú ten slávny úsmev. Emma Woodhouseová by sa pravdepodobne okamžite pokúsila rozlúštiť osobnosť ženy na portréte. Lekná — Claude Monet (1840–1926) Anne Elliotová by v nich možno videla čas, pamäť a zmenu. Pán Darcy by mohol oceniť práve pokoj a zdržanlivosť obrazu. Hviezdna noc — Vincent van Gogh (1853–1890) Catherine Morlandová by možno premenila nepokojné nebo na začiatok záhady. Marianne Dashwoodová by si možno najprv všimla emóciu a až potom krajinu. Tieto postavy patria do sveta Jane Austenovej (1775–1817), zatiaľ čo obrazy pochádzajú z veľmi odlišných období. Možno je zaujímavým spôsobom, ako sa pozerať na umenie, nepýtať sa iba: „Čo vidím?“ ale aj: „Čo by na tomto obraze videl niekto iný?“ #DejinyUmenia #SlávneObrazy #LeonardoDaVinci #ClaudeMonet #VincentVanGogh #UmenieALiteratúra #Múzeá #20260826 #CaptainWeb #Slovenčina

Jak se obraz změní, když se na něj díváme očima literární postavy? Mona Lisa — Leonardo da Vinci (1452–1519) Elizabeth Bennetová by se možná usmála nad všemi teoriemi, které obklopují ten slavný úsměv. Emma Woodhouseová by se pravděpodobně hned pokusila rozluštit osobnost ženy na portrétu. Lekníny — Claude Monet (1840–1926) Anne Elliotová by v nich mohla vidět čas, paměť a proměnu. Pan Darcy by mohl ocenit právě klid a zdrženlivost obrazu. Hvězdná noc — Vincent van Gogh (1853–1890) Catherine Morlandová by mohla proměnit neklidné nebe v začátek nějakého tajemství. Marianne Dashwoodová by si možná nejprve všimla emocí a teprve potom krajiny. Tyto postavy patří do světa Jane Austenové (1775–1817), zatímco obrazy pocházejí z velmi odlišných období. Možná je zajímavý způsob, jak se dívat na umění, neptat se jen: „Co vidím?“ ale také: „Co by v tomto obraze viděl někdo jiný?“ #DějinyUmění #SlavnéObrazy #LeonardoDaVinci #ClaudeMonet #VincentVanGogh #UměníALiteratura #Muzea #20260826 #CaptainWeb #Čeština

Jak zmienia się obraz, gdy patrzymy na niego oczami postaci literackiej? Mona Lisa — Leonardo da Vinci (1452–1519) Elizabeth Bennet mogłaby uśmiechnąć się na myśl o wszystkich teoriach dotyczących tego słynnego uśmiechu. Emma Woodhouse prawdopodobnie od razu próbowałaby rozszyfrować charakter sportretowanej kobiety. Nenufary — Claude Monet (1840–1926) Anne Elliot mogłaby dostrzec w nich czas, pamięć i zmianę. Mr. Darcy być może doceniłby właśnie spokój i powściągliwość obrazu. Gwiaździsta noc — Vincent van Gogh (1853–1890) Catherine Morland mogłaby zamienić niespokojne niebo w początek tajemnicy. Marianne Dashwood być może najpierw dostrzegłaby emocję, a dopiero potem krajobraz. Postacie należą do świata Jane Austen (1775–1817), natomiast obrazy pochodzą z bardzo różnych epok. Być może ciekawym sposobem patrzenia na sztukę jest zadawanie sobie nie tylko pytania: „Co widzę?”, ale także: „Co zobaczyłby ktoś inny?” #HistoriaSztuki #SłynneObrazy #LeonardoDaVinci #ClaudeMonet #VincentVanGogh #SztukaILiteratura #Muzea #20260825 #CaptainWeb #Polski

Four valuable works by the Renaissance painter Antonello da Messina were stolen from the Regional Museum in Messina during security failures, raising concerns about the protection of cultural heritage and suspicions that it was a hired theft intended for the black market in art. (translated)

Four exceptional Renaissance paintings by Antonello da Messina were stolen during a national celebration from the Museum of the Messina region in Sicily, at a time when public attention was focused on a major religious festival, while the police began an investigation into suspected theft for the illegal art market. (translated)

In Ukraine, at least 536 cultural heritage sites have been destroyed since the beginning of the Russian invasion, including religious, historic, and museum buildings, with recent attacks causing the destruction of significant cultural symbols, including the main church of the Kyiv-Pechersk Lavra and the Oleksandr Dovzhenko National Film Studio. (translated)

Holka v klučičím světě. Nápad vyrazit 650km do Severní Dakoty,do Muzea Teddyho Roosevelta a pak to samé zpět přišel včera úplně nečekaně. Kluci si řekli jasan a ráno v 9hod odjezd. Informace k tomu jaké bude počasí, kudy pojedeme a kde budeme spát mě nějak minuly a najednou jsem zase seděla na Indim a válíme to po silnici 93 na východ rychlosti 150 km protože východ Montany je jedna velká prérie. Během zastávek se sotva nadechnu, cucnu si vína a kluci už stojí že pomalu pojedeme. Rychle bundu rukavice, zvalchovat si vlasy do přilby a Tom už startuje motorku, ze teda jedeme. Udělat 650 během šesti hodin jízdy je mazec ale já to stejně miluju 🥰 #motocykl #cestování #dobrodružství

In Gdańsk, the remains of the oldest wooden church in Poland from around 1140 were discovered, which the city plans to excavate and present in museum conditions; however, the implementation of this project requires government support due to legal and financial challenges. (translated)

Hiszpańscy narodowcy przyjechali do Ceuty robić klasyczny numer „obrony granic w stylu Bąkiewicza”. Czarne ciuchy, hasła o inwazji, remigracji i „my tu przyjechaliśmy was bronić, bo wy sami nie dacie rady”. Myśleli, że lokalni wyjdą z flagami, kwiatami i podziękowaniami, a potem jeszcze zrobią im selfie do relacji. Tymczasem miejscowi Hiszpanie zrobili im błyskawiczny, bezlitosny briefing: „Wynocha”, „To nasza Ceuta, nie wasz plac zabaw”. Policja musiała ich eskortować do portu jak delikatne ekspozycje muzealne, bo atmosfera zrobiła się zbyt „serdeczna”. Zero sympatii, zero popularności, zero „ruchu obrony granic”, tylko szybki bilet powrotny i komunikat o „prześladowaniu patriotów”. Tak właśnie wygląda lokalna wersja „Bąkiewicz style” – przyjechali na chwilę, a już ich nie ma. Hiszpanie z nimi naprawdę krótko. - Jacek Fogiel #Ceuta #granice #patriotyzm

Na haldě suti v Malešicích, kam se vozí materiál z ražby metra D, ležel kámen velikosti dlaně. Radek Labuťa, sběratel a majitel Triloparku, ho zvedl. Na povrchu se rýsoval otisk něčeho, co vypadalo jako kříženec pavouka a trilobita. Dvoucentimetrový, slepý, s měkkým krunýřem. Vzal ho Lukáši Laiblovi (@lukas_laibl) z Geologického ústavu Akademie věd (@Akademie_ved_CR). Ukázalo se, že jde o zcela nový druh. Pojmenovali ho *Soomaspis labutai*. Žil před 448 miliony let na dně moře, které tehdy pokrývalo území dnešní Prahy. Patří mezi naraoiidy – měkkotělné příbuzné trilobitů. Na rozdíl od nich neměl zvápenatělý krunýř. Měl kulatý „zadeček“ připomínající pavoučí, jen tři trupové články a žádné oči. Povrch pokrývaly drobné jamky. Zachoval se jen díky výjimečným podmínkám – a díky tomu, že Labuťa dokázal na haldě rozeznat i tak nenápadnou fosilii. Jana Bruthansová z Národního muzea (@narodnimuzeum), která ražbu metra D dlouhodobě sleduje, dokázala dohledat přesný původ materiálu. Pochází ze spodních vrstev králodvorského souvrství mezi budoucími stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Stáří tedy sedí na katian, závěr ordoviku. Nejbližší známý příbuzný, *Soomaspis splendida*, byl popsán v 90. letech z Jižní Afriky. Žil o pět milionů let později, už po hlavním zalednění. Mezi Prahou a Kapskem tehdy ležely tisíce kilometrů okraje superkontinentu Gondwana. Nález z metra ukazuje, že rod *Soomaspis* obýval jeho okraje dávno předtím, než přišlo první velké vymírání v historii Země – a že to vymírání přežil. Paleontologové dlouho považovali africký druh za místní raritu. Teď je jasné, že naraoiidi byli v ordoviku rozšířenější, než fosilní záznam napovídal. A že tito nenápadní „drsňáci“ přežili drastické klimatické výkyvy pravděpodobně proto, že žili v hlubších, chladnějších a kyslíkem chudších vodách, kam se změny dostaly méně. Měkký krunýř se ve fosilním záznamu objevuje vzácně. Většina podobných zvířat se prostě nerozpadne na nic. Že se zachoval právě tento exemplář, je štěstí i důkaz, jak důležité je sledovat i městské stavby. Praha stojí na prvohorních horninách. Při každé větší ražbě se objevují trilobiti, hlavonožci nebo ostnokožci. Tentokrát ale přišel tvor, který učebnice přepisuje. Fosilie už je v Národním muzeu (@narodnimuzeum). Labuťa ji věnoval do stálé expozice. Rekonstrukci vytvořil Jiří Svoboda. Vědecký popis vyšel v květnu 2026 ve speciálním čísle *Bulletin of Geosciences*. P.s.: pro ty kdo me neznají - hledám zajimave příběhy a snažím se kazdy den sem nejaky dat. Sdílejte, lakuje a hlavně dejte follow ať vím, jestli vás to zajímá a mám v tom pokračovat. #paleontologie #fosilie #geologie

Apolónova galéria v Louvri, ktorá bola opätovne sprístupnená po krádeži vzácnych šperkov v októbri 2025, ponúka návštevníkom pohľad na jej architektúru a výzdobu, avšak bez pôvodných zbierok, ktoré boli presunuté na iné miesta múzea a revízia bezpečnostných opatrení je prioritou v rámci desiatichročného plánu modernizácie múzea. #Louvre #ApolónovaGaléria #krádež

Článok analyzuje politickú manipuláciu s históriou v rámci osláv 250. výročia vyhlásenia americkej nezávislosti, kde prezident Trump a jeho administratíva propagovali domácky pohľad na americkú históriu, vrátane mobilných múzeí, ktoré skresľovali skutočné historické udalosti a podporovali krédo o náboženskej slobode, zatiaľ čo vnútorné správy označovali tradičné múzeá za radikálne a ideologicky neschopné. #MuzejSlovenskeOsamosvojitve #DonaldTrump #Politizacija

Japońscy naukowcy z Tokijskiego Instytutu Nauki przeprowadzili badania, które wykazały, że regularny kontakt z kulturą, takim jak wizyty w teatrach, kinach czy muzeach, może obniżyć wiek fizjologiczny o trzy lata w porównaniu z osobami, które rzadziej uczestniczą w zajęciach kulturalnych. #kultura #nauka #starzenie