Search

Byla jsem koupit test na covid. Lékárnice se ptá, zda ho budu používat hned, že mají několik s expirací v říjnu s 60% slevou. Ve mně se normálně probudil celý život ukrývaný pud pro nakupování v akci do zásoby a vyletělo ze mě: "Tak to mi jich dejte rovnou pět!" Co. To. Bylo?! #covid #sleva #nakupování

Hodiny na Bazalech; klábosení na prázdném stadionu s trenérem Josefem Dvorníkem; bioléčba v Brně; výlety do Londýna; posily v managementu; čas se psy a rodinkou na Prostějovsku; vítězná derniéra se Sigmou... Luděk Mikloško bojoval s Baníkem až do konce. https://t.co/KtFdhf7qus #fotbal #Brno #výlety

Filipovi dál rostou křídla, ale čím výš vyletí, tím tvrději pak dopadne. Aktuálně: "Ministr Igor Červený na dotaz k vašemu oznámení říkal, že jste k tomu neměl dostatek informací, protože už teď nevykonáváte svou funkci zmocněnce. Je to tak?" Filip Turek: "No, já si myslím, že dost informací neměl spíš ministr." #politika #vyjadreni #diskuze

🤬 Donald: Zelenskyj musí udělat jednu věc. Musí přestat ničit zásoby nafty v Rusku. Způsobuje tím nedostatek nafty. Tohle není způsobeno Blízkým východem, ale tím, co se děje mezi Ruskem a Ukrajinou. ... Ehm. Fakt? Proto vyletěly ceny po útoku na Írán? Vždy srab, vždy kolaborant https://t.co/p0AXBDo4Ou #Ukrajina #Rusko #konflikt

Trump's trip to Ireland with his family for golf at the course he owns had to have some political sauce so that the people wouldn't complain too much about him flying Air Force One—with full fanfare. But the leader can also burn the sauce, so he expressed his support for the unification of Ireland without consulting Britain. (translated)

Včera ministr vyšiloval, že vyletí Šumava do vzduchu. Vidíte ale ty fotky? Vždyť ty sudy byly skoro všechny pohřbený pod zemí a museli je vykopat, tak co to mlel za fantasmagorie o tom požáru?🤦 A navíc to ještě na sílu přirovnával ke Hřensku, kde je úplně jiný druh borovicového lesa a ne žádný mokřady. Mně z toho vychází, že Červený je pěknej lhář... #Šumava #politika #ochranaprirody

Čtyři čeští středoškoláci přivezli z Itálie jedenáct medailí. Mimo geologickou komunitu o tom skoro nikdo neví. Koncem srpna skončila v Turíně 19. mezinárodní olympiáda věd o Zemi (IESO). Do laboratoří Turínské univerzity a do piemontských geoparků přijelo 166 studentů ze 42 zemí. Česká čtveřice v silné konkurenci posbírala dvě zlata, sedm stříbrných medailí a dva bronzy. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity (@muni_cz) to oznámila na sociálních sítích. Jména studentů zatím nezveřejnila a hlavní sdělovací prostředky mlčely. IESO není běžná zeměpisná olympiáda. Je to týdenní prověrka znalostí Země jako jednoho komplexního systému, který zahrnuje horniny, počasí, oceány, ledovce, vesmír i jejich vzájemné souvislosti. Každý stát smí vyslat pouze čtyři středoškoláky a dva mentory. Českou účast dlouhodobě zaštiťuje Ústav geologických věd v Brně a výběr reprezentantů probíhá prostřednictvím národní Geologické olympiády. Osm dní soutěže mělo přesný rytmus. Po slavnostním zahájení zamířili studenti do terénu a následně lanovkou Skyway Monte Bianco k ledovcům pod Mont Blancem. V neděli absolvovali až šestihodinový písemný test z geologie, geofyziky, meteorologie, oceánografie, astronomie a životního prostředí. V pondělí je čekaly čtyři laboratorní úlohy a v úterý obhajoba výzkumného projektu o alpských ledovcích. Jak může jeden tým získat jedenáct medailí? Soutěž totiž probíhá v několika disciplínách současně: hodnotí se individuální test, praktická část, mezinárodní terénní výzkum – v němž je český reprezentant losován do týmu například s Indem a Indonésanem – a týmový výzkumný projekt. Nestačí tedy jen napsat test. Studenti musejí měřit v terénu, zpracovat data a své závěry obhájit v angličtině před odbornou porotou. Práce v terénu nebyla žádný výlet. Mezi oficiální lokality patřily Sacra di San Michele nad údolím Susa, římská zlatá rýžoviště Bessa u Bielly, geopark Valsesia s jedním z nejlepších řezů zemskou kůrou na světě a ledovce pod Mont Blancem. Klášter Sacra di San Michele stojí na skalním ostrohu, kde na povrch vystupují horniny z horního pláště Země. Právě zde se mezinárodní týmy učily číst krajinu v praxi, nikoli jen z učebnic. Loni v čínském Ťi-ningu získalo Česko osm medailí a vedení výpravy to označilo za jeden z nejlepších výsledků v historii. Letos je cenných kovů jedenáct. Od prvního startu v Japonsku v roce 2016 česká stopa na IESO sílí, mimo odbornou veřejnost o tom však téměř nikdo neví. Rozdíl v přístupu ukazuje Indie. Tamní tým vybojoval devět medailí. Dne 4. září studenty osobně přijal ministr pro vědy o Zemi a o jejich úspěchu informovaly deníky The Times of India i The Indian Express. Indonésie zveřejnila jména, školy i podrobnosti o tom, kdo získal zlato v terénním výzkumu. Írán ohlásil vítězství v reportérské soutěži. Česko se muselo spokojit s příspěvkem na fakultním profilu. Dne 1. září zahájil ministr školství Robert Plaga (@RobertPlaga) školní rok na učilišti v Kutné Hoře. Mluvil o řemesle i o tom, že se nechce fotit s prvňáčky. O jedenácti medailích z Turína, jejichž výpravu jeho resort prostřednictvím Masarykovy univerzity hradí, však neřekl nic. Ani Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (@msmtcr) výsledek nepředalo médiím. Zatímco sportovní medaile z Itálie plnily v únoru hlavní zprávy, tento vědecký úspěch z téže země zcela zapadl. Není to vina čtyř úspěšných studentů, ale dlouhodobý problém našich škol, univerzit i ministrů. Česká věda umí vychovat světovou špičku, ale málokdy dokáže své úspěchy veřejně prezentovat. Dokud si takový úspěch nevydobude tiskovou konferenci, zůstane zavřený ve fakultním zpravodaji. A my se pak divíme, že o české geologii mimo obor nikdo neslyšel. P. S.: Příběhy o mimořádných úspěších českých studentů by měly rezonovat daleko za hranicemi sociálních sítí jedné fakulty. Lajk, komentář, sdílení i sledování pomohou dostat tento příběh k dalším čtenářům. Víte někdo další detaily? Znáte jména této úspěšné čtveřice? Napište je do komentářů. Pomozte dostat do médií celý příběh. #ČeskáVěda #Geologie #IESO

Takovej odpočinkovej den: Přešla jsem dřevěnek vratkej houpající se most, bloudila lesem, přeskakovala potoky, zapadala do bahna, prodírala se keři, klouzala po šutrech, ztrácela se na trase i sama v sobě a najednou se ocitla mimo offline mapu u jezera v Monte Negru. Hic sunt Leones, ale byly to jen krávy se zvoncema. Místo 16 km to bylo skoro 20 a cestou zpět jsem byla překvapená, že jdu z kopce, protože cestou tam jsem měla pocit, že to je nudná rovina. Jak píšu: takovej odpočinkovej den to byl. #příroda #dobrodružství #výlety

První zástupce ředitele věznice v Olenivce, D. Nějelov, té, do které poslali barbaři raketu a zavraždili nejméně 54 ukrajinských válečných zajatců, vyletěl v Doněcku do luftu. Na každou...atd. V jakém stavu je, se ale neví. Doufám, že už u Kobzona. https://t.co/fgdTv8KDd3 #Ukrajina #Válka #Věznice

Miluju Česko posledních tří let, kde můžeš kdekoliv kdykoliv potkat prezidenta!✌️ Ať už sedíš na obědě, tankuješ u pumpy, seš na koncertě a nebo tě prostě někde na silnici minula skupinka motorkářů, která je s prezidentem na výletě… To je prostě nádhera. To je přesně to, co myslel tenkrát Zeman tím být prezidentem pro dolních deset milionů, akorát to nikdy nesplnil. #Česko #prezident #život

To co vidíte plápolat je rusko-čínská chemická továrna za 11 miliard dolarů u města Svobodnyj na ruském Dálném východě. Dnes ráno tam vyletěla do vzduchu pyrolýzní jednotka. Žádný dron. Je to 6 500 km od Ukrajiny. Někdy si prostě Rusové vystačí sami... https://t.co/40vwfvmDYm #Rusko #Čína #výbuch

Cestovatelská zpráva měsíce – Wizz Air spouští od prosince přímou linku Praha–Sarajevo, navíc za velmi dobrý peníz (od 1443,- zpátečka). Sarajevo jsem „objevil" teprve před dvěma roky, považuju to za jedno z nejzajímavějších měst v Evropě, velmi zvláštní atmosféra, křižovatka křesťanství a islámu, fantastický jídlo (burky plněné vším možný, čevapy, jehněčí, dezerty, bosenská káva, čajovny,...), parádní výlety do okolních kopců (na obě strany z údolí), všudypřítomná stopa českého architekta Karla Paříka (tam mu říkali Karlo Paržik), stejně tak symbol zimních olympijských her z roku 1984 – Vučko, pro většinu obyvatel města doposud ohromná věc. Mimochodem, když je sníh, dá se v Sarajevu i lyžovat, není to nejlepší lyžování na světě, ale jako zajímavost dobrý. Jel jsem tam původně na 3 noci, nakonec jsem dvakrát prodlužoval pobyt dohromady na celý týden. V momentě odjezdu, když jsem z apartmánu odnášel zavazadla do auta, mě zastavil starší pán a ptal se slušnou češtinou, jestli jsem z Prahy (viděl zaparkovanou karizónu s pražskou RZ), říkal jsem, že ne, ale Čech jsem. Pozval mě k nim domů na kafe, skvělý pokec, mimo jiné pán říkal, že je křesťan, manželka muslimka, žádné šátky, zahalování, nic. Ten původní bosenský islám je úplně jiná story než fanatici z Blízkého východu, říkalo mi to tam více bosenských muslimů, bohužel různé saúdské nadace otevírály a financovaly v Bosně mešity, nadace a různé neformální náboženské komunity, kde tlačí ten radikálnější islám (salafismus/wahhábismus), přitahuje to chudé místní kluky, pro které to může být slušná možnost „kariéry". I lokální muslimové cítí, že to není dobrý. Pán říkal, že v ČR 30 let žili, odvezli tam tehdy malého syna zraněného od granátu, v ČR ho zachránili, dnes je to zdravý dospělý chlap, pracuje prý na vyšší pozici ve Škoda Auto, třeba ho někdo znáte, k ČR měli hrozně pozitivní sentiment, fakt milé a zajímavé setkání. Rozhodně doporučuju, zvlášť kvůli té jinak komplikované dopravě – buď peklo po vlastní ose, nebo letecky s přestupem, ale za draho + časově delší :) Více info zde: https://t.co/v3ZO9sFRCz #Cestování #Sarajevo #WizzAir

Dnes si povíme o jednom z nejzajímavějších míst pro digitální nomády – o neobjeveném klenotu, který v podstatě není zmíněn v žádných žebříčcích nebo fórech pro digitální nomády, ale podle mého skromného názoru jde o absolutní banger, zvlášť pro Středoevropany a speciálně pro muže (ale i ženám se tam bude líbit). Jde samozřejmě o můj milovaný Užhorod, kde jsem v minulé dekádě prožil pět let života. Dodnes tam jednou dvakrát ročně jezdím a zažil jsem osobně neuvěřitelnou proměnu z polorozbitého města s hororovými silnicemi a smečkami pouličních psů na velmi důstojnou středoevropskou metropoli. Takže si bez falešné skromnosti troufám tvrdit, že mám o městě expertní znalosti, o které se rád podělím :) Na úvod se sluší zmínit, že na Ukrajině probíhá válka, ale samotné boje jsou od Užhorodu dál než Praha (!). Rakety do samotného Užhorodu za celou dobu války přiletěly pouze jednou – jedna trefila transformátor za městem, druhá sklad munice v průmyslové zóně. Navíc se to stalo pár dní po nástupu Pétera Magyara k moci, takže ten útok byl tak trochu i ruský vzkaz Maďarům - "ať moc nezlobí nebo bude zle". Zakarpatí, potažmo Užhorod (maď. Ungvár), vnímají Maďaři historicky jako svou sféru vlivu. Odhaduje se, že 20 % obyvatel Zakarpatí má druhý, maďarský pas, a některé obce jsou plně maďarské (především zemědělské vesnice na jihu u maďarských hranic). Rusové tento maďarský pocit respektují, a protože Maďaři byli a nejspíš stále jsou ze zemí EU k Rusku nejvstřícnější, na Zakarpatí až na pár výjimek neútočí. Nebezpečí pro cizince je proto absolutně minimální, případná rizika si ale samozřejmě musí každý soudruh/soudružka uvědomit sám. V Užhorodu maká elektřina, jsou pohonné hmoty, a kromě občasných sirénových výstrah nelze fakt, že v zemi probíhá válka, vůbec postřehnout. Z etického hlediska rozhodně není nic špatného na tom, že tam nomád nebo turista pojede – hlavně přiveze peníze místnímu byznysu. Nesetkal jsem se ze strany místních s jakoukoli antipatií, a to jsem tam byl od začátku války zhruba desetkrát, v souhrnu přes tři měsíce. Čím je Užhorod pro digitální nomády atraktivní? 1. Nízké ceny bydlení, gastra a kávy Nájemné za zařízený byt 1+1 v novostavbě začíná zhruba na 500 $ měsíčně + služby (od cca 100 $), byt v původním stavu někde v paneláku nebo staré chrušcovce lze sehnat za $250-400 + služby. Ceny uvádím v dolarech, protože je tamním zvykem fixovat nájemné v zahraniční valutě kvůli volatilitě hřivny. Ve městě jsou bez přehánění vyšší desítky kaváren, z toho 10–15 s výběrovou kávou a řemeslnou přípravou včetně různých V60, batchů, cold brew,… V kavárnách se dá samozřejmě pracovat na počítadle. Espresso z kvalitních zrn v dobré kavárně začíná na cca 25 korunách, ve večerkách Zina stojí espresso z velké italské mašiny 12 kaček – otevřeno 24/7/365, po městě desítky poboček, ale směs arabika+robusta, sám beru jen v nouzi (např. brzy ráno při výjedu na výlet) Stejně tak je ve městě velké množství opravdu kvalitních restaurací (ukrajinské, italské, asijské, gruzínské, burgery, maďarské, uzbecké…) se zhruba polovičními cenami v porovnání s ČR. V Užhorodu je také celá řada levných jídelen, resp. poledních menu, kde se člověk slušně naobědvá řekněme od 60 Kč; v restauraci Driva stojí slušné polední menu (polévka, hlavní jídlo, nealko nápoj) 85 Kč. Na ukrajinské gastronomii je zajímavé, že tam prakticky neexistují polomonopolní gastrododavatelé surovin pro restaurace a jídelny jako u nás (Bidfood, Makro a pár dalších), kteří hodně cpou své polotovary a kuchaři to kvitují, protože to šetří čas. Na Ukrajině se téměř vše dělá z primárních surovin – když si objednáte bramboráky, tak fakt někdo v kuchyni nakrouhá brambory a udělá je od nuly. Stejně tak si každý podnik "lepí pelměně". Zkrátka domácí vaření. Je to dost znát na chuti. 2. Velmi kvalitní potraviny (na trzích) Poměrně zajímavé je, že ceny drogerie a potravin jsou stejné, v některých případech i lehce vyšší než v ČR, ale zároveň je v Užhorodu několik old-school trhů, kde se dají kupovat domácí potraviny (často sezónní přebytky individuálních pěstitelů a chovatelů), tzn. v super bio kvalitě za velmi rozumné ceny (v porovnání s EU). Lze koupit domácí zeleninu, ovoce, mléčné produkty (smetana, že v ní lžíce stojí), mléko, sýry, brynzu, vejce, drůbeží maso i domácí víno (ve smyslu nápoje, za mě chuťově nic moc). Velmi levně jsem v porovnání s EU kupoval kozí mléko a čerstvé kozí sýry v super kvalitě, navíc bez toho klasického kozího duncu. V Užhorodu je také mnoho pekáren, od normálních po nóbl, velké množství různých chlebů s akcentem na tmavé a žitné, ceny opět o dost nižší než v ČR. Řemeslnej chleba vysoké kvality do padesáti českých vočí. 3. Široké možnosti volnočasového vyžití Užhorod je krajské město, takže je tam plno sportovních zařízení – dá se chodit do bazénu (soukromý, trochu dražší než městské bazény v ČR), jsou tam dobře vybavené posilovny (t. č. plné jedničkových koc, čávové nejsou, o tom dále), několik tenisových areálů, krytý padel, squash, sauny/báni, stolní tenis, fotbal… Mimo to dobrá péče o tělo pro muže i ženy (ceny neznám, kadeřník mě stojí už jako v ČR), velmi kvalitní masáže za polovinu toho co v ČR, velké množství kvalitních stomatologů (takže je možné nechat si dát do pořádku chrup za zlomek cen v ČR/EU) a vůbec dobrá soukromá zdravotní péče – nedávno tam byl na nějakém zákroku Jean-Claude Van Damme, hovoří se o hemeroidech :-) Samozřejmě je tam i plno kulturních akci, ale to je většinou omezené na znalost ukrajinštiny. 4. Dobré jméno a zvuk Čechů/ČR Češi mají v Užhorodu stále velmi dobré renomé, jednak historicky, jednak díky pomoci během války (letos mi a českému národu pan fízl během silniční kontroly poděkoval za podporu Ukrajiny proti agresorovi!). V podstatě se dá říct, že s českým pasem se ve společenském žebříčku posunete o příčku nahoru. Je ale dobré vědět, že čeští muži mají z pohledu datingu docela blbou pověst jako kolenovrti (i když by to mohlo některé zle smýšlející lidi napadnout, tak já jsem se na tomto stereotypu svých chováním nepodílel :), Ukrajinci jsou minimálně v prvotní fázi randění daleko velkorysejší než čeští muži, často ale i v manželství - je poměrně běžné, že pokud to jen trochu jde, zůstavá žena s křiklounem doma do nástupu na základku ... 5. Informační odstavec pro čáva Užhorod je samozřejmě město plné krásných dívek a žen. Je to dáno genetikou, domácím vařením, pohybem (holky choděj pěšky) a v neposlední řadě tím, že fyzická krása je často jediný kapitál, resp. šance na dobrý život, kterou reálně mají. Bez peněz, kontaktů nebo silného rodinného zázemí je pro mladé lidi (muže i ženy) velmi těžké prosadit se přímo v Užhorodu stylem selfmade a nejde to moc zlomit ani dobrým vzděláním, pokud nejde o IT a remote jobík pro EU/US firmu za juráše/dolcky. Takže holky se o sebe dost starají, cíleně limitují kalorický příjem, investují do péče o tělo atd. Mně osobně vadilo, že jak jsou hezké, tak nejsou úplně nejchytřejší, a navíc ty nehezké maloměstské manýry. K tomu ty jejich zakarpatské tradice, vysoká religiozita, po prvním sexu se začaly ptát na svatbu (to bohužel není nadsázka) a další istá kulturná špecifika. V tomto ohledu se situace výrazně zlepšila, protože po začátku války se do Užhorodu přestěhovaly dívky a ženy z větších ukrajinských měst včetně Kyjeva, a to je už jiná písnička – vzdělané, zajímavé, zcestovalé a jazykově vybavené, ničím se nelišící třeba od svých českých kolegyň. Navíc je nyní v Užhorodu na dating marketu pro ukrajinské kolegyně velmi zapeklitá situace, bo nejsou čávové 25+, protože od pětadvaceti začíná odvodový věk – kořeni se buď schovávají doma, nebo už bojují, nebo jsou za hranicí. Není koho datovat. Takže můžete pomoci rozšiřovat středoevropský genofond :-)) Sluší se dodat, že pro většinu užhorodských žen zahraniční čávo rozhodně není snový partner, většina preferuje hezkého, lovatého Ukrajince – jenže těch s krupicou, na nějaké úrovni a hlavně nezadaných … je málo. 6. Ukrajinština vs. angličtina Trochu trabl pro lidi pod 45, tzn. skoro všechny nomády, je v Užhorodu jazyk. Mluví se ukrajinsky (a rusky) a používají cyrilici (ukrajinskou azbuku). Při kratším i delším pobytu je důležité se ukrajinskou azbuku naučit, protože to každému instantně otevře nový svět – díky tomu, že jde o slovanský jazyk, se dá čtením mnohému hned porozumět, třeba menu v hospodách/kavárnách. Základy se člověk naučí za pár dní, u rychlejšího čtení celých vět chvíli trvá, než se to dostane do hlavy. Já sám bych se v případě nomádského pobytu v Užhorodu hned začal učit ukrajinsky se soukromou učitelkou (cca 2 hodiny denně). Tímto tempem + nějaká domácí příprava + poslech rádia/TV/podcastů + ideálně slovník s dlouhými vlasy se dá dostat na úroveň B2 v mluvení a poslechu za 3–6 měsíců, podle intenzity a řekněme talentu. Vzhledem k geopolitické situaci je ten jazyk pro Čechy poměrně atraktivní, třeba i kvůli potenciálnímu budoucímu byznysu při obnově Ukrajiny atd. A hlavně Čech/Češka s plynulou znalosti ukrajinštiny (aspoň té mluvené) si bude místní vodit jak Kirschner Hurvínka! Když jsem do Užhorodu přijel v roce 2013 poprvé a od roku 2015 tam začal žít, byla znalost angličtiny mezi místními katastrofální, anglicky umělo v podstatě pár vzdělanějších lidí. Dnes je to už lepší, ale plnohodnotný život tam pouze s angličtinou možný není. Na druhou stranu plno místních rozumí a někdy dokonce mluví česky/slovensky, takže pro Čecha/Čobolka není velký problém se tam na základní úrovni domluvit – spíš bude někdy problém porozumět místním. To je asi vše, co mě takhle z hlavy napadá. Pokud máte dotazy, ptejte se. Každopádně pokud nomádíte, doporučuju vyzkoušet, budete na 100 % spoko. #DigitálníNomádi #Užhorod #StředníEvropa