🏴🧡 𝗛𝗨𝗟𝗟 𝗖𝗜𝗧𝗬 — 𝟮𝟬𝟮𝟲/𝟮𝟳 𝗨𝟮𝟯 𝗦𝗜𝗚𝗡𝗜𝗡𝗚𝗦: 🇦🇺 Lucas Herrington (18) — €14.8M 🇫🇷 Robinio Vaz (19) — €2M loan 🇳🇴 Jens Hjertø-Dahl (20) — €9.5M 🇩🇪 Ilyas Ansah (21) — €17M 🇸🇳 Nobel Mendy (22) — €23.4M 🇫🇷 Mohamed-Ali Cho (22) — €15.15M 🏴 Brooke Norton-Cuffy (22) — €14M 🇬🇷 Konstantinos Tzolakis (23) — €23.3M 🏴 Tim Iroegbunam (23) — €17.5M 🇫🇷 Lucas Gourna-Douath (23) — €4M €43.3M on U21s. €145.65M on U23s. TOP TRANSFER WINDOW 👏 #HullCity #Transfers #Football
Oleksandra Matvijčuk, the Ukrainian Nobel Peace Prize laureate, warns of the uncertainty of peace with Russia and points out that the war has lasted for four years, which has deeply transformed Ukrainian society and diminished the significance of previous values, while the Ukrainian people continue to seek ways to preserve love and humanity despite difficult circumstances. (translated)
Elfriede Jelinek, Nobel Prize in Literature, denounces the lie of the two-state solution, stating that a Palestinian state is made impossible by the actions of Israeli settlers. (translated)
Ada Yonath has passed away at 87, the first Israeli woman to receive the Nobel Prize in Chemistry in 2009 for her research on ribosomes, an important figure in science praised by the international community and recognized for her enthusiasm and passion. (translated)
The Israeli chemistry Nobel laureate Ada Yonath, a pioneer in ribosome research and crucial for the understanding of antibiotics, has passed away at the age of 87. (translated)
Cette prétention face à un Prix Nobel de Physique qui dit déjà, il y a 29 ans, exactement ce qu'il faut faire pour atténuer le réchauffement climatique, pourrait faire sourire. Malheureusement l'obscurantisme incarné par Mme Voynet prospère et inspire des candidats de 2027. #RéchauffementClimatique #Obscurantisme #PrixNobel
J’ai trois prix Nobel en économie, médecine et littérature. Je suis multimilliardaire. Je m’apprêtais à voter Mélenchon quand j’ai appris l’entrée en lice d’Olivier Faure. #prixNobel #politique #France
Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus
The Nobel Prize in Chemistry winner Ada Jonath, a pioneer in ribosome research, has passed away at the age of 87 after making significant contributions to science with her important research on the mechanism of antibiotics and the development of new treatment possibilities. (translated)
The Israeli chemistry Nobel laureate Ada Yonath has passed away at the age of 87 after making significant contributions to the understanding of how antibiotics work and paving the way for new medications against resistant bacteria. (translated)
Israeli Nobel Prize winner in Chemistry Ada Yonath has died. She was honored for her pioneering research on the structure of ribosomes and their influence on the functioning of organisms and the development of more effective antibiotics. (translated)
Sincere congratulations @avalaina, an exceptional Ukrainian human rights advocate, leader of the NGO @ccl_ua, which received the Nobel Peace Prize in 2022, for receiving the #BSF2026 award. 📺 In the conversation, we talk about Russian aggression in Ukraine, responsibility for crimes and (translated)
Daron Acemoglu, Nobel Prize winner in Economics, expresses his growing concern about the impact of artificial intelligence on employment, stating that calls for a reassessment of his forecast of a 5% impact struggle to keep pace with the rise of AI agents. (translated)
Du hast jeden Raum Mit Sonne geflutet Hast jeden Verdruss Ins Gegenteil verkehrt Nordisch nobel Deine sanftmütige Güte Dein unbändiger Stolz Das Leben ist nicht fair https://t.co/PWWpKBuSFb #Poetry #Lyrik #Gefühle
A critical article in The Economist questions the authority of Daron Acemoglu, Nobel Prize winner in Economics, regarding his views on AI, triggering a wide academic and public debate about his reputation and the value of his work. (translated)
Nederland regelt zich langzaam kapot Daar gaan we weer. Er is ergens een probleem, Den Haag ontdekt het en vervolgens moet alles wijken voor de oplossing die achter een bureau is bedacht. Nu zelfs het saucijzenbroodje. In delen van de vleesindustrie zijn ernstige misstanden met arbeidsmigranten vastgesteld. Onderbetaling, slechte huisvesting, mensen eruit zodra ze ziek worden. Prima dus om daar hard tegen op te treden. Maar wat doet Nederland? We pakken niet alleen de bedrijven aan waar het fout gaat. We maken een brede regel. En ineens vallen ook bakkerijen die worstenbroodjes en saucijzenbroodjes maken onder een verbod op uitzendkrachten. Waarom? Omdat er vlees in het broodje zit. Niet omdat bij die bakker structurele uitbuiting is vastgesteld. Niet omdat hij jarenlang regels heeft overtreden. Gewoon omdat hij gehakt verwerkt. Dat is toch geen serieus bestuur meer? En dan komt het mooiste. Als zo’n bakker straks zijn productie naar België, Duitsland, Polen of verder weg verplaatst, is het probleem voor Nederland blijkbaar opgelost. Daar kan vervolgens gewoon weer een uitzendkracht of arbeidsmigrant aan dezelfde productielijn staan. Misschien voor minder loon. Misschien onder slechtere omstandigheden. Misschien met minder toezicht. Maar hé, het gebeurt niet meer hier. Dus ons bordje is schoon. Dat is precies de hypocrisie van dit soort beleid. We zeggen dat we misstanden bestrijden, maar als dezelfde misstanden na onze maatregel honderd kilometer verderop plaatsvinden, kijken we de andere kant op. We hebben dan niets opgelost. We hebben het geëxporteerd. Het past in een breder patroon. Stikstofregels die bedrijven jarenlang in onzekerheid zetten. Plasticregels met toeslagen, uitzonderingen en administratieve rompslomp. Milieuzones waardoor een nog prima bedrijfsbus ineens een probleem wordt. Steeds weer hetzelfde. Het doel klinkt nobel, dus de maatregel mag blijkbaar alles kosten. Maar beleid moet niet worden beoordeeld op de bedoeling. Het moet worden beoordeeld op het resultaat. Wat schieten we ermee op als productie verdwijnt, banen verdwijnen, extra vrachtwagens de grens over rijden en hetzelfde broodje daarna gewoon weer in de Nederlandse supermarkt ligt? Helemaal niets. Behalve een keurige Nederlandse statistiek. Pak bedrijven aan die werknemers uitbuiten. Geef boetes die pijn doen. Trek vergunningen in. Sluit bedrijven als het structureel misgaat. Maar behandel niet iedere ondernemer als verdachte omdat hij toevallig binnen een Haagse definitie valt. En als de misstand na onze maatregel gewoon in het buitenland doorgaat, moeten we vooral niet doen alsof we haar hebben opgelost. Dan hebben we alleen geregeld dat we haar zelf niet meer hoeven te zien. #Nederland #arbeidsmigranten #beleid
Ethiopia's Prime Minister Abiy Ahmed, who was awarded the Nobel Peace Prize in 2019, now faces the risk of a major war in the country due to escalating conflicts and internal struggles. (translated)
Hungarian writer Peter Nadas, regarded as a major figure in contemporary literature and a frequent candidate for the Nobel Prize, has passed away at the age of 83, leaving behind a monumental body of work that explores the traumas of the 20th century. (translated)
Hungarian writer Péter Nádas, laureate of the Franz Kafka Prize, who was considered one of the most significant authors of contemporary literature, died at the age of 83 on August 26, 2023. (translated)
The Hungarian author and Nobel Prize candidate Péter Nádas has passed away at the age of 83, known for his deep explorations of Europe's 20th-century history in his works and often mentioned in discussions about the Nobel Prize. (translated)
