Search

At the Republican convention in Dallas, Trump made participants pledge their loyalty directly to him: "Please raise your right hand. I pledge allegiance to the greatest president in the history of the United States, who loves us so much that I can hardly breathe." Thus, the Republicans have become nothing more than a cult of the Leader. (translated)

The news includes the reintroduction of the electronic sales registration (EET) and its impact on tax collection, the threat posed by a Russian drone to Ukrainian President Zelensky during his trip to Norway, and preparations for an extraordinary Republican convention in Dallas ahead of the November elections in the USA. (translated)

Asi nikoho nepřekvapí, že ti samí lidé, kteří tu nedávno vyhlašovali konec světa kvůli sjezdu sudetských Němců v Česku, po kterém se nestalo vůbec nic, dnes slintají blahem nad vzestupem prokremelské partaje, která chce Benešovy dekrety skutečně zrušit. https://t.co/pkU3nsnESD #politika #Česko #dekrety

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

In February, at the CDU congress, they voted that they are against the legalization of surrogacy. Jens Spahn, former minister and head of the MPs, did not protest. He has held this position for a long time. However, he has now announced that a surrogate mother in the USA gave birth to a child for him and his partner. Calls for his resignation are increasing. (translated)

Ve zprávách z 11. července 2026 se diskutuje o požadavku USA na otevření Hormuzské úžiny, kritice komunálních institucí vůči úspornému balíčku zdravotních pojišťoven, plánovaném 100-denním programu AfD na krajském sjezdu v Magdeburgu, zavedení dálnicové mýtné v Belgii, tragickém lesním požáru ve Španělsku, vzpomínkovém dni obětí Srebrenice, ukončení několikahodinové rukojmí v supermarketu v Berlíně, poklesu porodnosti v Indii, oslavě 50. výročí kolínské kapely BAP a postupu Španělska do semifinále fotbalového mistrovství světa. #ÖffnungStraßevonHormus #WaldbrandSpanien #FußballWM

Úřady dnes ráno potvrdily, že v Jaroslavli byla napadena velká ropná rafinerie - v oblasti poškození stoupá kouř Guvernér Michail Jevrajev potvrdil útok dronu na město a také informoval o dočasném uzavření dopravy v oblasti sjezdu směrem na Moskvu - poblíž oblasti, kde se nachází ropná rafinerie. "Slavněft-YANOS" je jednou z největších rafinerií v Rusku, která zpracovává asi 15 milionů tun ropy za hodinu. Podnik byl již dříve terčem útoků dronů. #Ropa #Bezpečnost #Jevrajev

Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová na sjezdu strany prohlásila, že po nadcházejících zemských volbách strana plánuje vstoupit do vlády, zatímco německá vláda zvažuje kroky k zamezení přístupu AfD k tajným informacím vzhledem k jejímu označení za pravicově extremistickou. #AfD #německapolitika #demonstrace

Spolupředsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová na sjezdu strany v Erfurtu prohlásila, že po zářijových volbách chce AfD vládnout, zatímco sjezd provázely protesty, na které se sešlo až 50.000 odpůrců strany označené jako pravicově extremistická. #AfD #volby #Německo

Na sjezdu strany Alternativa pro Německo (AfD) v Erfurtu, kde protestovalo až 50 000 lidí, byli potvrzeni ve funkcích předsedové Alice Weidelová a Tina Chrupalla, přičemž AfD se profiluje jako největší opoziční strana v německém Spolkovém sněmu a její popularita stále roste. #AfD #protesty #extrémismus

Na sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) v Erfurtu byla znovuzvolena předsedkyně Alice Weidelová s 81,3 procenta hlasů, zatímco její spolupředseda Tino Chrupalla získal pouze 70 procent, což odráží měnící se mocenské poměry uvnitř strany, která čelí masivním protestům a je uznávána jako pravicově extremistická. #AfD #protesty #Německo

V Erfurt začal pod protesty stranický sjezd populistické Alternativy pro Německo (AfD), během nějž předseda Tino Chrupalla odmítl spekulace o vnitřních konfliktech a zdůraznil jednota strany, zatímco se konaly rozsáhlé demonstrace proti této pravicové politické síle. #AfD #Thüringen #Proteste

Tino Chrupalla, předseda AfD, prohlásil na zahájení stranického sjezdu v Erfurtu, že jeho strana je připravena převzít vládní zodpovědnost a vyzval ostatní strany k akceptaci případného volebního vítězství AfD, přičemž zdůraznil jednotu uvnitř strany a kritizoval současnou koalici v Thüringen. #AfD #TinoChrupalla #Parteitag