Search

The article reports on the political situation of the NER and the statements of Viktor Orbán, while also touching on various scandals and political intrigues, including the controversies surrounding the child protection law and the political threats related to the chancellor of the University of Szeged. #Politika #Fidesz #Hírek (translated)

Judit Fendler, the chancellor of the University of Szeged, revealed in an interview how she tried to keep NER entrepreneurs away from the university, who attempted to become suppliers through various threats and solicitations. #FendlerJudit #korruptszemélyek #SzegediTudományegyetem (translated)

According to the agreement between China and the EU, from December, the European Union can import a maximum of 350,000 hybrid cars annually from Chinese manufacturers, which could increase the significance of the BYD factory in Szeged in the EU market. #kínaiautók #kereskedelem #hibridautók (translated)

The excessively high rental prices and the housing shortage pose serious problems throughout Spain, and the housing crisis has been continuously deepening in recent years – stated Dr. András Lénárt, an associate professor at the Department of Hispanic Studies at the University of Szeged, in an interview with our newspaper. These companies have specialized in continuously increasing prices to generate higher revenues, which is why they are constantly evicting tenants who cannot pay – detailed Lénárt András. The housing crisis was just the last straw in a series of problems – emphasized Lénárt. #lakhatásválság #Spanyolország #kilakoltatás (translated)

During Péter Szijjártó's extraordinary hearing, the former Minister of Foreign Affairs and Trade emphasized that BYD's investment in Szeged is a significant success for Hungary, while he sought to clarify the level of government support and issues related to the employment of guest workers. #SzijjártóPéter #Nemzetbiztonság #Beruházás (translated)

V roce 2013 ji Pensylvánská univerzita vyprovodila bez rozloučení. Žádný večírek, jen strohé oznámení, že nedosahuje „akademických kvalit“. O deset let později sdílela Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Bez úpravy, kterou s Drewem Weissmanem v laboratoři objevila, by syntetická mRNA v těle spustila zánět a vakcíny proti covidu-19 by se nepodařilo nasadit včas. Vítejte v dalším díle mého každodenního seriálu #ZenyVeVede. V předchozích dílech jsem se věnoval vědkyním z minulého století a mohlo to tak působit, že už je pryč doba ústrků žen-vědkyň. Proto dnes sáhnu po současnoti. Katalin Karikóová (@kkariko) se narodila 17. ledna 1955 v maďarském městě Kisújszállás na Velké uherské nížině. Otec byl řezník a rodina žila v jedné místnosti vytápěné pilinami, bez tekoucí vody. V dětství se do té doby s žádnou vědkyní nesetkala, přesto se jí chtěla stát. Už ve třinácti letech jela sama přes celou zemi na letní přírodovědný tábor. Na univerzitě v Szegedu (Segedínu) vystudovala biochemii a v roce 1982 obhájila doktorát. Již tam začala pracovat s ribonukleovou kyselinou. Když laboratoři v roce 1985 došly peníze, dostala nabídku stáže na Temple University ve Filadelfii. Z komunistického Maďarska tehdy směla rodina vyvézt jen sto dolarů. S manželem, inženýrem Bélou Franciou, proto prodali auto na černém trhu a výtěžek – zhruba tisíc dolarů – zašili do plyšového medvěda dvouleté dcery Susan. (Ta mimochodem později vyhrála dvě zlaté olympijské medaile ve veslování v barvách Spojených států.) Ve Spojených státech se Karikóová pohybovala spíše na okraji akademického světa. Po působení na Temple University a krátkém pobytu v Bethesdě nastoupila v roce 1989 na lékařskou fakultu Pensylvánské univerzity (@PennMedicine) na pozici výzkumné asistentky. Šlo o nižší pozici bez nároku na definitivu (tenure), která byla závislá na grantech – a ty ona neměla. Pracovala mezi kardiology a jejím cílem bylo, aby buňky podle návodu z laboratorně vyrobené mRNA samy produkovaly léčivé bílkoviny. Messenger RNA (mRNA) je krátký přepis z DNA. Buňka podle něj složí bílkovinu a zprávu zahodí. Umělá mRNA se ale imunitnímu systému jevila jako virová infekce. Buňky umíraly a grantové komise žádosti zamítaly s tím, že nápad nemá budoucnost. V roce 1995 přišlo hned několik ran naráz. Manžel uvízl kvůli vízům v Maďarsku, jí samotné diagnostikovali nádor. Univerzita jí po pěti letech na pozici oznámila, že ji nepovýší. Mohla odejít, nebo přijmout degradaci. Zůstala. Šéf její laboratoře Elliot Barnathan brzy odešel a Karikóová se díky svému bývalému studentovi Davidu Langerovi přesunula na neurochirurgii. Stále neměla vlastní grant ani stálé místo. V roce 1997 potkala u kopírky imunologa Drewa Weissmana, který hledal vakcínu proti HIV. Ona pro změnu uměla vyrábět mRNA. Společně začali zkoumat, proč syntetická zpráva v těle bije na poplach, zatímco vlastní lidská mRNA nikoliv. Klíč ležel v transferové RNA, která obsahuje přirozeně upravené stavební kameny, mimo jiné pseudouridin. Když v laboratorní mRNA nahradili uridin touto upravenou bází, imunitní receptory TLR7 a TLR8 přestaly spouštět zánětlivou reakci. Zpráva prošla a buňka začala tvořit bílkovinu – dokonce ve větším množství než z neupravené RNA. Jejich přelomový článek vyšel v srpnu 2005 v časopise Immunity. První autorkou byla Karikóová, posledním Weissman. Prestižní časopisy totiž jejich práci předtím odmítly a ohlas byl zprvu velmi slabý. V roce 2008 vědci prokázali, že stejná úprava zvyšuje produkci bílkovin (translaci) a v živém organismu nevyvolává takzvanou interferonovou bouři. Přesně na tomto mechanismu stojí vakcíny firem Pfizer/BioNTech (@BioNTech_Group) a Moderna: lipidová nanočástice dopraví do svalu návod na spike protein, tělo si ho samo vyrobí a naučí se ho rozpoznat. Bez oné tiché, neútočné mRNA by vakcína v buňkách vyvolala silný zánět dřív, než by stihla vybudovat imunitu. Univerzita mezitím Karikóovou nadále držela mimo hlavní akademickou dráhu. Když kolem roku 2010 požádala o návrat na původní pozici, dozvěděla se, že kdo byl jednou degradován, nedosahuje „akademických kvalit“. Weissman byl v roce 2012 jmenován řádným profesorem. Ona musela v roce 2013 odejít. „Po čtyřiadvaceti letech mě vyhodili. Žádná rozlučka. Šla jsem na parkoviště a přemýšlela, co dál,“ svěřila se později Nobelově nadaci. Přijala proto nabídku Uğura Şahina z BioNTechu. Deset let pendlovala mezi německou Mohučí a Pensylvánií, zatímco její rodina zůstala v Americe. Když v roce 2020 svět potřeboval vakcínu v řádu měsíců, zachránila ho technologie popsaná v jejích studiích z let 2005 a 2008. Pensylvánská univerzita z licencí k patentům na nukleosidově modifikovanou mRNA později inkasovala přes miliardu dolarů. Karikóová získala v roce 2023 s Weissmanem Nobelovu cenu. Polovina tehdejší odměny jedenácti milionů švédských korun (zhruba 11,5 milionu korun českých) putovala na její konto. Část peněz věnovala Segedínské univerzitě na podporu mladých vědců. Dnes působí jako profesorka v Segedínu – odkud kdysi odcházela s medvědem nacpaným bankovkami – a jako externí profesorka na Pensylvánské univerzitě, která ji předtím vyhodila. V roce 2026 ji zvolili do všech tří amerických národních akademií, což je vzácná „trojkoruna“. Dodnes říká, že lidem, kteří jí ztěžovali život, vděčí za to, že musela pracovat ještě usilovněji. Matildin efekt (opomíjení žen ve vědě) v jejím případě nenabyl podoby krádeže objevu, Weissman její podíl nikdy nezpochybnil. Filtr systému byl jiný: neosobní grantový automat, který ženu bez velkého týmu a atraktivního tématu odsunul do podpůrné laboratoře, odsudek o „nedostatečných kvalitách“ a tichý vyhazov ve chvíli, kdy její kolega získal profesuru. Objev, za který vděčíme za své očkovací certifikáty, přitom vznikl v letech, kdy jí domovská instituce tvrdila, že nemá žádnou budoucnost. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – dejte like, sdílejte a sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl. O kom byste chtěli další článek, nebo alespoň z jakého oboru? Napište mi. #ZenyVeVede #Veda #NobelovaCena

Íme a TISZA öt alkotmánybíró-jelöltje: - Dr. Chronowski Nóra - egyetemi tanár, az MTA doktora, alkotmányjogász; - Dr. Ligeti Miklós - jogvédő, büntetőjogász, a Transparency International magyarországi jogi igazgatója; - Dr. Kovács András György – kúriai tanácselnök bíró, PhD fokozattal rendelkező közigazgatási jogász; - Dr. Orosz Árpád Gábor – a Kúria Polgári Kollégiumának egykori vezetője, tanácselnök bíró polgári jogász, európai jogi szakjogász, 1993 óta Szegedi Tudományegyetem oktatója; - Dr. Szomora Zsolt – a Szegedi Tudományegyetem Állam- és Jogtudományi Kar Bűnügyi Tudományok intézetének helyettese, habilitált egyetemi tanár. A TISZA ígéretéhez híven olyan jelölteket javasol alkotmánybírónak, akik minden szempontból megfelelnek nemcsak az Alaptörvény előírásainak, de minden szakmai követelménynek. Az utóbbi hetekben számos kiváló jogásszal egyeztettünk. Feddhetetlenség, integritás, függetlenség és valódi szakmai teljesítmény, ezeket a szempontokat mérlegeltük. Figyelemmel voltunk továbbá arra is, hogy valamennyi jogterületet lefedjenek a jelöltek: alkotmányjog, büntetőjog, közigazgatási jog, polgári jog és alapjogok. A jelöltek bizottsági meghallgatására hétfőn kerül sor, a Parlament pedig kedden délelőtt választja meg az öt új alkotmánybírót. #alkotmányjog #jogászat #TISZA

A Szegedi Biológiai Kutatóközpontban kifejlesztett mesterséges intelligencián alapuló módszer lehetővé teszi a daganatsejtek egyedi vizsgálatát, amely a molekuláris és fehérjeszintű elemzés révén pontosabb képet ad a tumorok agresszivitásáról és a különböző sejtcsoportok biológiai különbségeiről. #rák #mesterségesintelligencia #daganat

A szegedi kutatók áttörést értek el a daganatsejtek vizsgálatában, mivel mesterséges intelligenciát alkalmazó új módszert fejlesztettek ki, amely lehetővé teszi a daganatsejtek genetikai és fehérjeállományának egyedi, molekuláris szintű elemzését, ezzel hozzájárulva a rák korai felismeréséhez és a kezelési lehetőségek pontosabb megértéséhez. #mesterségesintelligencia #daganat #kutatás