Search

Prakticky celý svět říká, že Babiš krade dotace, protože je ve střetu zájmů. Jen Andrej Babiš a jeho otroci říkají, že není. Věřím spíš celému světu, než několikrát odsouzenému lháři a podvodníkovi a jeho partě hochštaplerů. Nechci, aby peníze z mých daní Babiš kradl. #Babiš #korupce #dotace

Destruktivnost in pobalinska otročjost Levice - pred volitvami dvigujejo loparčke za neširjenje cestnega omrežja, z referendumom blokirajo zakon, ki omogoča pocenitev bencine; potem pa se glasno pritožujejo nad rezultati svoje lastne brihtnosti. Butasti so kot Hamas. #politika #Slovenija #volitve

Današnja novinarska konferenca je pritegnila veliko medijsko pozornost. Prav je tako. Ob zelo slabih rezultatih Slovenije v mednarodni raziskavi PISA lahko govorimo o nacionalni katastrofi. Za te rezultate niso krivi otroci. Prav tako ne učitelji in ravnatelji, ki v šolah vsak dan odpravljajo posledice dolgoletnih sistemskih zablod, v katere nas je pripeljal pedagoški establišment. Ta napovedani reformi nasprotuje – natanko tako, kot sem napovedal na novinarski konferenci. Nič zato. Minister ni zavezan pedagoškemu establišmentu in njegovim partikularnim interesom in biznisiranju. Zavezan je otrokom, ki bodo nekoč vodili naše gospodarstvo in javne zadeve, nas zdravili, vzdrževali našo infrastrukturo ter učili naše otroke in vnuke. Danes smo predstavili izhodišča. Na teh izhodiščih bomo reformo pripravili in izpeljali v partnerstvu s stroko, učitelji, ravnatelji, starši in drugimi, ki jim je resnično mar za znanje in prihodnost naših otrok. Ni popuščanja. @mojcaskrinjar #izobraževanje #PISA #reforma

Spoštovana gospa G., če bi minister prvošolcem delil program SDS, NSi, Levice ali Gibanja Svoboda, bi lahko upravičeno govorili o politični indoktrinaciji. Toda otroci so dobili Ustavo Republike Slovenije – dokument, ki ne pripada nobeni stranki in ki omejuje prav vsako oblast, tudi tisto, ki ga je razdelila. Trditev, da je že »oblikovanje vrednot« v šoli nekaj sumljivega, je precej nenavadna. Ali šola res ne sme spodbujati spoštovanja, odgovornosti, sodelovanja, enakosti pred zakonom in človekovih pravic? Tudi to so vrednote. Ideološko nevtralna šola ne pomeni šole brez vrednot, ampak šolo, ki otrokom ne vsiljuje strankarskih in svetovnonazorskih prepričanj. Ustava ni strankarski manifest, temveč skupni pravni okvir demokratične države. Da prvošolci ustave še ne znajo prebrati in razumeti, je seveda res. Toda nihče ni trdil, da morajo šestletniki prvi večer analizirati ustavno ureditev in napisati pravno mnenje. Darilo je simbolno. Tudi knjigo lahko podarimo otroku, preden jo je sposoben samostojno prebrati. Z njim raste in ga lahko pozneje vzame v roke. Poleg tega ustava pride v njegov dom, kjer lahko postane povod za pogovor s starši. Prav tako je zgrešena dilema, ali naj država otrokom podari ustavo ali jih nauči brati. Država mora storiti oboje. Zaradi nekaj knjižic ne bo zaposlen niti en učitelj manj, kakor zaradi slovenske zastavice ne bo nihče slabše obvladal matematike. Tudi sodelovanje Ministrstva za obrambo še ne spremeni slovenske zastave v vojaški simbol. Zastava pripada vsem državljanom, ne vojski, vladi ali politični desnici. Če smo prišli tako daleč, da sta ustava in državna zastava že sumljivi znamenji nacionalizma, potem se ni v koleno ustrelil minister. Ustrelila se je kritika, ki v vsakem izrazu pripadnosti Sloveniji išče nevarno ideologijo. https://t.co/YCyXVkAYL5 In še nekaj: če sedanja oblast res ne spoštuje ustave, kakor ji očitate, je toliko bolj koristno, da jo imajo mladi v rokah. Tako bodo nekoč lahko sami presojali, katera oblast jo spoštuje in katera ne. Oblast, ki bi hotela vzgajati slepe podložnike, bi ustavo pred državljani prej skrivala, kakor jim jo podarjala. Toliko v vednost.🥰 #Ustava #Izobraževanje #Demokracija

Research in archeogenetics, led by Hofman and funded by the prestigious ERC Starting Grant, will focus on the analysis of skeletal remains of former slaves from Spain, France, Germany, Sweden, and the Czech Republic to illuminate the poorly explored chapters of European history of slavery and human trafficking. (translated)

The UNICEF report reveals that almost one in five children in 21 countries has experienced sexual exploitation, with more than half of the cases originating from popular social media, while four million sexual photographs of children were shared without their consent. (translated)

Starši slovenskih prvošolcev, ki so odvrgli v smeti Ustavo RS in SLO zastavico, ki so jo prejeli otroci na prvin šolski dan, bi MORALI plačati celotno ŠOLNINO za šolanje svojega otroka IZ LASTNEGA ŽEPA. Dovolj je nehvaležnega ropanja SLO neto davkoplačevalcev. #Slovenija #Šolstvo #Družba

Prvi šolski dan sem tudi letos preživel v Taboru, kjer sem pomagal našim najmlajšim varno čez cesto in na pot v šolo. Danes sem čez cesto pospremil tudi prav posebnega šolarja… vaško maskoto Meda. 🐶😊 Dragi otroci, srečno in pogumno na novo šolsko pot! 🍀📚 https://t.co/dZh97NLeUM #šola #varnost #otroci

📚 Poslanica predsednika vlade @JJansaSDS ob začetku šolskega leta Dragi učenke in učenci, dragi dijakinje in dijaki, počitnice so prehitro minile, a verjamem, da se veselite šole. V novo šolsko leto stopite z radovednostjo pa tudi zaupanjem, da bo vse dobro. Bodite pogumni. Vztrajajte, ko se vam bo zdelo, da je težko in da ne zmorete. Zaupajte vase. Zmorete veliko več, kot si mislite. Nekateri med vami prvič stopate v šolo. V šoli ne boste spoznali samo črk in številk. Izvedeli boste tudi marsikaj o svetu, v katerem živite, o naši domovini in o ljudeh, s katerimi jo delimo. Šola namreč ne daje samo znanja. V njej se učimo tudi živeti drug z drugim. Spoštovati drug drugega in tisto, kar nam je skupno. Učimo se, da lahko vsak nekaj prispeva – v svojem razredu, med prijatelji in nekoč tudi v skupnosti, v kateri živimo. Spoštovane učiteljice in učitelji ter vsi, ki skrbite za naše šole in mlade. Hvala za vaše znanje, potrpežljivost in zgled. Cenimo vaše delo in smo vam zanj hvaležni. Mladim pomagajte odkrivati njihove talente, razvijati njihove potenciale in krepiti zaupanje vase. Hvala tudi staršem, ki otroke spremljate in spodbujate na njihovi poti. Če kdo, potem vi dobro veste, da odraščanje ni lahko. Sploh v današnjem svetu ne. Zato je dober zgled, razumevanje in podpora, ki jo otroci najdejo v svojih starših, nekaj, kar mladi najbolj potrebujejo. Dragi učenke, učenci, dijakinje in dijaki, naj bo to lepo, uspešno in nepozabno šolsko leto. Kar tudi verjamem, da bo. Srečno. #šolskoLeto #izobrazba #podpora

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

Temu je potrebo narediti konec in pika. Otroci niso partijski podmladek in osnovna šola ni oder za politično pranje možganov. Indoktrinacija najmlajših že v osnovni šoli. Težava pa je ustava in slovenska zastava kot darilo prvošolcem. https://t.co/xLLQzBtoKm #izobraževanje #otroci #politika