Search

V brněnských Žabinách ze dne na den zmizela další alej. Prostě se ráno probudíte – a stromy nikde. Dodavatel IMOS ve videu říká, že se mu „konečně podařilo získat povolení ke kácení“. Jenže ani starosta městské části podle svého vyjádření o rozsahu kácení nevěděl. Avizovalo se odstranění několika stromů, ne holá ulice. Konkrétní případ teď prověřujeme. Jenže podobné situace se v Brně opakují tak často, že už dobře víme, kde je systémový problém. Velké rekonstrukce většinou neřídí městská část, ale magistrát a organizace města: investiční odbor, Brněnské komunikace, Odbor dopravy a další. Investiční záměr přitom může vypadat krásně. Zelená ulice, stromy, stín. Jenže potom vznikne zadání projektové dokumentace, které tyto priority nepřevede do konkrétních a měřitelných požadavků. A nikdo nehlídá, zda výsledný projekt odpovídá původnímu záměru. V záměru máte zelenou ulici. V projektu vykácíte alej. Další problém je koordinace. O výsledné podobě ulice nemohou rozhodovat jednotlivé technické profese izolovaně. Urbanismus, krajinářství, doprava, infrastruktura i správa zeleně musí vznikat společně – a někdo musí hlídat kvalitu celku. Pak přichází tlak na nejnižší cenu. Obhajuje se „dobrým hospodářem“, přestože levnější projekt může znamenat vyšší náklady na údržbu, opravy, přehřívání města i nápravu škod, které jsme si sami vytvořili. A nakonec uslyšíte: „Stromy se tam nevejdou.“ Jak upozorňuje arborista David Hora, technické „nejde“ málokdy znamená, že řešení skutečně neexistuje. Často jen znamená, že by bylo složitější nebo o něco dražší. Ve chvíli, kdy už je projekt hotový a peníze rozdělené, se nikomu nechce nic měnit. Proto musí být stromy prioritou už v zadání. Je zásadní rozdíl mezi požadavkem „udělejte maximum parkovacích míst a kam se vejdou, dejte stromy“ a požadavkem „ulice musí dosáhnout minimálně 15% zastínění korunami stromů“. V prvním případě jsou stromy zbytková položka. Ve druhém dostává projektant jasný úkol, který musí vyřešit. A potom je tu komunikace. Někdy může být kácení skutečně nutné. Město ale musí předem vysvětlit proč, v jakém rozsahu a jaká bude náhrada. Nemůže se stát, že se lidé ráno probudí do holé ulice a o zásahu neví ani starosta městské části. Nejde jen o stromy. Jde o to, kdo rekonstrukci zadává, jaké stanoví priority, kdo kontroluje projekt, jak spolu komunikují odbory a městské organizace a kdo nakonec vyhodnotí výsledek. Bez systematické přípravy, koordinace a kontroly kvalitní město nevznikne. Dokud Brno tyto procesy nezmění, budeme řešit jednu vykácenou ulici za druhou. Vždycky až ve chvíli, kdy už stromy leží na zemi. Politická vůle závisí i na tom, kolika lidem to začne vadit a jak hlasitě se ozvou. Je to prostě na nás. Takže ano, věřím, že jednou bude Brno dobrým příkladem i v tomhle. Jednou.💩 #Brno #ZelenáUlice #OchranaPřírody

🙏💧Jeden příběh s dobrým koncem, aneb jak se adaptace na sucho podařila. Pokud máte ve svém okolí starosty a městské zastupitele, pošlete jim tento příspěvek. ➡Stále vyšší teploty, delší vlny veder a mnohem větší riziko i dlouhodobého sucha. Jen krátký výčet toho, co nás v budoucnosti s ohledem na změnu klimatu čeká stále častěji a připomeneme si to opět i v dalších dnech, kdy budou teploty opět vysoko nad 35 °C a pršet víceméně nebude. ❗Ať chceme nebo ne, adaptaci na klimatickou změnu se nevyhneme. Dobrá zpráva ale je, že řešení na lokální úrovni mohou existovat. ➡Zaujala nás reportáž @CT24zive z obce Vohančice na Brněnsku. Zde se rozhodli se suchem před lety začít bojovat -trvalo to, ale změna přinesla své ovoce. Projekt za 80 milionů korun podle místního starosty pomohl doplnit studny a zmírnil přehřívání vesnice - pomohly rybníky, tůně a tisíce vysazených stromů. Změnu si chválí i obyvatelé. Reportáž naleznete zde a vřele ji doporučujeme ke shlédnutí a k zamyšlení: https://t.co/RcGrO0pIbS #KlimatickáZměna #AdaptaceNaSucho #Udržitelnost

Během léta se mobilní telefony často přehřívají kvůli kombinaci vysokých venkovních teplot, náročných procesů jako je navigace, nabíjení a přímé sluneční záření, což může vést k omezení výkonu nebo automatickému vypnutí zařízení jako ochrannému mechanismu pro baterii a citlivé součástky. #přehřívání #smartphone #otevřenéletníteploty

Martin Putschögl varuje v článku před nebezpečím závislosti na klimatizacích a zdůrazňuje potřebu modernizace staveb se slunečními ochrannými prvky a přestavby měst, aby se předešlo letnímu přehřívání obytných prostor, a to namísto masivního nákupu klimatizačních zařízení. #Klimaanlagen #Überhitzung #Klimawandel

Skotský startup Cnuic, podporovaný českým fondem Tensor Ventures, vyvinul novou technologii založenou na světle, která by mohla řešit přehřívání a energetické nároky tradičních čipů tím, že umožní rychlejší a efektivnější výrobu fotonických čipů, což by mohlo zásadně změnit ekonomiku jejich výroby a přispět k rozvoji umělé inteligence a datových center. #technologie #fotonika #čipy #dobrezpravy

Řekněme prosím umělkám jasné NE. Tak a teď dál. Liberec přišel s návrhem, aby se v české lize mohlo hrát na umělých trávnících. To je nejen podle mě krok vyloženě špatným směrem. Stačí se podívat do Nizozemska. Tam si tuhle debatu už odbyli a výsledek je, že od sezony 2025/26 je UMT v Eredivisie zakázaná. A není to náhoda ani „trend“. Je to reakce na konkrétní problémy. 1) Zdraví hráčů Dlouhodobý tlak přišel přímo od nich. Umělé povrchy znamenají větší zátěž na klouby, jinou práci s tělem, jinou rotaci nohy v podkladu. Výsledkem je vyšší riziko zranění, zejména kolen a vazů. A to je v profesionálním sportu naprosto zásadní argument. 2) Férovost soutěže Umělý trávník mění chování míče. Jiný odskok, jiná rychlost, jiný skluz. To znamená, že se fotbal hraje jinak než na přírodní trávě. A tím pádem vzniká neférová výhoda domácích týmů, které jsou na ten povrch zvyklé. Kapitáni klubů jako Ajax nebo Feyenoord to říkali otevřeně: tohle není stejný fotbal. 3) Kvalita hry Nizozemsko je postavené na technickém, kombinačním fotbalu. A právě ten umělka deformuje. Pokud chceš vychovávat hráče pro evropský fotbal, nemůžeš je učit hrát na jiném povrchu než zbytek Evropy. Zároveň se v Holandsku řešily i studie o toxických látkách v granulátu z pneumatik, který se na UMT používá nebo přehřívání, mikroplasty a další dopady na okolí. I to hrálo roli. Kluby se navíc na zákazu dohodly jednomyslně. A to je klíčové. Nešlo o to, že by si všechny kluby mohly dovolit ideální podmínky. Liga jim pomohla. Finančně i organizačně. Zároveň nastavila jasné pravidlo: standard je přírodní nebo hybridní trávník. Bez výjimek. Pokud nemáš - nehraješ. My dnes řešíme, že se hraje na špatných trávnících. Ale řešením není přejít na umělku. To není upgrade. To je degradace. Pokud dnes otevřeme dveře umělým povrchům, říkáme tím jediné: nevadí nám, že liga nemá jednotné podmínky. Nevadí nám, že se fotbal hraje pokaždé jinak. Nevadí nám, že hráče připravujeme na jinou realitu, než jaká je venku. Nevadí nám, že se budeme čím dál častěji potýkat s vážnějšími zraněními hráčů. A to je slepá cesta, protože všechny relevantní ligy jdou opačně. Nizozemsko to pojmenovalo naprosto jasně: kvalita povrchu je součást integrity soutěže. A pokud ji nejsi schopen zajistit, nebudeš hrát ligu. Možná bychom si z toho měli vzít ponaučení. Nehledejme výmluvy, ale hledejme způsoby, jak český fotbal posunout. Ne jeden nebo dva kluby, ale celý český fotbal. PS: Tak jako na přiložené fotce může vypadat každý trávník v lize. Stačí jen opravdu chtít. -