Search

Machines think. And what should it be? It no longer bothers us that we have machines to help with physical work. Now, computers have learned some things, but not enough; we also have them to help with thinking. However, they do not have a face. But all the more, we must now ask: Who are we? (translated)

Dnes slaví 74 narozeniny Jan Hartl, který měl v roce 1974 původně hrát hlavní postavu Františka Koudelku ve snímku Jáchyme hoď ho do stroje a nakonec hrál v roce 1985 roli milovníka Václava Kašpara ve filmu Vesničko má středisková. https://t.co/xRAgAIxQl1 #JanHartl #narozeniny #českýfilm

Takto si Čína představuje válku budoucnosti. A není to úplně příjemné podívání. 🇨🇳🤖 Čínské konceptuální video ukazuje bojiště, na němž člověk přestává být hlavním aktérem. Hmyz se mění v roje autonomních zbraní, dravci v bojové stroje. Drony, robotické platformy a umělá inteligence vyhledávají cíle, komunikují a útočí. Je to vize války, ve které bude člověk stále méně bojovníkem a stále více cílem. A nejznepokojivější na ní je, jak málo už dnes připomíná sci-fi. 😳 #VálkaBudoucnosti #UměláInteligence #Čína

Pětadvacetiletý Karel Kryl si 9. září 1969 sbalil jízdenku od Čedoku, dvě gramodesky a zásnubní prsten. Mířil na písničkářský festival na zřícenině hradu Waldeck v západoněmeckém Hunsrücku. Měl se vrátit za čtrnáct dní. Nevrátil se dvacet let. Rozhodnutí padlo až tam. Podle dochovaných papírů z Národního archivu se k azylu odhodlal teprve v cizině. Doma nechal skoro všechno: rodinu, věci i přítelkyni Helenu Landovskou, sestru herce Pavla Landovského. Rodičům napsal větu, která zní skoro jako ukolébavka a zároveň jako výmluvu před sebou samým: „Žádnej strach, ve světě se neztratím. A hlavně klid, nic se neděje. Chleba je tu stejnej jako doma.“ Nebylo. Německy neuměl. Práci neměl. Posluchače taky ne. Měřil sto padesát osm centimetrů. Kytara mu sahala skoro k ramenům. Přesto z něj už před odjezdem byl „národní tragéd“, jak si později sám říkal. Rodina knihtiskařů z Nového Jičína přišla v roce 1950 o tiskárnu. Stroje komunisté rozbili před očima šestiletého chlapce a odvezli do šrotu. Z keramické školy v Bechyni a vojny v Dobřanech se vynořil básník, který psal tak ostře, že režimu nezbylo než ho umlčet. Píseň *Bratříčku, zavírej vrátka* spadla podle jeho vlastních slov „z nebe“ v noci po 21. srpnu 1968. Viděl v Jičíně dva kluky s hlavami v dlaních. Deska stejného jména vyšla začátkem roku 1969 u Pantonu, protože Supraphon ji odmítl. Na obálce byly fotografie Josefa Koudelky. Režim zbývající náklad nechal rozřezat cirkulárkou. V hitparádě *Čtrnáct na houpačce* Českého rozhlasu (@CRozhlas) *Bratříček* nejdřív skončil druhý, pak vyhrál. Pak zakázali píseň i pořad. Po prvním výročí okupace v srpnu 1969 zasáhly na Václavském náměstí Lidové milice. Krylovy koncerty se rušily jeden za druhým. Festival na Waldecku, poslední ze série *Chanson Folklore International*, byl tehdy jednou z mála cest ven. Po dvou týdnech požádal ve Spolkové republice Německo o politický azyl. Usadil se v Mnichově, kterému říkal Mníšek pod Alpou. Žil skromně, studoval dějiny umění a žurnalistiku, koncertoval pro krajany. Pro Rádio Svobodná Evropa (@RFERLPress) nejdřív pracoval jako externista, od roku 1983 jako řádný redaktor. Vedl i sportovní relace a vlastní okénko *Krylologie*. Německé občanství si nikdy nevzal, protože by se musel vzdát československého. Alba *Rakovina*, *Maškary* a *Karavana mraků* se do republiky pašovala v obalech od operet. Lidé je kopírovali na magnetofonech. Za šíření jeho písní padly u nás i dva nepodmíněné tresty vězení. Režim na něj přes hranici nedosáhl. Písně ano. Domů se podíval až 30. listopadu 1989, na pohřeb matky. Týden v rozjetém převratu označil za nejhezčí týden života. Pak přišlo zklamání z porevoluční politiky, z rozdělení Československa, z toho, že se nikdy nesešel s Václavem Havlem. Napsal *Demokracii*. Zůstal nepohodlný i ve svobodě. V roce 1991 stál v pražské Lucerně. Koncert k desce *Maškary*, hostem Ivan Hoffman. Pro mě jediný koncert, na kterém jsem kdy byl. Stál jsem hned u pódia s minikazeťákem a nahrával. Znal jsem nazpaměť všechny jeho písně. On na jevišti pořád vypadal jako člověk, kterému kytara přerostla přes hlavu, a přitom zaplnil sál tak, že z něj nebylo úniku. 3. března 1994 ho v Mnichově zabil infarkt. Bylo mu devětačtyřicet. Dva dny předtím ještě stihl Prahu. Zádušní mši sloužil přítel, břevnovský arciopat Anastáz Opasek. Před klášterem se tísnily čtyři tisíce lidí. Leží na Břevnovském hřbitově. Od toho zářijového rána s jízdenkou od Čedoku uplynulo přesně sedmapadesát let. Pásy se rozřezaly, hranice zmizely, magnetofony zestárly. Kazetu z koncertu u pódia v Lucerně mi ukradli vykradači bytů, které předtím pustili po Havlově amnestii. Písně nezestárly. Stále platí to, co Kryl věděl už v pětadvaceti: slovo, které se nedá zakázat cirkulárkou, přežije i toho, kdo ho napsal. P.S.: Byl Kryl i vaším idolem, nebo jste k němu přišli až později? Napište, která jeho píseň vám zůstala v hlavě. Každý den sem dávám aspoň jeden příběh, který stojí za to si znát. Like, komentář, sdílení, bookmark a follow, ať vám ten další neuteče. #KarelKryl #Hudba #ČeskáHistorie

AI is a huge discovery. Because just as they took over hard physical work, now the machines will be able to think. Much better than we do. Is it frightening? A little. But there is nothing to be done. And anyway, our possibilities as humanity will advance it. Not in ten years. In ten weeks. In ten. (translated)

Celej život Hraju v posilovnách takovou hru. Když prijdu ke stroji nebo tyčce, na kterým je naloženo od někoho přede mnou, minimálně jednu sérii udělám s váhou, která tam je. Když je tam zbaběle málo, tak to vezmu jako zahřívací sérii, nepočítám to a pak si přidám, když moc, zkusím udělat aspoň několik opakování. Když je váha v mým rozmezí, odjedu s ní celý cvičení. Když se pohybujete v maximálních váhách většiny posiloven, tak je to jednoduchý ;) Jen jednou sem v Praze bydlel blízko posilivny powerlifterů a nejen že sem si tam připadal malej, ale na těch obludných mašinách co tam měli, sem byl možná ve třetině, bez šance se někdy dostat na konec ;) Minulej rok sem tady chodil měsíc do posilovny, ale ještě to nebylo ono, neměl sem ani sílu, ani vytrvalost. Letos už končím třetí měsíc a mám ze sebe radost. Na nepoškozených částech, kde se nebojím naložit, se už zase začínám pohybovat na maximálních hodnotách stroje ;) Toto je PecDec a svítí na něm krásných 134 kilo. Sice francouzských, bůch ví, jak to mají zpřevodovaný, odhaduju to jako tyčku s osmdesáti, ale i tak, místní maximálka ;) Triceps už sem pokořil dávno. Horší je to s těma poškozenejma kouskama. Předkopávání jsem na čtvrté cihličce z dvaceti a vyloženě se bojím přidat a biceps a ramena cvičím s jednoručkama osm až deset kilo, podle toho, který sou zrovna volný, jen tak, abych se zahřál, prokrvil a hlavně si nic neutrhl. Ale i tak, Dnes večer si doutníček zasloužím ;) #posilovna #cvičení #silovýtrénink

Včera pokračoval zásah v Srbsku u rozsáhlého požáru lesa v oblasti Deliblatska Peščara východně od Bělehradu. 🚁 Jeden ze strojů byl odpoledne odvelen k novému požářišti u města Niš. 📊 Celkem včera naše stroje provedly 33 shozů.🛠️ https://t.co/jXB1OcUe44 #požár #les #Srbsku

The popularity of Windows 10, which is still the second most popular operating system from Microsoft, has suddenly increased despite the approaching end of its support, which may be due to interest in older machines or required updates, while interest in Windows 11 is declining. (translated)

ZÁPAD ABSOLUTNĚ NESTÍHÁ Matematika dnešní opotřebovávací války nebere ohled na prestiž starých zbrojařů. Je asymetrická a krutá. Žádný západní rozpočet dlouhodobě neutáhne obranu milionovými raketami proti rojům poletujících senzorů za čtyři sta dolarů. Inteligentní vražedné stroje dnes stojí méně než průměrný smartphone. Buďme k sobě pro jednou upřímní. Severoatlantická aliance dnes nemá výrobní kapacity, patřičné schopnosti, a dokonce ani základní institucionální povědomí o tom, jak plynule propojit data, roboty a lidskou sílu do jediného celku. Čína, Írán, Rusko už tato data mají, z milionů senzorů, které shořely v ukrajinských polích. Získat tohle know-how trvá roky, stojí to desítky miliard a každé poučení je zaplaceno množstvím lidské krve - zatím té ukrajinské. Sci-fi vize nás zkrátka podvedly. Lidstvo není pánem na bojišti budoucnosti; stalo se pouhým údržbářem levných strojů, které převzaly kontrolu nad přežitím. V zájmu vlastního zachování Západ potřebuje mít ukrajinské vojsko na své straně. Když už ne z morálních pohnutek, tak z čistě sobeckého zájmu o vlastní přežití. ⬇️ #Válka #Technologie #Západ

🤖 What happens when public discussion is dominated by bots and "properly" adjusted algorithms? You won't know if you're speaking to a person or to a machine spitting out lies. The discussion will collapse, chaos will ensue, and we won't be able to agree on anything. People will then call for a strong government, even at the cost of... (translated)

The Ryanair plane accident, in which one of the passengers got his head stuck in a broken window, was caused by a blade breaking off the engine shortly after takeoff, which led to the window breaking and injuring the man whose head was pulled into the opening, while the plane landed safely despite the debris damaging the fuselage. (translated)