Dnes u nás byla pracovně moc milá mladá žena. Mluvila krásně česky, jen s lehkým přízvukem, a tak jsem se jí zeptala, jestli je z Ukrajiny. Přiznám se, že když mi odpověděla: „Ne, jsem Ruska,“ na chvíli jsem ztratila řeč. V Česku žije už přes deset let. Odešla od rodiny, která žije na Uralu. Povídaly jsme si dlouho a musím říct, že mě ten rozhovor opravdu zasáhl. Říkala mi, že běžní Rusové o válce často nevědí skoro nic. Jen to, že jim mizí „děti“ do války. A některé se vracejí bez končetin. Některé se nevrátí vůbec. Říkala také, že běžní lidé, i v tak velkém městě, jako je Magnitogorsk, s válkou na Ukrajině nesouhlasí. Že jsou proti ní. Jen se k nim informace dostávají v úplně jiné podobě, nebo vůbec. Vyprávěla mi i situaci z roku 2016, krátce poté, co přišla do Česka. Setkalo se tehdy více Rusů a Ukrajinců. Ukrajinci mluvili o Donbasu a okupaci Krymu. A jeden z Rusů se jich prý upřímně zeptal: „A kdo vás okupuje?“ Ukrajinci odpověděli: „No vy!“ A oni to opravdu nevěděli. Když odcházela, skoro jsem se styděla za svoje první myšlenky ve chvíli, kdy mi řekla, že je Ruska. Války vedou mocní psychopati. A doplácejí na ně obyčejní lidé. Všude na světě. #Válka #Mír #Lidskost
