Search

The way American President D. Trump manipulates reality is breathtaking. For example, he now claims that the war in Ukraine (which has been going on since 2022) is the culprit for the rapid increase in oil and gas prices in recent days (and thus "his Iranian adventure" apparently plays no role). The culprit (translated)

Vážení sledující, zdravím z celého srdce z poklidné Prahy. Dnes se přeneseme na Ukrajinu, ale do doby před válkou do roku 2016 (sice už po anexi Krymu) na začátek prvního zahraničního dobrodružství. Přišel za mnou můj ukrajinsky asistent Juri, jestli bych byl ochoten operovat jednoho pacienta v Kyjevě.🧵 #Praha #Ukrajina #dobročinnost

Tihle kluci v sandálech s AK na krku teď rozhodují o tom, kolik zítra zaplatíme u pumpy. ⛽️ Saudská super armáda na to kouká s otevřenou hubou, protože je totálně neakceschopná. Královská rodina ji sice za miliardy vyzbrojila, ale teď se ukazuje, že je k ničemu, protože se MBS bojí povstání zevnitř a generálské frčky se rozdávají jenom bratrancům. Hormuz a teď i Bab al-Mandan jsou pod kontrolou Íránu a jeho kámošů. Trump svým dobrodružstvím odjistil totální chaos, který už nelze zastavit. 🙏 #politika #BlízkýVýchod #armáda

The article provides an overview of several film premieres, including the animated adventure Girl in the Clouds, the psychological thriller Guru, the mysterious action horror Hope, the comedy/drama The Healing Effects of Self-Deception, the fantasy adventure Magical Obsession 2, and the documentary Oasis: Don't Look Back in Anger, which follows the comeback of the rock band Oasis. (translated)

Sixty years since the debut of the cult series Star Trek, which was launched by the episode "The Man Trap," it brought a fascinating mix of sci-fi adventure, philosophical reflections, and a cultural phenomenon that inspired a whole range of sequels and spin-offs including new series and films. (translated)

Mám takovou superschopnost: jsem schopná zabloudit i na tý nejjednodušší trase. Občas jdu opačným směrem, umím jít i podle mapy v mobilu, kterej mám vzhůru nohama, a když se dostanu do tempa, začnou se mi v hlavě objevovat příběhy a zapomínám koukat, kudy jdu. Dnes mě čekal poslední přechod hor a to natěžko; teda mám tu batoh max 9 kilo, ale na ty mý záda to je až až a nechceš jít víc než těch 17 km, akorát že jdeš. Poprvý jsem sešla z cesty hned na začátku: prostě jsem minula odbočku a rázovala si to po široký cestě. Zjistila jsem to asi po kilometru, ale podle mapy se měly obě cesty spojit, tak jsem to neřešila. Jako spojily by se: kdyby se tam najednou neobjevil železnej plot, kterej nešlo přelízt. Ale vedle tekl z kopce potok a u něj náznak cestičky: to půjde. Jakoby šlo, jen mě trochu rozhodily náhle se objevivší krávy, který šly potokem přímo proti mně. Takhle: já se krav nebojím, ale jednak koukaly dost výhružně a jednak, jak blbě vidím, jsem si nebyla jistá, že maj všechny vemeno. Taky že neměly, zblízka bylo zřejmý, že to jedno není dojnice, nicméně podle velikosti jsem usoudila, že je to vůl a v klidu ho obešla. Chvíli jsem se prodírala popadanejma stromama a klaplo to! Byla jsem zpět na trase, což mi ovšem vydrželo pouhej kilometr; směr jsem držela, ale zas o dvě vrstevnice vejš. To už umím, dolu to šlo BUKOVÝM! lesem snadno a tam jsem se rozhodla, že už budu fakt dávat pozor. Jenže jsem začala myslet na práci a na to, jak sehnat peníze, abych si mohla dělat už je to, co chci, a ne to, co musím, cesta vedla z kopce, tak jsem do toho šlápla… long story short: šla jsem úplně opačným směrem někam k silnici v údolí. Tohle už trochu bolelo, musela jsem ten kopec vyšlapat zpátky a nebylo to kousek. Nezbylo nic jinýho, než jit s mobilem v ruce a každou chvíli kontrolovat, jestli jsem na trase, bylo to otravný, ale až na jeden zádrhel, za kterej mohla GPS, která se v sedle zasekla a já tam pobíhala jak Forest Gump po lese, než jsem zjistila, kde jsem a kam jdu, to už pokračovalo bez problémů. Pokud teda nepočítám závěrečnej sestup do vesnice o vejškovej kilák níž: odhadem tak pět kilometrů vedla cesta takovým tím volně napadaným kamením a štěrkem: klouzalo to jak kdybych šla po slupkách od banánů, asi tak desetkrát jsem uklouzla tak, že jsem skončila na zadku, naštěstí jsem s tím počítala, umím padat a dost to odpružil batoh. Za každou zatáčkou jsem doufala, že už tam bude konečně normální terén a za každou zatáčkou znovu a znovu zažívala zoufalost, protože ty šutry byly never ending story. Nakonec jsem to po dvou nekonečnejch hodinách doklouzala dolů živá a zdravá, bohužel totéž nemůžu říct o těch milovanejch barefootech. Btw batoh bylo vlastně to poslední, co mi dnes vadilo. Zajímavý na tom všem je, že ty nohy, co mě už měsíc brněly a cestou s batohem na nádraží před odletem se to zhoršilo tak, že jsem zvažovala to odpískat, přestaly brnět hned v Tiraně na letišti. S tím dejchanim to trvalo dýl, první tři dny jsem furt nemohla pořádně dodechnout, dnes jsem si na to ani nevzpomněla. Jen je teda na hovno, že zejtra letím domů. Takže jestli jste to dočetli až sem, tak na mě valte důvody, proč se vracet. Kočku a dceru ani nezkoušejte: kočka je happy u spolubydly a dcera u svýho chlapce. #cestování #příroda #dobrodružství

Takovej odpočinkovej den: Přešla jsem dřevěnek vratkej houpající se most, bloudila lesem, přeskakovala potoky, zapadala do bahna, prodírala se keři, klouzala po šutrech, ztrácela se na trase i sama v sobě a najednou se ocitla mimo offline mapu u jezera v Monte Negru. Hic sunt Leones, ale byly to jen krávy se zvoncema. Místo 16 km to bylo skoro 20 a cestou zpět jsem byla překvapená, že jdu z kopce, protože cestou tam jsem měla pocit, že to je nudná rovina. Jak píšu: takovej odpočinkovej den to byl. #příroda #dobrodružství #výlety

At this year's Gamescom 2026 in Cologne, the release of a new installment in the Worms series titled Worms: Galactic Tactics was announced, planned for 2027, as well as an expansion for the popular game The Witcher 3: Wild Hunt titled Songs of the Past, which will be released in 2027 and will bring the last adventure of the witcher Geralt before passing the metaphorical baton to his adoptive daughter Ciri. (translated)

Rok služby 🇺🇦 je za mnou. Jsem (prozatím) živý a dokonce i celý. Uteklo to rychle jako voda, přestože některé dny i hodiny se táhly věčnost. Přiznám se, že skoro každý den jsem přemýšlel o tom, že skončím, ale zatnul jsem zuby a vytrval. Nelituju toho, ale jak dlouho ty zuby ještě vydržím zatínat, nevím. Hodně vojáků válka mrzačí nejen tělesně, ale i duševně. Já ale mám pocit, že mi dává větší psychickou sílu. Cítím se odolnější, víc vyrovnaný a klidný. Stal se ze mě větší fatalista. Nikdy jsem si nedělal iluze o válce, armádě ani lidské společnosti. V tomhle směru se ze mě stal ještě větší skeptik. Dost mě irituje absence soukromého života. Volna mám dost, ale je to takové to volno v pohotovosti, kdy si nemůžete nic naplánovat, a váš mozek stále jede v pracovním režimu. Dovedu si představit, jak těžce to nesou vojáci, co slouží od 22. roku, zvláště ti mladí, pro které je těch skoro pět let podstatná část jejich života. Od služby jsem čekal, že víc porozumím válce, jejím principům, tomu, co se tu odehrává. Bylo to chybné očekávání. Stále většině věcí nerozumím. Úplně nejvíc mě točí nefunkční armádní byrokracie a plané sliby systému. Naplnila se má věčná touha po poznávání nových věcí, po dobrodružství, akčním životě. V tomhle prožívám asi nejnaplněnější období, a to jsem v životě už dělal dost divokých skopičin. Velmi pozitivní je pocit, že dělám něco opravdu užitečného a že se, byť jen ve zcela nepatrném měřítku, podílím na něčem, co tvoří dějiny. Děkuji všem, kteří na mě myslí, podporují mě, píší mi a modlí se za mě. Vážím si toho. #Válka #Armáda #Odolnost

5/5 Welzlův příběh je koktejlem skutečných dobrodružství, barvitého vyprávění a bezbřehé fantazie. V Zábřehu u nádraží má sochu, muzeum a každoroční festival Welzlování, vč. závodu lidských čtyřspřeží. Jan Eskymo Welzl byl pro Svěráka & Smoljaka předobrazem jejich Cimrmana. https://t.co/I3yHnq2lXt #dobrodružství #historie #českákultura

Po příletu domů už nás ve schránce čekala obálka z Las Vegas. Můžeme si tedy za $20 objednat náš svatební certifikát a vyrazit s ním do Brna 😀 🇨🇿 Jinak náš bláznivý nápad projet kapli na indiánech vzbudil následně v komunitě ve Vegas velmi pozitivní ohlas 🇺🇸🏹 https://t.co/Fa4EmfyNfI #LasVegas #svatba #dobrodružství

What did China use all those war profits from the sale of drones, neodymium magnets, solar panels, and chips for? For the biggest war of our time. Not for a risky invasion of Taiwan. Not for a war adventure somewhere in the Hindu Kush. It was used for a technological war with the United States. (translated)

Včera jsme se vrátili z cesty dlouhé přesně 5000 mil. Sundali jsme náklad z motorky, odevzdali naši hostitelce prádlo k vyprání s tím, že si dáme trochu pauzu a budeme se den válet. 🐽 Tom ovšem přišel s nápadem, že v Severní Dakotě otevřeli fantastické, moderní muzeum Teddyho Roosevelta, které využívá nejmodernější technologie a bylo otevřeno 4.7. 2026 🇺🇸 Takže jsme najednou v Severní Dakotě a na tachometru nám přibude dalších 1600 km 🏜️ 😎 #Cestování #Dobrodružství #Muzeum

Holka v klučičím světě. Nápad vyrazit 650km do Severní Dakoty,do Muzea Teddyho Roosevelta a pak to samé zpět přišel včera úplně nečekaně. Kluci si řekli jasan a ráno v 9hod odjezd. Informace k tomu jaké bude počasí, kudy pojedeme a kde budeme spát mě nějak minuly a najednou jsem zase seděla na Indim a válíme to po silnici 93 na východ rychlosti 150 km protože východ Montany je jedna velká prérie. Během zastávek se sotva nadechnu, cucnu si vína a kluci už stojí že pomalu pojedeme. Rychle bundu rukavice, zvalchovat si vlasy do přilby a Tom už startuje motorku, ze teda jedeme. Udělat 650 během šesti hodin jízdy je mazec ale já to stejně miluju 🥰 #motocykl #cestování #dobrodružství